Volání po solidaritě v rámci EU

 

Ivan David

16. 3. 2021

Dnes se sešli ve Vídni předsedové vlád Rakouska, Bulharska, České Republiky a Slovinska, aby se spolu s dalšími premiéry připojenými dálkově poradili, jak dosáhnout rovnoměrného rozdělování vakcín proti koronaviru v rámci EU, kde, jak je bohužel obvyklé, běží jakási dvojkolejnost, kterou mohu velmi dobře pozorovat v rámci zemědělské politiky. Tj. – „staré“ členské státy EU, také zároveň bohaté státy EU, mají úplně jiné podmínky než ty, které přistoupily později. Týká se to zejména zemí bývalého východního bloku. Že mají západoevropské země až čtyřikrát vyšší zemědělské dotace než východoevropské, o tom jsem psal mnohokrát. Že některé z nich budou moci až třikrát rychleji očkovat své obyvatelstvo než jiné, to jsem neočekával.

 
 Leč stalo se – něco se dohodlo na Evropské radě, tj. rovnoměrné rozdělování na počet obyvatel a ve stejném čase, a něco jiného dohodli byrokraté v tzv. Steering boardu, poradním či spíše řídím orgánu EU. Výsledek je, že zatímco Malta či Holandsko budou mít naočkováno v červnu, Bulharsko a Česká republika až na podzim. A není to v tempu objednávek, jak dnes znovu zdůraznil rakouský kancléř Kurz, ale výhradně v dodávkách, kdy některé země jsou na základě nezveřejněných dohod výrazně zvýhodněny. Rakousko leží v srdci Evropy, jak řekl Kurz. Nemůže ignorovat, že jeho sousedé jsou výrazně znevýhodněni v dodávkách vakcín, protože to má negativní dopady i na jeho zemi. A Evropská unie má být vedena principem solidarity.
Sebastian Kurz zveřejnil své poznatky o dvojí politice EU minulý týden. Ačkoli neustále zdůrazňuje, že tato kritika není namířena proti EU jako takové, a doufá v nalezení řešení i díky úsilí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a stálého předsedy Evropské rady Charlese Michela, jejich zodpovědnost nikdo nemůže zpochybnit. Kdo uzavře dohody s 27 premiéry vlád a zároveň toleruje úplně jiné dohody, které mají přednost, buďto o ničem nerozhoduje, nebo takovou „Schlamperei“, jak říkají Rakušané, tedy šlendrián, toleruje i v jiných záležitostech. To ovšem dnes na tiskové konferenci, která na jednání premiérů navazovala – kromě zmíněných 4 zemí se účastnili i premiéři Lotyšska a Chorvatska – nikdo nahlas neřekl. Bulharský předseda vlády Bojko Borisov, dnes nejrozhněvanější muž v sále, kde se konala tiskovka, vyjádřil asi největší zklamání z fungování EU ohledně této věci, zdůraznil, že Bulharsko nechce žádnou almužnu, protože do vývoje vakcíny investovalo, objednalo patřičné množství dávek a obdrželo nepatrný zlomek z nich. Řekl také, že pokud nebude tento stav v blízké době napraven, obstará si vakcíny po vzoru Maďarska v Rusku a Číně. Slovinský předseda vlády Janez Janša poukázal na neblahé důsledky nerovnosti v přístupu k vakcínám a ohrožení evropské soudržnosti. Andrej Babiš poděkoval Sebastianu Kurzovi za odvahu toto téma otevřít. Všichni pak vyjádřili naději, že v blízké době dojde k nápravě a již z 10 milionů dodávek vakcíny Pfizer, které dostane EU v nejbližší době, budou tyto neblahé rozdíly kompenzovány. 
Ano, odvahu Sebastian Kurz má. Nejen v této věci. To má náš předseda vlády pravdu. Jemu samotnému právě tato odvaha leckdy chybí, ale tentokrát se, jak sám řekl, ke Kurzově iniciativě okamžitě připojil. Ale je tu několik rozdílů…. Ministr financí Rakouska Gernot Blümel (ÖVP) dnes jasně uvedl, že neexistuje žádný rozpočtový limit pro nákup vakcín. „V letošním roce stanovilo ministerstvo zdravotnictví rozpočet ve výši 120 milionů EUR, což stačí jen na část nákladů. Vždy bylo jasné, že na nákup vakcín bude v případě potřeby více peněz“, uvedl Blümel. U nás se zdá, že ministryně financí Alena Schillerová má neomezený rozpočet spíše na odměny pro své věrné úředníky než na vakcíny a kompenzace spojené s pandemií.