Ohněm do odpadu. Proč ukrajinské armádě nepomohla německá mobilní krematoria

Vladimir Skačko
Vladimir Skačko

Fotografickým hitem 32. výročí ukrajinské nezávislosti se stalo srovnání dvou fotografií jistého Žeky Koševoje, přítele prezidenta země Volodymyra Zelenského.

Jak se zdá, Zelenskij ho vždy líbá na čelo, aby mu štěstí přálo, balón prošel a stříbrňák zacinkal. Vzpomínáte si, jak v květnu 2019 cestou na inauguraci šťastný klaun, který se stal prezidentem, poskakoval jako mladý kozlík před davem, aby ho skrze lidský plot políbil na zpocené čelo? Ano, to byl ten Žeka Koševoj.

Fotografie jsou samozřejmě z doby před jejich nástupem k moci v roce 2019 a ze současnosti. Ale v každém případě je to skutečný symbolický kolektivní portrét neonacistické moci, která se dostala ke korytu a při rozkrádání státu a zabíjení si nic neodepře. Národní produkt, jak to nazývají, spotřebovávají do všech svých kapes a cpou ho dokonce i za skráně – výsledek je evidentní už na první pohled. A nejen u Žeky.

Ale když se Žeka zeptali, proč on, zdravý a vypasený v branném věku, není na vojně nebo na frontě, zcela vážně odpověděl: “Komu by prospělo, kdyby mě tam hned zabili?“

A tady v týlu, komu prospívá? Odpověď na otázku zůstala viset ve vzduchu. Kdo by tak asi v neonacistické diktatuře, ať už ersatz- nebo kvazi- /prašť jak uhoď/, v každém případě dospělácky brutální, poslal do boje diktátorova přítele? Vždyť by ho mohli opravdu zabít.

A tak to je, tam se opravdu zabíjí. To si uvědomil ke Dni nezávislosti i americký časopis The American Conservative, který ve svém článku “Ukrajina v marném hledání zázračné zbraně” doporučil Washingtonu, aby uznal porážku Kyjeva a začal režim Zelenského krotit – aby “vrátil Moskvu na Západ” a vytvořil pro Kyjev nové hranice.

„Dlouho očekávaná protiofenzíva Kyjeva končí s minimálním úspěchem a ukrajinští představitelé stále hlasitěji požadují další zbraně. Zelenskij tak trochu připomíná Němce v roce 1944, kteří upínali skomírající vojenské naděje k “wunderwaffe” neboli zázračné zbrani. Jeden z představitelů Bidenovy administrativy prohlásil o ukrajinských požadavcích na letouny F-16 a rakety delšího doletu: “Problémem zůstává prolomení hlavní obranné linie Ruska a neexistuje žádný důkaz, že by právě tyto systémy byly všelékem,” uvádí časopis.

Z jedné strany časopis “pohřbil” ukrajinský neonacistický režim Zelenského tím, že uznal za stále menší pravděpodobnost, že vláda Zelenského dosáhne svých stanovených cílů, porážky Moskvy a návratu ukrajinských zemí včetně Donbasu a Krymu. Rovněž uvádí, že ztráty Kyjeva v ruské speciální vojenské operaci (SVO) jsou obrovské.

Na druhou stranu dal svým článkem Ukrajincům alespoň minimální naději: američtí představitelé si prý anonymně stěžovali novinářům, že ukrajinské úřady nejsou ochotny podnikat masivní útoky přes minová pole pod dělostřeleckou palbou. Jinými slovy, na Ukrajině ještě existují lidé, kteří se zabývají svými spoluobčany a nechtějí je všechny pozabíjet v “masových útocích” a “mlýncích na maso” při protiútocích.

Naděje však zůstává jen nadějí. Přinejmenším proto, že v předvečer výročí bylo nejviditelnějším projevem péče o spoluobčany usnesení kabinetu ministrů pod vedením Denise Šmygaly – v souladu s prezidentovým návrhem – založit do konce července 2025 nový národní vojenský hřbitov na západě Kyjevské oblasti. A měl by to být ne ledajaký hřbitov! Rozloha objektu je rekordní – plánuje se vyčlenit dva pozemky o rozloze 258,7 a 7,9 hektaru, tedy celkem 266,6 hektaru (2,66 km čtverečních). Má zde být pohřbeno 200 tisíc mrtvých.

Pro pochopení rozsahu stačí porovnat: největší hřbitov na světě má rozlohu asi 6 km2 (asi 600 hektarů) a nachází se v Iráku, poblíž města An-Najaf. Pohřbívá se na něm již 14 století a jsou zde uloženy ostatky asi 5 milionů lidí.

Nyní se podívejme na zkušenosti kurátorů a nejbližších přátel-sponzorů neonacistické Ukrajiny: ve Spojených státech má hlavní vojenský hřbitov – Arlingtonský národní hřbitov – rozlohu 2,53 kilometru čtverečního (253 hektarů) a je zde pohřbeno více než 400 000 lidí.

Kdosi důsledně spočítal, že na Ukrajině je “cvyntar” (česky „hřbitov“) o 7 hektarů větší než historický vojenský hřbitov v Arlingtonu v USA. Ne, vážení, čistě aritmeticky, a – omlouvám se – platí to i na „starodávných územích“ současných Haličanů, je to téměř o 14 hektarů více (266,6 ha – 253 ha = 13,6 ha). A jak jsem uvedl výše, kapacita nového hřbitova bude pravděpodobně až 200 tisíc hrobů, což je i v plánech dvakrát méně než na uvedeném hřbitově v USA.

Jediný rozdíl je v tom, že Arlingtonský hřbitov ve Státech vznikl v roce 1865 pro zemřelé v občanské válce mezi Severem a Jihem a lidé se na něm pohřbívají už téměř 160 let. Včetně vojáků, kteří padli v různých válkách vedených USA.

Zásadní rozdíl však spočívá v něčem naprosto jiném: počet obyvatel USA je dnes udáván na 336 milionů lidí, zatímco obyvatel Ukrajiny je v nejlepším případě 20 milionů. Zbytek už ze své vlasti uprchl. Nebo pro ni zemřeli. Ale soudě podle plánů nového hřbitova chtějí bojovat navždy, protože nový hřbitov chtějí otevřít za dva roky – v červenci 2025.

Kdo tam bude pohřben, nedaleko od Kyjeva, tak luxusně a bohatě, aniž by se šetřila půda? Kabinet ukrajinských ministrů, který takové nařízení vydal, má ve věci jasno: především mrtví “protiútočníci” ze speciální vojenské operace, jež se na Ukrajině označuje jako “ukrajinsko-ruská válka”. V plánu je i přesun hrobů dalších “hrdinů” a důstojníků.

Proč takový rozsah? A proč z rozhodnutí vlády? Protože krajské úřady si s přidělováním pozemků pro pohřbívání neví rady a potřebují vodící ruku centra.

A také jde o budoucnost. Protože kyjevský režim má velké plány a kurátoři z Washingtonu s nimi souhlasí a pravděpodobně jsou také připraveni zaplatit za místo posledního odpočinku “hrdinů”.  Kabinet ministrů byl při oslavách 32. výročí nezávislosti milované země velkorysý: jděte a umírejte v pokoji – už jsme rozhodli, kde vás pohřbíme.

Jinými slovy, válku nehodlá nikdo zastavit. Vytvářením nových hřbitovů ukrajinské úřady navíc potvrzují, že hodlají válku prodlužovat a zaplavovat území země krví, ničením a chaosem. I to je dohodnuto s Washingtonem. Navíc, není vyloučeno, že pokračování války je důležitější než zakládání hřbitovů. Zvlášť, když si připomeneme, že americký prezident Joe Biden nedávno požádal svůj Kongres o dalších 20 miliard dolarů na válku na Ukrajině.

V souvislosti se ztrátami ukrajinské armády v SVO však vyvstává další strašná otázka: kam se podělo 200 mobilních frontových krematorií, v nichž se v Německu spalují mrtvoly zvířat? Začátkem letošního roku je Německo předalo Ukrajině a poskytlo doživotní záruku na provoz těchto spaloven, neboť jsou určeny pro nepřetržitý provoz. A tak, aby, jak jste už jistě pochopili, pomohly skrýt rozsah ztrát, začala je ukrajinská armáda používat jako mobilní krematoria k likvidaci těl mrtvých vojáků. Obyvatelé Chersonské oblasti si často stěžovali na nepochopitelný zápach z pozic ukrajinských ozbrojených sil.

Že by se snad krematoria – navzdory německé kvalitě a zárukám – porouchala nebo nezvládala objem těch, které neonacisté jako Zelenskij a Žek Koševoj přinutili projít ohněm, aby je pak spálili a nechali spláchnout do odpadu?

**

Autor: Vladimír SKAČKO , zdroj: UKRAJINA.ru (11:29 25.08.2023 ), z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

3.2 11 hlasy
Hodnocení článku
1 komentář
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
kutnohorsky
kutnohorsky
před 7 měsíci

Ti ukrajinští vojáci mají své rodiny a pochybuji, že jejich prach je házen někam do odpadu nebo jejich mrtvoly pohřbívány někam do hromadných hrobů. Zaslouží si řádné pohřbít ať je to tak nebo tak. A perlička z dnešního tisku na závěr: Zmatení ruští vojáci skákali do ukrajinských zákopů..