Bez sekty Demokraciánů by nebylo ukrajinské války

František Roček
František Roček

převzato

Když pijároví šikulové psali ukrajinskému komikovi Zelenskému proslov pro TV obrazovky v česko – moravsko – slezském parlamentu, nemohli napsat nic než fráze bez konkrétního významu. O to větším je varováním.

Zelenského bezvýznamný proslov pro TV obrazovky z 15. června 2022 je z mého hlediska zajímavý jenom využíváním různých frází, jako např. se v jeho plácání objevil odkaz na „demokratický svět“, uvádí publicista František Roček.

Komik řekl: „… my Ukrajinci se obracíme na …všechny národy demokratického světa…“ Obecný žvást. Neboť neexistuje ani definice toho, co je demokratický svět, natož co znamená slovo demokratický.

Dodávám, že (podle mého osobního názoru nejhloupější) český ministr zahraničí Jan Lipavský (lupiči/Piráti) chce pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny a je to podle něho „…úkol pro celý demokratický svět,” protože Zelenskyj i Lipavský tlachají s využitím evangelia války dnešní nebezpečné sekty Demokraciánů.

Signál primitivismu

Vznáší se nad námi stín demokratické křížové výpravy. Zelenského projev objednaný pro české poslanecké a senátní prosťáčky je příkladem primitivní demagogie, varuje ústecký senátor Jaroslav Doubrava.

Americká a tzv. západní propaganda vytvářejí představu ekonomické křížové výpravy proti ruskému zlu, jakousi záchranu demokracie, odříznutí říše zla od voňavé demokratické civilizace. Není v tom nic racionálního, jenom politické (mocenské) předkládání víry v politických sloganech.

Sankce vůči Rusku mají sloužit k ochraně demokracie. Je přitom nepodstatné, že demokracie je termín, který nemá přesný obsah, podobně jako nešlo jasně popsat ideje socialismu.

V europolitické „Smlouvě o Evropské unii (ve znění Lisabonské smlouvy)“ to je zřetelné: V  preambuly smlouvy je napsáno mj. „Potvrzujíce svou oddanost zásadám svobody, demokracie a úcty k lidským právům a základním svobodám a zásadám právního státu…“

V textu preambule je demokracie jenom jedním z právně bezcenných populistických termínů bez definovaného obsahu.

Více k vysvětlení, co je demokracie, přispěl ve 40. letech 20. století Raymond Aron: „Demokratické zřízení je podle mě takové zřízení, které alespoň minimálně respektuje osob a kde se jedinec nepovažuje za pouhý výrobní prostředek či předmět propagandy.“

Politická sekta demokraciánů

Pro politiky demokracie je zneužívané slovo. Demokracie není nic jiného než představa o tom, co by měla být. Toho úspěšně využívá rozsáhlá ekonomicky orientovaná politická sekta demokraciánů (uctivačů Demokracie). Demokracie je totéž co víra v boha, je vírou v něco reálně nezachytitelného, ale přitom i politicky a vojensky dobře využitelného k motivování věřících.

Historik Aron varoval v minulém století: „Politika žije z mýtů, protože lidé, jež ovládá, se dosud nevymanili z mytologického věku. Jestliže tedy člověk zůstává stále touž bytostí zmítanou nepokojem, vášní, závistí… jestliže sobectví elit a zaslepenost mas přetrvávají přes všechny revoluce, pak běh dějin nesměřuje k nějakému danému cíli. Buď pokračuje nazdařbůh, podle lidí a věcí, podle náhodného setkání, neuspořádaně a nepředvídatelně, nebo je řízen nějakým iracionálním mechanismem…“ (Raymond Aron, Historie XX. století, Paříž 1996, Academia Praha 1999, str. 166)

V 20. a 21. století odůvodnění k útokům v tzv. technicky vyspělých společenstvích nenacházejí západní politici v nějakém božím příkazu nebo v šíření božího slova, jak to s oblibou páchají blázniví islamisté nebo křesťanské sekty. Za útoky nebo úpornou snahou je především sekulární náboženství, jak na přelomu třicátých a čtyřicátých let 20. století upozorňoval francouzský historik Raymond Aron. Uvedl, že nazývat sekulárním náboženstvím je možné ta učení (ideje, hnutí), která v duších současníků zaujímají místo víry. Spásu světa umísťují do tohoto světa, do budoucnosti v podobě společenského řádu, jejž je třeba vytvořit. (Raymond Aron, Historie XX. století, Paříž 1996, Academia Praha 1999, s. 150)

Protiruská hysterie je jakousi variantou sekulárního náboženství. Rozsáhlá ekonomicky orientovaná politická sekta demokraciánů (uctivačů jejich výkladu Demokracie) věří, že jenom ti, kteří vyznávají Demokracii v podání amerického „hlubokého státu“ či jinými slovy „vládnoucí třídy“ amerických demokraciánů, jsou spásou západního liberálního čili demokratického světa. Vyznávají, že je nutné, aby došlo ke spasení západní civilizace, což znamená politicky a ekonomicky zastavit/zničit Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku.

Tato politická hysterie demokraciánů má charakter sekulárního náboženství. Mezi sekulární náboženství patří např. komunistická nebo nacistická idea, ale i ekologická a emancipační hnutí, která považují prosazování určitého chování v podstatě za spásné jednání, které člověčenstvo uvede do lepšího stavu.

Na sekulárním náboženství je zajímavé, že člověk se může oddat nějaké ideji, třeba že Rusko je třeba izolovat jako centrum zla a zničit ho, a přitom souběžně uctívat některého z bohů, třeba katolického trojjediného nebo arabského Alláha. A zároveň může být odpůrcem zbrojení. To vše může člověk vyznávat a prosazovat zároveň.

Vláda 20 %

K tématu demokracie je nutné uvést, na co ještě upozornil Aron: „Občané žijící v moderní demokracii reagují stejně lehkomyslně jako občané Athén. Stále vládnou menšiny a stále si pro sebe ponechávají výhody a požitky plynoucí z moci, i když se mění jedinci, kteří je tvoří, či prostředky, jichž k vládnutí využívají.“ (Aron, s.150)

Pokud Aron zmiňoval lehkomyslnost občanů Athén, odkazoval na to, že v Athénách se zrodila demokracie.

Jenže, demokracie je jenom technický způsob (metoda) řízení společnosti.

Dokládá to smutný příběh: Papež František v sobotu 4. 11. 2021 přicestoval do Atén, kde kritizoval evropské země za přístup k migrační krizi. Jeho proslov byl matoucí. Říkal, že Evropa je zasažena nejrůznějšími formami nacionalistického egoismu a její chování je mnohdy zablokované a nekoordinované, místo aby byla „motorem solidarity“. Papežova řeč byla bezvýznamná, protože popsal běžné chování lidí známé již od starověku.

Kromě toho v Athénách 4. 11. 2021 řekl papež: „Tady se zrodila demokracie. Bez Atén a bez Řecka by Evropa i celý svět nebyli tím, čím jsou dnes.“

Bohužel si papež neuvědomil, že ve starověku v oněch Aténách se veřejného života a hlasování ve shromážděních nemohly účastnit ženy, tzv. závislé osoby a otroci, ani přistěhovalci. Odhadem se mohlo aktivně zapojit do slavné athénské demokracie nanejvýše 20 % obyvatel. Co tedy znamenala demokracie?

Demokracie, jak ji známe, je praktikována na stejném principu jako v Athénách. O směrování státu rozhoduje nanejvýše 20 % obyvatel komunity. Na volební seznamy se dostanou většinou jenom ti, kteří jsou ochotni respektovat „vládnoucí třídu 20 %“ politiků, podnikatelů, úředníků a mediálních bossů. Lidé jako „antisystémový“ Okamura jsou zpestřením folkloru – důkazem, že existuje demokracie.

Na nejvyšších pozicích 20 % skupiny rozhodujících jsou ti, na které se vztahuje „Iura vigilantibus skripta sunt – Zákony jsou psány pro bystré. Přeloženo do lidštiny: Maximální využití až zneužití zákonů je základem k udržení moci.

V lidském společenství není nic vyššího a jistějšího než dočasná/momentální moc. Tato moc se v současné (demokratické) západní společnosti legalizuje permanentně každých 4 – 5 let ve volbách. Vládnoucí skupina (20% občanů) preferuje a mediálně podporuje na cestě k volbám kandidáty, mezi kterými si favority vybere 80% prostých občanů – voličů. Kdo bude zvolen, je celkem jedno. Málokdo se odváží po zvolení jít proti dosavadní oficiální linii.

Z tohoto pohledu je jedno, zda v českých volbách vyhrála ultrapravicová buňka kolem Petra Fialy nebo úlisní šikulové kolem Andreje Babiše. Pokud jde o protiruské sankce, česká vláda by si nedovolila neposlechnout Američany a vrchnost z EU.

Např. jenom 51 % Slováků, 50 % Bulharů a 48 % Maďarů klade odpovědnost za válku na Ukrajině na Rusko. Ale politická reprezentace Slováků a Bulharů přitom žvaní zcela opačně.

Politický diktát i současné studené války není o ničem jiném než o brutální moci, jako v době Varšavské smlouvy.

Pro ilustraci problému se podívejme na bezmoc voličů vůči EU.

Na téma nebezpečí pro demokracii hrozící z Berlína i Paříže, kde se ozývají úvahy o federalizaci EU, uvedl bývalý europoslanec, profesor a sociolog Jan Keller:
„Federalizace Evropské unie a zrušení práva veta pro národní státy by vedly k tomu, že rozhodování o klíčových věcech typu míry zadlužování, rozdělování migrantů, vedení válek, šíře prostoru ponechaného svobodě slova či trestání členských států za neposlušnost by se definitivně ocitly v rukou nikým nevolených úředníků. Moc by si mezi sebou rozdělily úřednické aparáty jednotlivých frakcí Evropského parlamentu a šéfové kanceláří Evropské komise. Z europoslanců i eurokomisařů by se stali už úplní figuranti. Byrokraté, kteří rotují ve strategických funkcích často po celé dekády, by získali ještě větší pravomoci. A tak jako dosud by to bylo bez jakéhokoliv dohledu a jakékoliv kontroly… To, co je vydáváno za větší integraci Evropy, je ve skutečnosti předáváním moci šedým eminencím, které si své postavení vyseděly v kancelářích a žádný volič jejich tváře nikdy neviděl. Takže jak dál s EU? Určitě co nejdál od federalizace…“

Co k tomu dodat?

3.3 6 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Primak
Primak
před 16 dny

Chybička se vloudila:
“Kromě toho v Athénách 4. 11. 2022 řekl papež”:

Lenka Procházková
Admin
Lenka Procházková
před 16 dny
Odpověď uživateli  Primak

Děkuji. Převzala jsem článek i s chybou, ale po Vašem upozornění už jsem ji opravila.