Štěpán Kotrba |
rozhovor se Štěpánem Kotrbou
31. 3. 2020 ParlamentníListy
Obstojí Česká republika v boji s koronavirem? Kde došlo k chybám? A jak pomáhá EU a zamlčuje něco Čína? Politický analytik Štěpán Kotrba pro ParlamentníListy.cz podrobně reaguje na všechny neznámé a komentuje dění posledních dnů.
Jak si český stát stojí v boji s koronavirem po měsíci od prvního výskytu nákazy?
Nejlépe ze všech evropských zemí. Umrtvení ekonomiky, a tím většiny sociálních kontaktů přišlo na poslední chvíli. Stejně tak uzávěra zábavních akcí, hospod a restaurací, kde dochází k plošnému porušování hygienických pravidel při oplachování skla. Správné je i omezení sociálních kontaktů na nezbytnou míru a pouze na rodinu či dvě osoby. Jako jedinou chybu vidím absenci dezinfekce vozidel MHD na konečných a absenci tvrdého zákazu pendlerství. Zejména na hranicích s Bavorskem je pendlerství hazard s veřejným zdravím. Jako chybu vidím i to, že nikdo DODNES neřekl prodavačům, řidičům či administrativním pracovníkům, jaký roztok v jaké koncentraci působí virucidně na nábytek, zejména na pulty v prodejnách, a jak často je nutno pult dezinfikovat. Jaký roztok je možno použít dezinfekčně na ruce, na kliky, madla zábradlí, jak dezinfikovat oblečení, boty, interiér aut… Zejména jde o použití improvizovaných prostředků a alkoholu. Mylně se uvádělo, že účinný je i 60% alkohol. Účinnost je přitom až od 75 %. Na většinu činností bylo přitom možno použít 100% technický líh. Nikdo nikomu neřekl, jak ředit dezinfekci na bázi chloru – SAVO. To považuji za selhání všech referentů BOZP (bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), všech bezpečnostních referentů a všech odborových organizací. Informace byly přitom přístupné v čínštině už od ledna.
Politici u nás i na Západě se přou, jak virus nazývat. Donald Trump a u nás třeba Miroslav Kalousek prosazují označení „čínský virus“ s odkazem, že se do světa rozšířil z Číny, která prý dlouho šíření nákazy tajila. Jak to vidíte?
Dalším argumentem tábora, kterému se čínské dodávky úplně nelíbí, je, že české firmy a vědecká pracoviště mají vymyšleny i lepší systémy, ale stát je vůbec neoslovil. Přitom by šlo o přímou podporu naší ekonomiky místo posílání miliard do Číny…
No jo, ale jejich lepší systémy není funkční fabrika ani plný sklad ihned k dispozici, kterým naplníte zítra několik velkokapacitních letadel. Nejsou to certifikáty účinnosti a kvality. Je to jen výzkum, někde i vývoj a prototyping. A i když Průšovy 3D tiskárny pojednou naplno, robotické vstřikovací lince se nevyrovnají. My nepotřebujeme tisíce kusů, ale miliony týdně. U neresterilizovatelných pomůcek desítky milionů. Hlavně proto, že dopředu nevíme, co chceme. Nyní ale víme, že bude třeba postavit pro příští krizi vlastní robotické továrny na podobnou výrobu. Jenže pokaždé jinou… Just in time. Jednou to budou částicové filtry proti virům, podruhé budou stačit filtry pro sopečný popílek, jindy chemické filtry proti chlorovým parám, potřetí filtry proti parám těžkých kovů. To podle toho, jestli vybuchne chemická fabrika, jaderná elektrárna, sopka nebo bude zase mor.
Stejně tak flexibilní jako Číňané musí být i náš chemický průmysl. Musí být v první řadě náš, ne v zahraničních rukou. Musí mít zásoby – v tuto chvíli to jsou například zásoby alkoholu, glycerinu, peroxidu, chlornanů, kyseliny peroctové… Polyetylénových kanystrů. Velkoobjemových kontejnerů. A vyrobit pak na zakázku co nejrychleji, co bude právě potřeba, a v baleních, v jakých to bude potřeba. A prodávat státu za jiné ceny než jiným. To není o kapitalismu, ale o národní záchraně.