Okamura: Díky SPD mají zemědělci svůj zákon. A začal jekot! Kvílení bruselistů. Zde je pravda

Avatar
Původní autoři

25. 1. 2021    Parlamentní listy

Podařilo se nám zrušit dvojí kvalitu potravin. Tak hodnotí předseda SPD Tomio Okamura úspěch jeho hnutí při přijímání zákona o potravinách. A je to podle něj ještě důležitější než tolik připomínané stanovené podíly českých potravin ve velkých supermarketech. U něj zároveň vyvrací všechny fámy a pomluvy, které političtí odpůrci a lobby prodejců okamžitě začaly vytvářet.
Pane předsedo, jste spokojen s tím, v jaké podobě byl Poslaneckou sněmovnou přijat návrh zákona o potravinách?

Ano, jsem. Je to velký úspěch našeho hnutí SPD, jelikož se nám podařilo zrušit dvojí kvalitu potravin a zavést opatření proti zdražování potravin. Nově bude hrozit pokuta 1 mil. až 10 mil. Kč těm výrobcům, kteří k nám budou pod stejným obalem například z Německa dovážet potraviny v horší kvalitě a složení než prodávají v Německu.

Dnes je situace taková, že mají v Německu levnější potraviny, ale zároveň jsou kvalitnější – například čokoláda tam má vyšší obsah kakaa než stejný výrobek, který prodávají dráže u nás. To samé například rybí prsty, ty mají pod stejnou značkou v Německu vyšší obsah masa. Jiné, horší složení mají pro „východní“ trhy i nápoje. A takových výrobků jsou stovky. To samé i třeba prací prášky. Každý ví, že ty koupené v Německu pod stejnou značkou perou lépe. A nejsou dražší. Evropská unie dělá z našich žaludků odpadkové koše a nadnárodní řetězce si za to navíc účtují nehorázné marže. Díky SPD se situace změní.

Dalším důležitým momentem nového zákona z pera SPD je, že stanovujeme ve velkých prodejnách s prodejní plochou od 400 m2 celkový průměrný podíl vybraných zcela základních potravin českého původu, které lze v dostatečném množství produkovat v ČR. Nejedná se tedy o žádné exotické ovoce, italské špagety ani lanýže, jak lhala některá média. Jedná se o cibuli, jablka, brambory, mrkev, kuřecí, vepřové a tak dále, celkově 120 základních položek z více než 15.000 nabízených v supermarketech, což je zhruba 0,8 % položek, tzn. naprosté minimum, které nemůže v žádném případě ohrozit pestrý sortiment zboží, jak je nám řetězci manipulativně podsouváno.

To opatření se navíc týká pouze velkých hypermarketů. V roce 2022 musí být podíl 55 %, což již dnes supermarkety splňují, takže tímto vyvrátím další mediální lež, že hrozí zdražení nebo omezení výběru potravin. A tento výchozí podíl se bude do roku 2028 navyšovat každoročně o 3 % na 73 %. Zdůrazňuji, že se nejedná o 55 % z každé položky, jak opět lhala média, ale o celkový průměr prodaných hmotností všech položek dohromady, což skladové systémy supermarketů zvládnou spočítat za pár vteřin. Tedy když budou prodávat třeba 90 % českého mléka, tak budou prodávat třeba 30 % českých brambor a 50 % kuřecího. Nehrozí tedy problémy kvůli neúrodě, že by nebylo možné naplnit zákon, jelikož se jedná o průměr ze všech 120 položek. Výjimku ze zákona mají specializované prodejny zahraničních potravin, těch přes 400 m2 je ale minimum.

A na menší prodejny se zákon vůbec nevztahuje.

Jedná se o zhruba 120 základních položek z více než 15.000 nabízených v supermarketech, což je zhruba 0,8 % položek, tzn. naprosté minimum, které nemůže v žádném případě ohrozit pestrý sortiment zboží, jak je nám řetězci sugerováno. To opatření se navíc týká pouze velkých hypermarketů.

A rozhodně tím nepomáháme Babišovu Agrofertu, což je další lež, kterou šíří protičeští aktivisté. Agrofert má podíl na zemědělských komoditách v ČR pouze 2,5 %. Takže zákon z pera SPD pomáhá naopak těm 97,5% ostatních.

Co se týče strašení bruselistů, že náš zákon přinese zdražení – není to pravda a je to přesně naopak. Dám konkrétní příklady z loňska. Vloni čeští zemědělci prodávali supermarketům kilo jablek za 15 Kč a řetězce je prodávaly lidem za 30 korun kilo. Jakmile došla česká jablka a nebyla konkurence, tak řetězce nadnárodních supermarketů dovážely zahraniční jablka za 80 korun kilo. Nebo květák – řetězce prodávaly český květák za 30 korun kilo (v přepočtu na kila) a jakmile došel, tak prodávaly zahraniční za 99 korun kilo. Jaký je závěr – pokud existuje česká alternativa, tak je zboží díky vzájemné konkurenci levnější.

Dalšími pozitivními důsledky našeho zákona je posílení potravinové soběstačnosti a bezpečnosti naší republiky a rozvoj venkova a nové pracovní příležitosti.

Zastavím se krátce u soběstačnosti v základních potravinách. Naše republika byla soběstačná ještě v 90. letech. Naše zemědělství zlikvidoval nerovný dotační systém Evropské unie. A výsledek? Vloni v krizi kolem koronaviru vznikl v naší republice nedostatek některých běžných potravin, jelikož Španělsko nebylo schopné dodávat. A ceny u nás tak astronomicky stouply, jelikož nejsme soběstační ani v základních potravinách.

Co se týče potravinové bezpečnosti. Dnes je situace, kdy musíme dovážet nekvalitní kuřecí z Polska, které nám Evropská unie dokonce zakazuje v předstihu kontrolovat. Kontroluje se, až když se objeví salmonela a až to lidé snědí. To je šílené.

Důkazem správnosti našeho návrhu je jekot lidí a médií, kteří tady zastupují zájmy EU a nadnárodních řetězců, a snaží se zákon SPD zcela překroutit a lhát o jeho obsahu. Proto jsem rád, že mohu zákon na stránkách Parlamentních listů pravdivě vysvětlit. Je to dobrá zákon pro lidi a pro naši republiku.

A velký odpor náš zákon vzbudil u Německa, Francie a Polska; ty hned poslaly do naší Sněmovny protestní dopisy, které servilně papouškují probruselská média. Není divu, že protestují, protože tamní zemědělci dostávají 4× vyšší národní dotace a 2× vyšší dotace EU než čeští zemědělci. Takže západním zemím plně vyhovuje, že Česká republika je jejich ekonomická a politická kolonie, a vydělávají na nás nehorázné peníze. Vyhovuje jim, že nejsme soběstační a můžou k nám dovážet druhořadé zboží za vyšší marže.

Teď zákon putuje do Senátu a ten již avizoval, že s ním nebude souhlasit, protože tam mají většinu probruselské strany, které nehájí české zájmy, tedy ODS, Piráti, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Doufám, že tedy senátní odmítavé stanovisko opět Poslanecká sněmovna přehlasuje. A děkuji poslancům těch stran ve Sněmovně, kteří náš návrh podpořili.

Jak moc důležité podle vás je, aby byl nový zákon o potravinách přijat?

Jak jsem již říkal, za prvé je důležité, abychom jedli kvalitní potraviny za dostupné ceny. Za druhé, každá vyspělá země se snaží posilovat svojí soběstačnost a tím i bezpečnost – a my jsme bohužel přestali být potravinově soběstační. A tento zákon naši potravinovou soběstačnost podpoří. Už je vidět, jak lobbisté globalistů z řad politiků, médií a aktivistů kejhají jako potrefené husy, protože tento zákon směřuje k tomu, abychom se vymanili z pozice ekonomické kolonie a z područí nadnárodních korporací. Z logiky věci se bude muset postupně zvýšit produkce základních českých potravin. Řetězce je budou muset odebírat a prodávat, a kde je poptávka, vznikne i nabídka. A opakuji, je to velmi postupné, čili se na to lze bez problémů připravit.

A ještě řeknu jednu věc. Je opravdu šílené, že kvůli politice EU u nás politici likvidují úrodnou půdu. Půda se zastavuje solárními elektrárnami nebo se na úrodné půdě stavějí zahraniční montovny. Takhle se chovat k úrodné půdě, to není normální. Úrodná půda by měla být pokladem každého státu. Je potřeba vrátit věci do normálu.

Potravinová soběstačnost naší země je bohužel minulostí, vzato v celkovém finančním vyjádření jsme soběstační asi z 58 %. Současná soběstačnost v jednotlivých komoditách je podle exprezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska následující:

zelenina 25 procent

ovoce 30 procent

hovězí maso 100 procent, výrazně se u nás ale snižuje spotřeba hovězího masa; zatímco v roce 1990 jsme spotřebovali 23,5 kilogramu na obyvatele za rok, v roce 2019 už to bylo jen asi 7,8 kilogramů na obyvatele za rok

vepřové maso 36 až 38 procent

drůbeží maso 54 až 59 procent

vajíčka 54 až 60 procent

mléko 90 procent včetně výrobků a spotřeb do cukrárenských a pekárenských výrobků.

Pojďme se ještě vrátit k tomu seznamu 120 vybraných českých potravin. Pár příkladů jste již řekl. Jakých potravin se úprava má ještě týkat?

To je jednoduché. Těch základních, které se produkují v ČR. Seznam jsme vytvořili společně s odborníky, se zemědělci, s profesní komorou. Takže znovu opakuji, je to lež, když někteří novináři lživě straší, že nebudou k dostání zahraniční exotické speciality. Povinný poměr by se měl dotknout zhruba 120 potravin, jejichž suroviny v Česku lze pěstovat a chovat. Mimo to, co jsem již jmenoval, mezi ně dále patří třeba hrách a čočka, hovězí nebo vepřové maso, margaríny, bujony, chléb, bylinné čaje, sladké sušenky, některé ovoce, některé ořechy či mouka.

Pozitivní je, že už nyní řetězce deklarují, že jsou zásobeny českými výrobky z 59 procent, aspoň to tedy prohlašují ve svých sloganech, tak by pro ně začít v roce 2022 na 55 procentech neměl být žádný problém…

SPD téma kvality potravin a soběstačnosti zdůrazňovala ze všech sněmovních stran nejvíce a osvojili jste si jej i nyní. Koordinovali jste nějak práci s Ministerstvem zemědělství, s Agrární komorou nebo s někým jiným?

Ten důvod, proč bylo SPD slyšet nejhlasitěji je, že jsme jedinou vlasteneckou stranou v Parlamentu, takže nám na tom záleží a měli jsme toto téma i v našem volebním programu. Neřečníme, pracujeme a plníme program, přestože jsme v opozici, což naší práci ztěžuje. Samozřejmě jsme přípravu zákona koordinovali, proto úspěšně prošel Sněmovnou. Je za tím dvouletá práce.

Jakou šanci dáváte návrhu v Senátu, který o něm bude následně hlasovat?

Osobně si myslím, že Senát tuto Sněmovnou schválenou verzi nepodpoří, protože tam mají většinu probruselské strany a obhájci zájmů globalistů. Doufám, že se pak najde dostatek poslanců, aby podpořili sněmovní verzi. A neočekávám, že pan prezident, který říká, že naše země je naše, by tento zákon vetoval.

V Poslanecké sněmovně se dramaticky proti návrhu postavili Piráti. Podle nich je absurdní diktovat obchodníkovi, kolik má čeho prodávat. Ten argument zaznívá i z jiných stran, zaznamenal jsem jej třeba od předsedy ODS Petra Fialy. Co na tento „argument volným trhem“ říkáte?

Volný trh, kdy čeští zemědělci dostávají zhruba čtyřikrát menší dotace než zemědělci v západní Evropě? Jak mohou konkurovat? Co to je za volný trh? Volný trh je dnes záminkou globalistů, jak zničit náš nezávislý stát. Vzpomeňte, jak nám EU zničila svojí pokřivenou dotační politikou například naše cukrovary. Volný trh v okamžiku, kdy ekonomiku ovládá několik nadnárodních korporací, které mají monopol či oligopol, fakticky neexistuje. A proti monopolu nadnárodních korporací se musíme bránit. Potravinová soběstačnost je přece i strategická bezpečnostní záležitost pro případ války, hladomoru, ekonomické krize, hospodářské války, pandemie…

Představte si, že budou třeba kvůli pandemii, migrační krizi či válce uzavřené hranice. Jak sem dovezeme potraviny? To abychom se pak chodili pást… Z historie víme, že Velká Británie byla během druhé světové války potravinově nesoběstačná, německé ponorky potápěly dopravní konvoje a britské obyvatelstvo trpělo hladem. Znovu opakuji, nejde o to, abychom byli soběstační v kaviáru, skotské whisky či karibském rumu, ale abychom byli schopni zajistit výživu obyvatelstva a abychom aspoň částečně odstranili diskriminaci českých zemědělců. A znovu zdůrazňuji, že zákon ruší dvojí kvalitu potravin. Jak proti tomu může rozumný politik protestovat? Takový politik přece nehájí zájmy našich občanů…

Mimochodem, není to trochu kuriózní, že Piráti, kteří například v Praze podporují množství regulací a přemýšlejí o kontrole majitelů bytů, zda v nich skutečně bydlí, v sobě v této otázce najednou našli zastánce volného trhu?

Jak jsem vysvětlil v předešlé odpovědi, Piráti si pletou pojmy s dojmy a evidentně vůbec nevědí, co obsahuje dotační politika EU. Což mě překvapuje, že se neorientují v tak základních informacích. Vidíme, že existuje spojenectví neoliberálního nadnárodního kapitalismu s neomarxismem, což jasně vidíme na příkladu George Sorose a velkých nadnárodních korporací. Ostatně vazby Pirátů na Sorose existují. Globalisté využívají argumenty účelově, jak se jim to hodí.

Pirátský poslanec Holomčík kritizoval pojem „potravina z krátkého dodavatelského řetězce“, který je do zákona zaveden. Podle něj se jedná o trapný pokus obejít evropské právo. „Jestli tímto někomu chceme namluvit, že to není porušení volného trhu, tak si nedovedu představit, jak intelektuálně omezený by ten člověk musel být,“ cituji jeho slova. Proč jste se tedy rozhodli právě pro tuto formulaci a je nějak zajištěno, aby byla zásada v souladu s evropským právem?

Termín „potravina z krátkého dodavatelského řetězce“ znamená regionální potravina a je to oficiální odborný termín, který se používá. Evropská unie už deklarovala, že náš zákon je v rozporu s právem EU. Pochopitelně, jelikož EU hájí zájmy Německa a Francie a nadnárodních korporací a v Bruselu je jim šumafuk co tady jíme a jestli budeme soběstační nebo ne. Nesmíme si nechat diktovat. Ukazuje se ale opět, že abychom něco v naší zemi pozitivního dokázali, musíme z EU vystoupit, protože jinak nám bude Brusel dobré věci zakazovat a zlé přikazovat. EU nepomáhá, ale škodí, a čím dříve z ní vystoupíme, tím lépe.

VÝSTUP POSLANCE HOLOMČÍKA

Nemáte obavy, které zdůrazňovali někteří kritici, že spotřebitelé mohou být biti na ceně potravin?

Nemám obavy. Některé důvody jsem již uvedl na začátku rozhovoru. A také se odstraní náklady s dlouhou přepravou po Evropě. Navíc to prospěje i zdraví obyvatel, protože vybrané potraviny budou čerstvější a nebudou se muset různě chemicky ošetřovat a konzervovat, aby přežily cestu do naší země.

Když čeští zemědělci vyprodukují více potravin, tak je přece naopak budou moci zlevnit. Musíme je chránit před nekalou konkurencí, kdy díky EU dostávají čeští zemědělci mnohem menší dotace a tím pádem to likviduje jejich konkurenceschopnost. Tímto jejich konkurenceschopnost podpoříme.

Náš zákon tedy pomůže jak spotřebitelům, tak zemědělcům i našemu státu.

Jak bude zajištěno, aby nedocházelo s potravinami k nejrůznějším čachrům, třeba že dovezené potraviny budou přebalovány v ČR a vydávány za české, nebo jiné podobné triky? Asi se dá očekávat, že se takové pokusy objeví.

V zákoně je jasně specifikováno, že domácí česká potravina je ta, která je vyprodukována v ČR. Dám příklady. Pečivo – v ČR zaseté obilí, semleté v českém mlýnu, upečené na území ČR z české mouky. Maso – v ČR zvíře narozeno, odchováno, vykrmeno a poraženo. Pokud jde o výrobky z masa, musí být českého masa/suroviny minimálně 75 %.

Co se týče kontroly prodejců (zákon se týká pouze prodejen nad 400m2) – jak jsem již uvedl, jde o zprůměrovaný hmotnostní součet 120 vybraných položek z 15.000 prodávaných celkem a porovnání těch 120 položek od českých dodavatelů, těch musí být v příštím roce 55 %, což už nyní supermarkety víceméně splňují.

Co se týče kontroly českých dodavatelů – z účetní evidence se podle výroby konkrétní položky porovná i objem prodeje a pokud bude prodej vyšší, je evidentní, že prodává nakoupené zboží za české.