Kosovo je Srbsko – to vědí o čeští fotbaloví fanoušci |
Jaromír Petřík
21. 6. 2020 VašeVěc
Západ nabízí Srbsku přijetí do EU s příslibem pomoci srbskému hospodářství. Cena je ovšem vysoká a to je uznání albánského Kosova ze strany Srbska.(ZDE)
Účel tohoto uznání je jasný. USA potřebují legitimizovat svoji nelegitimně vybudovanou vojenskou základnu Bondsteel na území Kosova, tedy vlastně Srbska.
K samozvanému vyhlášení Kosova došlo v roce 2008, devět roků po tzv. „humanitárním bombardování“ Srbska vojsky NATO v roce 1999. K postavení velké vojenské základny Bondsteel ze strany USA na tomto srbském území však došlo okamžitě po vojenském napadení Srbska ještě v roce 1999 (ZDE):
K vybudování této americké základny dochází bez souhlasu vojensky napadené země, tedy Srbska. Naopak, USA podpořily bez referenda vyhlášení samostatného albánského Kosova s odtržením od Srbska bez souhlasu srbské vlády.
Zajímavé, když se Krym odtrhl od Ukrajiny na základě řádného referenda, tak Západ toto referendum neuznal a ještě vyhlásil proti Rusku sankce jako proti agresorovi, i když jasným agresorem byla kyjevská vláda nelegitimních pučistů, která na Ukrajině rozpoutala občanskou válku.
Ale dvojí metr pro USA a celou tzv. Západní „demokracii“ se stal za ty roky standartem a tak se vlastně nemáme čemu divit. Ani nátlaku, který USA vyvíjely na všechny státy světa, aby uznaly albánské Kosovo a tímto legitimizovaly i jejich okupaci Srbska. Toto píši pro ty, kteří tvrdí, že USA nikoho neokupují a že jejich vojáci jsou na cizích územích pouze na žádost vlád příslušných zemí.
Mainstreamový „politolog“ Michal Romancov se před časem oháněl tím, že Kosovo uznalo 130 států světa. Že je většina těchto států uznala až po nátlaku USA jaksi pominul. Moderátor Klepetko tehdy namítl, že Kosovo neuznalo např. Slovensko a Romancov okamžitě připomněl „zásluhy“ Karla Schwarzenberga, který uznání Kosova u nás prosadil. Já jen podotknu, že kvůli tomu bylo tehdy mimořádné zasedání vlády v Teplicích, kde Topolánek se Schwarzenbergem (tehdy za stranu Zelených) přednesli tento návrh zkoprnělým lidovcům v čele s Jiřím Čunkem. Ten měl tehdy tolik charakteru, že Kosovo odmítl uznat a tak uznání bylo protlačeno Topolánkem v čele ODS a Bursíkem se Schwarzenbergem za Zelené proti vůli tehdejších lidovců.
Přiznám se, že mne tehdy hanba fackovala a styděl jsem se za náš stát (závidím Slovákům, kteří doposud Kosovo neuznali).
(Zdroj)
Pokrytectví kolem Kosova je ostudnou vizitkou tzv. Západní „demokracie“. Když loni hořel chrám Notre Dame v Paříži, celý západní svět litoval Francouze. Když ale kosovští nacionalisté vypalovali srbské kostely jako na běžícím páse, celý svět mlčel a do mainstreamu se nedostalo vůbec nic. Zde jsou fotografie více než 100 zničených kostelů, klášterů a náboženských památek včetně mapek s podrobným popisem (ZDE)
Wikipedie piše o 155 zničených kostelích a církevních památkách (ZDE) *)
Prezident Miloš Zeman při svojí návštěvě Srbska nejvyšším představitelům Srbska slíbil, že s našimi nejvyššími ústavními činiteli probere, jakým způsobem přestat Kosovo uznávat. Kosovo v reakci na Zemanovy výroky zrušilo účast na summitu V4 a zemí západního Balkánu v Praze. (ZDE)
Zajímavé ale je, že v řadě případů k oduznání Kosova již došlo. Od konce roku 2017 do února 2020 oduznalo Kosovo 15 států světa (ZDE)
Jak to s oduznáním Kosova dopadlo u nás, všichni víme. Naši ústavní i političtí činitelé odmítli zrušit uznání Kosova. Ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že důvod ke zrušení uznání Kosova nevidí . Zmohl se pouze na diplomatické fráze typu, že by Česko k takovému kroku mohlo přistoupit jen v případě, že by Kosovo přestalo plnit některá kritéria státnosti, na jejichž základě bylo v roce 2008 uznáno. (ZDE)
K 19. lednu 2019 Republiku Kosovo uznalo 97 uznaných a neuznaných států světa, jmenovitě 93 ze 193 (48,18%) členských států Organizace spojených národů , 22 z 27 (81%) členských států EU, 25 z 29 (86%) členských států NATO a 34 ze 57 (60%) členských států Organizace islámské spolupráce . Pozoruhodné je, že mezi prvními státy, které Kosovo uznaly je Taiwan, na rozdíl od Číny, která Kosovo odmítá uznat doposud.
Dá se říct, že současné Kosovo uznává cca polovina států světa, což vzhledem k 15 oduznáním není pro USA příliš velký úspěch, zvláště když vidíme jakým způsobem si USA ve světě vynucují poslušnost.
Nyní se snaží vyvíjet nátlak na uznání Kosova samotným Srbskem přes Evropskou unii příslibem přijetí do EU. Jenže Srbové (na rozdíl od našich politiků) mají svoji hrdost a odmítají se za „kus žvance“ stát vazalem Západu.
„Pokud si myslíte, že uznáme Kosovo nebo že Kosovo vstoupí do OSN, že nedostaneme nic kromě členství v EU, naše odpověď bude ne,“ řekl srbský prezident Vučić. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podpořil úsilí Evropské unie o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Podle něj však musí být naplněna takzvaná Bruselská dohoda z roku 2013 a především pak její ustanovení, které předpokládá vytvoření kvaziautonomního územního celku složeného z okresů se srbskou většinou v Kosovu. Priština se navzdory svému podpisu pod dohodou její realizaci už léta brání.
Tak držme Srbsku palce proti nátlaku, který je na něj ze strany Západu vyvíjený a věřme, že snad někdy v budoucnosti na území srbského Kosova zvítězí právo a spravedlnost nad zájmy amerických agresorů.