Budujeme neoliberální socialismus

Ve střednědobém horizontu – neoliberální socialismus končí srážkou s testem ekonomie pravdy, dochází k inflaci, touze po koncentraci, objevují se monopoly a další neštěstí předchozích epoch.

Zahraniční zdroj
Zahraniční zdroj

Zdroj: První zprávy

Ach! Plyn stoupl o 900%? Kredity o 50 %? Elektřina o 50 %? Začátkem roku nás ale čeká spousta „áchání“! Ach co se to děje! Ach, co všechno roste! Píše komentátor Krakauer na polském webu Obserwator Polityczny.
Ach, inflace roste! Ale žádné zvýšení platu  se nekoná. Ach benzín zdražuje, dočasně cena klesla, protože vláda omezila DPH! No, ale “fuj” plyn? 900% nárůst – to je hodně!

Cena je částka, kterou chce někdo zaplatit za dané zboží nebo službu, ale nejprve je definována jako nabídka prodejce (dodavatele). S volným trhem je vše „v pořádku“, je dobře, že to takto funguje, protože je to racionální, ale u masového zboží regulovaného charakteru je problém. Patří mezi ně především ceny energií a ceny hlavních komunálních služeb a – nesmírně důležité – ceny potravin, alespoň jejich základního rozpětí, běžně se vyskytujících v košíku zboží. V těchto oblastech nikdy nebyl a nikdy nebude volný trh. Protože tvorba cen těchto statků je základem celé ekonomiky vůbec. Samostatnou otázkou je, zda je volný trh vůbec možný, třeba funguje jen v laboratoři?

Jen z historických důvodů je třeba připomenout, že v naší zemi i jinde byli imbecilové, kteří tvrdili, že vše se musí zprivatizovat a kapitál nemá žádnou národnost. Bylo to dobré! Opravdu! Neoliberálové nakradli ve střední a východní Evropě, Rusku a Jižní Americe tolik, že pro původní obyvatelstvo nezbylo téměř nic. Budeme se po generace potýkat s dědictvím neoliberálních reforem a závislostí na lichvářských úvěrech ze Západu. Co je to za kredit, který někdo tiskne a jiný musí odpracovat? Pamatujme na to, mějme to na paměti. Čína předem neoliberalismus odrazila a ubránila se, v Rusku to trvalo trochu déle, ale také uspěli. Odmítnutí prokletí neoliberalismu je podmínkou suverenity, byť vnitřní. Prosím pamatuj,

Dnes prostě budujeme neoliberální socialismus. Korporace zde mohou volně působit, pokud jsou z USA, je jasně vidět, že stát ustupuje před právními změnami, které by se jich dotkly – zde naše suverenita končí. Stát už ale zároveň provozuje v podstatě socialistickou ekonomiku – vybírá daně od těch, kdo nějaké peníze mají (a nejsou z vládnoucí strany a jejích rodin?) a dává peníze svým poskokům. Neoliberální částí ekonomiky a společnosti je financovat vyšší životní úroveň té části „pět set plus“. To je celé tajemství našeho vnitřního sporu. Výhoda sil „pět set plus“ vyplývá z mechanismu demokracie – příjemců je více než dárců. To je skutečně socialismus ve výstavbě – bez urážky doktríny!

Úřady nechtějí slepici pracně produkující jedlá vejce udusit, ale „Nový polský řád“, nebo jak se PR struktura této vlády říká, je něčím novým, v dříve neznámém měřítku. Velká daňová reforma, která vytváří ještě další po sobě jdoucí skupiny věřících, protože na vládcích jsou ekonomicky závislí voliči. Budeme mít miliony lidí vyloučených z účasti na daňové podpoře státu a daňový systém má smysl, jen když bude univerzální. Osvobodit se od něj můžete subjektivně i objektivně, ale musí to být na základě mimořádné podmínky – např. zdravotně postižení. Proč bychom ale měli důchodce obecně osvobozovat od placení daní? Ví se přece, že důchody jsou nízké a pocházejí ze státního mechanismu? Je tedy v podstatě prázdný až marné nalévání. Je to forma navýšení, ale jde o to? To má být princip – paradigma zachování daňových základů státu?

Mohlo by to fungovat v krátkodobém horizontu. Ve střednědobém horizontu – neoliberální socialismus končí srážkou s testem ekonomie pravdy, dochází k inflaci, touze po koncentraci, objevují se monopoly a další neštěstí předchozích epoch. Průměrná perspektiva trvá tak dlouho, dokud produktivní část společnosti toleruje vyšší daně a odvody, aniž by na oplátku dostávala veřejné služby, které by vyrovnaly vzniklé náklady. Neoliberální socialismus se z dlouhodobého hlediska mění v čistý kolonialismus, protože korporace – kapitál – vnější – mají více zdrojů než socialistický stát. Znamená to vykořisťování a odčerpávání zdrojů z obyvatelstva. Pak do skládačky zapadá také nějaká  vražda protože otroci musí být drženi pod kontrolou.

2.1 21 hlasy
Hodnocení článku
5 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ivanhoe
Ivanhoe
před 12 dny

Neoliberální socialismus není ani “liberální”, ani “socialismus”. Jedná se o záměrné matení pojmů orwelovského typu. “Tržní”systém dnes není tržní. Tržní systém existoval v době, kdy ten, kdo vyráběl, také svůj výrobek prodával. V kapitalismu vlastnický vztah k výrobním prostředkům a tím pádem možnost využívat cizí pracovní síly, umožňuje vlastníkovi ponechat si část hodnoty pracovní síly… Číst vice »

Naposledy upraveno před 12 dny uživatelem Ivanhoe
cablik
cablik
před 13 dny

To jsou zas kecy o socialismu korporátní fašismus co se maskuje za liberalismus to je to pravé v čem žijeme .

skeptik
skeptik
před 13 dny

Stát už ale zároveň provozuje v podstatě socialistickou ekonomiku – vybírá daně od těch, kdo nějaké peníze mají (a nejsou z vládnoucí strany a jejích rodin?) a dává peníze svým poskokům.

Nesmyslný blábol!

Lev Prchala
Lev Prchala
před 13 dny
Odpověď uživateli  skeptik

A teď volotrk Válek schválil umělě vytvořené korýtko pro svého synátora a nákup NEfunkčních pseudoléků od Phiseru za dvě miliardy…..

Ivanhoe
Ivanhoe
před 12 dny
Odpověď uživateli  Lev Prchala

Totéž “v bledě modrém” a ve větším měřítku je na ministerstvu obrany při nákupu zbrojní techniky a na dalších ministerstvech.