Ivan David
29. 3. 2021
V posledních letech stále více narůstá snaha protidemokratických sil v orgánech EU i v České republice o zavádění různých forem cenzury pod průhlednou záminkou „boje proti dezinformacím” a „nenávistným projevům”. Podobná snaha se ve společnostech objevuje vždy, když se vládnoucí moc dostává pod tlak demokratických požadavků, kterým nechce vyhovět, a proto míní odstranit občanské svobody, zejména svobodu projevu.
Vždy jde o přípravu k prosazení diktatury a současně podmínku jejího vládnutí. Společnost, v níž se uplatňuje cenzura, nelze pokládat za plně demokratickou. Cenzura se projevuje zejména omezováním až znemožněním šíření informací a názorů na sociálních sítích, nevyvážeností obsahu a nedostatečnou veřejnou kontrolou veřejnoprávních médií a ČTK.
Zasahování do svobody projevu jinak než podle platných zákonů a řádným soudním rozhodnutím je nepřijatelné. Je nepřípustné, aby sociální sítě svévolně cenzurovaly a porušovaly základní lidská práva daná ústavou a Listinou práv. Svoboda projevu je podmínkou fungování demokracie. Občané se mohou rozhodovat v souladu se svými zájmy pouze za předpokladu, že jsou dostatečně a nezkresleně informováni o všech zájmových skupinách a názorových proudech. Omezení projevu ruší zpětnou vazbu, která umožňuje opravit nastalé chyby a vede i vládnoucí síly k nerealistickým představám o skutečných zájmech občanů. SPD pevně stojí za článkem 17 Listiny základních práv a svobod, který je součástí Ústavy ČR, a který v odstavci 3 jednoznačně konstatuje: „Cenzura je nepřípustná”. Není však definována. Jakákoli forma cenzury je protiústavní.
(Byl jsem navrhovatelem usnesení.)
