Svět ruskýma očima 637

Evropa a ukrajinský tranzit se dostanou až na druhé místo  * * *  I když se Polsko snaží předvádět svoji nezávislost, nedonutí jej odejít z EU ani migrační krize, je totiž příliš závislé na jejích finančních dotacích  * * *  Přímá jednání Minsku s Berlínem o osudu migrantů na hranicích EU a Běloruska vyvolala zlost v Polsku a podráždění v pobaltských zemích

Zahraniční zdroj
Zahraniční zdroj

Mongolsko nahradí Ukrajinu v roli hlavního přepravce ruského plynu

Ljubov Stěpušova

15. listopadu 2021

Gazprom se usilovně snaží rozšiřovat se v asijsko-pacifickém regionu. Mongolsko je spojenec Ruska a zaslouží si stát se přepravcem plynu mezi RF a Čínou. Mongolsko nahradí Ukrajinu v roli hlavního přepravce ruského plynu.

Gazprom zahájí výstavbu plynovodu přes Mongolsko

Tento týden Gazprom nadále odmítá prodávat plyn na své spotové platformě. Zřejmě se rozhodl posilovat alternativní cesty pro prodej plynu, a to i přes Mongolsko. Místopředseda mongolské vády Sainbuyangin Amarsaihan uvedl, že výstavba 960 kilometrů dlouhé trasy plynovodu Sojuz Vostok z Ruska přes Mongolsko do Číny bude zahájena v roce 2024.

Jakmile bude ukončena studie proveditelnosti uzavřou zřejmě vlády všech tří zemí dohodu o regulaci tarifů a cen. Plynovod Sojuz Vostok je prodloužením ruského plynovodu Síla Sibiře 2, jehož exportní kapacita může být vyšší až přes 1,8krát než Síla Sibiře 1.

Na ruské regiony není zapomenuto

Plynovod přes Mongolsko povede z Jamalu do Tomsku, Krasnojarsku, Irkutsku, Ulan-Ude a poté do Ulanbátaru. Po trase bude plynofikovat města a vesnice Východní Sibiře. Plyn by byl dodáván rovnou do severovýchodní Číny, například do pekingské aglomerace. Povede stepí, což bude znamenat nižší náklady na vybudování a rychlejší stavbu. Výhodou je i možnost využít již hotovou infrastrukturu podél transmongolské železnice a silnice Altanbulag-Erin.

Potrubí může mít kapacitu 50 miliard kubíků za rok.

Splní se přání Mongolska být potřebné pro Rusko i Čínu

Mongolsko si 20 let přálo výstavbu plynovodu. Takto bude inkasovat platby za tranzit. Transportem 38 miliard kubíků plynu za rok může získat přibližně 1 miliardu USD. Vytvoří se nová pracovní místa (asi 5 tisíc) a jedno pracovní místo v plynárenství vytvoří čtyři až šest pracovních míst v dalších odvětvích. Bude také o více než 90 procent menší znečištění ovzduší v Suchbátaru, Darhanu, Ulanbátaru a Sainšandu. Čeká se, že plynovod bude uveden do provozu v roce 2026 až 2027.

Evropa a ukrajinský tranzit se dostanou až na druhé místo

Čína bude zvyšovat spotřebu plynu a postupně snižovat topení uhlím v tepelných elektrárnách. Je největším dovozcem plynu. V první polovině letošního roku se tam zvýšila spotřeba zemního plynu o 15,5 procenta a dovoz narostl o 23,8 procenta. Znamená to, že by měla spotřeba plynu v Číně dosáhnout koncem letošního roku 360 miliard kubíků. Generální ředitel Gazpromu uvedl, že má být dovezeno 160 mld. kubíků. Předpokládá, že k roku 2030 dosáhne dovoz zemního plynu do Číny 300 miliard kubíků za rok. V porovnání s dovozem zemního plynu z RF do Evropy, kdy se jednalo v nejlepších letech o přibližně 200 miliard kubíků za rok, je to podstatně více.

Za podmínek soustavného vyhrožování EU a USA Rusku sankcemi na společné projekty s Německem, nevyjímaje uzavření SP-2, bude se Gazprom chtít obrátit na asijsko-pacifický region. Mongolsko je spojenec Ruska a zaslouží si být transportním mostem mezi RF a ČLR.

Převzato z Pravda.ru

***

Politolog Meževič o vítězi sporu Minsku a Bruselu. Sázím na Lukašenka

18. listopadu 2021

Evropská unie a Bělorusko se musejí dohodnout ohledně migrační krize na hranici Běloruska a Polska. Dosud není jasné jak budou jednání probíhat a jak dlouho budou trvat. Neshody mezi Minskem a Bruselem se mění na smlouvání, každá ze stran umíněně trvá na svém a hrozí protahování sporu. Vyšší šanci na vítězství má Lukašenko. O situaci promluvil profesor katedry evropských studií Nikolaj Meževič.

Podle tohoto znalce se situace dostala do slepé uličky. Ani Brusel, ani Minsk nemají v rukou páky k nátlaku na druhého. Proto nyní začíná čekání, komu déle vydrží nervy.

Meževič říká: „Myslím, že se strany budou muset dohodnout. Jakýsi mechanismus se už nyní posuzuje. Lukašenko ve skutečnosti není nikterak přesvědčen, že by Brusel měl v úmyslu zrušit sankce na Bělorusko, a Brusel nemá velké možnosti jak činit na Lukašenka nátlak. Je zde patová situace a nyní komu vydrží nervy. Předpokládám, že pevnější je má Lukašenko. Je již 27 let prezidentem, a ti mladíci a mladice, kteří nyní sedí v Bruselu, byli před dvaceti sedmi léty ve věku puberty. To je také důvod, proč na něho sázím.“

Analytik je přesvědčen, že i když se Polsko snaží předvádět svoji nezávislost, nedonutí jej odejít z EU ani migrační krize, je totiž příliš závislé na jejích finančních dotacích.

Meževič tvrdí, že při vší úctě k polské ekonomice, která je nesrovnatelně lepší než je pobaltská, se Varšava neobejde bez bruselských peněz. Jinak by měla velmi vážné problémy. Před náporem nelegálních migrantů ji nezachrání ani oznámená stavba zdi na hranici s Běloruskem. Ani jedna zeď totiž nikdy nikoho neochránila, a to ani Velká čínská. Pokud dnes stavbu platí samotné Polsko, může se očekávat, že později bude tyto peníze žádat od Bruselu.

Meževič je přesvědčený, že spor na hranicích je pro Polsko výhodný, protože se může bezpečně pasovat do role hrdinného zachránce Evropy. Pro samotné Polsko neznamenají nelegální migranti nebezpečí, protože jejich cílem je Německo nebo Belgie, kde jsou dávky pro nezaměstnané větší než průměrná polská mzda.

Převzato z Riafan.ru

***

„Houslista není potřeba“: proč Polsko a Pobaltí byly v jednání s Lukašenkem ignorováni

Ljubov Stěpušova

19. listopadu 2021

Polsko a Pobaltí v globální politice nic nerozhodují, stejně jako Ukrajina, proto se zbytečně pohoršují jednáním Merkelové. Dělají to, co se jim nařídí.

Estonská média píší, že úřad Merkelové asi hodinu před jejím telefonátem s Lukašenkem informoval vlády Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska o rozhovoru. To o čem se bude jednat, se nevysvětlovalo.

Přímá jednání Minsku s Berlínem o osudu migrantů na hranicích EU a Běloruska vyvolala zlost v Polsku a podráždění v pobaltských zemích. Prezident Duda prohlásil, že Polsko neuzná žádné dohody vypracované za jeho zády. Zvěstoval to předseda vlády Morawiecki. Informoval: „Především jsem kancléřce podtrhl, že jakékoliv dohody, které se mohou týkat Polska a celé situace, nemohou být odsouhlaseny bez naší účasti – nic o nás bez nás. Je to pochopitelné a kancléřka to uznala.“

Velmi to připomíná stýskání si Ukrajiny ve stejné situaci, kdy se také rozhoduje bez ní.

Lotyšsko a Litva s Běloruskem přímo sousedí. Vyjádřili lítost, že s nimi Německo nic neprokonzultovalo. Ještě více litoval bývalý estonský prezident Ilvez. Řekl, že ignorování názorů východních členů EU může „špatně skončit“. Připomenul, že se na země východní Evropy nebere ohled. Dodal: „V každém případě je to pohrdání zeměmi na východě, jako kdybychom byli druhořadí. Nevím proč se to dělá, ale špatně to skončí: Východoevropské země, kterých je mnoho a s množstvím obyvatel, se rozzlobí a začnou blokovat.“ Co budou blokovat, neupřesnil.

Polsko a Pobaltí se nejsou schopny domluvit. Nikolaj Meževič, prezident Asociace pobaltských studií řekl, že ve světové politice, stejně jako ve světové ekonomice nerozhodují vůbec nic a nechápou, že celá Evropa, včetně Německa, má dost globálních problémů. Meževič přirovnal zbytečnost diplomacie pobaltských zemí k heslu z jednoho z dřívějších ruských filmů: „Houslista nám není třeba“. Podobně v současných podmínkách není estonský, lotyšský a litevský „houslista“ ve velké evropské diplomacii potřeba.

Tento názor o bezvýznamnosti Polska v politice EU má i bývalý polský prezident Kwasniewski. Uvedl, že Merkelová nenavázala přímý kontakt s Lukašenkem bezúčelně, měla mandát od „široké skupiny evropských vůdců“, do níž Poláci nepatří. Řekl: „Západní vůdci se umějí orientovat v politice a diplomacii, na rozdíl od vůdců našich. Merkelová má oproti ostatním výhodu, že může jednat s Putinem i s Lukašenkem. V těchto otázkách jí lze důvěřovat.“

Polsko se vyhnulo horší situaci

Podle Kwasniewského by pro Polsko bylo horší, kdyby se krize protahovala a „Lukašenko požádal Putina, aby k hranici Polska s Běloruskem vyslal ruské vojsko.“

„Na základě dohod mezi těmito zeměmi je to možné, není to nezákonné. Potom bychom měli jinou situaci mnohem složitější.“ Předpokládá, že se nyní musejí uvést do chodu veškeré mechanismy, aby se problém nezhoršil. „Aby nedošlo v zimě k humanitární katastrofě, je potřeba jednat politicky, aby se opozice mohla dostat z vězení.“

Podle slov Mezeviče byla krize uměle nafouknuta, byl potřeba skandál k útoku na Rusko. Řekl: „Nyní je počet běženců a migrantů v Bělorusku mezi 4 tisíci a 7 tisíci osob. I když vezmeme horní počet 7 tisíc, není to nic ve srovnání s počty, které fakticky ročně přecházejí hranice EU přes Balkán, Itálii, Španělsko a jsou i ještě další cesty. Jednoduše řečeno, EU potřebovala skandál s Běloruskem. Vždyť úder na Bělorusko je samozřejmě úderem na Rusko.“

Jak řekla tisková mluvčí běloruského prezidenta Eismontová, jedná Lukašenko s Merkelovou o tom, „že EU vytvoří humanitární koridor pro 2 tisíce běženců“ a „my se vynasnažíme maximálně podpořit ostatních 5 tisíc a pomoci jim vrátit se do své země, pokud budou chtít“.

Evropská komise potvrdila 17. listopadu, že zorganizuje technická jednání s Běloruskem ohledně repatriace migrantů, kteří chtějí překročit polskou hranici.

Převzato z Pravda.ru

5 7 hlasy
Hodnocení článku
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Tatran
Tatran
před 5 dny

Poláci a ještě více pobaltské režimy spoléhají na pomoc anglosaských “přátel” proti Rusku. Jsou prostě nepoučitelní. Paktovali se i Hitlerem, který jim pak zlikvidoval celou Varšavu, ačkoliv se stačilo sklonit před Ruskem. Poláci stále sní o velkopolské panství a myslí si, že ti, kteří si jej chtějí podrobit, tedy USA se svými loutkovými satelity… Číst vice »

Plebej
Plebej
před 5 dny
Odpověď uživateli  Tatran

Anglosasové těm pobaltským velice rádi pomohou v jediném! Totiž, otevřít jejich horký konflikt s Ruskem. Tím jejich pomoc skončí.
A při útěku z Ruska už pobaltským nikdo ani pomáhat nebude muset. Svižně se vrátí tam odkud vyrazili. Pokud je “setrvačnost” jejich ústupu nezanese až do moře.

cablik
cablik
před 5 dny

Tak a je to Rusové západní odběratelé plynu nepotřebují a obchodují v Číně oni si mysleli že jim pustí žilou ale to ani náhodou.