Jeden Babiš proti mnoha antiBabišům

Jak už jsem párkrát zmínila, dříve jsem fušovala do politického marketingu, a tak se chci podívat pokud možno nezaujatýma očima na jednotlivé kampaně. Kdybych neměla vůbec žádnou preferenci, která kampaň by mne zaujala?

Zdroj: blog autorky

Do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny zbývá jediný měsíc. Podle posledních předvolebních preferencí vede Babišovo ANO před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a další koalicí Pirátů a STAN. Dále na pásce je SPD, komunisti, možná Přísaha, nejspíš ČSSD a pak už jsou jen ti, co sbírají drobky.

Jak už jsem párkrát zmínila, dříve jsem fušovala do politického marketingu, a tak se chci podívat pokud možno nezaujatýma očima na jednotlivé kampaně. Kdybych neměla vůbec žádnou preferenci, která kampaň by mne zaujala? A protože tohle je přece jen můj článek, na závěr u každé strany přidám osobní hodnocení.

ANO

Babišův mediální guru Marek Prchal umí. To už prokázal mnohokrát. A třebaže mnoho vrcholných politiků ANO často tvrdí, že nejsou stranou jednoho muže, jejich pouze před pár dny představená kampaň přímo řve: Jsme strana jednoho muže. Ostatně onen výkřik Budu se za vás rvát až do roztrhání těla! je ničím, pokud není právě oslavou muže v čele strany, současného premiéra Andreje Babiše. Může to být chyba. Přece jen, kandidáti v jednotlivých volebních okrscích pak jen hrají Babišovi kompars a to není právě důvod je volit.

Dosud dělali Babišovci kampaň, kde prezentovali výsledky své práce. Dle mého soudu mnohem efektivnější, kde využili faktu, že jako vládnoucí strana měla šanci plnit svůj předvolební program z před čtyř let. Nicméně do ostré části kampaně je rozdávání knih, točení zmrzliny a ono Až do roztrhání těla precizně zpracovanou kampaní bez větších chyb.

Babišovi hodně nahrává opozice svou antiBabiš kampaní, kterou jeli celé čtyři roky a teď krátce do voleb ji ještě vyostřili. A to způsobem, kdy si šlápli do vlastního lejna. Příkladem třeba může být akce Miliónů chvilek, kdy prakticky Babišovi pod nohama v Průhonicích postříkali dlažbu bílými kříži. Opozice jako jeden nekompetentní muž se svorně pustili do Babiše takovou silou, až z premiéra fakticky udělali oběť. Dalším příkladem je, když si opozice předává mladého Babiše a ať už je pravda jakákoli, jde z toho velmi silný dojem, že synovi premiéra našeptávají co má říkat, kde to říkat a komu to říkat. Kdyby Babiš mladší ohlásil, že se staví za tatíkem při zahájení jeho kampaně, tam mu sám a poměrně v klidu poví, že je zdravý, popřeje otci k narozeninám a odchází středem, to by byl Babiš a jeho ANO utrpělo notný šrám. Tak, jak to s Klusákem zorganizovali, vás to nutí opět cítit s nebohým otcem a jeho churavým synem.

Neoddiskutovatelným faktem je, že Babiš coby vůdce hnutí čelí obvinění z dotačního podvodu. Dalším nepěkným faktem je, že Babiš během komunistické éry nejen patřil mezi elity, na něž se komunistické zákazy nevztahovaly, ale dokonce spolupracoval s nenáviděnou Státní bezpečností. Už dávno se k tomu Babiš nevyjadřuje a nutí tak své voliče, aby ho brali takového, jaký je. I s nepoctivými a ošklivými stránkami osobnosti.

Největší výčitka lidí, pro které Babiš „ani náhodou není premiér“ poslední rok směřuje ke způsobu, jak se ANO vypořádala s Covidem a vyčítají mu tisíce mrtvé, které by prý mohli bez něj žít. Férově si řekněme, to je prostě podpásovka. Zatímco opozice si mohla dovolit spekulovat a teoretizovat, byla to vláda, kdo musela činit nutné kroky v situaci, kdy žádná vláda na světě nemohla úplně najisto vědět, co zabere a čím si ublíží. Opozice přicházela s různými návrhy, ale ani mezi sebou se neshodla. Existovaly jistě alternativy, jak to dělat jinak, ale už se nikdy nedozvíme, jestli existovaly alternativy jak to dělat lépe.

Když se podívám do programu ANO a tentokrát budu trochu osobní, tak se mi líbí že nejen slíbil, ale i dodržel, že do Česka se ilegální migranti vesměs nepodívají, Babiš zvedl ekonomiku bez ohledu na to, co si o tom myslí opozice. Snížil daně, zvýšil důchody. Takový Jánošík na české politické scéně. Co mu ovšem jen těžko můžu odpustit je podpora Green Dealu. Fakt, že bez keců přijmul pakt EU se závazkem vrátit ekonomicky i sociálně Evropu o sto let zpět, mne nutí podívat se po jiné straně.

SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL)

Když se podívám na vizuální stránku kampaně této koalice, nejde ji pojmenovat jinak než Tři šašci. A to se ani nesnažím být zlá. Tři šéfové stran zobrazeni jako superhrdinové, dovádějící na houpačce nebo namačkaní u ohně u špekáčků tak trochu naznačuje: Jsme tři a nemáme vám co říci. Vizuální kampaň a seriozní program jsou v takovém střetu, že nutí voliče SPOLU ignorovat to úplně pitomé.

Tato koalice jako by úplně zapomněla na své přednosti a mimo značky Tři šašci uměla už nabídnout pouze antiBabiš. Nedokáže svým voličům říct, proč by je měli volit. V čem jsou jedineční a za co se hodlají v případné vládě prát.

Tak jako ANO, i SPOLU mají své kostlivce. Loni v létě, kdy trochu opadla první vlna koronaviru a vědci a lékaři už prorokovali druhou, uspořádala TOP 09 na Karlově mostě žranici, prý na oslavu, že je po všem. V zahraničí měli každý dost svých starostí, ale jestli se tam Česko něčím nadobro zapsalo, tak že vloni na jaře jsme byli jedni z nejlépe zvládajícíh zemích, za což jsme sklízeli body. A ty body nám zase zahraniční média i obyčejní lidé vrtící hlavou sebrali, když se tak hloupě hodovalo na Karlově mostě v době, kdy Covid byl ještě v plenkách. A nejde zapomenout, třebaže proopoziční média se o to hodně snaží, na aféru Feri. Jistě, je nutné ctít presumpci neviny, ale věrohodná obvinění desítek dívek je něco, o čem by se před volbami určitě mělo mluvit. I když Feri utekl.

V programu má koalice mimo jiné snižování daní, což jim dost špatně věřím, když to byli oni, kdo je před léty zvýšil. Vysloveně proti srsti mi jde programový bod, cituji: Obnovíme tradici havlovské diplomacie. Co hodno následování bylo v havlovské diplomacii, která souhlasně odkývala bombardování křesťanského Srbska? Nicméně důvod, proč to tam právě takhle mají, chápu, je to populismem zavánějící výkřik pro Havlovy příznivce, kterých je pořád ještě dost.

Dlouhá léta jsem coby pravicový volič volila ODS. Kdyby mi šlo čistě o pravicovou politiku a skousla bych silně liberální TOP 09 a konzervativní, nicméně vítačskou KDU-ČSL, asi bych volila koalici SPOLU.

Piráti a STAN

Po špičkové, profesionální kampani v 2017, kdy Piráty dostal do sněmovny Jakub Horák s headlinem Pustťe nás na ně, letos se rozhodli jít cestou úplného amatérismu. Nejde mi věřit, že na to najali někoho, kdo už to někdy dělal, spíš to působí jako že spousta počítačově zdatných pirátů si sami ukuchtila cosi v barvičkách pod Windows. Jediná věc, která se mi na kampani Pirátů a STAN opravdu líbí je onen symbol černého kolečka a černé kostičky. To je naprostá bomba pro sociální sítě.

Headline Vraťme zemi budoucnost je ne úplně vydařený pokus o originalitu. Navíc to jasně směřuje výhradně na mladé, kteří jistě tvoří masivní základnu Pirátů, ale úplně to míjí volební potenciál STAN lidí středního věku. Ti žádají hlavně něco pro současnost, pro teď a tady. Kdyby šlo čistě o headline samotných Pirátů zacílený na mladé voliče, nic by se mu nedalo vytknout.

Původní kampaň, se kterou koalice PirátoStan přišla, byla tak moc na kočku, že ji pouhé dva měsíce do voleb opustila, protože jim preference zkraje nejsilnějšího subjektu začaly prudce padat. Soustředí se tak na dva hlavní body. První je antiBabiš, který nefunguje ani pro SPOLU. Druhá je točení témat, která ale vesměs lidi moc nezajímají. Případně oslovují pouze mladé voliče, kteří by nejspíš tak jako tak volili Piráty. Jsou to především klimatická krize, LGBT témata, digitalizace (kterou už úspěšně prosazuje Babiš) či boj s korupcí.

Piráti se také musí vypořádat s faktem, že jsou výrazní, což je určitě dobře. Zatímco mají poměrně širokou základnu stálých voličů, jsou rovněž stranou, vůči níž se ostatní volební subjekty nejvíce vymezují a nejvíce na ně útočí. V první části kampaně dělali velkou chybu, když místo na tlačení svého programu se víc soustředili na defenzívu a připustili diskuzi nad tím, co si jejich oponenti našli jako bič na Piráty. V poslední, ostré části kampaně, vsadili hlavně na face to face strategii a objíždějí republiku s jahodovým sorbetem a povídáním o tom, co chtějí prosadit.

Největší slabinou Pirátů jsou ovšem Piráti. V době, kdy se láme chleba, si pouští vesele pusu na špacír ti, co jsou nejvíce vidět. Publikum se tak skvěle baví nad tím, že údajně ve Sněmovně sedí jen bílí hetero páprdové, což v zemi převážně bílých hetero páprdů zkrátka není dobrý nápad k výsměchu. Případně docela na rovinu prohlásí, že chtějí, aby státy přišly o právo veta v EU hlasování, čímž právě naše republika prakticky přijde o svá témata, sklapne paty a s úklonem bude sloužit německým a francouzským zájmům.

Třebaže si umím představit, že podnapilá nebo s neodbytným průjmem poběžím a hodím to STAN, Piráty bych nevolila ani s puškou u hlavy.

SPD

Svoboda a přímá demokracie je podobně jako ANO vnímána jako strana jednoho muže, Tomio Okamury. Má do značné míry nálepku antisystémové strany a také nálepku „nácků“ či „nahnědlých“. To druhé určitě není fér a neodpovídá tomu, co SPD dělá a říká a je to nejspíš jen způsob, jak se zkratkovitě vůči Okamurovy vyhradit ze strany těch, kteří sami sebe bez vysvětlení označují za demokraty.

Kampaň SPD spočívá ve třech věcech. Jednak a především kritizují islám a přijímání vesměs ilegálních migrantů do naší země a vlastně vůbec do Evropy. Toto může stačit na opoziční vyhranění se vůči vládě (která ovšem taky nechce „uprchlíky“), ale pro kampaň takhle krátce před volbami se to zdá přece jen málo. Druhak SPD je silný kritik covidové strategie vlády a pod svá křídla si vzala tzv. antivaxery, tedy odmítače vakcíny proti Covidu. Tím se pro ty, co si říkají zodpovědní ohledně očkování, stali nevolitelnými.

Třetí výraznou věcí Okamurovy kampaně je Český jarmark. Na jedné straně se dá velmi snadno omarkovat jako populistický, jenže díky jarmarku je SPD jediná strana, která místo typického předvolebního guláše (rozuměj zmrzlina či klobása) nabízí o dost víc. Hromadu českých potravin za opravdu lidové ceny a příslib dostupných českých potravin do volebního období. Vynikající tah.

Musím SPD pochválit za to, že odolala lákavé možnosti přihřát si svou polívčičku v kampani antiBabiš. Kritizují tak kroky vlády spíš než jejího premiéra. Vzhledem k tomu, že Okamura a Babiš loví voliče ve stejném rybníčku, je to určitě chytrý krok.

Věci, které se SPD dlouhodobě snaží prosazovat, jsou referendum o Czexitu, přehodnotit naše členství v NATO (zvlášť po totálním debaklu v Afghánistánu), ani jednu islámskou migrantskou nohu, Češství a patriotismus a také zjednodušení a zefektivnění a tím i zlevnění českých státních struktur. Velmi dobře mým uším znějí konec zvyšování daní, zákon o prokázání původu majetku či podpora pracujících a živnostníků.

Zatímco strana i její předseda s programem jsou mi vcelku sympatičtí, ani trochu dobře na mne nepůsobí lidé podporující SPD. Přesto, Okamurovci pro mne můžou být dobrou volbou.

KSČM

Kampaň KSČM je pro mne neviditelná. Pokud ji chci znát, musím si ji aktivně vyhledat. Na druhou stranu, pokud by se mi nutily slogany typu Socialismus je sexy!, jakákoli má dobrá snaha o rozbor kampaní s nadhledem by vzala za své.

Komunisti jsou prostě sví a tak za co je lze nejspíš pochválit, umí se tiše a bez keců vecpat ke korýtku a jsou ve svých názorech konzistentní. Rudá strana má tradičně svoji základnu, která se jim ale tenčí, jak vymírá. Proto se nesnaží oslovit jiné voliče, než mladé, kteří svým vesměs levicovým zaměřením mají potenciál volit nikoli neomarxisty či liberály, ale originál. Komunisty.

I proto letos komunisti vsadili na jakýsi patos svých historicky světlých zítřků a s nimi i symboly typu rudé hvězdy či srpu a kladiva. Zatímco dříve z jejich strany zněly jakési opatrné výmluvy jako odpověď na kritiku tvrdé komunistické éry, letos mít k dispozici Gottwalda či Lenina, šoupli by je jako jedničku kandidátek velkých měst. V jejích očích je na čase, aby tvrdá pracující pěst dopadla na kapitalisty.

Hlavním bodem jejich volebního programu proto zůstává sebrat peníze bohatým a znárodňování. K tomu bezpočet levicových slibů typu bydlení pro všechny, práci pro všechny, zdravotnictví pro všechny. Jak říkám, jsou velmi konzistentní a tedy velmi čitelní. Pro levicově konzervativního voliče jsou rozhodně vhodnou volbou

Kdybych si nepamatovala onen socialismus a nevěděla, jak na vlastní kůži chutnají ony výdobytky, umím si představit, že se nechám zlákat na voňavé třešně. Ale protože si nevybavím nic horšího, co by mohlo nastat, než další komunistický teror, komunisty zásadně nevolím.

Přísaha

Je to nově vzniklá strana, která jako všechny před ní může získat voliče díky vizi jakéhosi čistého štítu, na druhé straně musí zapojit dvojnásob energie na to, aby oslovila voliče, kteří o ní vůbec nikdy neslyšeli. Všichni voliči jsou pro něj noví. Pro takové, co jsou v klidu usazení v křesle před televizní obrazovkou nebo s mobilem v ruce a čekají, až si je strany najdou, Přísaha zůstává spíše nečitelnou.

Zatímco úplně každá strana mimo právě ANO se snaží ukousnout část voličské základy Babišova hnutí, tak Šlachtově Přísaze se to jako skoro jediné daří. Začala jako facebooková aktivita bývalého policisty a třebaže předvolební průzkumy jí vesměs dávají šanci objevit se v parlamentních lavicích, právě tak můžou jako další nové strany pohořet.

Bez Roberta Šlachty by nebylo hnutí, by nebylo téma, by nebyla kampaň. Ta je sice prakticky všudypřítomná, na druhou stranu jeho headliny jsou právě tak bohapustě vyprázdněné jako u ostatních subjektů. Jestli dokonce ani někdo úplně čerstvý nemá co jiného kromě Jdeme do nich! (zjevně vypůjčenou od Pirátů), či úplný výkřik do tmy Čas na odvahu, pak mám pocit, že političtí marketéři jsou přesvědčení, že voliči mají beztak vybráno a žádné velké snahy tedy netřeba.

Šlachtova všudypřítomná tvář je asi ze všech stran nejpohlednější, ale pojďme se podívat na program. Ne že by bylo co studovat. Celý sestává ze tří krátkých odstavců a jednoho perexu. Praktiky je jen a pouze o Covidu a suše konstatuje že takhle, pánové, tedy ne. Nic nenabízí, nic nepožaduje.

Abych se rozhodovala, zda jim dát svůj hlas, musela bych pro to mít aspoň nicotný důvod.

Podmíráci

Předvolební průzkum společnosti Kantar z konce srpna 2021

Jako na potvoru, zrovna mezi stranami, které si šáhnou na dvě, tři procenta a ani ťuk víc, většinou nacházím takové, které bych s chutí volila. Kdyby to mělo smysl. Posledně mi byli velmi sympatičtí Realisté a ještě před nimi Svobodní. Kdybych se nepoučila a nerozhodla, že můj hlas bude mít hodnotu a nepropadne sítem, nejspíš bych volila koalici Trikolóra, Svobodní a Soukromníci. O dost větší šanci u mne by měli s Václavem Klausem ml. v čele, no a kdyby to celé šéfoval Václav Klaus st., tak můj hlas dostanou ať se děje, co se děje.

Je zajímavé, že mezi malé ryby letos spadli ČSSD. Třebaže se může cachtat, že patří mezi české tradiční strany, letos se do Parlamentu nejspíš nedostanou. Na jedné straně u nich oceňuji, že se ukázali jako státotvorná strana a jako prakticky jediní kývli Babišovi na pozvánku do vlády právě s ním. Na straně druhé asi žádná větší strana není tak rozpolcená v tom, co její nejvyšší představitelé vlastně chtějí, respektive co chtějí voličům nabídnout. Nemyslím, že si podřízli větev tím, že šli do vlády nebo že by na nich Babiš kanibalizoval. Nad důvodem jejich pravděpodobného zániku budou psát seminárku budoucí političtí akademici, a tak to nechám jim.

Závěrem

Přehled kurzů sázek na jednotlivé strany (www.sance.cz)

Stranám, o jejichž volbě vážně uvažuju, se ještě do voleb určitě budu věnovat. Tak jako u každého z vás, i u mne ta poslední, rozhodující kapka vždycky je sympatie či nesympatie. Nikomu tímto článkem neradím, koho volit. Nicméně bylo by krásné, kdybychom dokázali respektovat názor a hlas těch druhých. Vím, že posledních zhruba 7 let je česká společnost, stejně jako všechny ostatní v zahraničí, velmi vyhroceně rozdělena na minimálně dvě skupiny, které se nesnesou. S tím se nedá nic dělat. Ale jak mladí, tak staří, všichni si zasloužíme mít ten jeden hlas a poslat do poslaneckých lavic ty, co jsou v našich očích ti nejlepší.

Držme si palce.

A nakonec ještě naše anketa:

(Její výsledky uvidíte po odhlasování)

Kterému politickému subjektu dáte v nadcházejících volbách svůj hlas?

Nahrávání ... Nahrávání ...
5 6 hlasy
Hodnocení článku
8 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
krajtl
krajtl
před 12 dny

Co se týče Babiše a StB, tak tím bych si nebyl tak jist. Ale hlavně mě zajímá co bylo v 89′ z archivu spáleno, než to, s čím se tu 30 let operuje.

Anonym
Anonym
před 12 dny

Madame, já sice komunisty taky nevolím, ale obávám se, že v budoucnosti zažijete něco VÝZNAMNĚ strašnějšího, než “další komunistický teror”. S přihlédnutím k vaší fotografii lze předpokládat, že jste ho (ten teror) osobně nezažila. Současně by mě zajímalo, KDO z lidí, podporujících SPD, na vás “ani trochu dobře nepůsobí”? MUDr. Ivan David, Mgr. Jiří… Číst vice »

cablik
cablik
před 12 dny
Odpověď uživateli  Anonym

Asi je to koráková fanatička proto nemá ráda SPD nastrčená epidemie západními hajzly.

cablik
cablik
před 12 dny

Panebože proč tak obsáhlý článek věci jsou naprosto jasné kdo chce do středověku tak volí západní sluhy demožumpu a pyjáty. Konec Českého národa a existence jediná vlastenecká strana je SPD.

maxim
maxim
před 12 dny

Paní autorko, Lenin s Klémou by volební šaškárnu do parlamentní žvanírny ignorovali a přípravovali by se s pravověrnými komunisty na převzetí moci … Byli by chytřejší než všichni ostatní a věděli by, že revoluční situace dozrála a moc se bude zanedlouho povalovat na ulici po krachu covid bláznovství globálních degenerátů .. Byli to mistři revoluční strategie… Číst vice »

Lubez
Lubez
před 11 dny
Odpověď uživateli  maxim

Ty volný bloku.
Co tak použít mozkové závity.

maxim
maxim
před 11 dny
Odpověď uživateli  Lubez

Lubezi, co ti brání použít ty tvoje závity … Volný blok jenom žvaní jako ostatní, nebo se snaží aktivně protestovat proti všeobecnému bláznovství akce neschopných a připosraných užvaněných slouhů globálních degenerátů ???

Plebej
Plebej
před 12 dny

Zlatý voči Spolu!
Správně by měli psát Proti!
A pokud opravdu spolu, potom leda tak “Spolu chyceni, spolu oběšeni”. Na jedné hrušce i se StanoPiráty.