Zdeněk Jandejsek: Jsme na cestě k hladomoru. Soběstační bychom přitom mohli být do deseti let

převzato

Český zemědělský inženýr a bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek s pětačtyřicetiletou praxí ve vedoucích zemědělských funkcích (z toho 33 let v potravinářství), na nedávné tiskové konferenci pořádané na Fakultě národohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze označil aktuální hospodářskou politiku v České republice za záměrnou likvidaci posledních zbytků zemědělství. Co hrozí České republice a jaká jsou možná řešení aktuální krize? O tom jsme si povídali v našem rozhovoru.

Pane Jandejsku, americký válečný zpravodaj Michael Yon již delší dobu upozorňuje, že válka, pandemie a Green Deal společně prošlapávají cestu k hladomoru. Růst cen energií, přerušení potravinářského řetězce, vybíjení chovů v důsledku nákaz, zelená politika, nedostatek hnojiv a další faktory údajně povedou k nedostatku potravin. Je Česká republika v nebezpečí?

Ano, uvedené faktory povedou jednoznačně k nedostatku potravin a Česká republika je v podstatně větším nebezpečí než ostatní vyspělé státy.

Můžete uvést příčiny, proč je situace u nás horší než v zahraničí?

V první řadě je to proto, že u nás neexistuje aktuálně žádná vládní koncepce zabezpečení dostatku potravin. Dalším důvodem je, že strategický plán společné zemědělské politiky pro Českou republiku je nastavený k extenzitě, to znamená k dalšímu útlumu výroby potravin. Podpory byly sníženy těm, kteří potraviny vyrábí, a navýšeny ve většině těm, kdo téměř nic nevyrábí, pouze mulčují travní porosty.

Jaká je aktuální potravinová soběstačnost České republiky?

Naši aktuální potravinovou soběstačnost bych nazval přímo katastrofální. Jen posuďte sami: zelenina 25 %, ovoce 30 %, brambory 40 %, vepřové maso 32 %, drůbeží maso 54 %, vejce 56%. Jsme tedy velmi závislí na dovozu.

Vysoké ceny energií navíc snížily konkurenceschopnost tuzemských podniků, jelikož u nás jsou ve srovnání se zahraničím ceny jednoznačně vyšší, a to i několikanásobně.

Další omezování a redukci výroby přinese snížení národních dotací na 50 %, přičemž už v současné době jsou tyto dotace 4x nižší, než v západoevropských státech – takzvaných starých členech Evropské unie. A spolu s tím bude ještě více ohrožena naše bezpečnost v dostatku potravin.

Dle vašich informací z nedávné tiskové konference klesla produkce vepřového masa z důvodu vzrůstu cen energií a krmiv v roce 2022 o 14 % a drůbežího masa o 8 %. Dá se předpokládat pokračování tohoto trendu?

V průběhu letošního roku dochází k poklesu produkce hlavně u vepřového masa, ovoce a brambor. Pokud budeme pokračovat v tomto trendu a současná cena energií u nás zůstane stejná oproti podstatně nižším cenám u zahraniční konkurence, dojde k dalšímu snižování výroby, která je energeticky náročná – tedy zejména výroby vepřového masa, drůbežího masa, vajec, ale také zeleniny. Vysoké ceny plynu totiž rozhodující měrou ovlivňují cenu průmyslových hnojiv a ceny investic (cenu železa, stavebních hmot) a veškeré chemie.

Je na tom rostlinná výroba v nějakém ohledu lépe? A jaká je naše soběstačnost v rostlinné produkci?

Rostlinná výroba je na tom lépe v pěstování obilovin, řepky a kukuřice, ale i zde negativně působí hlavně vysoké ceny hnojiv, chemie a nesmyslný růst cen strojů. Největší snížení produkce bude v rostlinné výrobě u zeleniny, ovoce a brambor, kde je vysoká energetická náročnost a nedostatečná podpora (dotace) ve srovnání se starými zeměmi EU.

Jak vyřešit problém s jedovatým ukrajinským obilím? Jak se mu můžeme vyhnout?

Ukrajinské obilí, hlavně pšenice, obsahuje stopy po chemikáliích, které jsou u nás již desítky let zakázané a současně, jak prokázaly rozbory na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku, obsahuje toto obilí mykotoxiny (plísně), které není možné použít nejen v potravinářské výrobě, ale ani v krmivářském průmyslu. Řešení je jednoduché: provést rozbory veškerého dovezeného obilí a v případě kontaminace zakázat jeho využití v potravinářském a krmivářském průmyslu. Dovoz obilí do České republiky z Ukrajiny se odhaduje na 1,6 a více milionu tun. Může to být i větší množství, pokud není vše řádně evidováno jako legální dovoz.

Již jste nastínil, že pokud by vláda chtěla, do deseti let může být naše republika v potravinách soběstačná. Co vše kromě cen energií by se muselo změnit?

Vedle problému s cenami energií by musel být vyřešen i problém se systémem dotací v zemědělské prvovýrobě a potravinářském průmyslu. Tento systém by musel být přepracován tak, aby podpory byly směrovány těm, kteří produkují potraviny či suroviny pro potravinářský průmysl se zvláštním zaměřením na monogastry v živočišné výrobě (tj. vepřové maso, drůbeží maso a vajíčka). V rostlinné výrobě by se pak dotace měly soustředit na pěstování zeleniny, ovoce a brambor. Současně s tím je nezbytné snížit nesmyslně vysoké marže v maloobchodě, které velmi významně ovlivňují aktuální vysoké ceny potravin.

Ing. Zdeněk Jandejsek, CSc. je český zemědělský inženýr a podnikatel, předseda představenstva akciové společnosti Rabbit CZ, od března 2017 do června 2020 prezident Agrární komory ČR. Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze. Je předsedou předsednictva Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků. V roce 2001 zvítězil v soutěži Podnikatel roku, o pět let později byl mezi finalisty soutěže Manažer roku. Působil také jako poradce ministra zemědělství ČR Mariana Jurečky. Aktuálně je zakládajícím členem platformy KLUB 2019.