Čti až do konce a uvidíš co to s tebou udělá!

Značka kvalitního a oblíbeného výrobku se nezmění, jen místo výrobce se na obalu objeví distributor. Obal se nezmění, jen místo 150 g se prostě hmotnost sníží na 135 g a cena zůstane stejná. Následně se výroba přesune do levnější země, kde již nedodržují českou recepturu a použijí nekvalitní suroviny a technologii výroby, na obalu se objeví vyrobeno v EU. Toho si již kupující všimnou a distributor v tisku sdělí, že výrobky byly upraveny podle chuti spotřebitelů a ke snížení jejich obezity.

V poslední fázi jsou již hnusné výrobky označeny za biopotraviny a výrazně zdraženy. Pár blbců si je ještě koupí, ale odbyt klesá k nule, takže je čas podnik zlikvidovat a přejít na další. Možná znáte příběh dětských sušenek Opavia, jejichž výroba byla přesunuta do levné sousední země.

Nejnovější překvapení nabídnou nakládané okurky Znojmia, které sice mají na obalu tradiční českou značku a jen malými písmeny uvedeno, že jsou vyrobeny v Turecku. Zůstala jen cena, ale podle českých chutí rozhodně nejsou.

Poživatelné uzenářské výrobky se začaly označovat Retro, co tím chtějí výrobci připomínat?

Tohle by mělo zajímat každého občana ČR:

Mochovská zelenina – Mochov východně od Prahy byl dlouhá léta považován za místo, odkud k českým hospodyňkám plyne mražená česká zelenina. Pokud dnes do Mochova zavoláte a budete chtít hovořit s někým, kdo má na starost výrobu, neuspějete. “To musíte volat do Rakouska, veškerá výroba se přesunula tam, tady je už jenom obchod”, říká do telefonu spojovatelka. A skutečně. Výrobky, které jsou dnes v obchodní síti stále prodávány pod značkou Mochov, respektive Mochovská zelenina, mají na obalu připsáno Made in Austria. Nadnárodní koncern Ardo o přesunu výroby obchodní partnery Informoval v listopadu loňského roku. Podobných příběhů najdeme celou řadu, psány jsou jak přes kopírák.

Tužky pod značkou Koh-I-noor vyrábí impérium rodiny Břízových nejen v Česku, ale i v Rusku, Bulharsku a Číně.

Zápalky Solo Sušice – výroba zápalek Solo se ze Sušice přesunula do Indie.

Elektrospotřebiče ETA – výroba elektrospotřebičů ETA se přesunula zase do Číny. Altruismus nečekejme.

V povltavských tukových závodech v Nelahozevsi dostalo výpověď přes šest stovek lidí. Výsledkem je, že všechny rostlinné tuky, které z Nelahozevsi do českých kuchyní putovaly (Perla, Flora, Rama, Hera) jsou dnes dováženy z jiných evropských závodů. Během letošního roku zcela ukončil v Česku výrobu i koncern Unilever. Týdeník Ekonom se zajímal, odkud k nám míří například Hera, tradiční surovina pro vánoční cukroví. Místem výroby jsou polské Katowice, uvádí mediální zástupce Unileveru Martina Janebová.

Pražské čokoládovny Orion – z Polska se na český trh dovážejí i některé cukrovinky s logem pražské čokoládové hvězdy Orion, zrozené v roce 1896. Dnes z produkce švýcarského koncernu Nestlé. Konkrétně Oplatka Delissa. Tajné informace? U některých firem je cítit, že o tomto tématu se baví jen velmi nerady.

Káva Jihlavanka – když chtěl týdeník Ekonom do koncernu Tchibo informaci o aktuálním místě výroby kávy Jihlavanka, nejprodávanější kávy na našem trhu (která se kdysi skutečně pražila v Jihlavě, ale v roce 2005 se výroba přestěhovala do Vídně), odpověď nedostal. Výrobní závody máme ve více zemích, ale konkrétní místa nesdělujeme, uvedla PR manažerka české pobočky Tchibo Eva Kadlecová.

Zábřeh na Moravě – Sunar – Na zaslané otázky nereagoval ani švýcarský koncern Hero, který na český trh uvádí dětskou výživu pod tradiční značkou Sunar. Z údajů na obalech lze ale dovodit, že aktuálním místem původu je převážně Velká Británie, u některých produktů Španělsko. Přitom ještě do roku 1999 se Sunar vyráběl v Zábřehu na Moravě. Zákazníci v supermarketech si těchto přesunů většinou ani nevšimnou, protože na obalech informace o původu chybějí či je zde uvedeno pouze Made in EU. Navíc řadě spotřebitelů je možná ukradené, kde se co vyrábí. Jedno by jim to ale být nemělo.

„Kdo tady jednou bude platit daně, z čeho stát bude žít a kde lidi seženou práci, když se všechna výroba přesune pryč?“, táže se prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.

Z těchto důvodů komora chce, aby se informace o místě výroby na obalech povinně zveřejňovaly. Klamání spotřebitele?

Sedlčanský Hermelín – Kdo by neznal televizní reklamu o Pepovi ze středočeských Sedlčan? Plísňový sýr prodávaný pod značkou Sedlčanský Hermelín je další ze stálic českých ledniček. Jaké překvapení na zákazníky asi čeká, když zjistí, že některé šarže pocházejí z Polska. Týdeník Ekonom se opakovaně snažil od zástupců firmy Bongrain získat k celé věci nějaké stanovisko. Bez úspěchu. Výrobce přitom nijak neomluví, že polská výroba je výrazně menšinová a dochází k ní jen tehdy, když česká mlékárna kapacitně nestíhá. Alespoň tak zní neoficiální odpověď jednoho z manažerů. V Polsku se dnes částečně vyrábí i některé sýry Lučina, další tradiční produkt sedlčanských mlékáren. Skupina Bongrain v tom ale není sama.

Želetavská sýrárna na Třebíčsku – konkurenční Francouzský koncern Bel, který od roku 2000 vlastní Želetavskou sýrárnu na Třebíčsku, používá podobné praktiky. Část tavených sýrů – chlubících se více než stoletou značkou Želetava – vyrábí na Slovensku. Konkrétně v Michalovcích.

České značky z ciziny, to není jen záležitost potravinářského průmyslu.

Akuma z Mladé Boleslavi – například autobaterie Akuma se dnes vyrábějí v Itálii (veškerou výrobu tam z Mladé Boleslavi přesunul italský koncern Fiamm, který Akumu ovládl už v roce 1998).

Škodovka? – Vraťme se ale k hypotetickému importu škodovek z Číny. Filiálka Volkswagenu v Šanghaji už vyrábí modely Fabia, Octavia a Superb a od roku 2013 i Yeti. Čína je už pro Škodovku největším trhem. Letos by tam mělo být prodáno 180 tisíc vozů.

Nynější šéf Škodovky Winfried Vahland v minulých dnech uvedl, že Škodovka bude zvažovat i dovoz levnějších čínských autodílů pro výrobu v Evropě Kolik už zbývá k tomu, aby se do Evropy vozily celé čínské škodovky, nejen díly? Mzdové náklady mluví jednoznačně ve prospěch čínských dělníků.

UŽ VÍTE PROČ NAŠI OBČANÉ NEMAJÍ NEBO NEBUDOU MÍT PRÁCI?

Kromě shora vyjmenovaných to jsou stovky, ne-li tisíce dalších strojních, sklářských, textilních, dřevařských, potravinářských (Fruta), cukrovary, mlýny, výroba mlýnských strojů Pardubice, hutních – metalurgických, sléváren, elektrotechnických, optických atd., dalších výrob, které byly prodány za záměrně devalvovanou korunu do zahraničí. Stroje demontovány a odvezeny, provozy zbourány a zplanýrovány viz. Praga, přesná výroba diferenciálů a další přesné součásti – Indie. Zápalky Solo Lipník – Indie.

Lze pokračovat donekonečna. Proto nás západ tak vítal s otevřenou náručí, aby si nás vzápětí rozebral jako domeček z karet. Pražská Havlova suita tomu velela, národ jásal a tancoval nad svou vlastní debilitou. Nejhorší je na tom to, že dobrá polovina národa i nadále pěje ódu a volá: pojďte, ještě tady tohle zbylo, ještě tohle si vezmete!

Díky americkým sankcím, ze kterých se naše vláda podělala, jsme zabili další prosperující firmy, které dodávaly do Ruska výrobky. Přesné strojírenství pro ropný a plynový průmysl, atomové strojírenství, Vitana, Lakrum, Olma atd. Rovněž tisíce položek. Nechali jsme se zašlápnout jako červi.

Může být na zeměkouli pitomější národ?

Ne, nemůže.

Od revoluce máme ty nejblbější a nejprodejnější politiky!!!

Všechna nadhodnota jde do ciziny, nikdy nedoženeme bohatý západ! Ten si to ostatně ani nepřeje.

**

Jindřich Procházka, FB