15.1.2021 SvobodnéNoviny
Španělský sociolog Manuel Castells si na počátku tisíciletí uvědomil, že síťová komunikace je nejdůležitější mocností na světě. Tvrdil, že moc se vždy odvozuje od toho, co si lidé myslí a o čem mluví, a v dnešní době se tento diskurz odehrává nikoli výlučně, ale téměř výhradně na platformách sociálních sítí.
Předpokládá, že ten, kdo získá kontrolu nad těmito sítěmi, bude mít nevyhnutelně moc, a z toho přímo vyplývá, že političtí a ekonomičtí aktéři v systému mezinárodních vztahů nyní bojují o tuto síťovou moc, neboť jen ti, kdo ovládají vytváření smyslu a reality, mohou vyhrát v první linii. S touto mocí mohou účinně zničit možnost nepřítele čelit narativům, zejména jakmile se tyto narativy stanou drtivě dominantními.
Zatímco Facebook a Twitter v posledních téměř dvou desetiletích dobyly svět, přičemž všechny slibovaly rozšíření svobody projevu, minulý týden bylo jasně řečeno, že v boji za možnost vytváření sítí jsou si všichni uživatelé rovni, někteří uživatelé jsou si rovnější než jiní. A konečné pozastavení profilu Donalda Trumpa také zdůrazňuje marnost moci, která se na těchto sítích projevuje, když je vše navázáno na platformu ovládanou nepřítelem.
Prezident měl na Twitteru 88,7 milionu sledujících, zatímco nově zvoleného prezidenta Joea Bidena v současnosti sleduje 23,7 milionu uživatelů.
To ale nic neznamená, protože vlastníci soukromých technologických gigantů ze Silicon Valley určují, jaké skutečné příležitosti máme, abychom mohli mluvit do prostoru, který ovládají. A nyní také ukázali, že i demokraticky zvolený – a stále v úřadu – prezident vedoucí světové mocnosti může být v mžiku umlčen, pokud si to jiné zájmy přejí. Teď to však chtěli, protože vůdci těchto technologických společností, podobně jako hollywoodské hvězdy, které také hrají významnou roli při formování názorů, jsou téměř všichni kumpáni Demokratické strany, kteří mnohokrát prokázali svou loajalitu.
Jen si vzpomeňte na samozřejmou přirozenou lehkost, s jakou tyto společnosti zabránily šíření zpráv o Hunteru Bidenovi a jeho spojení s korupčními případy na Ukrajině, které loni zveřejnil New York Post v týdnech před prezidentskými volbami, což bylo pro Bidenovu rodinu jednak kompromitující, jednak krajně nepříjemné.
Situace je nyní podle nich jiná, protože minulý týden „Trumpovi přívrženci“ obléhali budovu Kapitolu, symbol americké liberální demokracie, a „hrozilo nebezpečí, že prezident vyvolá další násilí“. Byl to předpoklad, který sloužil jako výborná záminka k trvalému zbavení prezidenta práva na komentování na síti a vyjadřování svého názoru a s tím spojené moci.
Mohou to udělat a nikdo je nemůže hnát k zodpovědnosti, neboť podle současných zákonů mají plné právo utvářet pravidla hry tak, jak uznají za vhodné ve své síti, i když tak otevřeně činí ve prospěch těch, kdo spadají do kategorie „rovnějších“. Svědčí o tom přinejmenším skutečnost, že Kamala Harrisová se ještě loni v létě mohla radovat jako kandidátka na viceprezidentku Black Lives Matter, přestože dav řádil ve městech, pálil, raboval, a dokonce vraždil nevinné. Desítky tisíc amerických podniků byly zničeny, ale moc těchto sítí umožnila Black Lives Matter vzkvétat navzdory její prominentní roli v ničení.
Také skutečnost, že Hillary Clintonová ještě dlouho po prezidentských volbách v roce 2016 zpochybňovala Trumpovo volební vítězství na sociálních sítích, byla zesílena a aktivně propagována.
Vedoucí představitelé digitálního imperialismu dali nyní jasně najevo, že pouze oni rozhodnou, co je demokratické a co ne!
