Zajoch
4. 4. 2021 Outsidermedia
Jaká neviditelná síla spojila soupeřící drogové mafie z různých zemí do jedné pěsti * * * Velvyslanectví USA v Praze okomentovalo tendr na stavbu nového bloku na JE Dukovany, k účasti na němž se hlásí Rosatom * * * Kolem rozestavěného plynovodu SP-2 se soustavně potlouká cizí válečná technika * * * Pentagon se obává preventivného úderu Moskvy
Narkodiktatura Úřadu pro potírání drog v Jižní Americe
Nil Nikandrov
29. března 2021
Všechny diplomatické útvary USA mají sekce zabývající se drogami – DEA (Úřad pro potírání drog). Obzvláště aktivní jsou v Jižní Americe. V jejich stínu pracují nelegální rezidentury, které umožňují konspirativně pracovat na problému: verbovat drogové kurýry, přebírat zásobovací kanály a přivlastňovat si zisky tohoto vysoce rentabilního tvrdého byznysu. Samozřejmě, že utajení agenti DEA mají povoleno zabíjet.
Jestliže Washington potřebuje některého z politických vůdců prohlásit za nepřítele USA nebo nebezpečí pro lidstvo, potom do akce zapojí desítky „expertů“, kteří pracují jednotně podle obvyklého harmonogramu a s různou intenzitou útoků. Světová media šíří DEA manipulované statistiky obchodu s drogami podle toho, jak se to hodí, a informace se přes autoritativní mezinárodní organizace přenášejí až do OSN. Na nežádoucího politika se vymýšlejí důkazy. V jeho okolí se začnou objevovat osoby mající co do činění s drogami a všude se záležitost omílá. Tomu byli vystaveni všichni prezidenti levé vlny, včetně venezuelského Huga Cháveze, argentinského Nestora Kirchnera, brazilského Lula da Silvy, nikaragujského Daniela Ortegy i bolivijského Evo Moralese.
Nyní je na mušce DEA a CIA Nicolás Maduro, jehož odvaha a pevnost je obdivuhodná. Atentáty na něj, včetně kvadrokoptér naplněných výbušninou, neuspěly. Loni byla zmařena společná operace CIA a DEA s názvem Gideon. Skupina teroristů byla sestavena v Kolumbii, ale venezuelští pohraničníci společně s kontrarozvědkou ji zničili hned při přistání na venezuelském pobřeží. Lidé se zkušenostmi z Iráku a dalších zemí, v nichž USA válčí, měli zaútočit na prezidentský palác Miraflores a zabít prezidenta.
Do Venezuely soustavně cpou informace o „hvězdném drogovém kartelu“ a šťávu jim dodávají dezertéři z venezuelské armády. Falešně jsou obviňováni i lidé z Madurovy rodiny i z jeho okolí.
Přitom venezuelské orgány úspěšně bojují proti obchodu s drogami na hranicích s Kolumbií, Brazílií a Guyanou. Dobře uzavřené jsou karibské námořní hranice. Proti letecké přepravě drog z Kolumbie přes Venezuelu je úspěšné venezuelské letectvo. Kolumbie je ve světě hlavním producentem drog a Spojené státy jsou největším spotřebitelem drog na světě.
DEA utajuje stále zřetelnější fiaska v zápase s obchodem s drogami na západní polokouli. Realizace Plánu Kolumbie, zahájeného na počátku let 2000 za spolupůsobení DEA objektivně pomohla expanzi drogových kartelů. Orientace na okamžitý výsledek, rozprašování chemikálii nad plochami koky, věznění šéfů kartelů a jejich extradice i další opatření, to všechno se ukázalo být k ničemu.
V roce 2017 promluvil kolumbijský prezident Duque o novém plánu boje s drogami. V úmyslu bylo radikálně omezit provoz, zachytávat produkci ve vzduchu, na moři i na zemi. Společné americko – kolumbijské deklarace, snahy o nový impuls boji proti drogám vedly k zavedení tvrdých principů jednotného přístupu DEA k zemím regionu a k právním normám represivních opatření made in USA.
Skryté sabotáže tohoto plánu vládnoucímu kruhy v Jižní Americe si všímá ústředí DEA. Odpor „drogovému imperialismu“ USA je stále konfrontačnější. K oslabení vlivných sil v obchodu s drogami (konkurenčních), těch, které jsou „přisedlí na drogách“ ve finančním a ekonomickém smyslu, činí Úřad pro potírání drog regulérní typické odplaty.
V březnu 2021 Obvinily USA honduraského prezidenta Hernándeze (blízký spojenec Washingtonu) z tajných dodávek kokainu do jejich země. Podle prokuratury využíval prezident justiční struktury a armádu Hondurasu k zajištění bezpečnosti obchodníků s drogami, aby si upevnil moc a kontrolu nad státem. Hernández se „napíchl“ svými několika besedami s významným honduraským obchodníkem s drogami Ramirézem. Do USA se mělo vyvézt „tolik kokainu, kolik bude možno“. Po obvinění ze strany USA prezident nepřátelsky prohlásil: „Chci strkat drogy těm gringos přímo pod nos.“
Takové kousky DEA činí tradičně svému „odpadnímu materiálu“ v Jižní Americe. Hernández končí své druhé prezidentské období, bude zvolen nový prezident, a proto je potřeba zahájit disciplinární opatření proti potenciálním disidentům.
Na palubě náhradního letadla brazilského prezidenta Bolsonara byl při cestě na summit G20 při tankování letadla ve Španělsku objeven kufr se 40 kg kokainu. Pilot byl ve Španělsku uvězněn. Když se to dozvěděl brazilský prezident řekl, že s incidentem nemá nic společného. Žádal o vyšetření a potrestání viníků: řekl, že nestrpí takovou neúctu k naší zemi. Co tím měl na mysli? Jaká neúcta? To proběhla prohlídka vojenského letadla s porušením obvyklých postupů jen proto, aby se našel kufr s kokainem? Některé komentáře v internetu k tomu poznamenaly, že Bolsonaro měl na mysli „neúctu“ ze strany DEA, který dal Španělům typ na přítomnost drog v letadle.
Američané vnucují Brazílii svá pravidla boje proti obchodu s drogami, to je snaha o naprostou kontrolu ze strany DEA ve věci drog. Čím větší kontrola, tím více kompromitujících důkazů a tím snadnější vydírání brazilských vládnoucích kruhů.
Operativní podvratné možnosti DEA nabyly takového rozsahu, že jeho agentura „hlubokého zašifrování“ je schopná řídit toky drog, přesměrovávat je do potřebných směrů. Brazílie se stala jednou z klíčových zemí dodávek kokainu do Evropy přes španělské a belgické přístavy. Zločinecké skupiny z Brazílie jsou jako doma na evropském drogovém trhu. Podle přibližných odhadů je jeho celková hodnota 8 až 10 miliard EUR. Za pozornost stojí i mezinárodní složení brazilského kartelu, v němž jsou kromě Brazilců také Kolumbijci, Mexičané, Peruánci a Paraguayci. Na místě je otázka: Jaká neviditelná síla spojila do jedné mocné pěsti soupeřící drogové mafie z různých zemí.
Převzato z Fondsk.ru
Spojené státy oznámily České republice, že si nepřejí její spolupráci s Rosatomem
Anton Antonov
1. dubna 2021
Kromě Rosatomu má zájem o stavbu v Dukovanech americká Westinghouse, francouzská CdF, jihokorejská KHNP a čínská China General Nuclear Power, ale její účast byla odmítnuta. Mluvčí amerického velvyslanectví Rosell oznámil, že rozhodnutí „je věcí toliko ČR“, ale Washington „důrazně naléhá na transparentní postup výběru tak, aby měla přednost národní bezpečnost“. Rosell připomenul prohlášení amerického ministra zahraničí Blinkena, který ujišťoval, že prý Rusko a Čína využívají přístup ke kriticky důležitým zdrojům, trhům a technologiím k nátlaku „na spojence USA“, kam „vrážejí klín“.
Seznam píše, že Blinken v březnu vyzval Babiše k ochraně kriticky důležité infrastruktury, včetně jaderné energetiky. Ve středu přijal podruhé za půl roku Senát ČR usnesení, v němž poukazuje na účast ruské firmy na tendru jako hrozbu národní bezpečnosti.
Převzato z Vzgljad
V oblasti budování Severního proudu 2 je zaznamenána zvýšená aktivita válečných lodí
1. dubna 2021
Andrej Minin, ředitel AG, pobočky operátora plynovodu Severní proud 2, uvedl, že v okolí stavby SP-2 dochází ke zvýšené aktivitě válečných lodí. To, co se tam děje, nazval provokací. Novinářům řekl: „Po obnovení výstavby mořského úseku plynovodu se v oblasti zvyšuje aktivita válečných lodí, letadel a vrtulníků a rovněž civilních plavidel ze zahraničí.“ Připomenul, že pro dobu výstavby plynovodu byla stanovena bezpečnostní zóna 2,4 km, do níž nemají přístup lodě, které na výstavbě nepracují, a dodal: „Přesto jsou vedle technických plavidel zajišťujících práce na plynovodu soustavně pozorovány v nepřístupné zóně válečné lodě cizích států.“
Minin upřesnil, že kousek od plynovodu přelétalo polské protilodní letadlo PZL-Mielec M-28B1 Rbi a v ochranné zóně lodě na pokládku potrubí Fortuna se objevila neidentifikovaná ponorka. Akce ponorky by mohly způsobit změnu režimu pozice kotvy Fortuny a vést k havárii na potrubí. Dodal k tomu: „Jedná se o jasně naplánované a připravované provokace. … Je to bohužel první a bezprecedentní případ tohoto druhu v historii.“
Převzato z News.mail.ru
Kedmi uvedl, proč si ve skutečnosti zatelefonovali šéfové generálních štábů Ruska a USA
Jelena Ivanova
1. dubna 2021
Jakov Kedmi předpokládá, že telefonát šéfa Výboru náčelníků štábů USA Marka Milliho jeho ruskému protějšku byl spojen se zvýšeným rizikem války.
Z dřívějška byl znám rozhovor Milliho s náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil Ruska Valerijem Gerasimovem. Pentagon oznámil, že náčelník generálního štábu USA kontaktoval Moskvu kvůli zprávám z Ukrajiny o přemisťování vojenských sil RF. Podle názoru Kedmiho byl důvod telefonátu jiný. Objasnil to takto:
Podle Kedmiho si přál představitel amerického vojenského úřadu ve skutečnosti znát reakci Moskvy na manévry NATO u ruských hranic. Americké velení se obává, že akce válečných sil USA mohou v Rusku vyhodnotit jako ohrožení národní bezpečnosti, což může být důvodem preventivního úderu Moskvy. Podle Kedmiho se vojenské základny USA a zemí, které umožňují Pentagonu rozmisťovat na svém území varovné nebo útočné prostředky, v případě zahájení války ocitnou ve smrtelném nebezpečí. Záležitost uzavírá: „Snahy o hru na napětí v podmínkách velké pravděpodobnosti preventivního i varovného úderu je mnohem nebezpečnější, protože nikdo nezaručí, že druhá strana vezme to, co se děje, jako pouhé harašení zbraněmi. Co když ne?“
O něco dříve šéf ministerstva zahraničí RF Sergěj Lavrov informoval, že Washington neodpověděl na návrh ruského prezidenta Vladimira Putina hovořit v přímém přenosu s jeho americkým protějškem Bidenem.
Převzato z Riafan.ru
