Boj na mostě

Se zjevnou nechutí se v poslední době vypravím do pražských ulic. Zcela nesmyslné uzavírky, počmárané vozovky, do cesty nastrkané plastové špunty, které překáží v pohybu nejen autům, koloběžky a kola klidně jezdící po chodníku, ale i v protisměru. Zkrátka situace, která je jeden velký chaos. Pokud někdo tvrdí že je to anarchie, tak se mýlí. Anarchie je bezvládí a Praha přece své vedení má. A to se činí ze všech sil. Například pro blaho svých občanů oblepilo celé město žlutomodrými vlajkami a vlaječkami, což prudce zvýšilo životní úroveň občanů nejen hlavního města.

Ovšem čas od času mi nic jiného nezbývá a do pražských ulic vyrazit musím a i v této době člověk může narazit na něco, co vyvolá úsměv na tváři, neb život tropí hlouposti a kouzlo nechtěného, je zkrátka kouzlo nechtěného.

Jak si tak kráčím modrožlutou záplavou a vidím, že radnice je buď ukrajinská, nebo bruselská, můj pohled upoutá prapor, který je, díky větru smotaný tak, že nepoznám, zda je ukrajinský nebo švédský. Na vlajkách obou států je totiž použita žlutá a modrá barva.

Okamžitě to ve mně vyvolá asociace. Švédové v Praze. Švédové na Karlově mostě. Ve svém důsledku vyrabovaná Praha, vyrabovaná Rudolfova Kunstkomora a není třeba jmenovat, co všechno tady ukradli, stačí jen zmínit Codex gigas, Codex Argenteus a knihovnu vůbec, a navrch obrazy Leonarda, Rafaela, Tiziana a dalších. Pěkná spoušť. A to prosím byli spojenci Českých stavů.

No ale hrdinní jezuitští studenti se postavili na odpor, zatrhli jim tipec a ubránili Staré město. Sláva jim. Co na tom, že pak následovala doba temna. Důležité je, že gerojovi jménem Jiří Plachý potom postavili pomník a nakonec ta krásná doba vyústila i ke vztyčení falusu na Staroměstském náměstí. Sice před 104 lety zbouranému, ale jako připomínku velkého vítězství lásky a návrat starých dobrých časů, před dvěma lety, znovu vzpřímeného a na tomtéž místě.

Už za Protektorátu ho chtěli postavit, ale pro samé oslavy vítězství na východní frontě to nestihli. Tak to napravili před dvěma lety.

Nyní dochází k invazi ve stejných barvách. Ovšem ne ze severu, ale z východu a vlastně tak, jak jako v prvém případě, tak i v tom druhém, přes Polsko, ale navíc, zcela jistě i přes Slovensko. Tomu se říká slovanská vzájemnost, ale proč se divit, vždyť konec konců jde vlastně taky o spojence. Jen zatím není jasné, komu postaví pomník jako tomu Plachému. Bude velmi obtížné vybrat z pětikolky tu správnou osobu. Ovšem, díky tomu, že jednota ve vedení je nerozborná, je celkem pravděpodobné, že na Letné postaví novou frontu na maso. Podstavec tam zůstal po té minulé.

Ale možná bude vybudována dioráma, podobná té v Zrcadlové kapli na Petříně. Vhodné místo by asi bylo v Pakulu, zvaném Kongresové centrum, poblíž Nuselského mostu, na kterém se jisto jistě bojovat nebude.

A na Karlově mostě taky ne. Tam budou postaveny stánky, kde se budou prodávat ukrajinské pasy. Ti movitější je budou potřebovat proto, aby mohli dát dítě do školky, ti chudší, si budou kupovat ukrajinské espézetky, aby mohli jezdit po dálnicích bez dálniční známky. A ti nejchudší si klidně koupí i falešné pasy, jen aby mohli jezdit zadarmo tramvají.

Jen se všichni ti držitelé malé modré knížky zvané pasport budou vystavovat nebezpečí, že až někdy využijí zadarmo služeb našeho zdravotnictví, že na sebe vykecají, až budou pod narkózou, tu odpornou věc, že nepatří k vyvolenému národu.

A klidně si mě kritizujte.

Ivan Votava 29.3.2022

3 4 hlasy
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Primak
Primak
před 1 měsícem

Prosím pěkně o poučení, kdo je (byl) Jiří Plachý a kde má sochu? Nějaké spojení k těm hercům stejného jména, st., ml.?