V českých městech vřele vítají Sudeťáky. Ale proč?

Alena Novotná

23. 7. 2020   ČeskéNárodníListy
Sudeťáci si k nám dělají výlety a lokální politici je vítají s otevřenou náručí. Vlasteneckému politikovi doporučují lekce od přátel Sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Sakra, třicet let po revoluci a Němci sa tady proháňajů jako za války. Mnozí z vás v první větě rozklíčovali jistou podobu s hláškou z legendárního filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntág. Tak Bolek Polívka v roli Bohuše s nechutí komentuje, jak okolo projíždí na koni skupinka německy mluvících jezdců. A ono se to hodí i do našich dní.

Němci proti Benešovi. Opět

Němci jsou naši silní sousedé. Jsou vládci Evropské unie. To ale neznamená, že budeme zavírat oči před minulostí. Nekompromisní německý vliv, německé zločiny – to vše se zapsalo do historické paměti našeho národa. Musíme se mít na pozoru před tím, když někdo chce naše dějiny přepsat, nebo zahladit německou vinu pohádkami.

Na sociální síti Facebook města Cheb se objevila čistě informativní zpráva. „Místostarosta Miroslav Plevný přivítal dnes v podvečerních hodinách v Chebu členy Panevropské unie, jejíž předsedou je pan Bernd Posselt (o jeho nedávné návštěvě informoval starosta města Jalovec). Cheb se stal jednou ze zastávek na trati Hof, Waldsassen a Františkovy Lázně, kde ve dnech 17. až 19. července probíhají přeshraniční setkání a sněm v Hofu. V Chebu si účastníci prohlédli historická zákoutí včetně náměstí. Tato setkání se uskutečňují v rámci Evropy již po 46.“

K informační zprávě byly přidány fotografie, jak předsedu Posselta, který současně šéfuje skandálně známému Sudetoněmeckému krajanskému sdružení neboli landsmanšaftu, s úctou slavnostně vítají zástupci českého města. Pětasedmdesát let od konce 2. světové války a vyhlášení Benešových dekretů.

A to je to, o co tady jde. Sudetští Němci se nevzdali své kritiky Benešových dekretů, a to znamená, že nesouhlasí se spravedlností, se kterou Československo potrestalo nacisty a jejich pomahače. A kolektivní vina? Ta bývá drsná a nekompromisní. Němečtí nacisté také neměli s českými vlastenci slitování.

Dlužno říci, že sudetští Němci se konečně vzdali majetkových nároků. Sudetoněmecké krajanské sdružení vypustilo ze svých stanov zmínku o snaze získat zpět majetek zkonfiskovaný vysídlencům po druhé světové válce. To je bezesporu krok správným směrem. Až se smíří s Benešovými dekrety, budou naše vztahy definitivně narovnané.

A zatím? Zatím by česká města měla dobře zvážit, jakým způsobem budou vítat sudetoněmecké hosty. Vřelost by se neměla přehánět. Mělo by se vycházet z postoje sudetských Němců k našemu státu a jak si váží naší historie.

Česko-německé vztahy

O kontroverzní návštěvě sudetských Němců v našem pohraničí Sputnik hovořil se známou poslankyní za SPD a kandidátkou na hejtmanku Karlovarského kraje Karlou Maříkovou.

„Je dobré se podívat, kdo je vítal s velkou slávou. Dle příspěvku uveřejněného na facebookovém profilu města Cheb to byli zástupci vedení města a dost poskrovnu občanů. Dle diskuze pod tímto příspěvkem města Cheb uveřejněným na jejich facebookové stránce totiž z této návštěvy nebyla nadšena nejen velká část občanů, ale ani někteří místní politici,“ upozornila poslankyně.

Dobré vztahy máme určitě mít, zvláště se sousedy, ale nesmí se žádná ze stran ponižovat před druhou a musí tyto vztahy být nezištné a rovnocenné, dodává.

„Také bychom se měli poučit z historie, jinak se může stát, že se bude opakovat. Proč to připomínám, pan Bernd Posselt se několikrát vyjádřil k Benešovým dekretů a za zmínku stojí třeba výrok, že Česko by se mělo od této hrozné zátěže oprostit. Je v zájmu nás všech, aby Benešovy dekrety skončily na smetišti dějin. Další výrok, který by měl upozornit na to, abychom byli obezřetní, je třeba z rozhovoru, kde se pan Posselt vyjádřil, že musíme o sobě více vědět, budovat vzájemnou důvěru a jednoho dne mladí lidé na obou stranách řeknou: ‚Co s těmi pitomými dekrety, vždyť je nikdo nepotřebuje.’ A já se ptám? Pokud jedna strana po druhé do budoucna nic nebude požadovat, tak proč by měly Benešovy dekrety skončit na smetišti dějin? V současné době dochází čím dál častěji k přepisování historie a hrozí právě to, že jednou mladí lidé nebudou ani vědět, co to jsou Benešovy dekrety, proč vznikly a řeknou si opravdu, že je vůbec nepotřebujeme,“ varuje politička.

„Nemám nic proti budování dobrých vztahů, spíš naopak náš kraj se nachází v pohraničí a mnoho našich občanů do sousedního Německa dojíždí za prací, ale tento postoj pana Posselta ve mně budí dojem, že bychom měli býti obezřetní, aby šlo skutečně pouze o zlepšení komunikace, budování sousedských vztahů a případnou spolupráci,“ říká paní Maříková.

Jaký mají tyto cesty význam? Je to provokace, nebo upevňování sousedských vztahů?

„Určitě je to upevňování vztahů, ale naskýtá se otázka jakých, komu budou ku prospěchu a jsou bezpodmínečné? Proč druhou stranu, která chce budovat a upevňovat s námi vztahy, tak tíží Benešovy dekrety? Další věc je, že o upevňování konkrétních vztahů musí stát i většina veřejnosti. Historie byla jaká byla a netvrdím, že vše bylo ideální, ale měla by být zachována a měla by být poučením pro obě strany. Dokud se nebudeme vzájemně respektovat se vším všudy, pak nejde o upevňování,“ říká poslankyně.

Všichni poslouchejme Bělobrádka

Paní Maříková se oprávněně proti výletu vysoce postavených sudetských Němců do našeho pohraničí ozvala. Byla na to nějaká reakce, třeba od tzv. Sudetoněmeckého krajanského spolku?

„Reakce na sebe nenechala dlouho čekat, ještě ten den jsem obdržela několik e-mailů od ředitele Sudetoněmecké kanceláře v Praze pana Petera Bartoně, ve kterých mě upozorňuje, až budu chtít příště mluvit nebo psát o panu Posseltovi, tak si mám nejdříve přečíst, co o něm kolega Pavel Bělobrádek řekl ve sněmovně. Nevidím důvod, proč bych se měla řídit panem poslancem Bělobrádkem (KDU-ČSL), se kterým se v této věci vůbec neshodujeme, nejsem jeho žačka ani partajní kolegyně,“ říká paní Maříková.

„Pan ředitel si asi nezjistil, že nejsem členkou KDU-ČSL, ODS ani TOP 09 nebo Pirátů. Pokud něčemu nerozumím, tak si mám prý sjednat termín a pan ředitel mi to rád vysvětlí, má totiž kancelář za Poslaneckou sněmovnou za rohem v Tomášské ulici. V dalším e-mailu mi pan ředitel Bartoň píše, že pan kolega Bělobrádek, jenž byl na vícero Sudetoněmeckých dnech, rád vysvětlí více, co potřebuji vědět. Nebo Daniel Herman a jiní čeští politici,“ dodává.

„Přijde mi tato reakce dost neadekvátní na to, že můj příspěvek byl kritikou radnice města Cheb, a právě některých výroků pana Posselta k Benešovým dekretům. Měla bych se snad obávat říci nebo napsat svůj názor?“ táže se poslankyně za SPD.

To však nebylo vše.

„Došlo mi však, proč třeba na Starém náměstí v mém rodném Ostrově, kde vládne ODS, Ostrováci (kde najdeme některé členy KDU-ČSL) a ANO vítá občany nejdříve nápis v německém jazyce a až poté menším písmem v českém. Pan ředitel mě totiž v jednom z e-mailů upozorňuje, že žiji ve městě Schlackenwerth, česky Ostrov, kde žilo v roce 1930 2573 obyvatel, z toho 2478 byli Němci, a proto bych měla mít památku vyhnanců na paměti, chodím totiž po obci, kde dříve nebyl téměř jediný Čech. To je prý historický závazek. Škoda, že mi pan ředitel také nenapsal, kolik Čechů bylo vyhnáno ze svých domovů v roce 1938 po přijetí Mnichovské dohody, jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí Československé republiky v místech osídlených převážně Němci nacistickému Německu,“ uvedla politička.

„V mém rodném listě stojí, že jsem se narodila v Ostrově, v mém občanském průkazu stojí, že žiji v Ostrově, a ne ve Schlackenwerthu, jak mi pan ředitel píše v přítomném čase. Toto je přesně ten důvod, proč bychom měli být ostražití,“ říká paní Maříková.

A poslední, přesto důležitý dotaz. Měly by i nadále platit Benešovy dekrety?

„Samozřejmě, že ano. Zrušením Benešových dekretů by došlo k otevření cesty k restitučním a územním požadavkům Sudetských Němců. Připomeňme si rozsudek odvolacího Krajského soudu v Hradci Králové, který potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Rod se majetku domáhá od roku 1992,“ připomněla politička.

„To, proč se stále Benešovy dekrety řeší, je následek našich ministrů zahraničí, kteří nevedou sebevědomou zahraniční politiku a doposud nedokázali na mezinárodním poli nijak významně prosadit a obhájit zájmy České republiky. Dokážete si představit, že by s něčím podobným přišli Němci nebo Rakušané za Polskem? Došlo tam k mnohem většímu odsunu a ztrátě území, ale polská diplomacie by takovou diskuzi vůbec nepřipustila. Škoda, že se tak nediskutuje o vyplacení válečných reparací jako o zrušení Benešových dekretů,“ říká poslankyně za SPD a kandidátka na hejtmanku Karlovarského kraje Karla Maříková.