Selhání – Izrael 2023

7.října 2023 zahájilo palestinské teroristické hnutí Hamas útok z území Gazy na Izrael. Útoku předcházely dlouhodobé přípravy, včetně klamných operací, píše Jan Schneider v úvodu komentáře pro Prvnizpravy.cz.

Jan Schneider
Jan Schneider

převzato
Vlastní útok byl proveden prostředky kybernetickými, pozemními, vzdušnými a námořními. Izraelská obrana byla nepřipravena. Reputace Izraele coby státu disponující kvalitní obranou byla těžce poškozena, protože došlo k obrovským ztrátám na životech jak obyvatel, tak i vojska.

Převládající názor spekuluje o selhání zpravodajských služeb. Podívejme se na tento klíčový moment podrobněji, při vší složitosti jistěže a výslovně bez ambice na úplnost.

Kontext

Kondice izraelského zpravodajského, bezpečnostního a obranného systému pod vlivem nedávných politických turbulencí velmi utrpěla. Svědčí o tom i žádost ředitelů zpravodajských služeb, aby při projednávání citlivých otázek na vládní úrovni nebyli přítomni někteří ministři, kteří jsou považováni za velmi vyhraněně ideologické, řečeno diplomaticky. Z toho lze usoudit, že zpravodajský systém byl zřejmě vystaven ideologickému nátlaku, podobně jako zpravodajský systém USA v roce 2001.

Dotyční ministři byli zřejmě v takové situaci poprvé, neměli praxi a znalosti, k čemu jsou zpravodajské služby (a k čemu nejsou), a neměli osvojenu praxi, jak zacházet se zpravodajskými informacemi. Možná není příliš vzdálena od skutečnosti domněnka, že někteří ministři (jak se tak občas někde stává) nechtěli od zpravodajských služeb vědět, jak z jejich pohledu vypadá operativní situace, ale naopak sami jim říkali, co chtějí slyšet – potvrzení svého pohledu na svět.

K tomu je však nezbytně třeba nastínit historickou perspektivu. Vláda Izraele je od vzniku státu v neustálém dilematu, jak reagovat na dění v sousedních státech. Prý je to dobře vyjádřeno ve filmu o Goldě Meirové, která neustále váhala, zda mobilizovat (tím riskovat negativní světový ohlas a nařčení z agresivity a válečného štvaní), anebo zůstat v klidu (a tím riskovat při nepřátelských akcích velmi nepříznivý vývoj situace na bojišti). O preventivní vojenské operaci už ani nemluvě. Josif Vissarionovič Stalin byl v podobné situaci, kterou Vladimír Putin evidentně nechtěl zopakovat.


Sběr informací

K prvním zkreslením či pochybením mohlo dojít tím, že sběr zpravodajských informací byl zaměřen nesprávným směrem, nikoliv tam, kde se pro Izrael důležité informace vyskytovaly. Zpravodajci mohli být (svou rutinou, předpojatostí nebo protivníkovým oklamáním) zacíleni tam, kde měli možnosti, a nikoliv tam, kde se odehrávaly podstatné věci.

K tomu je třeba dodat, že způsob získávání informací byl – jak to u technologicky pokročilých zemí bývá – z podstatné míry založen na technologických vymoženostech (signálních, obrazových, kybernetických, satelitních apod.). V izraelsko-palestinském konfliktu bylo vždy obtížné získat kvalitní lidské informační zdroje, a udržet je dlouhodobě. Proto ono spoléhání se na techniku, i když právě v tomto případě se hned vynořuje mnoho otazníků nad její účinností. Jak bylo možné do Gazy dopravit a do bojové pohotovosti nepozorovaně připravit tolik techniky a bojových prostředků?

Je tedy možné, že operativci kritické informace vůbec nezískali, nicméně je též možné, že je získali a předali dál.
 
Analýza informací

Potom mohlo dojít ke zkreslení či pochybení v analytickém vyhodnocení a komparaci poznatků získaných zpravodajskou operativou. Média stále zmiňují Mosad, ta zběhlejší i Šin Bet, ale nikoliv další segmenty zpravodajského systému Izraele.

Efektivita zpravodajských aktivit státu ale závisí na komplexním vyhodnocení získaných informací, nesmí být závislá na jednom zdroji. Vyprávěl o tom kdysi v Praze jeden bývalý ředitel izraelské zpravodajské služby, že řešil podobné dilema, jak vyhodnotit informaci o soustřeďování vojenských sil sousedního státu u společných hranic. Tehdy dal na menšinové stanovisko, které se ale ukázalo být správné. Nicméně obtížnost rozhodování v takovéto situaci je pro běžného občana nepředstavitelná.

Izraelci podle listu Ha’arec prý v nedávné době dospěli k mylnému závěru, že Hamas nemá zájem vyprovokovat plnohodnotnou válku s Izraelem. „Hamas se chtěl vyhnout plnohodnotné válce s Izraelem,“ sdělovala prý analýza rozvědky Mosad i kontrarozvědky Šin bet, přičemž jejich agenti prý netušili zhola nic o plánech kombinovaného raketového útoku a náletů.

Krajním příkladem takovéhoto druhu selhání je takzvaný důkaz kruhem. Před jomkipurskou válkou (1973) byla též americká CIA přesvědčena, že riziko napadení Izraele není velké, protože Izraelci nejevili znepokojení arabskými vojenskými přípravami. Když pak následně Izraelci při konzultacích zjistili, že USA arabským přípravám nepřikládají velkou důležitost, pokládali to za potvrzení svého vlastního odhadu.

Je tedy možné, že analytici příslušné informace k analýze vůbec nedostali, nicméně je též možné, že je dostali, ale špatně vyhodnotili, je ale též možné, že je vyhodnotili správně.


Předávání informací

Dále tedy mohlo dojít ke zkreslení či pochybení při předávání zpravodajských výstupů příslušným exekutivním místům. Tady už jsme na pomezí odborné zpravodajštiny a politiky, kterou mohou dělat buď politici vstřícní zpravodajským poznatkům, anebo také ideologové, kteří sami vědí všechno dříve a lépe.

V takovém případě – a nemyslím teď konkrétně na Izrael, ale obecně – může hrát jistou roli i pud sebezáchovy vedení zpravodajské služby, která výstupní informaci určitým způsobem upraví, aby třeba uchránila zpravodajskou službu před devastací ze strany agresivního politika, který nedostal na stůl, co chtěl.

Před jomkipurskou válkou (1973) se izraelská ministerská předsedkyně Golda Meirová začala zbavovat různých hádavých až kverulujících „potížistů“. Její politika byla založena na bezrozporném mínění stále menší skupiny spolupracovníků, kteří se v něm stále vzájemně utvrzovali. Výsledkem byl přehnaně sebevědomý názor, že arabské armády zažily v šestidenní válce v roce 1967 takový otřes, že se hned tak neodváží zaútočit. Za indikátory případné války pak byly považovány dvě podmínky. Egypt by musel mít převahu v letectvu a synchronizovat svůj útok se Sýrií. Ani jedna podmínka splněna nebyla, ale výsledek známe.
 
Je tedy možné, že zpravodajská komunita vládě příslušné informace vůbec nedodala, buď proto, že je nezískala, nebo proto, že je špatně vyhodnotila, či snad proto, že je upravila s ohledem na vkus politiků. Je ale též možné, že zpravodajci vládě dodali informace tak, jak se sluší a patří, tedy přesné, ověřené a včas.
 
Využití informací

Další rovinou, kde mohlo dojít ke zkreslení či pochybení, je tedy vláda a exekutiva. Je hrubou vadou mnoha politiků, že neumějí přijmout, či přímo odmítají „špatné zprávy“. To je okolnost, která v každé rozumné společnosti politika naprosto diskvalifikuje, natož aby se dostal do vlády. Nejcennějším produktem zpravodajských služeb jsou totiž právě ony „špatné zprávy“, které dají politikům šanci připravit si na ně reakci – ovšem jsou-li dodány správnému adresátovi, přesné, ověřené a včas.

K tomuto tématu lze ještě uvést staré cynické pořekadlo „Neříkej pravdu, neboť tady jde o politiku“, které vylepšil za první světové války John Charteris (šéf rozvědky Britského expedičního sboru), když nařídil svému podřízenému důstojníkovi, aby nepodával špatné zprávy nebo zpravodajské informace, které byly v rozporu s hodnocením situace německé armády z pohledu britského vrchního velitele, jímž byl velmi kontroverzní generál Sir Douglas Haig: „Neměli bychom velitele znepokojovat něčím takovým …. to pouze zvýší jeho břímě a vyvolá u něj pocit sklíčenosti.“

Před ofenzívou „Tet“ (Vietnam, 1967), vypracoval velitel pobočky CIA v Singapuru Joseph Hovey precizní analýzu, která však byla centrálou odmítnuta, protože nebyla v souladu s pohledem centrály, ani s politickými tužbami státní administrativy. Jak dopadl analytik, nevíme. Jak dopadla ofenzíva, víme.

K pochybení mohlo dojít ve sledovaném případě ovšem i ve vlastním exekutivním orgánu, který nebyl schopen na kvalitní a včasnou zpravodajskou informaci efektivně zareagovat. Anebo zareagoval způsobem, který celou situaci zhorší. Zde se nabízí příměr se současnou reakcí izraelských sil – celá akce Hamasu jednoznačně vede k rozdráždění Izraele do té míry, že vpadne do Gazy jako do pasti, kde nemá šanci vyhrát. (Otázka ovšem je, jak by mohl jinak reagovat: Vladimíra Putina se ptejte, kolik měl možností a jestli byla nějaká dobrá, anebo zda obě byly špatné.)
 


Poučení

Správné vyhodnocení tohoto izraelského selhání bude velmi těžké a bolestivé, jinak ale nebude užitečné. Přímo se totiž nabízí poněkud cynický, avšak zkušeností poučený odhad, že ať ono vyhodnocení dopadne jakkoliv, odnesou to – právem či neprávem – zpravodajci. Těžko předpokládat, že v takto rozhárané politické situaci v Izraeli, kterou agrese Hamasu na čas sjednotila, by byl k odpovědnosti povolán nějaký politik.

A přitom je celý problém možno vidět úplně z jiné perspektivy. Když se po mnoha letech nepřátelství začali spolu bavit egyptští a izraelští zpravodajci, došla jednou řeč i na onu jomkipurskou válku (1973). Egypťana zajímalo, proč to bylo pro Izrael tak překvapivé – ? S úžasem se izraelského zpravodajského důstojníka zeptal: Vy jste opravdu nečetli současnou egyptskou poesii?

Ano, pointa je v tom, je-li kdo schopen alespoň na okamžik přestat prosazovat své pravdy a náhledy a názory a všechno ostatní odmítat, nebo dokonce označovat za hybridní nepřátelskou propagandu, a podívat se na svět očima někoho jiného … Ona ta požadovaná informace totiž někdy leží přímo na stole, všem na očích. Bývá ale nepříjemná.

3.7 10 hlasy
Hodnocení článku
16 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Praded
Praded
před 1 rokem

V Kecy a politika IZRAELSKÝ SPECIÁL, David Shorf, který sloužil v Izraelské armádě 15 let, naznačil, že Hamás vytvořili sami Izraelci. Právě ta hrůza má zdůvodnit likvidaci Gazy. Pan Dvořák se mě ptal, kam půjde 2,2 milionů lidí. Do pouště na Sinaj, budou to tam mít lepší než v Gaze. Už jim vytvořily… Číst vice »

Plebej
Plebej
před 1 rokem

Příčiny dnešních tragických událostí nehledejme až ve včerejším teroru, nadto snad i vedeného pod falešnou vlajkou(?). Hledejme je ve velkorysosti mocností, které po 2. světové vyšly vstříc sionistickému hnutí, aby na úkor Palestinců připustily vzniknout v r. 1948 židovskému státu na území Palestiny. Od té doby se tam odehrává historický řetězec událostí, které vedou… Číst vice »

Karel2002
Karel2002
před 1 rokem
Odpověď uživateli  Plebej

Ano, vznik státu Izrael a jeho schválení v OSN nebylo domyšlen do všech souvislostí. Hitler měl přece původně také se Židy daleko humánnější úmysly než jejich pozdější vyvraždění v koncentrácích. Chtěl je přestěhovat na Madagaskar. Ovšem jako v Palestině žili muslimští Palestinci, tak na Madagaskaru žili Malgaši. Všude v normálních klimatických podmínkách někdo žije, nelze… Číst vice »

Plebej
Plebej
před 1 rokem
Odpověď uživateli  Karel2002

Ano, mohli by se i samotní židé vnímavě zamyslet nad tím, proč je všichni (kdo s nimi po nějaký čas sdíleli své osudy) milují jak tu osinu v zadku, samosebou jsou četné výjimky! Nálepku “jsi jak ten Moravák či Valach” snad nikdo nevnímá ve zlém, to na rozdíl od zaskřípání mezi zuby – “jsi jak… Číst vice »

Rob
Rob
před 1 rokem

cit: “Možná není příliš vzdálena od skutečnosti domněnka, že někteří ministři (jak se tak občas někde stává) nechtěli od zpravodajských služeb vědět, jak z jejich pohledu vypadá operativní situace…” No, pokud se politik nechce nechat zatáhnout do zpravodajských her, pak musí velice promyšleně uvážit, zdali ty zpravodajské informace jsou dostatečně podložené… Číst vice »

vera havrankova
vera havrankova
před 1 rokem
Odpověď uživateli  Rob

To jste Robe vystihl skvěle!

cablik
cablik
před 1 rokem

EU CHYSTÁ NA FIRMY DALŠÍ BYROKRATICKOU ŠÍLENOST JMÉNEM ESG
https://pravyprostor.net/?p=167197

cablik
cablik
před 1 rokem

Jestli nemají vedoucího tajných služeb nějakého koudelníka je divné že neměli u Hamasu nějaké informátory. Za prachy se dá koupit všechno a Mosad a CIA nic nevěděli tomu máme věřit….

reproduktor
reproduktor
před 1 rokem

Jen dovětek ohledně Jomkipursky valky. Syrie ani Egypt nenaplnily požadavky, ohledně delostrelectva i plb, které od nich požadoval v případě útoku SSSR.
Stacilo o několik stanic plb více a delostrelectva a byla zde možnost jaderný války z Izraele.

reproduktor
reproduktor
před 1 rokem

Selhání Izraele …. Naprosto souhlasím. Za 70 let Izrael ukradl Palestine většinu území a to nepočítám Golany. Koho mám litovat s koho podporavat. Jsem pro spravedlnost.
Ano, obdivuji Izrael jak se neposral v roce 1967 a Jomkipursky válce 1973, ale obě války byly o problemu, který opet nastal.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem reproduktor
spartak
spartak
před 1 rokem

Za vším zlem světa najdete USA ,proto žid zabírá území Palestiny a chová se jak západní demokracie. Hitler měl jasno a jude – USA také.

maxim
maxim
před 1 rokem

Přestaňme se na problém v Palestině dívat zblble a vnuceně v narativu náboženství a dalších propagandistickými šmejdy vymyšlených hovadin….
Potom je ten problém jednoduše pochopitelný, je to problém zlodějů půdy a domovů a těch okradených …

kutnohorsky
kutnohorsky
před 1 rokem

Selhání!? A co když je to jinak. Co když Izraelci prostě nevěřili, že Palestinci tak zvěrsky zaútočí na civilisty, že v těch muslimech je alespoň kapka něčeho lidského. Odpovídám, není. Všechno to zlo vychází na prvním místě z jejich náboženství. Až pak je politika a ostatní…

Karel2002
Karel2002
před 1 rokem
Odpověď uživateli  kutnohorsky

Ale křesťané byli v minulosti ještě daleko krutější a sadističtější než muslimové. Zrovna třináctého v pátek byli zatčeni templáři a poté zvěrsky umučeni francouzským králem Filipem Sličným. Ovšem ti sami templáři se předtím během 1. křižácké výpravy po dobytí Jeruzaléma dopustili neskutečných zvěrstev na muslimech. Vyjímečně se za ně musel před nějakou dobou omlouvat i papež. Křesťané… Číst vice »

kutnohorsky
kutnohorsky
před 1 rokem
Odpověď uživateli  Karel2002

A už jsme u historie! Víte, ta je mi šumák. Tu ať se učí děti ve škole. Mě jde o to aby se ty děti jednou nebály vyjit na ulici. Současnost a budoucnost mě zajímá. Zatím se současní Evropané na zdejších Mohamedánech nedopustili tolika násilí a zločinů, než naopak! Tady muslimáci výrazně vedou. A historie?… Číst vice »

Pozorovatelka
Pozorovatelka
před 1 rokem
Odpověď uživateli  Karel2002

Zapomínáte v tom na jednu dle mého důležitou věc – pro Řím byly v začátcích křesťané jen verbež (Nero a zapálení Říma). V té době Řím netušil, že právě přes křesťany přestane platit “Všechny cesty vedou do Říma”. V souhrnu je to obdoba našich časů, kdy přes islámisty přestává/přestane platit “Všechny cesty vedou do Washingtonu”.… Číst vice »