VIDLÁKOVY KYDY: O síle slov…

Tak jsme se dozvěděli, že náš skvělý a úžasný ministr financí Stanjura vědomě lhal a navýšil si příjmovou stránku rozpočtu o 50 miliard z evropského modernizačního fondu, ačkoliv věděl, že nic takového není schváleno. Znáte to, mít padesát miliard, nebo nemít padesát miliard, to je sto miliard…

Daniel Sterzik-Vidlák
Daniel Sterzik-Vidlák

Stalo se něco? Vůbec nic. Žádné titulky v novinách s výzvou, aby ulhaný a neschopný ministr odstoupil. Žádný prostor v médiích pro výzvy opozice, že takhle to fakt nejde dál. Stanjura pokračuje, i když jsme nikdy neměli horší rozpočtová čísla.

ODS si na fejsbůku dává placenou reklamu, že díky jejich politice inflace klesá, nepodlehli populismu a díky jejich prozíravé politice se máme dobře. Když nějaký Eurostat nebo Česká národní banka vydají čísla, která ukazují, že jsme na tom pořád skoro nejhůř v Evropě, tak premiér klidně řekne, že ta čísla nesedí a hotovo. Vše je v pořádku. Inflace sice v meziročním srovnání poklesla, ale ve skutečnosti je všechno pořád dražší a dražší, jen ne tak rychle. Opět… vše je v pořádku, titulky v médiích ukazují na dokonalou okurkovou sezónu.

Ukrajinská ofenzíva se zasekla na ruských minách ještě víc, než se před půl rokem zadrhl ruský útok na Ukrajinu. Ztráty jsou obrovské, na lidech i technice. Ve Vilniusu Ukrajina nedostala vůbec nic, jen mlhavý příslib, že jednou možná je vezmou do NATO, ale předtím nejprve budou muset zvítězit nad Ruskem (a zřejmě zaplatit všechnu tu vojenskou pomoc). Zahraniční média běžně píšou o fiasku americké politiky na kterou Ukrajina doplatí. U nás nic. V pohodě. Vilnius byl přece obrovský průlom a Ukrajina slavně zvítězí.

Včera došlo k velkému útoku na ukrajinskou přístavní infrastrukturu. Obilná dohoda se tím jaksi…. uzavřela. Ukrajinské, turecké a čínské lodě není zapotřebí potápět nebo zajímat. Prostě nebudou naloženy. Není čím. Až to Ukrajinci opraví, přiletí další Kalibry. Poláci už předem avizují, že svůj zemědělský trh ukrajinskému obilí neotevřou. U nás nic… třicet milionů tun bezprizorního obilí není téma. Kromě rozhořčování nad zlými teroristickými Rusy, není důvod nic řešit. Přitom ještě o den dřív byl majnstrým plný zpráv, že obilná dohoda v podstatě brzdila Ukrajinu a její neprodloužení nic neznamená a jen osvobodí Ukrajinu z „obilného vězení.“ Lukačevič má reportéry za všechny prachy…

Přátelé, toto je síla slov. Dovedete si představit, kdyby něco podobného, jako Stanjura, udělala Schillerová nebo Babiš? V novinách by nebylo nic jiného, Chvilkaři by demonstrovali jako diví, mluvilo by se o bezprecedentním ohrožení státu… Stačí, aby byl Stanjura z jiné stáje a všechno je předem odpuštěno. Lidé s podprůměrnými příjmy mají stále větší problémy, ale ve velkých médiích je ticho. Prioritou je podpora Ukrajiny. Promluvte si s majnstrýmovým novinářem… budou to používat jako univerzální zaklínadlo. Ať se jich zeptáte na cokoliv, jejich odpovědí bude protiotázka, jestli je Ukrajina v právu. Viď, Bartkovský! Jen si nemysli, já vím, že čteš všechno, co píšu. I vy z Alarmu a ostatních redakcí. Každé ráno přijdete na Kydy.

Není za tím nic jiného. Ano, Soros do toho nasypal nějaké peníze, ale upřímně – on investoval do stádovitosti. Prostě se postaral, aby všichni novináři byli jeden jak druhý. Vzešlí ze stejných škol a stejných vzájemných kontaktů, propojení do jednoho myšlenkového bratrstva a prověřovaní sami sebou navzájem, jestli se náhodou neodchylují od pravé víry. Pak stačilo pár kontaktů přes různé Koláře a Koudelky… a všechno funguje. Soft power… síla slov.

Je to tak velká síla, že stamiliardové sekery v rozpočtu nic neznamenají. Je to síla, která dokonale odzbrojila naší armádu, vyprázdnila naše sklady, uvrhává tisíce lidí do bídy, ničí dokonce i ty, kteří tento systém podporují, ale oni ho podporují dál, protože pero je prostě ostřejší než meč. Ve jménu liberální demokracie jsou lidé schopní neuvěřitelných sebeobětí.

Ne, to není nic nového. Nacisti tohle uměli taky, uměli to komunisti, umí to Kim Čong Un, umí to leckdo a leckde. Lidi je lepší zblbnout slovem než je nutit zbraní. Kazatelna je víc než pluk mušketýrů, to byl hlavní poznatejk Jezuitů z české rekatolizace… Televizní redakce je víc než policejní stát. Když totiž máte tu redakci, tak můžete zavádět K.R.I.T.y a vše je v pořádku.

Západní demokracie se od zbytku světa lišily jen a jedině svobodou slova. Neregulovaly sílu slov, nedovolily, aby si ji přivlastnily nějaké skupiny, ponechaly ji volně přístupnou každému. Každý mohl být reportérem, každý mohl mluvit, každý si mohl naostřit pero a opírat se o sílu slov. Lidé přemýšlejí ve slovech. Už na začátku Bible je napsáno, že člověk pojmenovává. Na co nemáte slovo, o tom prostě nepřemýšlíte. Ba co víc – člověk přemýšlí ve větách a argumentech. Chcete někoho o něčem přesvědčit? Dávejte argumenty. Že jste ho nepřesvědčili? Tak to bude tím, že vaše argumenty nebyly ostré, ale pěkně blbé.

Chcete, aby lidé přemýšleli jinak? Dávejte jim jiná slova. Dávejte jim jiné věty. Oni je uslyší a budou o nich přemýšlet. Když uslyší jen jedno, budou jednostranně přemýšlet. Když uslyší víc, budou víc přemýšlet. Takhle jednoduché to je. Každá propaganda stojí na tom, že pro lidské myšlení dodáváte ta správná slova a bráníte tomu, aby zazněla nějaká jiná.

Svoboda slova byla to, co každé propagandě překáželo. Ne, nebylo to nikdy úplně ideální, ale to bývá máloco, když prostě zacházíte s nějakou velkou silou a mocí. Jaderná elektrárna je určité riziko, dolování uhlí je riziko, přehrada je riziko i řízení auta je riziko. Stejně tak bylo vždycky riziko, zacházet se měkkou silou slov. Ale mělo-li se zabránit zneužití slov, musela být svoboda projevu. Není náhoda, že jakmile se do svobody projevu sáhlo, přestal být rozdíl mezi Čínou a Spojenými státy. Přestal být rozdíl mezi autoritativním režimem a demokracií.

Protože v ničem jiném to není. Demokracie znamená, že si můžete říkat co chcete a můžete být souzeni jen za to, když vaše slovo někomu opravdu ublížilo nebo ho poškodilo. Nemůžete být souzeni za názor. Když učitelka Bednářová říkala žákům něco jiného o válce na Ukrajině, tak nezpůsobila žádnou škodu. K soudu nemělo vůbec dojít, protože nikdo nebyl poškozený. Jen jakýsi oficiální narativ. A stát, kde existuje oficiální narativ, ten už prostě není demokratický a nemůže být. Jedné z největších mocí v dějinách se tam chopila nějaká skupina. Síla slov neslouží všem, ale jen některým.

Není vůbec divné, že všichni novináři tak řvou o dezinformacích. Že tak volají po cenzuře. Přicházejí o svojí moc dávat lidem slova. Najednou jsou tu i jiní, kteří dávají lidem věty, aby o nich mohli přemýšlet. Najednou nemají tu moc pod kontrolou. Za dlouhá léta, kdy byli pány nad silou slov, zdegenrovali. Už neumějí demokraticky argumentovat. Už neumějí oponenta setřít tak, že musí chodit kanálama. Už neumějí silou slova zvítězit. Inu, dlouho to nepotřebovali. Stačila jim Sorosova stádovitost, pevné bratrstvo a vlastnictví mediálních výrobních prostředků.

Jenže… předběhla je technologie. Všichni ti Sorosovci si mysleli, že kdo vlastní kamery, přenosové vozy, antény a filmová studia, ten je pánem nad slovy. Ale pak přišly sociální sítě a chytré telefony. Držení slov zlevnilo. Každý může být slyšet, každý je kameramanem, redaktorem i majitelem média. Znovu se do hry vrátila argumentace a nabroušená pera. Protože v době masové medializace vynikne znovu jen ten, kdo umí lépe než ostatní, dávat slova a věty k přemýšlení.

Už se to vytříbilo. A ukázalo se, že majnstrýmoví intervjuci jsou prostě hloupí. Málokterý z nich je ještě rétoricky nebezpečný. Nechtěl bych mít za oponenta Janu Bobošíkovou, ta fakt umí. Ještě pár dalších jmen bych asi dohromady dal, ale jinak je to bída s nouzí. Oni prostě neobstojí v tom, co mělo být jejich kvalifikací. Nejsou vyškolení v rétorice. Ještě mají ty kamery a antény, ještě pořád umějí masově a hlasitě posílat slova mezi veřejnost. Ale už prostě nejsou jediní. Nejsou schopni zabránit tomu, aby Václav Klaus mohl na celou republiku říct, že Rusko bylo k válce na Ukrajině vyprovokováno. Nezáleží na tom, co si myslíte o Klausovi. Důležité je, že dodal jiné věty o kterých mohou lidé přemýšlet.

Nezáleží na tom, co si myslíte o mě, co si myslíte o Jindrovi Rajchlovi, co si myslíte o Petru Bohušovi a dalších influencerech. Nečekáme od vás víru. Stačí, když o tom budete přemýšlet. Proto si z toho nic nedělám, když si slyším nářky, jak velká média ovládají prostor. Ne, neovládají ho. Už ne. Jen prostě chvíli trvalo, než se vytříbily osobnosti, které byly schopny v době fejsbůkové s těmi slovy zacházet. Než se znovu našli ti, kteří umějí argumentovat a jsou schopni zacházet se silou slov… Všichni ti Rakušanové a Koudelkové by museli zakázat chytré telefony a zrušit miliardové byznysy sociálních sítí, aby to zastavili. To nikdo neudělá, protože peníze jsou vždycky až na prvním místě.

Co bude dál? Stejně jako dolar nezmizí jako rezervní měna hned a naráz, stejně jako budou USA ještě dlouho silnou vojenskou velmocí, stejně tak tu s námi ještě chvíli velká média budou. Ale upřímně… vždyť jim ta bída kouká z očí a novinářům už kouká sláma z bot. Být novinářem na plný úvazek, to už je docela hladové řemeslo. Erik Tabery se má ještě dobře, ale jeho podřízení už i v Respektu pěkně obracejí každou korunu. Václav Moravec ještě bere pěkné peníze, ale ten reportérek, co si ho Jindra Rajchl namazal po demonstraci na chleba, ten má co dělat, aby poplatil účty.

Jindřich Šídlo asi zatím má ještě slušný plat, ale už také zjišťuje, že každá změna majitele média, je k horšímu.

Už musejí žadonit o peníze především u státu, protože ani jejich čtenáři jim je nechtějí dát. A jako každá velká korporátní struktura, když se jim přestane dařit, dělají zpravidla stále horší rozhodnutí, která jejich krizi ještě urychlují. Málokdy se jim podaří z problémů vybřednout. Ještě mohou chvíli chránit Pětidemolici a tvářit se, že je to ta nejlepší vláda, ale jen za cenu stále rychlejšího odpadávání věrných. Není náhoda, že se začíná dařit Echu a Parlamentní listy jsou za vodou. Lidé prostě chtějí slyšet i něco jiného, než říká majnstrým. Tuckera Carlsona se také Murdochové nedokázali zbavit. Jen mu udělali reklamu a zvýšili sledovanost nad všechna očekávání. I u nás už to tak funguje. Kdykoliv se o mě Cempeři otřou, vždycky mi to pomůže.

Proto jsem optimista. My alternativní totiž umíme tu sílu slov mnohem lépe. Museli jsme obstát argumentačně. Nic jiného jsme neměli. Ani školy, ani peníze, ani kontakty. Museli jsme se naučit, jak se brousí slova. Vždycky když slyším nějakého intervjuka, jak lamentuje, kolik lidí podléhá dezinformacím, tak mám hřejivý pocit dobře odvedené práce. Oni totiž ve své stádovitosti čekají, že my to máme stejné. Že nám prostě někdo posílá notičky jako jim. Ne, neposílá. Jen jsme se prostě museli naučit dobře psát a zvládnout ty obezličky kolem. Museli jsme se naučit argumentovat tak dobře, že to lidem šrotuje v hlavě a nakonec to uznají za lepší pravdu, než jakou jim říkají majnstrýmová média.

Potrvá to. Řím také nepostavili za den. Ale trend je zcela jednoznačný. Česká televize ještě dlouho bude mít velkou sílu. Ale bude ji už jen ztrácet. Nejsou prostě jediní, kdo dávají do veřejného prostoru slova a nejsou v tom ani nejlepší. Žijí z podstaty, kterou jim nahromadili jejich předci. Sami k ní už dlouhá léta nic nepřidali. Síla slov se přesouvá jinam.

*

Autor: Daniel Sterzik – Vidlák, zdroj: Litterate

Chcete-li podpořit Novou republiku, její web a překlady, akce, podcasty, natáčení debat a panelových diskuzí, přispějte laskavě na účet 2300 736 297 / 2010.

Děkujeme!

4 4 hlasy
Hodnocení článku
4 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
mikkesh
mikkesh
před 11 měsíci

Ještě pár slov jako připomenutí toho nejdůležitějšího co pan Sterzik psal. Pominu tu směšné divadelní představení (no směšné, stálo daňové poplatníky pár miliard) jak si před rokem maňásci z Evropy udělali sjezd, kde si bratrsky rozdělili Ukrajinu k poválečné obnově. My jsme si vylosovali Donbas. No a vidíte ti pincáskové si vůbec nepřipadají… Číst vice »

cablik
cablik
před 11 měsíci

Jo snad to už dlouho nepotrvá v dnešní době si lži mohou strčit za klobouk. Podle mainstreamu Srpen bude příšerný s nepřežijeme zas lži pro zelený blábol ať s tím jdou do [_T_]

adam
adam
před 11 měsíci

Kéž by bylo více takových Vidláků…:-)

mikkesh
mikkesh
před 11 měsíci

Pan Sterzik je opravdu nenapravitelný optimista. Myslím to v dobrém. Ostatně sám to přiznává. Mám pocit, že se dostává do bubliny, pouze na opačné straně, než nýmandi které jmenoval. Ono je totiž po celodenní rachotě pořád jednodušší, unavený padnout na gauč a pustit bednu. Pan Sterzik má samozřejmě pravdu a tu mu potvrdila i komis… Číst vice »