Zvláštní zástupce prezidenta Ruské federace pro mezinárodní spolupráci v oblasti informační bezpečnosti A.R. Ljukmanov zhruba před měsícem řekl: Spojené státy zvyšují své ofenzivní schopnosti v oblasti ICT, provádějí operace takzvaného „preventivního útoku“ proti Rusku a využívají své klienty v zahraničí. Mezi nimi je nechvalně známá „IT armáda Ukrajiny“.
Americká “kyberstrategie”, přijatá letos v březnu, uděluje Národní bezpečnostní agentuře právo “trestat” ostatní státy za porušení informačního prostoru. Na přípravě “kognitivních válek”se podílí Americká agentura pro pokročilá studia v oblasti zpravodajských služeb, Naval Institute, vládní fondy a soukromé společnosti..
Nejnovější kybernetická strategie amerického ministerstva obrany, která vyšla letos v září, ukazuje, že USA považují Rusko za kybernetickou hrozbu a potenciální cíl pro kybernetické operace.
V příručce strategických operací v kyberprostoru z 28. září 2022, kterou vydala Vojenská vysoká škola americké armády (US Army War College ), je Rusko zmíněno 23krát a pouze v negativním kontextu: “Rusko je stále odhodláno posílit svůj globální vliv a hrát ničivou roli na světové scéně… a považuje kybernetické útoky za zahraničněpolitickou páku pro formování rozhodnutí jiných zemí a také jako odstrašující nástroj a vojenský nástroj.”
Píše se tam také, že ” podílíme se na dlouhodobé strategické konkurenci s Čínou a Ruskem. Tyto státy tuto konkurenci rozšířily o neustálé kampaně v kyberprostoru a jeho prostřednictvím představují dlouhodobé strategické riziko pro národ i pro naše spojence a partnery. Čína podkopává vojenskou převahu USA a ekonomickou životaschopnost země tím, že vytrvale získává citlivé informace z institucí amerického veřejného a soukromého sektoru. Rusko využívalo informační operace pomocí kyberprostoru k ovlivňování našeho obyvatelstva a zpochybňování našich demokratických procesů”.
A nová verze doktríny amerického ministerstva obrany o kybernetických operacích Joint Publication 3-12 Cyberspace Operations, která vyšla loni v prosinci a dosud nebyla publikována veřejně, definuje “expediční operace v kyberprostoru”, což jsou “operace v kyberprostoru vyžadující nasazení kybernetických sil ve fyzických oblastech”.
Hovoří se také o potřebě rozšířit taktické možnosti k dosažení cílů, ke kterým současná kybernetická armáda možná nebude mít přístup. Proto dojde k modernizaci a prohloubení meziresortní spolupráce.
Pentagon v poslední době rozvíjel možnosti provádět smíšené kybernetické útoky a vést elektronickou válku, což by měla dělat nejen armáda, ale i americká rozvědka.
Zdá se, že obrovský rozpočet na americkou kybernetickou armádu byl spojen s těmito inovacemi a vnitřní reorganizací.
Problém má nejen vojenský charakter, ale souvisí i s fungováním internetu obecně.
OSN na konci září zvolila nového šéfa Mezinárodní telekomunikační unie. Tato organizace je klíčová při vytváření politiky správy internetu. Drtivý počet hlasů (139 ze 172) odevzdala za americkou reprezentantku Doreen Bogdan-Martinovou. Zatímco pro kandidaturu z Ruska jen 25. To znamená, že globalisté budou prosazovat svou vizi regulace světové sítě. Mimochodem, předchozím šéfem ITU byl Číňan.
“Arabské jaro” a další pokusy o organizování masových nepokojů (včetně Ruska) byly koordinovány prostřednictvím internetové komunikace. Civilní segment světové sítě je dlouho militarizován Washingtonem a jeho vztah k vojenskému sektoru je zřejmý.
Podle analytiků NATO (The Scowcroft Center for Strategy and Security) jim válka na Ukrajině dala řadu lekcí v oblasti velení, řízení, komunikace, zpravodajství a sledování.
Leonid Savin
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
Dodatek o kognitivní válce
Jak „zachránit“ liberální režim Zlaté miliardy aneb proč je alternativní a opoziční fronta bezpečnostní nepřítel – výběr podle (https://www.czdefence.cz/clanek/vyzkum-kognitivniho-valceni-jako-nove-bezpecnostni-dimenze)
Nové bezpečnostní fenomény jsou odborné i laické veřejnosti představovány pod rozličnými pojmy jako například hybridní hrozby, dezinformace, hoaxy a jiné, přičemž záměry jejich eliminace se ukrývají pod všeobjímajícími teoretickými návody k tomu, jak čelit hybridním hrozbám a boji s dezinformacemi. V dnešní době je ovšem nesnadné rozlišit, nakolik se ještě jedná o rozšířeny koncept psychologických či informačních operací, jelikož rozsah působení nových hrozeb má podobu operací pozměňujících a narušujících běžný chod a vnímání světa jednotlivých společenských segmentů. Naznačená situace je pak charakteristická podprahovými aktivitami zaměřenými na nejslabší článek systému – člověka, jeho mysl, schopnosti zpracování informací, získávání obecných poznatků a procesů chápání.
Problematice kognitivního válčení se v podmínkách českého obranného výzkumu jako jedné ze tří oblastí jeho akademického zájmu věnuje Ústav zpravodajských studií Univerzity obrany. Aplikačním garantem je v českých podmínkách předpokládán Generální štáb Armády České republiky.
Kognitivní válčení
Základní charakteristikou kognitivního válčení je, že probíhá ve zcela odlišném prostředí, než na jaké jsme v souvislosti s představou boje a války zvyklí, a to v lidské mysli.
Útočník se tak pokouší ovlivnit psychické a kognitivní schopnosti člověka ve vztahu k vybraním tématům a situacím. Dochází k manipulaci lidského vnímání, myšlení, pocitů a emocí, důvěry a víry, předsudků, hodnot a ukotveních principů. Takové změny poté nezbytně vedou ke změně chování jedinců a části lidské společnosti, jelikož cíle kognitivního působení svým chováním ovlivňují také další osoby, které jsou členy určité společenské skupiny. Nebezpečnost oproti jiným formám psychologického válčení jako jedné části informační války spočívá v ovlivňování nikoli toho, co si cíl myslí, ale jakým způsobem myslí, vysvětluje si realitu, vnímá a cítí.
Ziskem útočníka je možnost ovlivňovat základní společenské vzorce, trendy, historickou paměť, přijímanou a dále sdílenou ideologii. Může tak narušit jednotu a soudržnost, vynutit změnu společenských norem či dokonce systémového nastavení společenské jednotky, která tyto vzorce smýšlení a hodnotový základ sdílí.
Dochází tak k užití psychologických, informačních, kybernetických, právních, politických a dalších influenčních faktorů. Za kognitivní zbraně lze považovat technologie a informačně-psychologické nástroje. Ke změně veřejného mínění je pak užívána cílená propaganda, šíření falešných a škodlivých teorií, paradigmat a dekonstrukce národních symbolů. Pro demokracii tak kognitivní válčení představuje zvláštní hrozbu, jelikož svoboda projevu je zneužívána a podkopávána masivním šířením nejistoty a tematicky cílenými dezinformačními kampaněmi.
v kognitivním válčení soupeříme přímo o nadvládu v mysli jedince, tedy o to, jak uvažuje a následně jedná. Tato forma má časově mnohem delší a svým působením mnohem hlubší podstatu než ostatní dimenze konfliktu.
Komplexnost a multioborovost fenoménu
V problematice kognitivního válčení se přirozeným způsobem potkávají tři základní vědecké oblasti, jejichž provázané chápání je potřebné pro řešení tématu jako celku.
Neurologicko-biologická sféra: nutné disponovat znalostmi o fungování mozku člověka, jakým způsobem reaguje, na jaké stimuly a podněty, a jak se liší od ostatních.
Sociokulturní sféra: Jedná se o faktory, které vnímání a jednání člověka ovlivňují. Nejpodstatnějších součástí představuje informační a psychologická oblast, které jsou doménou společenskovědních a humanitně zaměřených pracovišť.
Technologická sféra: Poskytuje a rozšiřuje prostor a nástroje pro manipulaci. Jedná se o kyberprostor, internet, nanotechnologie, biotechnologie, informační či kognitivní technologie, software, umělou inteligenci nebo virtuální realitu., které jsou doménou technických a technologických fakult a výzkumných institucí.
Kognitivní bezpečnost jako neoddiskutovatelná nutnost
Kognitivní válčení se stalo reálnou a aktuální hrozbou. A prvními takovými cíli již jsou a dále budou společnosti s fungujícími principy liberální demokracie.
To je jim podobné však šmírují svoje loutky tak to budou dělat všude a snažit se poškodit Rusko a Čínu kybernetickou válkou se jim může vymstít.
Jó USA jsou puťky co nešmírujou v cizích zemí.Proč teda mají 700vojenských základen po celém světě a desetitisíce čmuchalů ve fabrikách? Tady pomůže jen celosvětová akce ,aby USA …..