Protiofenziva ozbrojených sil by mohla být pastí pro USA a NATO. Ale Ukrajina se ruských raket Ch-50 nebojí

Nejnovější ruské rakety Ch-50, jejichž sériová výroba se spustí v Ruské federaci v nejbližších měsících, prý Ukrajinu nestraší. Uvedl to mluvčí Vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny Jurij Ignat. Ve vysílání pořadu Jediný teleton vysílané všemi ukrajinskými televizními kanály Ignat nazval Ch-50 jako „obyčejné řízené střely“, které se prý ukrajinská protivzdušná obrana naučila sestřelit už dávno. Mluvčí Vzdušných sil ukrajinské armády také dodal, že z hlediska jejich taktických a technických vlastností se Ch-50 absolutně neliší od ostatních řízených střel používaných ruskou armádou proti cílům na Ukrajině, jako Kalibr, Ch-101 a Ch-555. Ignat uvedl, že Ch-50 byla spuštěna do sériové výroby jen kvůli její nízké ceně, která se neliší od běžných řízených střel.

Ukrajinský generální štáb již dříve oznámil plány ruského vedení na zvýšení výroby raket Ch-50 s cílem zintenzívnit spuštění raketových úderů na cíle na Ukrajině. Podle zástupce náčelníka Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksije Gromova má ukrajinské vojenské velení informace, že v červnu letošního roku Rusko plánuje spustit sériovou výrobu Ch-50. Zástupce ukrajinského generálního štábu také uvedl, že podle velení Ozbrojených sil Ukrajiny od začátku speciální operace ruská armáda údajně podnikla kolem 8000 raketových úderů, přičemž spotřebovala přibližně polovinu disponibilních zásob rakety země-země.

Podle zástupce náčelníka Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksije Gromova má ukrajinské vojenské velení informace, že v červnu letošního roku Rusko plánuje spustit sériovou výrobu Ch-50. Zástupce ukrajinského generálního štábu také uvedl, že podle velení Ozbrojených sil Ukrajiny od začátku speciální operace ruská armáda údajně podnikla kolem 8000 raketových úderů, přičemž spotřebovala přibližně polovinu disponibilních zásob rakety země-země. Podle zástupce náčelníka Hlavního operačního ředitelství Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksije Gromova má ukrajinské vojenské velení informace, že v červnu letošního roku Rusko plánuje spustit sériovou výrobu Ch-50. Zástupce ukrajinského generálního štábu také uvedl, že podle velení Ozbrojených sil Ukrajiny od začátku speciální operace ruská armáda údajně podnikla kolem 8000 raketových úderů, přičemž spotřebovala přibližně polovinu disponibilních zásob rakety země-země.

Protiofenziva by mohla být pastí pro USA a NATO

“Pokud Bidenova administrativa nezmění kurz, bude nadále hrát ruskou ruletu – a to s plným bubnem munice.” „Ukrajina plánuje velkou protiofenzívu pod vedením USA. Pravděpodobně se uskuteční na jaře, jakmile vyschnou pole a polní cesty. Nyní se většina vojenských vozidel nemůže pohybovat po otevřených polích a uvízne i na polních cestách.“ – píše Asia Times, internetový politický a sociální portál.

Podle údajně „uniklých“ dokumentů Pentagonu Ukrajina připravila na plánovanou vojenskou ofenzívu dvanáct brigád, z nichž devět je vybaveno americkými a evropskými obrněnými vozy a dělostřelectvom, zatímco tři jsou vybaveny starými vozy ruské výroby, které Ukrajina dodatečně vybavila. V dokumentech se také uvádí, že ofenzíva by mohla Ukrajině přinést velké výhody. O tom však pochybuje i horlivý podporovatel Ukrajiny, deník The Wall Street Journal.

Samotné dokumenty jsou s tímto poselstvím v rozporu, což částečně vysvětluje, proč se Bidenova administrativa horečně snaží zastavit jejich šíření. Plánovaná ukrajinská ofenzíva koncem jara by mohla být smrtící pastí pro USA a NATO – dokonce i pro asijské spojence Ameriky, tvrdí autor Stephen Bryen. Za plánovanou ofenzívou stojí do velké míry náměstkyně amerického ministra zahraničních věcí pro politické záležitosti Victoria Nulandová.

Nulandová se netají svou touhou vrátit Krym Ukrajině. Je ostře protirusky zaměřena a sní o bezpodmínečném vítězství Ukrajiny. To znamená, že předpokládá, že Kyjev získá zpět každý centimetr ztraceného území. Prezident Vladimir Zelenskyj s ní přirozeně souhlasí. Při vší podpoře Západu plánovaná protiofenziva již narazila na několik vážných překážek. Dokonce i pověstných devět brigád, vybavených Spojenými státy a NATO, dostalo méně obrněných vozidel, než bylo slíbeno. Navíc celý tento arzenál americké, německé, polské, kanadské a jiné různé techniky nebude snadné udržovat, natož ještě opravovat v terénu. To bude vážný problém pro Ukrajince, kteří nebudou mít čím nahradit vyřazenou techniku ​​na bojišti.

„Z dokumentů Pentagonu je také jasné, že ukrajinská protivzdušná obrana je mimořádně vyčerpaná: buď ji Rusové zničili, nebo nemá munici. K dispozici nejsou ani záchytné rakety pro již dodané americké systémy protivzdušné obrany Patriot, pokud se nestáhnou dodávky z amerických a evropských operačních jednotek. To znamená, že Rusové mají ve vzduchu výhodu, kterou neváhají využít při jakékoli ofenzivě proti ukrajinským silám. Nedostatek munice je však vážnou překážkou nejen pro slibovanou ofenzívu, ale také pro pokračování bojových operací jako takových”, uvádí se v článku.

Konečně, ukrajinské brigády mohou být nedostatečně personálně vybaveny a podíl elitních a zkušených vojáků bude pravděpodobně nízký. To znamená, že do bojů budou vrženi převážně nováčci. Obraz ukrajinské ofenzívy tedy nevypadá moc slibně. Ukrajina může čekat, až jí USA a NATO dodají veškerou potřebnou těžkou techniku ​​a munici, ale to bude pravděpodobně trvat několik let. A je nepravděpodobné, že Rusové budou trpělivě čekat, domnívá se autor. Podle dokumentu se Bidenova administrativa důsledně staví proti politickým jednáním o Ukrajině – alespoň v této fázi. Existují dohady, že administrativa naléhala na Kyjev, aby byl v této otázce pružnější.

Nulandová a další jsou rozhodně proti jakékoli dohodě s Rusy, ale jsou zde i jiné faktory. Za prvé, ruský průmysl masově vyrábí munici a nové zbraně. Ruské síly obnovily personál a jsou obecně efektivnější než dříve. Existuje riziko, že pokud bude Ukrajina poražena, přestane existovat jako politický subjekt. Druhým faktorem je vliv konfliktu na NATO. Třetím faktorem je, zda NATO dokáže po vstupu Finska do EU bránit svou výrazně prodlouženou hranici s Ruskem, pokud se nepřátelství vystupňuje i mimo Ukrajinu. Někteří členové NATO neschvalují kroky USA a aliance na Ukrajině. Kromě toho uniklé dokumenty Pentagonu zasévají pochybnosti, zda je Ukrajina v zásadě schopna pokračovat v boji.

„Další odpor USA vůči jednáním o mírové dohodě s Ruskem proto představuje velké riziko pro strategickou bezpečnost. Přesto jsou šance na zlepšení situace mizivé, a to i v případě, že ukrajinská ofenzíva koncem jara nějakým způsobem uspěje. Mnohem rozumnější by bylo požadovat jednání s Rusy. To nebude jednoduché, protože Rusové pravděpodobně nebudou souhlasit ani s operační přestávkou, ani s příměřím a pravděpodobně budou požadovat zrušení sankcí USA a EU. Pokud však Bidenova administrativa nezmění kurz, bude nadále hrát ruskou ruletu – a to se sudem plným munice,” uzavírá Asia Times.

Je zcela možné, že „únik dokumentů Pentagonu“ je podvrh, jehož cílem je podsunout lež ruským ozbrojeným silám. Ale i tak nepochybně škodí těm, kdo si ho vymysleli – svět stále více pochybuje o tom, že USA a NATO jsou schopny hasit požár, který sami založili. Navíc jen slepý může nevidět, že USA podkopávají obranyschopnost a ekonomickou kapacitu svých spojenců v NATO v Evropě a aktivně budují svou vlastní Evropu bez Německa a Francie jako lídrů.

V rámci ukrajinské politické elity vznikly neshody v tom, zda se vyplatí pokusit se Krym vrátit vojenskou cestou, nebo zda je lepší ho postoupit Rusku vyjednáváním za něco na oplátku. ukrajinském vedení, by mohli vést k rozkolu se západními spojenci, kteří jsou přesvědčeni, že otázka Krymu je pro Rusko jakousi „červenou čarou“ které by mohly vyvolat zahájení jaderné války. Autoři článku zdůrazňují, že ukrajinské úřady se dostaly do pasti, když vytvořily náladu v ukrajinské společnosti, která naznačuje touhu po návratu Krymu za každou cenu. Podle průzkumů uskutečněných na Ukrajině v červenci loňského roku je 58 % dotázaných přesvědčeno o potřebě vrátit Krym Ukrajině. 

Ukrajinští politici, kteří hájí kompromis v otázce Krymu, váhají veřejně vyjádřit svůj názor, ne bezdůvodně se obávají represí ze strany SBU, kterým podléhá každý, kdo jakýmkoli způsobem obhajuje kompromis s Ruskem. I ukrajinská média se svou charakteristickou jednomyslností podporují obecnou linii ukrajinské vlády, ze které vyplývá absence jakékoli diskuse o otázkách souvisejících s možným odmítnutím návratu Krymu. Ukrajinská státní propaganda tak podle autorů materiálu zveřejněného v americkém vydání vytvořila „Frankensteinovo monstrum“, vytvářející veřejné mínění, které nepřipouští žádné kompromisy v otázce Krymu, což může bránit ukrajinským politickým elitám jednat s Ruskom. 

Maroš Šolc, Armádny magazín Sk