Sankce narážejí do zdi

Čína se začala bránit proti americkým omezením a oplácí stejným. Globalizace se přeplnila hrozbami, které ukazují, že bezpečnost je víc než efektivnost. Hledají se skupinky pro suverenitu a nezávislost.

Zbyněk Fiala
Zbyněk Fiala

V Americe začíná vládnout neklid, když pokus o izolaci Číny narazil na zjištění, že bez největšího světového výrobce a zdroje řady nejpokročilejších technologií to prostě nejde. Čínská lidová republika už je v pozici, kdy si nemusí nechat líbit, že se s ní zachází současně jako s partnerem i nepřítelem.

Pár dní před pátečním zasedáním skupiny „nejvýznamnějších zemí“ G-7 v Japonsku, kde Čína není zastoupena, zaznívají stížnosti činitelů Západu, že na americké sankce a obchodní omezení vůči Číně přicházejí nepříjemné odpovědi podobného charakteru. Redakce deníku Wall Street Journal je shrnula do editoriálu o tom, „jak čelit čínské odvetě“.

„V březnu Čína oznámila, že provede prověrku kybernetické bezpečnosti, která se zaměří na americkou polovodičovou společnost Micron. Předcházelo tomu rozhodnutí americké vlády zakázat vývoz špičkových polovodičů a výrobních zařízení do Číny z důvodů národní bezpečnosti.

 

Čínský ekonomický nátlak představuje “jasnou hrozbu pro americkou ekonomickou stabilitu, pro naši národní bezpečnost a pro bezpečnost našich přátel a spojenců po celém světě”, prohlásil republikánský poslanec Tom Cole z Oklahomy na jednání sněmovny minulý týden.

 

Očekává se, že na schůzce skupiny G-7 bude přijato prohlášení o společném přístupu a zásadách řešení takového ekonomického nátlaku, uvedly osoby, které to připravují. Toto prohlášení však má být oddělené od tradičního komuniké.

 

Čína omezila vývoz vzácných zemin do Japonska poté, co došlo ke srážce lodí. Přestala kupovat kanadský řepkový olej poté, co tamní úřady na žádost USA zatkly výkonnou ředitelku Huawei Technologies. V Evropě Čína zastavila většinu dovozu z Litvy v roce 2021 poté, co země umožnila Tchaj-wanu otevřít zastoupení.

 

Čínské úřady také nedávno vyslýchaly zaměstnance poradenské firmy Bain & Co. v šanghajské kanceláři a vpadl do pekingských kanceláří firmy due-diligence Mintz Group a zadržely její zaměstnance.“

 

https://www.wsj.com/articles/countering-chinas-economic-coercion-beijing-trade-pact-g7-japan-lithuania-ea110429

List WSJ zároveň potvrzuje, že prožíváme zásadní změnu ekonomického modelu, který byl spojen s globalizací:

“Po celá desetiletí optimalizujeme globální dodavatelské řetězce technologií kolem “just in time delivery” a nyní přecházíme do nové éry “just in case“, řekl Gregory Allen, analytik technologické politiky z Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu. Musíme přemýšlet: A co když na to Čína odpoví tímhle? Nebo udělá tohle?“

Washington jistě bude mít radost, pokud se takové prohlášení přijme, ale moc z toho nevyvaří. „Pokud jde o mezinárodní pravidla,” řekl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin novinářům v Pekingu, „USA nejsou v pozici, aby ukazovaly prstem na jiné země.”

Americká diplomacie si více slibuje od vlastních pokusů popustit páru ze vzájemných vztahů, a proto se snaží vyjednat návštěvy amerických představitelů v Pekingu. Reakce je chladná. Americký velvyslanec v ČLR nebyl přijat nikým na vrcholné úrovni od loňského předání pověřovacích listin.

Také list New York Times si všímá, že Čína začíná dávat přednost bezpečnosti před efektivností, i když jí globalizace vyhovovala a ráda by jí zachovala. Zpráva NYT je zajímavá obsahem i formou:

„Čína se v letošním roce rozhodla oživit svou skomírající ekonomiku, aby získala zahraniční investory a stabilizovala své vztahy se Západem. Tyto cíle se však střetávají s tím, co čínský vůdce Si Ťin-pching považuje za prvořadou prioritu: posílení národní bezpečnosti ČLR ve světě, který je podle něj plný hrozeb.

Si varoval, že Čína musí bojovat proti kampani Spojených států, která se snaží omezit a potlačit vzestup jeho země. Vidí to tak, že zahraniční soupeři využívají špiony k oslabení čínské ekonomiky. Rusko není Čínou považováno za vyvrhele, ale za důležitého partnera při otupování hrozby ze strany NATO. A diplomatická scéna je místem, kde Čína může prosadit svůj vliv a přetvořit globální řád ve svůj prospěch.“

 

https://www.nytimes.com/2023/05/08/business/capvision-china-espionage-law.html

Je obdivuhodné, jak autoři zvládli velký skok od čínské skomírající ekonomiky k čínským ambicím vládnout světu. Nicméně v řadě mezinárodních poradenských firem skutečně proběhly prohlídky a pracovníci byli vyšetřováni na základě podezření, že jejich hlavním oborem je ekonomická špionáž o oborech, kde má Čína technologický předstih.

Karta se tak obrací, dříve se totéž vytýkalo čínským snahám získat západní technologie ze společných podniků zakládaných na čínském území. Popravdě, technologické znalosti vedoucích zemí se tak přebíraly všemi možnými i nemožnými způsoby vždycky – Američané od Britů, Japonci od Američanů… Výlučné intelektuální vlastnictví tím trpí, ale lidstvu se daří lépe. Je však přirozené, že každá země se pokouší své konkurenční výhody chránit.

Prezident Si Ťin-pching varuje, že západní zpravodajci se pokoušejí získávat citlivé informace z klíčových oborů, jako je obrana, finance, energetika nebo zdravotnictví. Nová ekonomická data zároveň ukazují snahu snížit extrémní ekonomickou otevřenost země, jak ukazuje dubnový pokles dovozů do ČLR.

Washington je však zneklidněn také čínskou snahou o zprostředkování mírového urovnání války na Ukrajině. Do Evropy vyjíždí zvláštní čínský představitel pro Euroasijské záležitosti Li Hui (Li Chuej) s itinerářem zahrnujícím nejen Ukrajinu a Rusko, ale také Polsko, Francii a Německo.

Ve skutečnosti přijíždí představitel drtivé většiny lidstva, která odmítá podpořit Západ v jeho křižácké misí proti Rusku a začíná budovat aktivní obranu proti americké hegemonii především v oblasti financí, protože hegemonie USA v reálné ekonomice už se rozplynula přesunem průmyslu do lacinějších zemí.

Doba je plná napětí i nadějí. Jednostrannou hegemonii střídá vznikající multipolarita, což může dopadnout dobře i špatně. Českým oborem je našlehávání právě toho napětí. „Zaplať pámbu, že je Česká republika tak bezvýznamná,“ zaznamenal jsem úlevný povzdech v této souvislosti. Naštěstí nemáme sílu nadělat větší škody.

***

Autor: Zbyněk Fiala, zdroj: Vaše věc

4 4 hlasy
Hodnocení článku
2 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
danny
danny
před 1 rokem

Bachmut je právě znovu Arťomovsk. VSU opustily poslední body odporu ve městě. V den výročí osvobození Mariupolu. Naše vyvážená a pravdomluvná média ještě trochu kličkují, ale už je jasné, že je šmytec. Tak se připravme na to, že už vlastně o nic nejde, že jde o bezvýznamný bod na mapě, ž na něm vykrvácela… Číst vice »

cablik
cablik
před 1 rokem

Čína pokud se naštve tak zmáčkne USA koule že se z toho složí. Pan autor asi nečte co s námi mají západní šílenci v plánu. Už aby padli na (__!__) horší to snad nebude.