FN stupeň 1

Vladimír Pelc

26.12.2020 VašeVěc


Fake news, fejk, je slangové označení něčeho falešného, nepravého, co se snaží působit pravdivě, opravdově. Svět je fejky nabit. Příjemce fejku by měl, podle jeho tvůrců, nabýt nezvratitelný dojem, že přináší o skutečnosti pravdu. Není tomu tak. Fejky mají úroveň rozličnou. Navrhuji zavést, kvůli jejich hodnocení, stupně fejkovosti.


(Na snímku torpédoborec USS Meddox, který posloužil k fake-new 5.stupně – lživému tvrzení, které se stalo záminkou pro útok USA v nevyhlášené válce proti Severnímu Vietnamu.) 
Měly by se zřídit stupně fejkovosti – od těch nejsofistikovanějších, těžko zjistitelných a odhalitelných, kvalifikovaně připravených až po ty prostoduché, naivní, primitivní, evidentně průhledné, stupidní.

Dovolím si k tomu převzít pětibodovou stupnici, podle níž se hodnotí padělky bankovek:

5. velmi nebezpečný fejk – téměř ho od skutečnosti nelze odlišit, je vytvořen po pečlivé přípravě a skutečnost je dokonale maskována, nebo ji nelze odhalit, dokonce je fejkem plně vytvořena, ochranné propagandistické a mocenské krytí je rozsáhlé, do verifikace a distribuce fejku jsou zapojena státní mocenská centra a propagandistické centrály;
4. nebezpečný fejk – obsahuje vysokou míru pravděpodobnosti shody se skutečností, při bližším zkoumání lze nalézt drobné odchylky od reality podněcující pochybnosti, ochranné propagandistické a mocenské krytí je méně rozsáhlé;
3. zdařilý fejk – obsahuje nižší míru pravděpodobnosti shody se skutečností, odchylek lze při kritické úvaze najít více, ochranné propagandistické a mocenské krytí je nerozsáhlé, verifikace státními mocenskými centry není konzistentní, propagandistická podpora je dílčí, někdy podezřelá;
2. méně zdařilý fejk − obsahuje nízkou míru pravděpodobnosti shody se skutečností, neshod s realitou je mnoho a jsou evidentní, verifikace a politické krytí státními mocenskými centry a propagandistická podpora většinou absentují, tento fejk pozorný laik rozezná bez dalších úvah;
1. neumělý fejk – nevydařená imitace skutečnosti, ochranné krytí zcela chybí nebo je, byť rozsáhlé, evidentně falešné, fejk rozezná i laik; takový fejk je, jednoduše řečeno, proti zdravému rozumu, jde o (nejnižší) prostoduché fejky, jež za pravdivé mohou přijmout pouze osoby s inteligencí v pásmu lehké idiocie.

Samozřejmě, že rozdělení je schematické, a jednotlivé parametry fejků a fejkování se mohou prolínat.

Pro přehlednost tedy navrhuji uvedené stupně fejkovosti, označení „zn. FN“ (fake news), značeno např. „X. stupeň FN“, či „Xº FN“, nebo „FN stupeň X“).

Příklad:
Stupeň 5. (nejvyšší) – fejky důmyslné, promyšlené, formálně propracované, využívající technické vymoženosti, s výrazným a rozsáhlým politickým (mocenským) a informačním krytím, odhalené zpravidla až po mnoha letech, užité k zásadním mocensko-politickým převratům, agresím; kupř. fingovaný přepad německé radiostanice v Gliwicích (31. 8. 1939) jednotkou SS, vydávaný za polský útok, posloužil k doložení údajné polské agrese, propagandisticky byl využit k ospravedlnění útoku nacistického Německa na Polsko; tzv. Tonkinský incident (2. a 4. 8. 1964) byl výmysl o útoku severovietnamských torpédových člunů na americký torpédoborec USS Maddox (DD-731), stal se záminkou pro útok USA v nevyhlášené válce proti Severnímu Vietnamu; lživé tvrzení, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení posloužilo Spojeným státům k údajnému ospravedlnění vojenského vpádu do země (20. 3. 2003); další příklady si laskavý čtenář doplní sám.

Mezi 1º FN patří fejkování o novičoku. Aktuálně je tu jeho další pokračování. Fejk, distribuovaný CNN, Bellingcatem, časopisem Der Spiegel a u nás fejkodistributory, zní stručně takto: Ruský agent ruské tajné služby FSB Konstantin Kudrjavcev, údajně zapletený do otravy kritika Kremlu Alexeje Navalného novičokem – toxickou látkou, která způsobuje smrt v řádu sekund a není proti ní obrany (ovšem Navalný je už druhým, po Sergeji Skripalovi, na něhož látka takto nepůsobí) – tedy ruský agent Kudrjavcev se prý po telefonu, tedy v telefonickém rozhovoru, nechal vyzpovídat Navalným, prý se domníval, že hovoří s nějakým svým nadřízeným, tak nějak se měl Navalný prezentovat, a prý se přiznal, že Navalný měl být zavražděn na nejvyšší rozkaz. V jedné distribuované verzi fejku mu měli ruští agenti dát v hotelu v Tomsku novičok do trenek, v jiné do boxerek a v další do spodků – avšak Kudrjavcevovi se údajně novičok, po otrávení Navalného, z trenek, boxerek, spodků podařilo odstranit, a to prý až pět dní poté (ruský agent prohrabával hotelové prádlo tak dlouho, až trenky/boxerky/spodky Navalného našel a od novičoku očistil). On totiž Navalný trenky/boxerky/spodky své odložil do hotelové prádelny v Tomsku − takže nejdříve mu je otrávili, pak je hodil do hotelového prádla (to se přece dělá, viďte), pak nasedl do letadla k plánovanému letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy, pak letadlo nouzově přistálo v Omsku, protože Navalný byl otráven (vyhozenými trenkami atp.), v Omsku byl hospitalizován, zde lékaři otravu vyloučili.

Kudrjavcev prý v telefonátu potvrdil, že za otravou stojí ruská tajná služba. S Navalným si povídali skoro padesát minut. A skutečně to prý byl tento ruský agent ruské tajné služby.

A takovými pitomostmi se nás fejkaři snaží krmit: K. Kudrjavcev, podle CNN a Bellingcatu člen elitního týmu ruské tajné služby FSB, se prý tři čtvrtě hodiny baví s cizím člověkem, kterého nikdy neviděl, nikdy se s ním nesetkal, nikdy o jeho existenci neslyšel, a to služebním telefonem, bez ověření jeho totožnosti a bez možnosti takového ověření, a sděluje mu tajné informace. Pan Navalný mu přece mohl bez problémů zatelefonovat, protože tajná čísla služebních telefonů tajných agentů, hlavně ruských, se nacházejí na kdejaké plakátovací ploše, že. A ruská tajná služba je sto let za opicemi, protože nepoužívá kódování služebního telefonického rozhovoru. A agent si nemůže ověřit, s kým mluví. A agent, člen elitního týmu ruské tajné služby FSB, je subalterní blbec, který se staví do pozoru při každém telefonátu anonymního volajícího, nebo volajícího, který se představí jakkoli.

A takovými pitomostmi se nás fejkaři snaží krmit. Fejkotvůrci chtějí lidem namluvit, že vyškolený pracovník tajné služby se chová jako idiot. Adresáty fejku mají za debily.

Je však nutné opovědět si na otázku, proč se opět rozhořívá propagandistická fejková novičoková kampaň. Ta první, údajná otrava Sergeje Skripala, se politicky nepovedla: Soudný člověk přece neuvěří tomu, že byl novičokem otráven, když přitom vesele křepčí životem a nyní je kdesi uschován, aby se ho nikdo nemohl zeptat, jak to vlastně všechno bylo. Pokračování „novičok č. 2“ je dáno konspirativně paranoidním dezinformačním znázorněním světa s cílem opět vykreslit Rusko jako agresivní stát, proti němuž je možné či nutné zaútočit. Prozatím propagandisticky − fejky. Rusko ale není jako Polsko v devětatřicátém, Severní Vietnam ve čtyřiašedesátém nebo jako Irák ve třetím roce tohoto století. Zůstaňte raději jen u primitivních fejků 1º FN.