Pompeův pláč na špatném hrobě

Petr Sak
14. 8. 2020
Projevy a články Pompea na mne nikdy nedělaly dojem velkého intelektuála, konec konců velký intelekt by mu byl mezi politiky jen na překážku. Tento můj dojem svým vystoupením v senátu jen potvrdil. Ovšem pro senát zřejmě dobré…, i při této úrovni se někteří senátoři zalykali dojetím. Dopředu bylo na 90% jasné, o čem bude hovořit.

Evergreenem amerických politiků je tvrzení, že Čína a Rusko ohrožují USA. Kariéristi, agenti, zkorumpovaní politici a novináři se s tímto tvrzením ztotožňují a snaživě ho rozvádějí do rozvitých vět. Alternativci se pokoušejí toto tvrzení zpochybnit srovnáváním vojenského rozpočtu USA s rozpočty Číny a Ruska, uváděním počtu vojenských základen USA a vojenských základen Ruska a Činy, kdy na 100 amerických základen připadá méně než jedna ruská či čínská základna a srovnáváním dislokace amerických vojsk a vojsk NATO na ruských hranicích a ruských vojsk na hranicích USA.

Přesto alternativci nemají pravdu, Rusko a Čína skutečně ohrožují USA. Ohrožují jeho pozici ve světě, tu pozici, která mu umožňovala vojenskými puči dosazovat vlády, „odstraňovat státníky“, kteří se USA znelíbily, určovat cizím vládám co mají dělat, shromažďovat v USA zlaté poklady cizích států, nutit cizí vlády k půjčkám, včetně toho, co si za ně koupí, nejlépe zbraně. Obrazně to výstižně řekl B.Obama: „Zkroutíme ruce zemím, které budou dělat něco jiného, než chceme!“

Rusko a Čína se však poznenáhlu ocitly v pozici, kdy se jim jaksi nedaří zkroutit ruce. Naopak dokončení převratu v Sýrii se nepodařilo především zásluhou Ruska a také další plánovaný převrat ve Venezuele stále čeká na své vyvrcholení.

Ovšem jak k tomu mohlo dojít, že Čína je větším nebezpečím pro USA, než byl v dobách studené války Sovětský svaz? Pro odpověď na tuto otázku se musíme vrátit o třicet let zpátky. Americké korporace ve své touze po stále větším zisku převedli své továrny do Číny za levnou pracovní silou. To, co tím způsobily má charakter vlastizrady. Číně na stříbrném podnose předaly nejnovější technologie, odvedly placení daní z USA do Číny, připravily americkou dělnickou třídu o místa, podpořily bezprecedentní ekonomický rozvoj Číny, který vedl k sociálnímu rozvoji a politické stabilizaci, k vojenskému posílení, zbohatnutí jak Číny, tak jejich občanů, a naopak k obrovskému zadlužení USA. Na amerických kvalitních univerzitách je ze zahraničních studentů nejvíce Číňanů a špičkový američtí profesoři a vědci působí na čínských vysokých školách a výzkumných pracovištích. Čína má za rok třikrát více patentů než USA.

A v této situaci přijede americký ministr zahraničí do Česka plakat nad rostoucím vlivem Číny a požadovat, abychom s ní neobchodovali a vyloučili ji z investičních soutěží.

Proč takovou přednášku neuspořádá pro americké podnikatele a manažery. Zde by plakal na správném hrobě, ovšem i tak, s třicetiletým zpožděním.