Američtí zpravodajci už v roce 2010 věděli, že mise v Afghánistánu bude fiaskem aneb Proč se rozprchla afghánská armáda a policie (poznatky z reálné zpravodajské praxe doplněné kriminálním případem)

Avatar
Původní autoři

Agentura EXANPRO

 

19.8.2021  EXANPRO  Souhrnné hodnocení (12106)

Všechny změny v Afghánistánu, které započali Američané v roce 2001, nebyly v afghánském prostředí přirozenými jevy. Veškerý vývoj v Afghánistánu se tak od konce roku 2001 stal „umělým“ vývojem, který plodil své skryté vedlejší účinky. Vedlejší účinky se nemusí projevit hned, ale až po určité době, nebo vlivem určitých událostí.

Zpravodajští důstojníci* USA, kteří v Afghánistánu působili, začali již v roce 2010 (možná i dříve) pochybovat o tom, že se vše vyvíjí správným směrem a bez následků (začali odhalovat ony vedlejší účinky působení Západu, které ještě nevyšly na povrch). Už tehdy se obecně říkávalo, že Tálibán dříve kontroloval 90 % země, kdežto Západem podporovaná afghánská vláda kontrolovala v první dekádě 21. století sotva 10 % Afghánistánu. Z toho plynuly i problémy s centrálním řízením všech státních institucí včetně vojenských a policejních sil. K tomu se přidávala i vysoká míra korupce, což lze v tomto prostředí považovat za přirozený povahový rys, a tím pádem za těžko řešitelnou věc.

Aktuální situaci v Afghánistánu jsme shrnuli v produktu 13106, ale již v roce 2016 jsme v produktu 11014 uvedli, že vojenská mise v Afghánistánu nebyla splněna a že je hodnocena jako neúspěšná. To jsme vylíčili v pěti zásadních bodech, kterými jsme charakterizovali hlavní příčiny neúspěšné mise. Pokud byla zahraniční mise v Afghánistánu vyhodnocena jako neúspěšná již v roce 2016, nemohla být tato mise už nikdy úspěšná ani v následujících letech. Vlády západních zemí měly z tohoto hodnocení vycházet, jenže jak se ukázalo, tak jejich rozhodování bylo závislé na rozhodování americké administrativy. Prostě se bály udělat něco samostatně a nezávisle o něco dříve než Američané. A tak raději vyčkávaly a dál zbytečně riskovaly zdraví a životy svých vojáků nasazených v Afghánistánu až do ostudného srpna 2021 (od roku 2017 do roku 2020 zahynulo v Afghánistánu nebo později ve své zemi na následky zranění více než 80 koaličních vojáků, z toho čtyři čeští vojáci; počet zraněných byl jako obvykle mnohonásobně vyšší).

V následující části produktu přiblížíme reálné poznatky z mise v Afghánistánu, které pocházejí z období 2010–2013 a které byly následně do roku 2016 potvrzovány dalšími poznatky. Tyto poznatky zcela nezakrytě dokládaly skutečnou situaci v Afghánistánu a také to, že zahraniční síly nebudou schopny tuto situaci změnit k lepšímu ani za dalších deset a více let. V rámci těchto poznatků necháme nahlédnout do „kuchyně“ kontrazpravodajských důstojníků* a popíšeme případ, který se odehrál na hlavním velitelství koaličních sil v Kábulu a který se týkal trestného činu* jednoho z místních tlumočníků. Kontrazpravodajci* tento případ rychle vyřešili, i když to nebyla jejich primární práce (na základně působila také vojenská policie), avšak později museli ve spojení s tímto případem řešit problémy s kábulskou policií. Tento případ v rozšířené míře vykresluje mentalitu místních lidí a nemožnost kohokoli ze zahraničí tento stav změnit.

Dále předložíme poznatky z tehdejšího strategického operačního centra Afghánské národní armády umístěného v objektu afghánského Ministerstva obrany, poznatky z působení místních policistů v ulicích Kábulu a názory místních obyvatel v různých profesích (z měst i venkova), kteří po několika letech působení zahraničních sil v čele s USA začali srovnávat, v čem byla vláda Tálibánu lepší a proč byla spolupráce se Sovětskou armádou v 80. letech minulého století smysluplnější než spolupráce s ozbrojenými silami USA.

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře