JAS-39 Gripen versus F-35 Lightning II

Česká vláda zveřejnila v médiích prostřednictvím ministryně obrany J. Černochové, že v červenci padne rozhodnutí, jaké stíhačky by mělo mít české vojenské letectvo po roce 2027, kdy skončí pronájem švédských víceúčelových stíhacích letounů JAS-39C/D Gripen.

Obr. 1 je titulní –  F-35 Lightning II

Nevím, jak k tomu vláda dospěla, ale ze všech možných typů se výběr bez jakékoli proběhnuvší soutěže tiše a nenápadně zredukoval na jediné dva typy (viz nadpis).

No a dnes, tedy 20.7., má to rozhodnutí definitivně padnout, viz odkaz (6).

A česká vláda má tedy prý rozhodnout… No, popravdě, jak píše bezpečnostní analytik M. Mikulecký (který dříve pracoval na ministerstvu obrany), ono už nejspíš rozhodnuto bylo, viz odkaz (5). A to zřejmě nejen mimo vládu ČR, ale i mimo Evropu, dodávám já. Zjevně proto byla ministryně J. Černochová letos předvolána do USA.

Ostatně podobně jako tehdejší premiér A. Babiš v r. 2019 a tehdejší ministr L. Metnar na samém konci toho roku. ČR totiž tehdy už asi dva roky vzdorovala diktátu, pardon, nabídce USA na prodej lehkých vrtulníků systému Bell H-1. A. Babiš byl po příletu do USA po půlhodinovém formálním přijetí u prezidenta Trumpa tedy odvezen na delší „exkurzi“ do centrály CIA v Langley. Co mu tam šéfka CIA řekla či ukázala, to vědí jen sami účastníci té „exkurze“, ale mluvčí premiéra pak ještě z Washingtonu vydal prohlášení, že ČR se tedy s USA na „nákupu“ těch vrtulníků domluvila. A ministr L. Metnar byl pak povolán do USA k podpisu příslušné „kupní“ smlouvy (přičemž v té době ještě nebyly ani dořešeny cenové a platební podmínky!) těsně před Vánoci r. 2019, tedy ihned poté, co už bylo jasné, že covid-19 se již úspěšně šíří a nejpozději po Novém roce dorazí do Evropy, což povede k obrovským ekonomickým ztrátám v EU, a tedy i k šetření v oblasti zbrojení. Takže se USA zjevně „posichrovaly“, abychom tu smlouvu náhodou v rámci úsporných opatření neodsunuli na neurčito či nezrušili podobně, jak se stalo např. s připravovaným nákupem 24 gripenů po katastrofálních povodních roku 2002.

Na rozdíl od A. Babiše v r. 2019 má ale ministryně J. Černochová jedno „eso v rukávě“. Pokud bychom shledali, že varianta gripen je pro nás výhodnější, může přeci říci, že: „Už jsme vám nákupem vrtulníků, které k ničemu nepotřebujeme, a vnucených nám za naprosto fantasmagorickou cenu zachránili výrobní linku spol., Bell (která by se jinak musela zavřít), tak teď bychom si za odměnu snad mohli vybrat to, co naše vojenské letectvo doopravdy potřebuje a co je naše státní kasa schopna ufinancovat, ne?“ A nebo že bychom opravdu byli v situaci, kterou zlí jazykové naznačují, tedy že jsme po stránce vojenskopolitické jen US protektorátem, kde protektorátní vláda musí na slovo poslouchat zámořského protektora?

Každý, kdo se jen trochu zajímá o vojenské letectví, totiž ví, že máme dnes pro to přezbrojení či dozbrojení vojenského letectva v podstatě tři cenově velmi odlišné varianty řešení:

1) Levná varianta:

Po skončení leasingu převzetí stávajících gripenů verzí C/D, jejich modernizace a dokoupení olétaných, leč rovněž zásadně modernizovaných gripenů C/D od švédského letectva, které začíná přebírat nové gripeny verze E. Přitom ty radikálně modernizované gripeny C/D by měly (krom doletu a nosnosti) téměř stejné schopnosti jako gripeny verze E.

Náklady na úpravy pozemní infrastruktury by byl naprosto minimální, náklady na doškolení pozemního i letového personálu velmi malé a plné bojové způsobilosti modernizovaných letounů a doškoleného personálu by bylo dosaženo velmi rychle a při zachování plné způsobilosti stávajících letounů/personálu. Provozní náklady těchto letounů jsou – v porovnání s jinými disponibilními typy – relativně nízké.

Obr. 2 – JAS-39E Gripen

2) Středně drahá varianta

Před skončením leasingu gripenů verze C/D zakoupit a postupně zavádět celkem 24 letounů JAS-39 Gripen E. Tato verze má oproti verzi C podstatně rozšířené bojové schopnosti, ale opět: pozemní infrastruktura zůstává víceméně stejná, školení pozemního a letového personálu při přechodu na novou verzi letounu je dražší než v předchozím případě, ale stále vychází velmi výhodně. Paralelně působící starší gripeny si i s personálem stále uchovávají plnou bojovou způsobilost a náklady na paralelní provoz dvou verzí téhož typu letounu nejsou nijak dramaticky zvýšené.

3) Velmi drahá varianta

Nákup letounů F-35 a během jejich zavádění paralelní provoz jiného typu stíhačky, tedy JAS-39C/D Gripen. Samy letouny F-35 jsou extrémně drahé (viz tabulka níže), přičemž jejich provoz vyžaduje úplnou rekonstrukci, ba prakticky výstavbu nové základny ještě před jejich zavedením do výzbroje letectva. Britská RAF uvádí (5), že na jednu základnu pro F-35 je třeba počítat s náklady až 300 milionů USD. Během doby takové přestavby/výstavby je pak komplikovaný provoz stávajících stíhaček, které musejí působit z jiné základny, jež nemusí být zrovna optimálně umístěná z hlediska potřeb protivzdušné obrany (PVO) ČR.

Krom toho má F-35 podstatně vyšší provozní náklady než JAS-39 a schopnost dlouhodobého provozu letounu z jiné než vlastní (radikálně upravené) základny je dosti omezená. Integrace různých typů zbraní je zatím také omezená, i když se jejich počet stále postupně zvyšuje.

To jsou (viz výše) asi tak ty nejpodstatnější informace z pohledu běžného daňového poplatníka. V dalším textu (níže) se pak uvádějí podrobnosti, které už méně zasvěceným čtenářům už nemusí být moc srozumitelné…

Zde je tedy tabulka základních rozměrů a taktiko-technických dat letounů, o kterých se bavíme:

Typ JAS-39C JAS-39E F-35A
Takticko-technická data
První let 2002 2017 2006
Délka (m) 14,1 15,2 15,4
Rozpětí (m) 8,4 8,6 10,7
Výška (m) 4,5 4,5 4,6
Plocha křídla (m2) 30,0 31,0 42,7
Prázdná hmotnost 6.800 8.000 13.199
Hmotnost vnitřního paliva (kg) 2.400 3.400 cca do 4.000
Vzletová hmotnost (kg) 8.500
Max. vzlet. hmotnost (kg) 14.000 16.500 31.751
Max. nosnost (kg) 5.300 6.000 *8.100
Plošné zatížení (kg/m2)
s 50 % paliva 267 313 356
při max. vzlet. hmotnosti 467 532 744
Max. rychlost (M) 2,0 2,0 1,6
Max. rychlost u hladiny moře (M) 1,14 ? ?
Max. rychlost bez přídavného spalování (M) ? 1,25 ?
Max. dostup (m) 16.000 16.000 18.288
Max. stoupavost (m/s) 300 ? Utajováno
Max. tah motoru

bez/s příd. spal. (kN)

54,0/80,5 64,0/98,0 165,0/191,0
Tah/hmotnost s 50 % paliva cca 1,01 cca 1,01 cca 1,26
Tah/hmotnost při max. vzlet. hmotnosti cca 0,58 cca 0,59 cca 0,60
Max. dolet (km) 3.200 4.000 ?
Max. dolet s vnitřním palivem (km) ? ? 2.220
Bojový poloměr (km) 800 1.300 cca 500
Počet závěsných bodů 8 10 6
Jednotková cena (mil. USD) **45.0-50.0

 

(2006)

82,5

(pro švédské letectvo, 2019)

197,0

(se zbraňovými systémy, 2012)

Údaje v tabulce psané kurzívou jsou vypočtené z jiných údajů či hrubým odhadem autora podle jiných údajů.

*K zachování vlastností STEALTH musí být výzbroje uložená ve dvou vnitřních trupových oddílech, které ale mají nosnost jen 1.360 kg.

** Zůstatková hodnota letounů JAS-39C/D českého letectva bude v r. 2027 rovna 0,- Kč. Cena použitých letounů od švédského letectva by byla věcí jednání, ale jistě by byla radikálně nižší, než byla cena nových strojů téže verze. U „českých“ i ze Švédska odkoupených letounů je ale třeba přičíst cenu modernizace/upgradu, která zatím nemůže být známa a závisela by na tom, jakou úroveň upgradu by ČR požadovala. Vždy se ale pohybujeme v celkových cenách podstatně nižších než u nových letounů.

Je třeba ale dodat, že řada uvedených základních dat nevypovídá nic o skutečné bojové hodnotě či účinnosti letounů. Porovnáním s některými z nich by například i výkony stařičkého MiGu-21F, který jsme měli ve výzbroji a který se v licenci vyráběl v Aeru Vodochody mezi roky 1963 a 1972, vycházely lépe. Jeho maximální rychlost byla 2.125 km/h (M = 2 ve velké výšce), tedy v podstatě srovnatelná jako u JAS-39 a podstatně vyšší než u F-35. Maximálním dostupem 19.000 m oba nové letouny překonával. Výhody nových letounů se ale skrývají uvnitř a jsou dány zejména jejich elektronickou výstrojí/vybavením, a tedy schopnostmi letounu samotného, a také šíří integrované výzbroje a jejími schopnostmi.

Obr. 3 – MiG-21F československého vojenského letectva

Cena?

Těm velmi omezeným schopnostem MiGu-21F, a naopak velmi širokým schopnostem gripenů ale také odpovídala jejich cena. Zatímco MiG-21F stál (ze závodu?, údajně?) cca 12 milionů Kč, což by při dnešní hodnotě koruny odpovídalo ceně někde mezi 150 až 200 mil. Kč, tedy cca do 9 mil. USD. Jednotková cena gripenu v době pořizování do ČR byla 40 až 50 mil. USD; F-35A stál v té době 80 až 85 mil USD bez motoru(!), který u bojových letounů ovšem může představovat až 1/3 jejich celkové ceny(!), a o 10 let později až 195 mil USD se základními zbraňovými systémy.

Bude zajímavé, za jakou cenu si pořizují F-35 např. v Norsku či Dánsku, které se spolu s dalšími státy účastnilo financování vývoje F-35, a za jakou cenu ty F-35 dostane třeba Polsko, zejména ale pak ČR, která se tohoto financování neúčastnila. Navíc je už „dobrým zvykem“, že pro ČR se od USA stanovují ceny vždy abnormálně vysoké. současně má na výšku ceny zásadní vliv také počet objednaných kusů. Rozdíl může činit klidně i 100 % ceny. Např. US Marines za ty vrtulníky systému H-1 při stovkách objednaných kusů platila 29 až 31 mil. USD za kus, kdežto ČR zaplatí až přes 70 mil; nevšední to aplikace obchodního principu „dva v jednom“: nikoli ovšem dva za cenu jednoho, ale naopak za jeden vrtulník zaplatíme těch strojů téměř 2,5(!!!). Bude tento princip použit i při „nákupu“ F-35?

I na tomto případě je krásně vidět snaha velkých (US) korporací o maximalizaci cen jakýmikoli prostředky; zde tedy minimalizací počtu prodávaných kusů. Když už tedy potřebujeme např. v rámci V4 všichni přezbrojit či dozbrojit letectvo a když už tedy všichni povinně musíme odebrat F-35, proč ty letouny nenakupujeme v rámci V-4 společně? Při odběru např. 48 ks pro Polsko, 24 ks pro ČR a MR a 12 ks pro SR by to bylo celkem 108 letounů a to už musí jít výrobce s cenou podstatně dolů(!). Bohužel, poslední takový společný nákup stíhaček v Evropě se odehrál při nákupu Starfighteru F-104 (17).

Jenže navíc ani ty zbraně pro současné stíhačky nejsou nijak levnou záležitostí. Např. samonaváděcí střely krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder stály cca 84 tisíc USD a střely dlouhého dosahu AIM-120 AMRAAM zakoupené pro gripeny ČR měly v době pořízení jednotkovou cenu cca 1 milion USD(!).

STEALTH?

Jako jedna z nejvýznamnějších předností letounů F-35 se uvádí jejich obtížná zjistitelnost (STEALTH). Ano, to byla základní vlastnost, pro kterou byly konstruovány a která určuje jejich zvláštní tvary, jež samy o sobě výrazně omezují radarové odrazy od letounu. Tyto tvary však nejen snižují radarové odrazy, ale také omezují letové vlastnosti a zhoršují jiné podstatné vlastnosti takových letounů.

Současně je třeba si uvědomit, že tvary letounů nejsou to jediné, co omezuje jejich zjistitelnost. Jsou to i použité materiály (plasty a kompozity) a laky pro povrchovou úpravu, které snižují či rozptylují radarové odrazy. A třeba ty speciální laky se používají na vojenských letounech už dávno. Údajně už i stíhací bombardéry MiG-23BN, které naše letectvo přebíralo od r. 1979(!), jimi byly opatřeny a je známo, jaký poprask v letectvu USAF způsobilo, když byly takto nastříkány při generálních opravách v SSSR stíhačky MiG-21bis indického letectva.

I JAS-39 má ale některé vlastnosti, které již snižují radarové odrazy. Např. motor (který je zdrojem velkých odrazů) je dokonale ukryt v trupu před těmito odrazy a nasávací otvory vzduchu a část boků trupu má potřebné tvary.

Velkým zdrojem odrazů jsou ale i zbraně podvěšené pod křídly a trupem letounu. takže F-35 má pro zbraně dva zakryté oddíly v trupu. tam ale mohou být umístěny pouze 4 řízené střely, nebo 2 střely a dvě řízené bomby apod. Celková hmotnost takto nesených zbraní je pouze 1.360 kg(!). Z těch 8.100 kg údajné nosnosti zbraní F-35 (což je asi ovšem údaj dosti optimistický) musí být většina zavěšena pod křídly letounu, čímž se ale jeho vlastnosti STEALTH zcela ztrácejí(!).

Další nevýhodou letounů kategorie STEALTH, včetně F-35, je, že se při letu vyššími rychlostmi v důsledku těch zvláštních a neaerodynamických tvarů velmi zahřívá jejich povrch, takže jsou ty letouny sice těžko zjistitelné radarem, ale jsou velmi dobře zjistitelné infračervenými (IR) čidly. Např. MiG-29 je vybavený IR senzorem KOLS, který je schopný zachytit cizí letoun na vzdálenost až 40 km (16), aniž by pilot zapnul radar, tedy aniž by se demaskoval. Podobné čidlo má i gripen. Ty značně neaerodynamické tvary letounů STEALTH si také vynucují použití motorů o podstatně vyšším tahu, než by bylo třeba u strojů s čistými aerodynamickými tvary, čili vlastnosti STEALTH také zvyšují spotřebu paliva, a tedy dlouhodobé provozní náklady, nemluvě o tom, že ty tvary též podstatně snižují maximální rychlost letounu (tedy schopnost, dostat se rychle do prostoru nasazení) a vysoká teplota povrchu nebezpečně zvyšuje teplotu i v těch trupových oddílech pro zbraně, přičemž ty zbraně dnes integrované pro F-35 nejsou na takové vysoké teploty konstruované(!), takže hrozí jejich poškození či exploze v důsledku vysoké okolní teploty.

Gripen E jde tedy jinou cestou (5). Namísto drahé a složité technologie STEALTH je vybaven systémy radioelektronického boje (REB), které komplikují jeho zjištění a zaměření a působí aktivně proti radiotechnickým prostředkům protivníka. Vedle toho se v některých zemích (Švédsko) znovu zavedly pozemní radary pracující v pásmu dlouhých vln (tedy nikoli v pásmech VKV a UKV jako současné radary), proti kterým je technologie STEALTH víceméně bezmocná. A řada zemí také již dávno používá pasivní radary (jako např. české Věra a Vera NG), které pracují na úplně jiných principech, které ty vlastnosti STEALTH prostě „obcházejí“. Takže ano, budeme mít extrémně drahé „hračky“ pro velké kluky, které ale ty deklarované vlastnosti, za které zaplatíme enormní cenu, ve většině bojových situací prostě nemají(!).

Odborníci namítnou, že F-35 je ale jakýsi malý AWACS, který díky spoustě senzorů a elektroniky vytváří pro pilota (i další jednotky na bojišti) velmi dokonalý a celkový obraz bojové situace, podle kterého i ta elektronika může vybírat vhodné zbraně k aktuálnímu použití. A fakt nic podobného gripeny neumožňují? A pokud ne, tak určitě na dosažení těchto schopností Švédsko ani nepracuje? F-35 je tedy vlastně ani ne tak stíhačka nebo taktický letoun, jako spíš jakási platforma pro vytváření obrazu bojové situace a volby optimálních zbraní. Jenže… ono takovou platformou vlastně může být naprosto jakékoli letadlo. Dohnáno ad absurdum, při své nosnosti takový systém může nést i Z-37 Čmelák. Který má navíc i vlastnosti STELATH, protože je potažený plátnem, takže moc radarových odrazů neposkytuje (tedy ovšem kromě motoru a vrtule, které odrážejí radarové paprsky naopak velmi intenzívně 😉 ).

A co jiné vlastnosti bojových letounů?

Stále se všichni bavíme o základních takticko-technických datech stíhaček, o vlastnostech STEALTH a o cenách, ale v bojových podmínkách jsou důležité často úplně jiné vlastnosti bojových letounů, o kterých se ale z veřejně dostupných zdrojů nic nedovíme.

Z těch dostupných údajů má značný vliv např. plošné zatížení křídla letounu nesoucího obvyklou výzbroj. Jednoduše se dá říci, že čím vyšší plošné zatížení, tím horší letové vlastnosti. Důležitá je i tzv. stoupavost letadla, která se sice uvádí (krom F-35, kde je tajná!), ale tu jde o stoupavost maximální, tedy bez výzbroje. Důležitá je tedy opět stoupavost (tedy nábor výšky v čase) s obvyklou výzbrojí. Tady hraje svou roli poměr tahu motoru ku hmotnosti letounu s obvyklou výzbrojí. Neméně důležitá je akcelerace letounu z M = 06, na M = 0,9 a z M = 0,9 na M = 1,2 ve stř. a velké výšce, a to opět vždy s výzbrojí. Třeba maximální rychlost s běžnou výzbrojí se neuvádí vůbec nikdy. Příkladně ten zmiňovaný stařičký MiG-21F měl s obvyklou výzbrojí (trupový kanon s municí, dvě samonaváděcí střely a přídavná nádrž na 490 l paliva) maximální rychlost ve velké výšce až M = 1,8. Jaké hodnoty by za těchto podmínek dosáhl JAS-39 či F-35?

Značný význam mají i takové vlastnosti, jako vzdálenost od základny dosažená do 5 min. od odbrzdění či do 10 min. od vyhlášení poplachu, a to se standardní stíhací výzbrojí. A nebo výška dosažená do 5 min. od odbrzdění či do 10 min. od vyhlášení poplachu. Gripeny jsou také známé tím, že mají velmi krátkou dobu tzv. meziledové přípravy, čili doplnění provozních hmot a přezbrojení mezi bojovými lety, což je v bojových podmínkách velmi důležité. I na leteckých dnech Švédové u nás prakticky předváděli, že vycvičený pozemní personál je schopen připravit gripen k dalšímu bojovému letu do 10 minut od jeho zastavení na stojánce. A už vůbec se nebavíme o tom, jaká je u těch nejmodernějších letounů provozuschopnost (tedy kolik letounů z celkového počtu je průměrně schopných vzletu a kolik je jich současně v opravě či z nějakého důvodu neschopných letu a jaké jsou náklady na tu provozuschopnost). U každého nového typu se provozuschopnost postupně zvyšuje, ale třeba u F-35 byla v prvních letech opravdu tragicky nízká(!), kdežto cena jedné letové hodiny byla naopak brutálně vysoká (14).

Obr. 4 – JAS-39C českého vojenského letectva

10 let odklad?

  1. Mikulecký v článku (5) tedy navrhuje, že když už tedy bylo o „nákupu“ F-35 pro ČR v podstatě rozhodnuto předem, tak bychom se měli snažit o jakýsi odklad jejich zavedení do výzbroje asi tak o 10 let a v mezičase stále používat JAS-39 a jejich počet ještě navýšit. To by nám dalo čas na přeškolení pozemního i letového personálu a na přebudování aspoň jedné letecké základny. Krom toho mají ozbrojené síly ČR úplně jiné problémy než nedostatek stíhaček(!). Krom toho, že potřebujeme přezbrojit takřka všechny druhy vojsk, tak hlavně nemáme téměř žádné raketové vojsko PVO a protiraketovou obranu nemáme vůbec žádnou(!). Nové stíhačky jsou tedy na druhém, ale možná ještě na vzdálenějším místě v pořadí důležitosti.

Těch 10 let odkladu ale také znamená, že ty F-35 bychom dostali v době, kdy už (tedy v roce 2032) půjde o letoun morálně zastarávající (první vzlet r. 2006) a při obvyklé minimální životnosti 30 let to už v půli životního cyklu budou letouny morálně opravdu značně zastaralé a je otázka, zda je (a jejich výzbroj) budou výrobci v té době vůbec „podporovat“.

Nebylo by třeba lepší, a to v rámci vojenské emancipace Evropy či EU, zahájit urychleně vývoj takového vlastního bojového letounu perspektivních vlastností? Francie a Německo jdou touto cestou (i když Německo na jisté mezidobí též nakoupí nějakém F-35). Nemělo by jít podobnou cestou i Švédsko spolu s nějakou obdobně zainteresovanou skupinou států (V4+)? Za 10 let se dá takovýto nový projekt při maximálním úsilí dovést do stádia prototypových zkoušek a od 10 roku vývoje už by se mohla postupně rozbíhat i sériová výroba.

Ostatně i ten „výběr“ stíhaček pro ČR je dost podivný v tom, že „vybíráme“ typy podle jejich jakýchsi papírově daných vlastností, disponibility k prodeji, mediální „masírovky“ a na základě záhadných politických preferencí, namísto abychom nejdříve stanovili, jaké jsou nynější a případně budoucí bezpečnostní hrozby pro ČR, jak bychom jim měli čelit, a tedy jaké bychom k tomu potřebovali zbraňové systémy. A tyto systémy bychom teprve poté měli buď hledat ve světě a jednat o jejich ceně a dalších podmínkách, nebo bychom dokonce měli uvažovat i o vlastním zapojení do jejich vývoje a výroby.

Ale to už bych po naší (a nejen naší!) protektorátní vládě chtěl příliš moc. A tak se nejspíš poslušně zařadíme do spořádané skupiny poslušných amerických vazalů a přispějeme svou troškou do mlýna dalšího omezování evropských schopnosti samostatné obrany a bojové činnosti, k dalšímu omezení evropských vývojových a výrobních schopností a kapacit a k dalšímu, již asi nevratnému připoutání Evropy k americkým zbrojním (i jiným) korporacím a k nejspíš už nevratnému podřízení Evropy jejich zájmům. A ČR si opět a znovu tímto drasticky drahým nákupem podváže možnost modernizace ostatních druhů vojsk, nemluvě o tom, že (jakýmikoli) drahými nákupy taktéž podvazujeme možnost jakéhokoli dalšího rozvoje jiných oborů než obrany.

Prameny:

(1) 1411_11 Letectvo by chtělo víc gripenů, novinky.cz

(2) 1901_22 Možnosti další modernizace a provozu strojů JAS 39, Hottmar A., Armádní noviny

https://www.armadninoviny.cz/moznosti-dalsi-modernizace-a-provozu-stroju-jas-39cd-gripen-vzdusnych-sil-acr.html

(3) 1903_16 Saab JAS-39E – nástupce osvědčených strojů Gripen C/D ve Vzdušných silách Armády České republiky? czechairforce.com

http://czechairforce.com/news/saab-jas-39e-nastupce-osvedcenych-stroju-gripen-c-d-ve-vzdusnych-silach-armady-ceske-republiky/

(4) 2207_03 V ceně nám nikdo nemůže konkurovat, říká o gripenech švédský diplomat, Šídlová T., seznam.cz

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-v-cene-nam-nikdo-nemuze-konkurovat-rika-o-gripenech-svedsky-diplomat-207817#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

(5) 2207_13 Expert Nové stíhačky. Česko má větší problém, proti raketám jsme v háji, Mikulecký M. – Švamberk A., novinky.cz

https://www.novinky.cz/domaci/clanek/expert-nove-stihacky-cesko-ma-vetsi-problem-proti-raketam-je-zcela-nechranene-40402781#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

(6) 2207_19 Favoritem české armády jsou stíhačky z USA. Černochová jednala s poslanci, Gavenda J., seznam.cz

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-cernochova-si-pozvala-na-ministerstvo-poslance-chce-resit-nakup-stihacek-209252

(7) https://www.valka.cz/SAAB-JAS-39E-Gripen-t186643

(8) https://www.valka.cz/SAAB-JAS-39C-Gripen-t33782

(9) https://www.valka.cz/Lockheed-Martin-F-35A-Lightning-II-t98592

(10) https://www.valka.cz/Lockheed-Martin-F-35-Lightning-II-t63263

(11) https://www.armadninoviny.cz/prvni-stihacka-jas-39e-gripen-pro-svedske-letectvo.html

(12) https://armadnizpravodaj.cz/letecka-technika/jas-39-gripen-e-svedsko-brazilie-ceska-republika/

JAS-39E na STEALTH nesází

(13) https://www.armadninoviny.cz/vrtulniky-uh-60m-black-hawk-a-bitevni-ah-1z-viper-pro-armadu-cr.html

(14) https://www.armadninoviny.cz/cena-bojoveho-letadla-f-35a-lightning-ii-spadla-na-78-milionu-dolaru.html

(15) http://czechairforce.com/news/quo-vadis-nadzvukove-takticke-letectvo-vzdusnych-sil-acr-2-dil/

(16) Martinek, J.: MiG-29, Zlínek, sv. 4, č. 2

(17) Martinek, J., Rušák, I., Štěpán, J.: F-104 Starfighter, Zlínek, sv. 3, č. 2

(18) https://www.military.cz/usa/air/in_service/weapons/ai_missiles/aim_9/aim_9.htm

(19) https://www.valka.cz/10267-AIM-120-AMRAAM

Fota:

JAS-39 Gripen via Aleš Hottmar , Wikimedia Commons

4.3 6 hlasy
Hodnocení článku
11 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
kutnohorsky
kutnohorsky
před 21 dny

Běží diskuse, není nákup amerických stíhaček luxus? On je luxus držet celou naši armádu. Co by dnes proti případnému nepříteli dokázala? Věřím, že by jsme dokázali porazit vojska Andorry, Lichtenštejnska, San Marina, Lucemburku(!?), i gardu Monaka. Ale to jsou více méně naši přátelé. Stav naší armády je tristní. Pupkatí důstojníci a vojáci,… Číst vice »

JK
JK
před 21 dny

Můžeme si být jisti, že tak jako celých 30 let v jakékoli významné záležitosti, ať bude v této konkrétní věci rozhodnuto jakkoli, nebude určujícím parametrem prospěch naší země. Jenže národ mlčí…

kutnohorsky
kutnohorsky
před 22 dny

ČSSR měla 1360 bojových letadel! Dnes máme cca 17 Gripenů. Ty obrněná cvičná letadla nepočítám. Gripeny jsou v nájmu. Jako laika by mne zajímalo pár věcí. Jsou ta letadla pojištěna? Co když nám je někdo nad Grónskem nebo Litvou sestřelí? Nebylo by levnější letadla koupit hned? Nevyšlo by to levněji? Vždyť… Číst vice »

Hokarc
Hokarc
před 22 dny

Američani u nás nepotřebují stálou základnu. Stačí, když pro ně upravíme letiště a ostatní zázemí a oni přiletí, kdy uznají za vhodné. Nebudou protesty proti cizím základnám, naopak, mnozí se budou ukájet americkou technikou a navíc to celé všichni draze zaplatíme. Prostě pár blbečků přeběhlo na jejich stranu a teď nám vládnou. Je třeba začít… Číst vice »

spartak
spartak
před 22 dny

Před několika lety jsem projel autem Skandinávii a překvapila mně instalace gripenu u dálnice ,tak jak v Sovětském svazu heroická sousoší Vlastenecké vojny. Letectví je perla průmyslu a my se nemáme za co stydět ,pouze během 30let kolektivně hloupnem na kvadrát. Gripeny jsou dobrá značka a Švédsko slušný partner. ODS doufejme zmizí a smlouvy s USA budou… Číst vice »

Václav Dvořák
Admin
Václav Dvořák
před 22 dny
Odpověď uživateli  spartak

Výhoda gripenů je, že nemohou být použity k nukleárnímu bombardování. U těch amerických zázraků si nejsem jist.

Haskuv Duch
Haskuv Duch
před 22 dny
Odpověď uživateli  Václav Dvořák

Celkem si můžete být jist, když si uvědomíte určení obou letadel: přepadový stihač vs. taktický víceúčelový letoun.
Ostatně hodně napoví stručný výpis parametrů.

Naposledy upraveno před 22 dny uživatelem Haskuv Duch
Hokarc
Hokarc
před 23 dny

Inu, koho jsme si naložili, toho vezem. Ale, koho vezem, musíme být také schopni vykopnout ! Ne kdysi, ale dnes, díky naším vládám, žijeme na úkor budoucích generací.

danny
danny
před 23 dny

Stíhačů je celá řada. Jsou těžké doprovodné stíhačky určené k doprovodu dálkových strategických bombardérů, ale i dopravních letounů. Pak záchytné stíhačky sloužící k zachycení prvního leteckého úderu protivníka, zpravidla ve výzbroji útvarů PVOS (protivzdušná obrany státu). A frontová stíhačka, sloužící k vybojování vzdušné nadvlády a podpoře bojujících vojsk operující do 150 km za frontou. Při výběru je… Číst vice »

Naposledy upraveno před 23 dny uživatelem danny
mikkesh
mikkesh
před 22 dny
Odpověď uživateli  danny

Což o to, že Vy nevíte nic o naší strategii. Horší je, že naše ministryně obrany neví ani co to ta strategie vlastně je. Natož aby věděla něco o ní.

vaclav
vaclav
před 22 dny
Odpověď uživateli  mikkesh

Předražená hračka pro debilní afročešku.