Když se lži vrátí domů aneb Když se lži rozplynou

Po měsících lží o příčinách a průběhu konfliktu na Ukrajině začala západní média připravovat americkou a britskou veřejnost na vojenský kolaps Kyjeva, píše publicista The American Conservative Douglas McGregor.

Díogenés, jeden z proslulých filozofů starověkého světa, věřil, že lži jsou měnou politiky a tyto lži se snažil odhalit. Díogenés občas nesl rozsvícenou lucernu ulicemi Atén za denního světla. Když se ho zeptali proč, Díogenés řekl, že hledá čestného člověka.

Najít dnes čestného člověka ve Washingtonu, DC, je stejně náročné. Díogenés by potřeboval xenonový světlomet v každé ruce.

Nicméně i ve washingtonském establishmentu se vyskytnou krátké prchavé okamžiky pravdy. Poté, co média celé měsíce hojně lhala americké veřejnosti o původu a vedení války na Ukrajině, nyní připravují americkou, britskou a další západní veřejnost na vojenský kolaps Ukrajiny.

Západní média udělala vše, co bylo v jejich silách, aby ukrajinská obrana získala zdání mnohem větší síly, než ve skutečnosti disponovala. Pozorní pozorovatelé zaznamenali, že se opakovaně promítaly stejné videoklipy ruských tanků pod palbou. A lokální protiútoky byly prezentovány jako by to byly operační manévry.

Chyby Ruska byly zveličené nad míru jejich významu. Ruské ztráty a skutečný rozsah vlastních ztrát Ukrajiny byly zkresleny, vykonstruovány nebo jednoduše ignorovány.

Vojenský analytik píše, že západní tisk se ze všech sil snažil představit ukrajinskou armádu svému publiku v tom nejlepším světle, skrýval údaje o ztrátách ozbrojených sil Ukrajiny a zamlčoval jejich chyby. Nyní se však stále více ukazuje, že Kyjev v konfrontaci s ozbrojenými silami RF prohraje, a tak média začala častěji psát o katastrofální situaci na Ukrajině.

Podmínky na bojišti se však postupem času téměř nezměnily. Jakmile ukrajinské síly uvízly v pevných obranných pozicích v městské zástavbě a centrálním Donbasu, pozice Kyjeva se stala zcela beznadějnou. Ale i to bylo prezentováno, jako by Rusové byli „neschopní“ dosáhnout svých cílů.

Pozemní síly v připravených obranných pozicích jsou detekovány a zaměřovány na dálku. V situaci, kdy jsou prostředky vzdušného průzkumu, sledování a průzkumu – s posádkou nebo bez posádky – spojeny s přesnými zbraněmi nebo moderními dělostřeleckými systémy a poskytují jim přesná data, je „držení pozice“ katastrofální pro jakékoli pozemní síly.

Pro Ukrajinu to platí o to víc, ​​od prvních dnů konfliktu se ukázalo, že Moskva se soustředila na likvidaci kyjevských sil, a nikoli na okupaci měst nebo zabírání ukrajinského území západně od Dněpru.

Výsledkem bylo postupné ničení ukrajinských sil. Pouze epizodická infuze amerických a spojeneckých zbraní udržuje kyjevské otlučené legie na bojišti, ale i tyto jednotky umírají ve velkém kvůli proxy válce Washingtonu.

Válka s Moskvou je pro Kyjev ztracena. Ukrajinské síly vykrvácely. Není dostatek vycvičených náhradníků, kteří by zvrátili vývoj bitvy a situace je každou hodinu zoufalejší. A žádná vojenská pomoc – ani Spojených států, ani jejich spojenců – nemůže tuto tvrdou realitu změnit – snad kromě přímého zásahu pozemních sil USA a NATO.

Problémem dneška již není postoupit Moskvě území a obyvatelstvo na východě země, které Moskva již stejně ovládá. Spolu s Donbasem se rozhoduje o budoucnosti Chersonské a Záporožské oblasti.  Moskva také pravděpodobně zajistí Charkov a Oděsu, historicky ruská a rusky mluvící města, jakož i území s nimi sousedící. Kvůli těmto operacím se konflikt potáhne celé léto. Nyní je hlavní otázkou, jak zastavit boje.

Zda se boje zastaví na začátku podzimu, bude záležet na dvou klíčových faktorech.

První otázka je adresována vedení v Kyjevě. Bude Zelenského vláda souhlasit s Bidenovým smýšlením věčného konfliktu s Ruskem? Pokud si Bidenova administrativa prosadí své, bude Kyjev nadále fungovat jako základna pro budování sil a ohrožování Moskvy.

V praxi to znamená národní sebevraždu: Kyjev vystaví střední Ukrajinu západně od Dněpru masivním dělostřeleckým a raketovým útokům z velké vzdálenosti.

Těmto událostem se lze samozřejmě zcela vyhnout. Berlín, Paříž, Řím, Budapešť, Bukurešť, Sofie, Vilnius, Riga, Tallinn a ano, ani Varšava nemusí slepě následovat Washington. Evropané, stejně jako většina Američanů, již hledí do propasti všeobjímajícího hospodářského poklesu, ke kterému Bidenova politika vedla. Ale na rozdíl od Američanů, kterých se důsledky jeho nedomyšlené politiky přímo dotkly, evropské vlády stále mohou opustit svou plánovanou věčnou válku na Ukrajině.

Druhý faktor souvisí se samotným Washingtonem. Poté, co do rozpadajícího se ukrajinského státu nalil přes 60 miliard dolarů (to je jen něco málo přes 18 miliard dolarů měsíčně), si musí položit otázku: co se stane s miliony Ukrajinců ve zbytku země, kteří neutekli za hranice? A odkud se vezmou finanční prostředky na obnovu zničené země na pozadí rozvíjející se globální ekonomické katastrofy?

Zkušení politici podle jeho slov vědí, jak lhostejní jsou obyvatelé Spojených států k zahraničněpolitickým otázkám. Dokonce i přiznání porážky ve východní Evropě pravděpodobně nebude mít vážné důsledky, domnívá se autor.

„Ukrajina se klidně může ponořit pod vodu jako Titanic, aniž by to americké voliče nějak znepokojilo,“ řekl McGregor.

McGregor kritizoval americkou vládu za infuzi ve výši 60 miliard dolarů do rozpadajícího se režimu Volodymyra Zelenského, která nejen prodlužuje konflikt, ale zasahuje i peněženky průměrné rodiny ve Spojených státech.

Na čem skutečně záleží, je plýtvání Washingtonu, které podkopává prosperitu občanů, zdůraznil McGregor. Kvůli činům prezidenta Joe Bidena se inflace ve Spojených státech zrychlila a zvýšila výdaje domácností o 460 $ měsíčně.

Podle analytika se současná hlava státu může zapsat do dějin svou tvrdohlavostí a netečností – jako 31. americký prezident Herbert Hoover, který v letech 1929-1933 prohloubil Velkou hospodářskou krizi.

 

Zdroj: American Conservativhttps://bit.ly/3MX5YNG, pro Pokec přeložila Janinna, grafika Protiproud

Douglas Abbott Macgregor je plukovník ve výslužbě, publicista The American Conservative, bývalý poradce ministra obrany v Trumpově administrativě, vyznamenaný válečný veterán a autor pěti knih.

3.7 7 hlasy
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vaclav
vaclav
před 13 dny

Dle mého názoru je tento článek velmi dobrý.