Proti syrskému prezidentu Asadovi byla opět použita falešná obvinění

Avatar
Původní autoři

Steven Sahiounie
20. 1. 2021     Global ResearchMessin


Znovu se vynořila nová obvinění syrského prezidenta Bašára Asada, podle nichž je nějak spojen s výbuchem v bejrútském přístavu. Obvinění nepotřebují důkazy a jsou nástrojem, který USA opakovaně používají proti národům a vůdcům, které považují za nepřítele.



Libanonští úředníci už roky věděli, že nebezpečné chemikálie byly v přístavním skladu skladovány nesprávně. Nikdo nepodniknul žádné kroky k zajištění bezpečnosti a ochrany obyvatel této oblasti. Bylo naznačeno, že za to může Hizballáh, ale později se ukázalo, že Hizballáh neměl nad přístavem, ani jeho obsahem žádnou kontrolu.

Faysal Itani, politický analytik a zástupce ředitele Centra pro globální politiku na Georgetownské univerzitě napsal, že přístav, stejně jako ostatní aspekty libanonské společnosti, trpěl „všudypřítomnou kulturou nedbalosti, drobné korupce a přesouvání viny.“

Nyní musí najít obětního beránka. Před třemi měsíci začal Walid Jumblatt s nepodloženými obviněními proti prezidentu Asadovi a obvinil ho z účasti na výbuchu v bejrútském přístavu. Libanonský filmař nedávno vysílal pořad na bejrútském televizním kanálu Al-Jadeed, ve kterém udělal nějaká spojení se syrsko-ruskými podnikateli. Tito muži jakékoliv spojení s výbuchem rázně odmítají.

Libanon se může stát zhrouceným státem, pokud jde o vládu, bankovnictví, ekonomiku, elektřinu, lékařskou péči a bezpečnost. Francouzský prezident Macron se pokusil pomoci, ale libanonští představitelé se odmítají držet selského rozumu.

Výbuch v Bejrútu zvýraznil smrtící hloubku propadu selhání administrativy. Nyní se filmař a zkorumpovaný politik pokouší obvinit prezidenta Asada. Nebylo by to poprvé, co by byla Asadova vláda obviňována bez důkazů.

Atentát na Rafíka Harírího

Po smrti Rafíka Harírího se na prezidenta Asada a jeho vládu valily zvěsti a nepodložená obvinění.

Rafík Harírí, muž s dvojitým saúdsko-libanonským občanstvím, byl miliardářským podnikatelem, zastávajícím celkem pětkrát funkci libanonského premiéra. Po posledním funkčním období v roce 2004 se přidal k parlamentní opozici a po skončení občanské války byl symbolem saúdského vlivu v zemi.

Dne 14. února 2005 Harírí nastoupil do svého auta, a poté, co jeho kolona projela nábřežím Corniche, roztrhla jeho vozidlo bomba z nákladního automobilu, zanechala mohutný kráter a roztrhla fasády okolních budov.

V srpnu 2005 byli na žádost vyšetřovatelů OSN zatčeni čtyři libanonští generálové, ale téměř o čtyři roky později byli bez obvinění propuštěni.

Harírího syn Saad vedl koalici protisyrských stran, známou jako Aliance 14. března, která měla podporu USA a Saúdské Arábie.

Saad Harírí, který ze smrti svého otce vinil Sýrii, v roce 2010 své obvinění vůči Damašku odvolal.

Dne 18. srpna 2020 uznal soud podporovaný OSN člena militantní skupiny Hizballáh vinným z účasti na atentátu na Harírího. Soudci nizozemského zvláštního tribunálu pro Libanon uvedli, že Salim Ayyash měl ústřední roli při bombovém útoku v Bejrútu v roce 2005, při kterém zahynul Harírí.

Osvobodili další tři obžalované, kteří byli stejně jako Ayyash souzeni v nepřítomnosti. Případ obžaloby se opíral o analýzu hovorů mezi mobilními telefony, které byly použity k plánování, přípravě a provedení útoku. Jeden ze soudců, David Re uvedl, že soud hledal motiv, nikoliv důkazy.

Hizballáh popřel jakoukoliv účast a soudci uvedli, že žádný důkaz neukazuje na zapojení vůdců šíitské militantní skupiny.

Saad Harírí řekl novinářům před soudem: „Myslím, že dnes byla mnohem vyšší očekávání, než to, co vyšlo najevo, ale domnívám se, že tribunál vydal verdikt, který je uspokojivý a my ho přijímáme.“

Použití chemickým zbraní

Prezident Obama, architekt útoku USA/NATO proti Sýrii za „změnu režimu“ ve svém slavném projevu uvedl, že použití chemických zbraní v Sýrii bude „červenou čarou.“ V polovině března 2013 zaútočili „rebelové“ v Sýrii na malé město Khan al-Assal poblíž Allepa a zabili asi 30 lidí a další zranili. Syrská vláda začala požadovat, aby OSN vyslala vyšetřovatele, ale OSN rychle neodpověděla. OSN politicky stála s USA, Velkou Británií, Francií a pokoušela se svrhnout vinu na Sýrii.

Carle Del-Ponte, bývalá švýcarská generální prokurátorka a šéfka Mezinárodního trestního tribunálu v květnu 2013 uvedla, že „silná, konkrétní podezření, ale dosud ne nezvratné důkazy, naznačují, že „rebelové“ použili nervovou látku sarin.“

Dne 19. srpna 2013 do Damašku dorazil tým vyšetřovatelů OSN, v jehož čele stál expert na chemické zbraně Ake Sellstrom. Než stihli navštívit Khan al-Assal, zaútočili rebelové 21. srpna na východní Ghútu, předměstí Damašku a nahráli videa, která se začala šířit v médiích. Tvrzení o tisících mrtvých kvůli útoku sarinem byla na světě, ale bez důkazů.

Ake Sellstrom řekl 24. srpna 2013: „Zbraně vypadaly docela profesionálně, ale kdo je použil, z toho nemůžeme usoudit.“

Investigativní novinář Seymour M. Hersh vydal knihu „Červená čára a krysí linie“, které odhalila důvod, proč se Obama v září 2013 rozhodl nezaútočit na Sýrii, protože bylo prokázáno, že vzorek sarinu použitého ve východní Ghútě nepocházel ze zdrojů syrské vlády.

Prezident Asad obvinil povstalecké skupiny podporované USA, Tureckem a Saúdskou Arábií s používání chemických zbraní za účelem obviňování Sýrie, protože prohrávaly. Syrská arabská armáda má vojáky, zbraně a letadla. Nemá motiv používat chemické zbraně, když je ve vítězné pozici. Zvláště se vymyká logice požadovat, aby dorazili inspektoři OSN k vyšetření použití chemických zbraní „rebely“ a pak je použít zrovna v době, když si inspektoři vybalují kufry po příjezdu.

Opakované použití nepodložených obvinění proti prezidentu Asadovi a jeho vládě není ničím novým, jen pokračující mediální válkou vedenou Západem proti Sýrii. Tohle nové obvinění z výbuchu v Bejrútu je novou kapitolou velmi starého příběhu.

Překlad Messin