Rakouský ministr Nehammer míní, že je třeba pomáhat na místě, nikoli pašovat Afghánce do Evropy

MUDr. Ivan David, CSc.
MUDr. Ivan David, CSc.

Ivan David
18. 8. 2021 FB

 – Rakousko je jediná země, která pomáhá Litvě při zvládání nelegální migrace z Běloruska vysláním zvláštních jednotek Cobra– Rakousko i nadále odsouvá a bude odsouvat odsouzené zločince do Afghánistánu, pokud ne přímo tam, tak je třeba vytvořit v okolních zemích centra odsunu– Migraci je třeba zastavit tím, že EU bude podporovat státy sousedící s Afghánistánem, ve spolupráci s Vysokým úřadem pro uprchlíky, aby přijímaly Afghánce, prchající před Talibánem– Uprchlíci z Afghánistánu se nesmí stát předmětem obchodu s lidmi a pašeráctví lidí– Nesmí se opakovat rok 2015– S neřízenou migrací vždy přicházejí i teroristé a zločinci– Rakousko má na počet obyvatel druhou největší afghánskou komunitu v Evropě, není tedy pravda, že uprchlíky z Afghánistánu nepřijímá– Rakousko si musí udržet vysoký sociální standard pro vlastní občany– Je třeba udržet stabilitu v Afghánistánu a okolí, aby se zabránilo masové nezvládnuté migraciToto jsou teze, se kterými vystoupil na tiskové konferenci rakouský ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP) a se kterými půjde na dnešní zasedání Rady ministrů vnitra EU. 

Jak bude úspěšný tváří v tvář státům, „pohrobkům“ NATO, těžko říci. Spojence má v každém případě v Dánsku a jak sám tvrdil, i v Německu, kde se dokonce i Angela Merkelová vyslovila, že nelze „pomáhat každému“. Nakolik to myslí – před podzimními volbami do Bundestagu – vážně, brzy uvidíme. Pak už bude záležet na každé zemi, jaké stanovisko bude zastupovat. Rakušané to mají samozřejmě lehčí – nikdo jim nemůže otloukat o hlavu „tlumočníky“, kterým je třeba pomoci za každou cenu. Jsou neutrální stát a v Afghánistánu se vojensky nijak neangažovali. Při sledování tiskové konference mě zaujala jedna z otázek, i když všechny byly „na jedno brdo“, tj., jak pomoci ubohým Afgháncům, ponechaným napospas Tálibánu. Zejména jedna novinářka úpěnlivě plédovala za to, aby Evropa přijala všechny ženy, které to pod Tálibánem budou mít hodně těžké. To mimochodem budou, o tom není třeba pochybovat. Ministr Nehammer se jí otázal, zda se domnívá, že ženy v tomto regionu už nemají žádnou budoucnost a zda chce skutečně všechny afghánské ženy z 48 milionového národa přijmout v Evropě. Podotkl, že z 44 000 Afgánců, kteří již v Rakousku žijí, tvoří 66 % muži. Stejně tak, co se aktuálních azylových žádostí týče – z 2 500 Afghánců je 2 100 mužů a jen 400 žen. Doslova řekl, že 20leté úsilí západního světa o demokratizaci Afghánistánu zcela ztroskotalo a že Afghánci sami musí projevit úsilí, aby se islamistů zbavili. Apel novinářky, aby všechny ženy trpící pod Talibánem byly přijaty v Evropě a přerozděleny do jednotlivých států, krásně ukazuje pseudohumanitu tzv. „sluníčkářského“ myšlení. Přijmeme afghánské ženy a tím je zachráníme před islamisty. Ale tyto ženy mají muže, bratry a syny, kteří by v rámci zcelování rodin podle platných mezinárodních předpisů přišli za nimi. Jak by to ve výsledku oněm ženám pomohlo, nechť si každý domyslí sám. Nemluvě o tom, jak by asi ženy konkurovaly v davu na kábulském letišti mužům, snažícím se nacpat do letadel. Na začátku každého důkladného průšvihu je v poslední době někdo, většinou žena, která chce „pomoci všem“. Nikdy nelze pomoci všem a je dobře, že někdo, v tomto případě rakouský ministr vnitra, řekne, že přesunem lidí do Evropy i s jejich problémy a vnímáním světa nikoho nezachráníme. Evropu to může naopak zcela zničit a pak už nebude kam jít.

0 0 hlasy
Hodnocení článku
Žádné komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře