V dějinách je okamžik, kdy je nutné jednat. Nejenom žvanit.

Lenka Procházková
Lenka Procházková

Zdroj: FB autorky

K dnešnímu výročí činu Jana Palacha jsem v archívu vyhledala můj starý rozhovor po vydání románu Slunce v úplňku.

Čtenáři, kteří sledují vaši tvorbu si jistě všimli, že od knihy Beránek, která je historickým románem o Ježíši a následném Narušiteli, což je humorně pojatý vážný příběh ze současnosti,jste uvízla v „mužských“ tématech. Slunce v úplňku je další z řady…

Román Slunce v úplňku zachycující poslední půlrok života Jana Palacha je mužný příběh, dá se říct moderní hrdinský epos. Kdysi jsem to téma zpracovala jako dokument, ale tehdy vyšel pouze v samizdatu. Mezitím dorostla generace čtenářů, kteří Pražské jaro a invazi už vnímají spíš jako maturitní otázku než přelomové období z naší nedávné historie. Chtěla jsem jim tím příběhem zpřítomnit dobu, kdy nejen mladí v Československu, ale i ve Francii, v Německu a v USA prožívali vzpouru proti zavedenému pořádku. Kniha začíná příjezdem „trestajících“ tanků, které dvacetiletý Jan ohromeně pozoruje a nechápe, proč se republika nesmí bránit. V první části knihy se Jan chová stejně jako všichni kolem něj. Účastní se generální stávky, vylepuje plakáty, snaží se zmateným vojákům vysvětlovat situaci. Po podpisu Moskevských protokolů nastává zlom. Slova o národní jednotě už zní jako klišé, lidé se postupně začínají smiřovat. „Teď budem prostě všichni menšina,“ říká Janův spolubydlící na koleji maďarský student Jánoš. Ale Jan takové zařazení odmítá. Jeho psychologický a mravní vývoj v krátkém období od srpna do ledna mi v původním dokumentu chyběl. Popisovala jsem jen fakta. Teď v románu jsem mohla zachytit zpřesňující situace, například studentskou stávku a díky vřazeným deníkovým záznamům i Janovy myšlenky.

Jak si vysvětlujete tak nesmírně protikladné přijetí vašeho románu? Na jedné straně vysoké uznání a obdiv, na druhé pak až likvidační odsudky.

V zahraničí stavěli Palachovi sochy, v jeho vlasti se o něm veřejně mluvit nesmělo. I jeho hrob na Olšanech byl zrušen. Po listopadu 1989 jakoby tabu přetrvávalo. Ve výroční dny se sice řečnilo a na obnovený hrob se kladly věnce, ale když jsem přišla do televize se scénářem, dramaturgie to zamítla s tím, že hra o Palachovi už nikoho nezajímá. Tak jsem napsala román. Reakce čtenářů jsou děkovné. Mnozí mladí tu knihu přečetli dvakrát za sebou. Poprvé jedním dechem a pak už po etapách. I Janův bratr Jiří mi poslal krásný dopis. To je pro mě tisíckrát důležitější než některé rádoby recenze v novinách, z kterých je zřejmé, že kritik knížku jen prolistoval. Tak povrchní reakce autora nebolí, nakonec Beránek byl taky kolektivně „setřen“ katolickými recenzenty. U zásadních témat najde český autor kvalitní odezvu dřív v zahraničí než doma. Ani dnes jaksi není „ve státním zájmu“ šíření pravdy o nadějích a ideálech roku 1968. Není vhodné připomínat, že socialismus s humanistickým základem – ten „vynález“ Pražského jara, k němuž ale směřovaly celé české dějiny, byl významnou součástí historie současné civilizace. Byla to křižovatka, ke které se jednou vrátíme. Ale až tehdy, když opakovaně objevíme, že v demokracii jde přece jen o vyšší cíle, než je fungující trh a že kapitalismus není žádný ideál. Současná světová finanční krize, která spočívá v „prázdných“ penězích vznikla vyprázdněním hodnot. Recenzenti mé knihy cítí, že jsem tím příběhem zachytila a řekla něco, na co je v současnosti embargo. Ale nebudu přece v knize o klukovi, který se upálil pro svobodu slova, lhát?!

Název Slunce v úplňku je velice působivý, ale současně mnohovýznamný. Co se za ním skrývá ve vašich představách a co má napovědět čtenáři?

Název mě napadl, když jsme s fotografem Jindrou Štreitem vylezli na nějaký kopec, abych mohla obdivovat západ slunce. Obrovský žhavý kotouč klesal za vrcholky hor. Byl to fascinující pohled, který ve mně vzbudil pokoru a myšlenky na osamělost člověka, na křehkost jeho jistot. Ale současně jsem procítila, že člověk tady není náhodou a že lidská civilizace má nějaký smysl, na který jednou přijdem. Nebo ti, co přijdou po nás. Jan byl přemýšlivý mladý muž, studoval filozofii a historii. Pochopil, že v dějinách je okamžik, kdy je nutné jednat. Nejenom žvanit. Slunce je odedávna symbolem života. Proto ten název.

2.9 17 hlasy
Hodnocení článku
16 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Lubez
Lubez
před 10 měsíci

Mě osobně vadí dnešní politická onanie nad tou obětí a v minulém režimu snaha o upozadění.
Nechme hocha spát a nevkládejme mu do již mlčících úst myšlenky jež jsou naše.
Uctěte mlčky tu bolest jeho těla a již mlčte.

vachav
vachav
před 10 měsíci

V srpnu 1968 tehdy světová velmoc usoudila, že v ČSSR hrozí pootevření dveří geopolitickým zájmům druhé strany,a tak si zjednala pořádek na území vykolíkovaném výsledky 2WW.(Druhá strana by učinila totéž,ostatně tak činí již cca 250let do dneška!!) A to Palach bohužel napochopil, Takže tragický a kontraverzní čin mladíka Palacha byl zcela zbytečný.Stala se… Číst vice »

kutnohorsky
kutnohorsky
před 10 měsíci

Bylo mi 15. Smrt Palacha všemi otřásla. Ale jak to já chápal, všicni litovali zmařeného mladého lidského života. To bylo na 1. místě. Pohnutky činu byli upozaděny. Osobně nemám rád, když se někdo sebeobětuje pro ostatní. To nikdy k ničemu nevedlo. Snad v masovém jen Ježíš a Ghándí. Tečrová neustoupila hladovějícím horníkům a kdo o nich… Číst vice »

Plebej
Plebej
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  kutnohorsky

Píšete o tom sebeobětování .. Ovšem pokud (např. ve válce) člověk brání vlast proti nepříteli a padne v ní, také přináší svou oběť ve prospěch jiných. Otázkou je pak (spíše) smysl té oběti. Ta Palachova snad měla (jen) smysl mravní, podobně jako jej měl odpor a osobní oběť mistra J. Husa proti dobovým církevním zlořádům.… Číst vice »

kutnohorsky
kutnohorsky
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  Plebej

Upřesním: nemám rád, když se někdo sebeobětuje tímto(!) způsobem. Samozřejmě, že byla doba, kdy bych klidně obětoval svůj život za vlast…

Plebej
Plebej
před 10 měsíci

Podle mého názoru má Palachův čin několik rovin. Snad nejméně diskutabilní je rovina mravní. Jsou však i další .. Pokud si vzpomínám, tak J. Palach svým (sebezničujícím a šokujícím) činem protestoval proti dobové společenské atmosféře odklonu od idejí Pražského jara (demokratizace společenského života) a smíření se s opětovným nastolením režimu “brežněvského” socialismu. Patrně mínil,… Číst vice »

spartak
spartak
před 10 měsíci

Bohužel , demokracie strčila Jana Palacha do stejného ranku jak vyznamenané vrahy Mašíny.

basos
basos
před 10 měsíci

vcera vysel noVy Pjakin lze cist at 175 SPEED

idiotronic
idiotronic
před 10 měsíci

Samozřejmě, že reagovat na nástup vasilů bilaků sebevraždou je přes čáru. ,,Sebeupalování” (citát !) pak prezentoval normalizační rozhlas jako snahu poškodit pověst socialismu ve světě, ačkoli poškození se dopustili nejvyšší a zároveň neschopní mocenští představitelé. Autorce se podařilo zachytit atmosféru, která byla vrcholně pochmurná pro socialisty (v Evropě), kam jsme my,jakožto teenageři… Číst vice »

vlcernik
vlcernik
před 10 měsíci

Mohu se zamýšlet nad tím, zda čin J. Palacha není pro naši kulturu něco exteritoriálního. Nicméně stal se! A spolu s ním bychom neměli zapomínat na jeho následovníky: Zajíc a skoro zapomenutý Ploczek. A asi další. A také je třeba nezapomínat na to, že ono sebeobětování poměrně lacino umožnilo tehdejšímu režimu “přitáhnout šrouby” a to rychleji,… Číst vice »

Falka
Falka
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  vlcernik

Ano, sebeupalovači pomohli režimu lacino “utahovat šrouby”!

Falka
Falka
před 10 měsíci

Tento román paní Lenky neznám, ale jestli považuje upálení Jana Palacha za hrdinství, tak s ní NESOUHLASÍM. Hrdinstvím by bylo, kdyby Palach žil, protestoval proti tomu co se zde dělo, měl rodinu, vedl k protestu i své děti! Sebeupálení člověka je naší kultuře cizí a nechápu, proč by se k nám mělo zavlékat a takového pak… Číst vice »

eFPe
eFPe
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  Falka

Dobrý komentář dávám bod.

Tatran
Tatran
před 10 měsíci

Palach položil život za to, za co nemohl a konečně, byl vylosován! Ale včera tj. 15.1. t.r. odvysílala ČT ve zpravodajské relaci záběry z měst v USA, kde v parcích, na ulicích u silnic je plno stanů! Komentátor se ptal konkrétního Američana co se děje. Ano, sdělil mu, že nemá na nájem bytu, který se zvýšil ze… Číst vice »

eFPe
eFPe
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  Tatran

Viděl jsem tu reportáž. nakonec měla vyznít tak, že i když je na dně snaží se pomáhat jiným.Manipulace na entou. Palach udělal něco co nelze vrátit. V první řadě ublížil vlastní mámě, která jej nosila v lůně, v bolestech porodila, pak vychovávala , aby on sám to vše zahodil a pro nějakou ideu v blbém pohnutí… Číst vice »

Anonym
Anonym
před 10 měsíci
Odpověď uživateli  eFPe

No problém je, co by asi říkal tomu, co teď žijeme? Zda by s tím chtěl mít něco společného? Jsem Palachova vrstevnice. Zažila jsem tu dobu v jeho věku. Nemyslím, že by s k takovému činu odhodlal, kdyby tušil, jak se bude svět vyvíjet. V podstatě je smysl jeho oběti zneužívaný. Tak si to myslím… Číst vice »