Jak jsem přihlašoval patent v banánové republice

Avatar
Původní autoři

Pavel Kalenda
18. 5. 2021
Zdálo by se, že každý stát má zájem na vědeckém a technologickém pokroku a k ochraně a využití vynálezů a know-how svých občanů přistoupí s péčí řádného hospodáře a patrona. V České republice k tomuto účelu byl zřízen Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) (https://upv.gov.cz/), který registruje přihlášky patentů a užitných vzorů, zapisuje je do databází, vydává tiskem ve Věstnících a rozhoduje o uděleních patentů, kterým pak dle mezinárodních smluv náleží ochrana před plagiátory a neoprávněným užíváním.

Maje toto na mysli spolu s několika nekonvenčními myšlenkami (společně s kolegou), hodnými patentování, jsem v roce 2007 pln očekávání zašel osobně na ÚPV, abych dva měřicí přístroje a dva způsoby vyhodnocení dat dal patentovat. Profesní pracovnice na ÚPV mi celý proces podání přihlášky až po přijetí/nepřijetí patentu laskavě vysvětlila, ale ihned vzápětí mě odkázala na služby patentové kanceláře v Praze (nebudu firmu XXXXX jmenovat, abych jim nedělal reklamu) s tím, že celý proces může být značně urychlen a patent, tedy pokud se skutečně jedná o unikátní zařízení nebo způsob vyhodnocení naměřených dat, může být přijat již v řádu měsíců. Ale cena za toto urychlení může dosáhnout několika desítek až stovek tisíc korun podle typu patentu a oblasti jeho rozšíření. Protože jsme podávali zařízení, sloužící primárně základnímu výzkumu, kde se nepředpokládal masívní prodej v ČR nebo i do světa, tak jsme zvolili „standardní“ cestu, tedy že celý proces posouzení a přijetí/zamítnutí patentu bude veden na ÚPV ve „standardních“ lhůtách a za režijní poplatky dle ceníku služeb ÚPV.

V roce 2007 (listopad) jsme podali první přihlášku vynálezu a v roce 2009 jsme podali druhou přihlášku vynálezu zařízení a dvě přihlášky vynálezu způsobu zpracování dat. Obě zařízení (z roku 2007 a 2009) byla prakticky totožná, přičemž první zařízení měřilo přímo sledovanou veličinu a druhé zařízení sestávalo ze dvou totožných zařízení prvního typu a měřilo jen diference sledované veličiny, nikoli její absolutní hodnotu. Vše ostatní včetně způsobu zpracování dat bylo totožné. Obě přihlášky vynálezu zařízení z let 2007 a 2009 dostali na stůl dva různí referenti ÚPV a od toho se taky odvíjely dva diametrálně odlišné příběhy jejich přijímání. První přihláška vynálezu zařízení z roku 2007 byla publikována ve Věstníku v roce 2009, kde musí být zveřejněny rok po podání všechny přihlášky vynálezů, které nemají právní vady a jsou zaplaceny správní poplatky. Druhé zařízení bylo zveřejněno ve Věstníku ÚPV v roce 2011. Další dvě přihlášky vynálezů způsobů zpracování dat vyšly ve Věstníku ÚPV v roce 2010 přesně podle dikce zákona.

Byl jsem vyzván, abych zaplatil správní poplatky za úplný průzkum všech přihlášek s tím, že pokud chci tento proces urychlit, tak mám využít opět služeb patentové kanceláře, která za pár desítek až set tisíc korun na jednu přihlášku zjistí ve světových databázích patentů a vynálezů, zda se naše přihláška nekryje alespoň částečně s nějakým již ve světě uděleným patentem. Protože jsme si sami udělali tuto rešeršní práci na obě zařízení a zjistili jsme, že s žádným patentem nekolidujeme, tak jsme tento úplný průzkum nechali na ÚPV s tím, že má nějaké zákonné lhůty k průzkumu a zaplatili jsme správní poplatky za všechny přihlášky vynálezů. A pak jsme čekali.

Už v roce 2019 (duben) jsme obdrželi výsledky úplného průzkumu obou způsobů vyhodnocení dat a naznali jsme, že je zde vysoká pravděpodobnost, že jsou alespoň částečně v kolizi s již udělenými patenty v Japonsku a Rusku. Zastavili jsme proto další řízení a patenty na tyto způsoby nebyly uděleny. V dubnu 2019 jsme také obdrželi výsledek úplného průzkumu na jednoduché zařízení (podané v roce 2007) s tím, abychom odstranili formální nedostatky (špatné formulace a popisky částí zařízení) a přeformulované zejména Patentové nároky zaslali na ÚPV znovu. V červnu 2019 jsme obdrželi obdobný výsledek úplného průzkumu diferenciálního zařízení (podaného v roce 2009) s tím, že drobné chyby ve formulacích jsme obratem opravili a v srpnu 2019 obdrželi patent (č. 308013). Protože obě zařízení (podání 2007 a 2009) byla de-facto totožná svým způsobem měření a zpracování dat, tak jsme přeformulovali Patentové nároky přesně podle přijatého patentu a poslali takto opravenou přihlášku v září 2019 zpět na ÚPV. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že je opět celá formulace patentových nároků špatná a my byli opět vyzváni k přeformulování Patentových nároků. Počtvrté jsme přeformulovali přihlášku a v srpnu 2020 ji zaslali opět na ÚPV. Patent byl přijat 24.3.2021 pod číslem 308761, tedy více než 13 let od doby jeho podání. Za tuto dobu jsme jej nemohli využívat, protože nebyl fakticky udělen (ve Věstníku se může publikovat i plagiát cizího patentu, pokud splňuje formální náležitosti tak, jak to ukázaly naše dvě přihlášky způsobů vyhodnocení dat 10 let po jejich podání). Publikování přihlášky vynálezu totiž nezakládá právo na využívání patentu, ale je jen referencí pro ostatní již přijaté patenty, aby bylo možno čistě řešit otázky prvního autora a plagiátora a to jak z časového tak teritoriálního hlediska.

A teď to nejzajímavější nakonec: Spolu s oznámením o přijetí patentu (podání v roce 2007) nám odpovědný pracovník ÚPV sdělil, že nám nepošle Patentovou listinu, jakou jsme například dostali v roce 2019 na diferenciální zařízení, pokud do 3 měsíců nepošleme na ÚPV poplatky za udržování Patentu, které se podle zákona počítají od doby zveřejnění ve Věstníku, tedy za posledních 11 let. Tedy jinými slovy, ÚPV nám udržoval po dobu cca 11 let neexistující patent, který neměl přiděleno číslo patentu a který nabyl právní moci teprve až v roce 2021, který jsme takto nemohli využívat (například prodáváním licencí na výrobu nebo využívání tohoto zařízení v ČR nebo zemích EU), což je ale vše v souladu se zákonem č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění.  V něm je uvedeno:  „(2) Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen “Věstník”)“. Buď tedy platí to, že až po udělení patentu (24.3.2021) se toto oznámí ve Věstníku a začne odpočítávání doby udržování patentu, nebo se doba udržování patentu počítá již od data zveřejnění přihlášky vynálezu (může mít docela odlišné znění Patentových nároků) a retroaktivně se mohou vybírat licenční poplatky i na nepřijaté přihlášky vynálezů (protože už byly zveřejněny ve Věstníku). Nemůže platit obojí.