Postřehy Parlamentních listů k pokusu o svévolné odstranění prezidenta zvoleného většinou občanů

Zdroj: Parlamentní listy

Začněme z prostředka textu Parlamentních listů: …Ve chvíli, kdy Ústřední vojenská nemocnice odeslala Senátu odpovědi na jeho otázky stran aktuálního zdravotního stavu prezidenta a jeho způsobilosti k pracovním povinnostem, nikdo se veřejně nezajímal, zda měla ÚVN k takovému kroku souhlas samotného pacienta, hlavy státu, a také jeho rodiny.

Redakce se proto rozhodla tyto otázky Ústřední vojenské nemocnici položit. Ptali jsme se na dvě základní věci. Za prvé, zda prezident republiky vyslovil souhlas s odesláním odpovědí Senátu a zda byl případně prezident republiky informován o jejich obsahu. A za druhé, zda souhlas s odesláním odpovědí vyslovila prezidentova rodina a byla případně srozuměna s jejich obsahem.

Dotazy jsme oficiální cestou tiskové mluvčí ÚVN Jitce Zinke odeslali v pondělí 18. října ráno, konkrétně v 10 hodin a 16 minut. Ani přes opakované urgence nemocnice do okamžiku vydání tohoto článku na otázky nijak nereagovala.

ParlamentníListy.cz totiž už před tím disponovaly zákulisními informacemi, že prezident ani jeho rodina souhlas k odpovědím Senátu a jejich obsahu nevyslovili.

Další nezodpovězenou otázkou zůstává, co přesně znamená formulace v dopisu ÚVN, že prezident republiky není aktuálně schopen vykonávat „žádné pracovní povinnosti“. Vzhledem k tomu, že prezidentský úřad není „chozením do práce“, ale volenou ústavní funkcí, těžko lze tuto situaci porovnávat s tím, že zbavení pravomocí je pouze jakousi dočasnou neschopenkou. Znamená formulace o nemožnosti plnění „pracovních povinností“ i nemožnost vykonávání ústavních povinností? Nemusí to být totéž.

Pokud Parlament skutečně hlavu státu zbaví prezidentských pravomocí, které přejdou mezi šéfa Sněmovny a premiéra, má Miloš Zeman jistotu, že mu budou po zlepšení zdraví pravomoci opět vráceny? Podle našich informací by prezident byl plně odkázaný na vůli či nevůli zákonodárců, a jak známo, po volbách mu nebude nakloněna ani sněmovní většina.

Za povšimnutí stojí i role ústavního právníka Jana Kysely z Univerzity Karlovy, z něhož se v posledních dnech stala mediální hvězda. Kysela v řadě rozhovorů komentuje možné postupy a nutnost použití tolik skloňovaného článku 66 Ústavy ČR, který odebírá (dočasně) prezidentovi jeho ústavní pravomoci.

Kromě svého dlouholetého působení na pražské Právnické fakultě UK je profesor Kysela i tajemníkem senátní stále komise pro Ústavu, která v současné době hraje významnou roli. Zároveň byl Jan Kysela právě tím, se kterým Ústřední vojenská nemocnice konzultovala obsah a formu odpovědí na otázky týkající se zdravotního stavu prezidenta republiky. Jak známo, šlo o reakci na dopis Senátu, pro který prof. Kysela pracuje. … (celý text najdete zde)

Redakce Nové republiky je přesvědčena, že jsme v těchto dnech svědky pokusu o protiústavní odstranění prezidenta zvoleného všelidovým hlasováním. Puč vyšel ze Senátu, jehož senátoři byli zvoleni dohromady méně hlasy než pan Prezident!