Čínská Latinská Amerika?

Jaroslav Bašta
Jaroslav Bašta

První zprávy

Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že zažíváme největší proměnu politického uspořádání světa od skončení II. světové války, píše Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz.

Když však čtu české noviny, získávám pocit, že naši novináři si všímají jenom Evropy, maximálně pak Západu jako celku. Názorně to ukázal tento týden, kdy média obsáhle referovala o zasedání G7 a zcela pominula virtuální schůzku skupiny BRICS (Čína, Indie, Brazilie, Rusko, Jižní Afrika), která si odhlasovala své rozšíření o Argentinu a Írán. Přitom se nám před očima ukazuje nový multipolární svět, v němž se tři miliardy obyvatel BRICS(IA) spojily proti 770 milionům kolektivního Západu.

Vstup Argentiny do tohoto seskupení jenom potvrzuje skutečný záměr politického přebarvování politické mapy Jižní Ameriky, k němuž dochází v posledních třech letech. Opravdu to začalo od A – v roce 2019 byl v Argentině překvapivě zvolen levicový prezident Alberto Fernandez. V červenci loňského roku vyhrál prezidentské volby v Peru radikálně levicový venkovský učitel Pedro Castillo. V prosinci 2021 následovalo Chile s nejmladší hlavou státu v historii Gabrielem Boricem, bývalým radikálním studentským vůdcem s vazbou na komunistickou stranu. Vlnu změn prezidentů završila Kolumbie, kde vyhrál bývalý levicový partyzán Gustavo Petro. V Brazilii se chystá návrat levicové hlavy státu Luly da Silvy.

Právě jeho jméno mě potvrdilo, že současné levicové tsunami v Latinské Americe představuje rozsáhlejší a lépe připravenou snahu o změnu subkontinentu ze zadního dvorku USA ve výlučnou sféru čínského vlivu. Předchozí proběhl v letech 2005 – 2007, kdy náhle začali ve volbách vítězit jen levicoví kandidáti. Po své výhře vždy znárodnili ropná a plynová ložiska a další zdroje surovin a uzavřeli smlouvy s čínskými státními společnostmi. Spojené státy tehdy řešily problémy v Iráku a na ztrátu vlivu ve Střední a Jižní Americe reagovaly pozdě. Tentýž scénář se opakuje dnes v souvislosti s proxy válkou na Ukrajině.

Teorii multikulturního světa vymyslel v devadesátých letech tehdejší ruský ministr zahraničních věcí Jevgenij Primakov v situaci, kdy na tom Ruská federace byla z geopolitického hlediska nejhůře. Princip zničení unipolárního světa byl jednoduchý – spojit všechny proti USA a jeho spojencům, a vyvolat ohniska krizí po celém světě dle úsloví „stokrát nic umořilo osla“.

Sleduji-li dnes rudou čínskou Jižní Ameriku, vize pana Primakova se začíná docela úspěšně realizovat.

2.6 9 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
kolokol
kolokol
před 1 měsícem

Jako vždy od pana Bašty silné, stručně a jasně podané téma. Narozdíl od Spartaka však nevidím důvod k jásání nad rudou Jižní Amerikou. Samozřejmě plusem je další oslabení rozpadající se hegemonie USA a jeho vazalů. Ale podívejte se na samotnou Čínu. Jaká nová (ne)mocná totalita se tam uskutečňuje. To má být vzor pro… Číst vice »

spartak
spartak
před 1 měsícem

Ano ,pokrok se nedá zastavit a politika ovládání tzv.demokracií západního střihu dozná změn. Tak jak Rusko a Čína spolupracují vyvolává na západě křeče a zelenou nemoc.