Dobré ráno, pane Fištejn

Avatar
Původní autoři

Jan Schneider

17. 3. 2021 PrvníZprávy

Kandidát do Rady ČT Jefim Fištejn řekl před poslanci, kteří budou volit nové členy Rady, že v ČT „dostal zaracha“, protože jeho názor „vybočoval“.

Můžeme tedy popřát panu Fištejnovi dobré ráno, neboť – zdá se – procitl do reality. Jeho citlivost ovšem není kdovíjaká, té reality si ráčil povšimnout až v okamžiku, kdy sám narazil. Najednou mu došlo, že do ČT „se nedostane člověk, který nesdílí skupinový názor“.

To tedy musela být skutečně studená sprcha, nebo spíše přímo skotský střik, že mu došlo tak rychle. Skoro se dá tušit, že o těchto cenzorských manýrech věděl dřív, když to takto přesně pojmenoval.
Zřetelně mu to ale nevadilo, když do té doby plul s  proudem a byl v televizi pečený vařený. Tehdy ho zřejmě nerozčilovaly ty „hurá svazácké názory“, které nyní nesdílí, jak se sám šťavnatě vyjádřil.
Tehdy ještě neidentifikoval jako největší současné nebezpečí veřejnoprávní televize „názorový monopol“, jak se nyní ráčil výstižně vyjádřit před poslanci.
Jako člen Rady ČT by se Fištejn prý proto chtěl zaměřit na „vyváženost jednotlivých složek v obsahu televize“. Bůh ovšem suď, co si pod tím představit.
Veřejnoprávní ČT podle §2 zákona č. 483/1991 Sb. „poskytuje službu veřejnosti … za účelem naplňování … potřeby zachovat mediální pluralitu“, přičemž mezi její hlavní úkoly patří „poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a  všestranných informací pro svobodné vytváření názorů“, a „vytváření a  šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů … tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů…“.

Do působnosti Rady ČT pak podle § 8 téhož zákona náleží mj. dohlížet na plnění tohoto úkolu veřejné služby.
Domnívám se však důvodně, že současný Fištejnův samovznět by neměl zvyšovat jeho šanci být do Rady zvolen. Prozřel totiž až okamžiku, kdy se pochybná praxe ČT dotkla jeho. Dokud se týkala „zaracha“ jiných, nota bene v  určitých případech Fištejnových názorových oponentů, byl v naprostém klidu, jeho jasnou mysl nezastínil ani mráček pochybností nebo dokonce starostí.
A co více! V roce 2018 uspořádal Zdeněk Kratochvíl diskusní večer s názvem „Ukrajina čtyři roky po Majdanu“, za přítomnosti Jevhenije Bilčenko, básnířky a univerzitní profesorky z  Kyjeva, Ruslana Кacaby, reportéra ukrajinského televizního kanálu News One, Jaroslava Bašty, bývalého ministra a velvyslance na Ukrajině a v  RF, Stanislava Novotného, bývalého policejního prezidenta, a Lubomíra Zaorálka, bývalého ministra zahraničí.
V rámci zachování mediální plurality a vyváženosti diskuse, aby odrážela rozmanitost politických názorů, pozval Zdeněk Kratochvíl (to by byl ideální člen Rady ČT!) mimo jiné Jefima Fištejna. Ten svou účast přislíbil, avšak pak ji odvolal s tím, že má virózu.
Jenže, jak se říká, „teplý bonz je lepší, než falešné přátelství“. Jeden z přítomných se totiž hned přihlásil, že Jefima Fištejna viděl téhož dne v budově Českého rozhlasu, aniž by vykazoval nějaké stopy po viróze.
Z toho lze vyvodit, že ona vybalancovanost názorů Jefimu Fištejnovi až tak k srdci nepřirostla, když ji nerealizuje ani v  případě, kdy je zván.
Proto zní z jeho úst slova o vyváženosti nějakých složek ve veřejnoprávním vysílání tak kostrbatě, násilně a nevěrohodně.

P.S. Malá korektura: Ten Fištejnův „zarach“ vypadá podle zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT Františka Lutonského tak, že Fištejna ČT pozvala v posledních dvou letech téměř třicetkrát. Takového „zaracha“ bych přál mnoha znamenitým, odborným, věcným a  vtipným komentátorům taky!