Fiala a Husák, držet volant ještě neznamená řídit

Dva lidé nejsou stejní. Přesto lze ukázat na společné rysy. V případě prezidenta Gustáva Husáka a premiéra Petra Fialy je společným rysem rozdíl v hlásaných myšlenkách na cestě k moci a poté v tom, co dělali, když moc získali. Oba byli vzdělaní, schopní a inteligentní.

Zdeněk Koudelka
Zdeněk Koudelka

Husákova cesta k moci a zrada ideálů

Husákova činnost po druhé světové válce na Slovensku se Čech a Moravy netýkala. Rovněž jeho věznění, kdy projevil statečnost, odmítl přiznat vykonstruovaná obvinění a dostal doživotí. Nevíme, jak by se Petr Fiala v jeho situaci zachoval, nikdy v takové nebyl.

V Čechách a na Moravě se Husák stal známým v roce 1968, kdy byl místopředsedou vlády s pověstí bojovníka proti prezidentu Antonínu Novotnému, jenž se stal ztělesněním všeho špatného. Husák i po okupaci 1968 spojoval svůj osud s Alexandrem Dubčekem slovy na sjezdu slovenských komunistů, že s Dubčekem bude stát nebo odejde. Nesouhlasil se vstupem vojsk, ale přijal jej jako mocenskou realitu.

V dubnu 1969 se stal prvním tajemníkem Komunistické strany Československa a v květnu 1975 prezidentem. Ovšem to již politicky likvidoval Dubčeka i výsledky Pražského jara a okupace se začala zvát bratrskou pomocí. Zapomněl na svá slova o podpoře obrody a stal se symbolem normalizace. Politiky, která byla papežštější než papež a obsahovala mnohé, co ani Sověti nechtěli. Maďarsko či Polsko také prošly násilně potlačeným pokusem o obrodu a patřily do sovětského bloku, přesto nezrušily drobné podnikání ani soukromé rolničení. Tamní komunistické elity neztratily zcela povědomí o národních zájmech.

Fialova cesta k moci a ideový obrat

Petr Fiala ještě jako politolog měl kritický postoj k Evropské unii a migraci. V knize Evropský mezičas (2007 a 2. vydání 2010) kritizoval, že proklamovaná jednota v různosti se v bruselském podání mění na stejnost, že Evropská unie nemůže nahradit národní státy, které jsou základem demokracie v Evropě, a znám je jeho výrok: „Kdekdo se zaklíná Evropou, spoléhá na nějaké bruselské recepty. Znáte nějaký, který opravdu funguje? Já tedy ne. Když se něco nedaří, tak je to proto, že jsme ještě málo evropští. Zajímavé ale je, že to, co funguje na národní úrovni, na úrovni Bruselu selhává.“.

K Bruselem vnucovaným migračním kvótám a přerozdělování nelegálních migrantů v roce 2016 Fiala uvedl: „Nenechme si nikým namluvit, že státy, které nechtějí kvóty, jsou nesolidární a protievropské, že lidé, kteří odmítají kvóty, jsou nehumánní a sobečtí nacionalisté. Je to přesně naopak: prosazovatelé kvót ztratili nejen zdravý rozum, ale i úctu k lidem, k hodnotám, k suverenitě národních společností, k lidské důstojnosti a jednají proti zájmům evropské civilizace. Ne my, ale oni by měli pociťovat vinu. Nechceme-li ztratit vše, co udělalo Evropu důstojnějším a lidštějším místem pro život, než je tomu kdekoli jinde, nesmíme je přestat z toho usvědčovat.“.

Tato slova Fiala říkal jako politolog, jako rektor Masarykovy univerzity, jako předseda opoziční Občanské demokratické strany. Když se stal premiérem, patří k těm, kteří podporují bruselská řešení, opouští protiimigrační politiku V4 (Maďarsko a Polsko), podporuje unijní stejnost i v oblastech, které jsou nevýhodné pro Českou republiku, jako je vazba ceny naší levně vyrobené elektřiny na německou lipskou burzu, podporuje klimatickou ideologii za cenu ohrožení automobilového průmyslu, což je pilíř naší ekonomiky, zvýšení zbrojních výdajů v době vysokého rozpočtového schodku a též migrační kvóty.

Stejně jako Husák se Fiala podrobuje jiným názorům, protože prý není alternativa. Vždy je však alternativa a její údajnou absenci zdůvodňují politici svá selhání, názorové veletoče i zradu sebe samých.

Zklamané naděje

Když nastupoval Husák v roce 1969, bylo Pražské jaro poraženo. Pro některé byl Husák nadějí, že z něho něco zachrání a jako politický vězeň nedopustí politické procesy. Zklamal všechny. Za normalizace se zjistilo, že ten zatracovaný Antonín Novotný nebyl zas tak špatný, nepřipustil rozmístění sovětských vojsk u nás a 60. léta 20. století byla celkem dobrá pro život ve srovnání s Husákovou normalizaci, kdy zase Státní bezpečnost zavírala a její vliv byl významný.

I ve Fialu někteří vkládali naději, že bude vládnout šetrněji než Babiš, že bude mít zdrženlivý vztah k Bruselu, že to bude noblesní profesor. Výsledkem je největší schodek státního rozpočtu, pevná probruselská politika a neústavní pokus o zavedení cenzury vládě nepohodlných webů v únoru 2022 za pomocí Vojenského zpravodajství. Za Fialy roste vliv tajných služeb. Mnozí poznali, že předchozí vlády, které ve své době byly pokládány za špatné, zas tak špatné nebyly.

Gustav Husák se ve svých vzpomínkách hájil tím, že byl tváří, za kterou se schovávali Biľak, Indra a další reprezentanti Brežněvovy politiky. Petr Fiala zatím paměti nemá, neznáme jeho vysvětlení, proč změnil ideje. I on se musí ohlížet na své koaliční partnery od Rakušana po Pekarovou. Byl zvolen ve volbách, k volantu státní moci se dostal legitimně. Ale držet volant ještě neznamená řídit.

3.7 9 hlasy
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
cablik
cablik
před 9 měsíci

To je zase blábol srovnávat nesrovnatelné oba politici jsou na opačné straně. Pravičáci hold musí rýt do socialismu i když realita je naprosto odlišná. Husák byl Československý president který vládl pro svůj stát. Fialenko slouží korporátnímu fašismu a na Český stát zvysoka kašle ostatně to řekla Pekarová na tvrdo že se vláda… Číst vice »