Darebáctví těžkého kalibru: Pokrytectví režimních médií a politiků. Kdo s nimi nesouhlasí, je fašista. Oslavovat vraha Banderu? A co takhle stavět pomníky Heydrichovi? “Slava Ukrajini” je pozdrav nacistů. Smí se to u nás ještě říct?

RADOMÍR MALÝ připomíná, že režimní propagandě v souvislosti s ukrajinskou krizí již vůbec nevadí oslava skutečných nacistů, kteří ve své době byli horší než jednotky SS, ale za fašisty naopak označuje ty, kteří to připomínají

K pochodům ukrajinských neonacistů (na snímku) stejně jako k ozbrojeným útvarům ukrajinské Národní gardy vyznávajícím ideologii nacizmu a banderizmu jsou česká média i politici slepí a hluší. A toho, kdo na tyto skutečnosti ukáže prstem, cenzurují.

Už nejméně dvacet let jsou v západním světě zastánci nekorektních názorů cejchováni nálepkami “fašistů”, “neonacistů”, “antisemitů”, “islamofobů” atd. Samozřejmě s těmito ideologiemi nemají pranic společného, stačí jen, aby např. německá politická strana AfD se vyslovila proti nekontrolované muslimské imigraci – a už byla označena za “neonacistickou”. Epiteta fašismu a neonacismu mainstreamová média dávají i zastáncům rodinných hodnot proti preferenci homosexuálů a genderové ideologie, ba dokonce už i radikálním odpůrcům potratů, jak ukázal případ loni zemřelého katolického prezidenta Tanzánie Johna Magufuliho.

Příznačné ale je, že tam, kde takové pojmenování skutečně sedí a patří, se naopak nesmí použít. Ukrajinský pluk Azov, který bojuje spolu s ukrajinskou armádou proti ruskému vojsku, se skutečně hlásí k ideologii banderovské UPA (Ukrajinská povstalecká armáda) z II. světové války, a vůbec se tím netají. Ta nejenže bojovala na straně hitlerovského Německa a spolu s jednotkami SS se dopouštěla krvavých zločinů, ale sama mnoho těchto zvěrstev páchala z vlastní iniciativy.

Ukrajinci překonávali esesáky

Jejich nacionalistický program počítal s etnickými čistkami – a tito hrdlořezové skutečně systematicky na územích, která měli pod kontrolou, masově likvidovali Židy, Poláky a Rusy, kteří tam žili už mnoho generací. Počet jejich obětí činí dle některých historiků až 100 tisíc lidí včetně nemluvňat, dětí a seniorů. Obzvlášť hrůzostrašné byly události na Volyni, kde v červenci r. 1943 tyto zrůdy využily toho, že obyvatelé polských vesnic byly v neděli dopoledne v kostele, proto přepadly tamní chrámy a všechny přítomné na mši včetně kněží postřílely nebo ubily sekyrami a noži, přičemž ženy ještě před smrtí znásilnily, děti rozsekaly na kousky apod. Svou děsivou bestialitou překonala UPA i samotnou SS a čekisty z éry vlády Lenina a Trockého v sovětském Rusku.

Toto vše je dostatečně zdokumentováno jak polskou, tak ruskou stranou. Osobně mohu k tomu připojit i svědectví mé matky. Pracovala tenkrát na Podkarpatské Rusi v Chustu, který po mnichovské dohodě v roce 1938 (když Maďarsko zabralo hlavní město Užhorod) se stal novou metropolí tohoto autonomního území v rámci pomnichovské tzv. Druhé republiky. Po obsazení Čech, Moravy a Slezska nacistickým Německem 15. března r. 1939 Maďaři zabrali zbytek Podkarpatska.

Ještě ale předtím, než tam vstoupili, ovládli město tzv. sičovci, stoupenci organizace SIČ, která odmítala uznat rusínskou národnost a hlásila se k myšlence nezávislé tzv. Velké Ukrajiny. Sičovci byli odnoží UPA. Plánovali “bartolomějskou noc” pro všechny Čechy tam žijící a pracující. Za bílého dne stříleli bez milosti každého Čecha, který se pohyboval na ulici a jehož někdo “udal”, že je této národnosti. Matka a ostatní čeští občané byli poschováváni ve sklepích, sičovci hrozili, že v noci projdou dům od domu a všechny Čechy včetně kojenců a starců vyvraždí.

Záchranu jim přineslo nakonec maďarské vojsko, které přišlo v pravý čas a umožnilo našim lidem důstojný návrat “domů” – do protektorátu. Sičovci se zdravili “Slava Ukrajini” stejně jako UPA. Tento pozdrav je dnes na Ukrajině, jak ukazují i v naší televizi, běžný. Má matka ale, stejně tak i další Čechové pracující tenkrát v Chustu, se ho děsili více než řevu lva.

Pomníky vrahům

Jistě, toto je minulost stará už téměř 80 let a nepřipomínali bychom ji, kdyby se oficiální ukrajinská politická reprezentace k tomuto odkazu nehlásila. Zdaleka to není jenom pluk Azov a další podobná sdružení, ale už předchozí režim prezidenta Porošenka nechal slavnostně vztyčit v Kyjevě pomník zakladateli UPA Stěpanu Banderovi. A tohoto zločince – přičemž toto slovo zde musí být hrubou urážkou samotných zločinců – z UPA vyzvedával jako “národní hrdiny”. Marně tenkrát protestovala polská vláda poukazem na řež na Volyni.

To muselo být urážkou i pro Rusy, neboť i jejich krajané tenkrát na Ukrajině pouze z toho titulu, že se hlásili k této národnosti, se stávali obětmi masakrů UPA. Představme si jen, jak bychom se asi cítili my, čeští vlastenci, kdyby v Německu nebo v Rakousku slavnostně odhalili pomník Reinhardu Heydrichovi nebo Karlu Hermannu Frankovi a esesáky, kteří vyvraždili Lidice a Ležáky, prohlásili za “národní hrdiny”. Nechali bychom to projít bez povšimnutí? Zcela určitě ne.

Darebáctví

Když ale takto adekvátně reagují Rusové, označujeme je za zločince. Nemíním zde vstupovat do hodnocení, kdo je, a kdo není v tomto konfliktu vinen, od toho jsou tady jiní. Soucítím se všemi nevinnými obětmi vojenských operací, ať už se nacházejí na kterékoliv straně. Je mi také jasné, že prosté Ukrajince, kteří trpí válečnými událostmi a přicházejí o život, nelze jakkoliv vinit ze spoluúčasti na zločinech pohrobků UPA. Rusko-ukrajinský konflikt je výsledkem špinavé hry velmocí, ještě přesněji těch, kteří dirigují ze zákulisí i velmocenskou politiku. A doplácejí na ni jako vždycky prostí nevinní lidé.

Jde jen o to, upozornit na pokrytectví a absolutní nevěrohodnost současné západní politiky, USA, NATO, EU a také naší vlády, jakož i jim sekundujících mainstreamových médií. Dávají Kainovo znamení “fašismu” a “neonacismu” těm, jejichž jediným “zločinem” je nesouhlas s oficiálním stanoviskem. Ale přitom jim vůbec nevadí, že jimi velebení ukrajinští spojenci obhajují ta nejhrůznější nacistická zvěrstva z doby II. světové války. A dokonce jejich pachatele vyzvedávají jako “statečné bojovníky za vlast” s tím, že každý, kdo se odváží na tuto skutečnost poukázat, je okamžitě vykřičen jako “stoupenec Putina a obhájce jeho zločinů”.

Tohle je darebáctví těžkého kalibru, které zdravý lidský rozum prostě nebere.

 

Autor: Roman Malý, zdroj: Protiproud

4 4 hlasy
Hodnocení článku
4 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
danny
danny
před 1 měsícem

Banderu prohlásil za ukrajinského hrdinu ještě Porošenko. Zelenský, sám podle svých slov Žid, se chystal prohlásit za hrdinu i Šucheviče. Souputníka Bandery. Ten dal ve Lvově v r. 1941 postřílet tisíce Židů. A pak se ten trouba obrátí na Izrael a žádá jej o podporu. To prostě nevymyslíš. Izrael jako jediný stát oficiálně protestoval. EU,… Číst vice »

Plebej
Plebej
před 1 měsícem

Doufám, že si i zdejší banderské příznivce najde světská spravedlnost. Na tu boží těžko spoléhat.

eFPe
eFPe
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Plebej

V tom případě mi vrtá hlavou proč Zeman, přítel židů, jak sám tvrdí tak ostře odsoudil denacifikaci Ukrajiny.Vrtá mi hlavou proč se poláci tak zastávají ukrajinců vzhledem k volyňskému masakru. Nebo, že by Katyň byla něco 100x zrůdnějšího?No a taky si nedovedu představit budoucnost Ukrajiny.Co jako bude? I kdyby dosáhlo rusko toho, že… Číst vice »

Plebej
Plebej
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  eFPe

Zemanova obrátka o 180° svědčí buď o tom, že se zbláznil, nebo o tom, že není morálně integrovanou osobností a hraje o osobní prospěch. Obojí jej diskvalifikuje, což je v jeho případě i tak jedno. Skončí. Všichni tito lepšolidi – jsouce zapouzdřeni ve své rusofobii – odmítají vidět skutečnou (fašizoidní/nacistickou/šovinistickou) povahu kyjevského režimu. A aby to otočili, (jakože… Číst vice »