Svět ruskýma očima 671

Dnes není uzavření velvyslanectví nic neobvyklého, nemusí to být předzvěstí války * Jak obejít zakázaný dovoz ruské ropy na území Evropy * Návštěva maďarského předsedy vlády Orbána v USA nebyla běžná

Zahraniční zdroj
Zahraniční zdroj

Alexandr Lukašenko se staví na odpor Británii

Pjotr Dmitrijev

30 července 2022

Běloruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že odvolává svého velvyslance z Londýna.

Odvolání velvyslance je jedno z krajních opatření v diplomacii, k němuž dochází při závažném zhoršení vztahů. Dalším krokem je uzavření velvyslanectví a rozvázání diplomatických vztahů. Obyčejně to nastává před válkou.

Podle běloruského ministerstva zahraničí je příčinou odvolání velvyslance „celá řada nepřátelských kroků Británie systematicky cílených na co největší poškozování běloruských občanů a právnických osob“. Konkrétně se v komentáři praví: „Zavedení sankcí proti našim lidem, pracovníkům podniků, běloruské ekonomice a finančnímu systému, omezení práce běloruských novinářů a medií a neodůvodněný zákaz letů společnosti Belavia, neoprávněné nevydávání víz běloruským poslancům na zasedání Parlamentního shromáždění OBSE a další omezení nedovolují vést plnohodnotný dialog.“

Minsku je známo, že Londýn nepovažuje Národní shromáždění Běloruska za parlament. Běloruské státní letecké společnosti Belavia byly zakázány lety, když došlo 23. května 2021 v Běloruském vzdušném prostoru k incidentu s irskou společností Ryanair. Záležitost vyšetřovala mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a došla k závěru, že běloruští dispečeři dostali od běloruských úřadů falešnou zprávu o teroristickém nebezpečí, která byla předána posádce. Odkaza z Atén do Vilniusu nouzově přistála v Minsku, kde byly zatčeny dvě osoby, a to občanka RF Sapega a její partner Protasevič. Vznikl mezinárodní skandál a Belavii bylo zakázáno létat přes vzdušný prostor EU, Ukrajiny a řady dalších států.

Incident byl jen záminkou k posílení sankcí vůči Bělorusku. Ty však byly těsně před finále prezidentské kampaně většinou zrušeny nebo zmrazeny. Skutečným důvodem sankční války Londýna proti Bělorusku je porážka prozápadní fronty.

Přibližně před deseti lety využil Lukašenko PR služby Britů. Jednalo se o dvě osoby z Británie, které měly v letech 2008 až 2010 vylepšit obraz Lukašenka, nazývaného Západem „posledním evropským diktátorem“.

Britské i jiné západní elity určily Bělorusku místo v systému, který samy vytvořily. Pracují na návratu páté kolony tam, kde chtějí vést protiruský „sanitární kordon“. Jak Bělorusko, tak další postsovětské republiky mají být pákami nátlaku na Rusko. Co se týká obchodního zájmu, mají být nové kolonie pro Západ zdrojem levných surovin a odbytištěm zboží.

Lukašenko se dlouho snažil být pro Západ „dobrým hochem“. Například v roce 2014 byl jedním z prvních, který podpořil svržení zákonného prezidenta Ukrajiny Janukoviče a prozápadní kyjevskou chuntu. Odmítl v Moskvě schválenou myšlenku federalizace Ukrajiny a podpořil zničení lidových republik Donbasu.

Oficiální Minsk upustil od „orientace na Západ“ v srpnu 2020. Prozápadní opozice v Bělorusku skončila když Západ odmítl uznat Lukašenka za zákonného prezidenta. Pokusy o jeho svržení podle ukrajinského vzoru jsou ty „mimořádně nepřátelské kroky“ Západu, o kterých Makajevův úřad nemluví. Tento úřad dosud neodmítl „mnohovektorovou“ zahraniční politiku.

Západní sankce znamenají pro republiku velké škody. Nejsou malé a jejich cílem je způsobit maximální újmu běloruským občanům a právnickým osobám. Sankce ještě nejsou na vrcholu, ale průběžné výsledky jsou vidět: V první polovině roku 2022 se běloruská ekonomika snížila o 4,2 %. Klesá rentabilita, roste skrytá nezaměstnanost a emigrace kvalifikovaných pracovníků, a to nejen ze sektoru IT. Roztáčí se devalvační a inflační spirála.

Západ je ochoten pro zbavení moci „posledního diktátora Evropy“ udělat cokoliv, a to i proti svým zájmům. Patří sem zákaz dovozu běloruských ropných produktů, což je základ běloruského vývozu. Podíl Běloruska na britském zahraničním obchodu je mizivý. V kultuře Běloruska je určitá poptávka po britské masové složce. Makejevův úřad se vynasnažil, aby z potenciálně perspektivní výhodné spolupráce nic nebylo.

Avšak zlomyslní běloruští nacionalisté v emigraci, i ti podporovaní Londýnem se radují předčasně. Dokud má Bělorusko podporu a ochranu v Rusku, nedojde k Západem očekávanému finále. Švédský velvyslanec Eriksson vehementně obhajoval odpůrce Lukašenka. Bělorusové uzavřeli velvyslanectví ve Švédsku a k témuž mělo dojít i ve Stockholmu. Nakonec byl dosažen kompromis. Válka nebyla.

Bylo uzavřeno i běloruské velvyslanectví v USA. Ani tady k válce nedojde.

Převzato z Fondsk.ru

***

Indie v podmínkách sankční války rozšiřuje obchodní a hospodářské spojenectví s Ruskem

Valentin Katasonov

2. srpna 2022

Ruská statistika právě přestala publikovat operativní čísla o zahraničním obchodu a mezinárodních investicích, včetně jejich geografické struktury, ale z nepřímých příznaků je možno odvodit, že se obchodně – ekonomické vazby Ruska přeorientovávají ze Západu na Východ. Zde se jedná především o Čínu.

Peking oznámil, že nepodporuje sankce proti Rusku. Obrat zahraničního obchodu mezi Čínou a Ruskem je v prvních letošních dvou čtvrtletích vyšší než byl před rokem v témže období. Ke zvýšení pomohl ruský export do Číny, především ropy a její vyšší cena. Naopak silně poklesl ruský dovoz z Číny.

Je důležité více podporovat obchodní i hospodářské vztahy s Čínou, ale nelze sázet jen na ni. Podle mne je k dnešnímu dni málo využit potenciál, jakým je Indie, což je třetí ekonomika světa. Mezinárodní měnový fond odhadl u vedoucích zemí světa jejich HDP v loňském roce: Čína 18,62; USA 15,74; Indie 6,90; Japonsko 3,84; Německo 3,32 a Rusko 3,07.

Jak to vypadalo s ruským zahraničním obchodem v loňském roce? Hlavním obchodním partnerem byla Čína s obratem zahraničního obchodu 140,71 miliard dolarů, to znamená 17,9 % veškerého obchodního obratu RF. V první desítce obchodních partnerů je také Německo (7,3 %), Nizozemí (5,9 %), Bělorusko (4,9 %), USA (4,4 %), Turecko (4,2 %), Jižní Korea (3,8 %), Kazachstán (3,3 %) a Francie (2,8 %). Indie je až na 13. místě za Polskem a Japonskem. její obchodní obrat s Ruskem byl loni 13,56 miliard dolarů s podílem 1,7 %.

Úroveň obchodu mezi Ruskem a Indií neodpovídá ekonomickému potenciálu Indie. Je to člen BRICS a ŠOS a ruský soused s vždy dobrými vztahy k Rusku. Západ dnes dělá všechno možné, aby se Indie stala jeho spojencem. V roce 2007 vzniklo sdružení Quad (členové USA, Japonsko, Austrálie a Indie). Na summitu Quad 24. května v Tokiu prezident USA a premiéři ostatních členů mezi sebe šikovně vtáhli indického předsedu vlády Nárendru Módího.

Koncem května uveřejnil Washington rozhodnutí o vytvoření Indicko-pacifické ekonomické struktury (IPEF). jejím cílem má být upevnění globálních řetězců dodávek, infrastruktur, dekarbonizace a boj s korupcí. Partnery USA v iniciativě je 12 zemí: Austrálie, Brunej, Indie, Indonésie, Japonsko, Jižní Korea, Malajsie, Nový Zéland, Filipíny, Singapur, Thajsko a Vietnam. Není tam Rusko ani Čína.

Indii není vhodné nutit k přátelství s Čínou, vztahy obou jsou napjaté. na místě není ani nutit Indii, aby se přátelila s Ruskem. Dillí dává přednost vojenské nezávislosti a v mezinárodní vojensko-technické spolupráci jde směrem k podpoře rovnováhy mezi zeměmi Západu a Ruskem.

Podle Federální služby pro vojensko-technickou spolupráci RF bylo k začátku letošního roku portfolio indických objednávek ruských zbraní přibližně za 15 miliard USD a za celou dobu existence RF byl počet zbrojních objednávek směřujících do Indie odhadován na 70 miliard USD. Bez ohledu na nespokojenost Washingtonu byla v roce 2018 uzavřena dohoda mezi Moskvou a Dillí na 5,43 miliard USD pro nákup pěti raketových systémů země-vzduch S-400 určených pro letectvo Indie. Přitom rok před tím přijal Kongres USA zákon CAATSA (boj proti americkým oponentům prostřednictvím sankcí). Zákon uplatňuje ekonomické sankce na země, které nakupují ruskou válečnou techniku. Ať chce nebo nechce, musí Washington nad porušováním sankčního režimu Indií zavírat oči, protože Indii potřebuje jako spojence.

Rusko začalo v prosinci 2021 dodávat Indii raketové systémy S-400 Triumf. Podle vicepremiéra Borisova by mohla Indie jako první zahraniční stát nakupovat systémy S-500.

Moskva s mnoha obchodními partnery (Peking, Ankara, Teherán a další) už dlouho mluví o potřebě dedolarizace při vzájemných obchodech. Přechod na národní měny je nejdále právě s Indií, nikoliv s Čínou. Export do Číny tvořil v roce 2021 jen 8,3 %, ale do Indie 53,4 %. Platby ruského dovozu z Číny v rublech byly jen 4,1 %, ale z Indie 16 %.

Sankční válka proti Rusku tvrdě udeřila na obchod Ruska s Indií. začátkem března se ukázalo, že systém SWIFT zablokoval platby v obchodě mezi našimi zeměmi. Jednalo se o 500 milionů dolarů. Bylo to impulsem k úplnému přechodu ve vzájemném obchodu na národní měny a k přímým zúčtováním prostřednictvím ruských a indických bank.

V sankční válce spadá Indie mezi několik málo zemí, které zvýšily nákup ruského zboží. V první řadě se jedná o ropu. V květnu 2022 se Rusko stalo druhým největším dodavatelem ropy do Indie a posunulo Saúdskou Arábii na třetí místo. Rusko je stále za Irákem.

Indie rovněž kupuje mnoho ruského uhlí, i když doprava je drahá. Nákup uhlí a produktů přidružených narostl za období od 27. května do 15. června 2022 při porovnání se stejným obdobím 2021 více než šestkrát, na 331 milionů dolarů. Obchod s ropou mezi oběma zeměmi za stejnou dobu narostl více než 31 krát (2,22 miliardy dolarů).

V červnu 2022 se Rusko stalo největším dodavatelem fosfátových hnojiv do Indie. Ruská společnost RosAgro sem dodává své výrobky za 920 až 925 dolarů za tunu, což je nižší cena než za ně žádá Čína, Saúdská Arábie, Maroko nebo Jordánsko.

Rostou i dodávky zboží z Indie do Ruska. Po odchodu některých západních společností z Ruska nastoupily na uvolněný trh indické firmy. Jedná se hlavně o obchod s potravinami, chemií pro domácnost a oblečení. Indické spotřební zboží má evropské balení a o hodně přitažlivější poměr mezi cenou a kvalitou.

Na ruský trh by se rády dostaly indické farmaceutické společnosti. Vstup plánují také společnosti vyrábějící elektroniku a domácí spotřebiče, jako je Micromax, který vyrábí smartphony, a Intex.

V Indii je mnoho malých a středních společností, které nejsou vázány na trhy USA, Evropy a dalších Rusku nepřátelských zemí. Nebojí se druhotných sankcí, jako je tomu v Číně, kde jsou obchodní vztahy s Ruskem v rukou velkých korporací současně působících na americkém a evropském trhu.

Indické vedení nyní připravuje ještě jedno schéma nákupu ruské ropy. Řada evropských společností uzavřela s Lukoilem, Rosněftí a dalšími dohodu na dodávky ropy. Je zde určitý rozdíl. Sankce nezakazují dovoz ruské ropy obecně, ale jen do Evropy. Dovozní smlouvy je možno plnit v případě, že budou dodávky směrovány na jiné území. Indické úřady a podnikatelé nyní jednají s evropskými obchodníky o přesměrování jejich dodávek ruské ropy na indický trh.

Převzato z Fondsk.ru

***

Návštěva Viktora Orbána v USA se rovná návštěvě Pelosiové na Tchaj-wanu

Ljubov Stěpušova

5. srpna 2022

Návštěva Orbána v USA není tuctová. Mezi ním a Trumpem je připraven plán na zrušení sankcí proti Rusku a na uznání statu quo na Ukrajině.

Viktor Orbán jel do USA v doprovodu ministra zahraničí Petera Szijjártó, politického poradce Balasze Orbána a předsedy parlamentního výboru pro zahraničí Szoltha Németha. Ve svém projevu maďarský premiér řekl: „Brusel nám nevelí. Jsme nezávislý, suverénní maďarský národ. Účastníme se společných rozhodnutí. Pokud nám nevyhovují, řekneme to.“ Poukázal také na to, že EU se nenachází v Bruselu, ale ve Vídni, Budapešti, Varšavě, v Berlíně a v Madridu.

Návštěva činí dojem oficiální a zřejmě počítá s jasným budoucím prezidentem USA Trumpem.

Prvním cílem je krach globálního světového pořádku liberálů

Orbán nijak netají, že liberálnímu světovému řádu je odzvoněno. Vyzval konzervativce na obou stranách Atlantiku, aby se spojili v boji s liberály a Bidena obvinil ze slabých schopností k vedení a ze snahy nahrazovat to silným nátlakem na Brusel, který ztratil zbytky své suverenity. Charakterizoval nadcházející volby v USA do Kongresu a volbu prezidenta za záchranu západní civilizace.

Orbánovi je známo, že v Evropě je neutěšená situace a Brusel ji v této zimě neudrží. Vlády se budou měnit, občané stávkovat v nejdůležitějších sektorech hospodářství a poroste obecná nespokojenost.

Orbán si dělá nárok na úlohu nového vůdce Evropy, který Evropu zachrání a podle vyhlašování na obou stranách už existuje plán na záchranu. Po návštěvě USA napsal Szijjártó: „Politické vztahy Maďarska byly na vrcholu, když byl prezidentem USA Trump. Děláme si naději, že naše vztahy budou stále na téže úrovni.“

Trump v tiskovém prohlášení uvedl: „S mým kamarádem jsem prožil skvělé chvíle. Projednali jsme plno zajímavých témat – málokdo ví tak mnoho o tom, co dnes ve světě probíhá.“

Druhý cíl – dohodnout se s Ruskem

Ohledně Ukrajiny Orbán zdůraznil, že světu je potřebný silný vůdce v USA (Trump), který by se dokázal dohodnout s Ruskem na vzájemně výhodných podmínkách ve věci Ukrajiny. Prohlásil: „Podle mne vede strategie globalistických vůdců k eskalaci a prodlužování války a ke zmenšení šancí na mír. Bez jednání Ruska s USA nikdy na Ukrajině k míru nedojde. Stále více lidí bude umírat a trpět a naše ekonomika bude na hranici krachu.“

Vycházeje z toho budou kvůli vlastnímu obyvatelstvu v boji s inflací zrušeny sankce na ruské energetické zdroje. (Sankce na obilí a hnojiva byly zrušeny, aby nenastal hlad.) Sám Orbán už tyto sankce zrušil a sdělil svůj úmysl podepsat doplňující smlouvu o nákupu sedmi set milionů kubíků plynu, aby „bylo bezpečí“. Přitom EU dosud uvažuje o plynovém embargu. Ropné embargo zavede od nového roku.

Dále bude muset Ukrajina podepsat s RF mírovou dohodu za jejích podmínek (podmínek RF). Veškerá americká pomoc bude muset být redukována, o čemž mluvil sám Trump. Myslí si, že při jeho účasti je možno se s Ruskem dohodnout.

Co bude za několik let

Maďarsko bude při sestavování nového systému bezpečnosti v Evropě trvat na široké autonomii Maďarska v Zakarpatí, nebo podle situace se jí zmocní samo. Potom Ukrajina nebude.

EU v této formě, která je nyní, přestane existovat, a to tím dříve, jestliže uvalí na Maďarsko sankce za odmítnutí liberálních hodnot. Část EU možná vstoupí do BRICS, ostatní uváží … a také vstoupí. Co bude s USA? Budou řešit domácí problémy, jichž mají v ekonomice i v politice nad hlavu.

Převzato z Pravda.ru

5 2 hlasy
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 1 měsícem

Všem barevným revolucím už odzvonilo Rusové už žádné takové převraty nedopustí. Však také řvali když se jim nepovedlo obsadit Bělorusko a Kazachstán.Indie dělá to nejlepší co může a obchoduje snad i mi budeme časem obchodovat a dovážet suroviny co potřebujeme.