Jan Campbell: Rakety nad Chrámovou horou

Množství dotazů ve smyslu, co bude dál, bude velká války, co dělat apod., které dostávám, vybízí mě odpovědět krátce: Nevím. Mohu Vám ale napomoci zamyslet se nad skutečnostmi a historií, a odpovědět si můžete sami. Za odpověď a své rozhodnutí nesete sami odpovědnost, a rozhodovat za Vás stejně nikdo nebude, i když je s pravděpodobností hraničící s jistotou možné, že někdo již rozhodl podle historické zkušenosti: o nás, bez nás. Proto k faktům a skutečnostem.

Odveta Iránu

Írán provedl přímý raketový útok na Izrael. Večer 13. dubna odpálil desítky bezpilotních letounů a raket na Izrael v reakci na zničení budovy íránského konzulátu v Sýrii 1. dubna a zabití 13 osob. Útok trval asi pět hodin. Izrael uvedl, že sestřelil 99 % raket a dronů, které na něj byly vypáleny. To je jedna strana mince. Ta druhá: 300 let se Irán nevydal nikam válčit.

Proto je třeba uvědomit si význam tohoto činu. A představit si, před jaký úkol v plánování reakce a rozhodování byly íránské orgány postaveny, protože provokaci v Damašku Irán prostě nemohl ignorovat. Proč Izrael zaútočil v Damašku představuje komplexní otázku, na kterou jenom politicky korektní média a bulvár mají jednoduchou odpověď.

Skutečnost, že po 300 letech došlo k útoku na jiný stát z vlastního území představuje hlavní význam a výsledek událostí předvčerejší noci. Přitom vojenský aspekt úderu, škody nebo dokonce izraelské odvetné akce nejsou tak důležité. Ani to, že veřejně USA, Velká Británie, Irán a další země nechtějí velkou válku. Ale malá se některým z uvedených zemí hodí. Proč?

Možnost vydírání Američanů

Izrael může začít intensivněji vydírat Američany použitím jaderných zbraní proti Íránu s cílem, aby Američané zaútočili na Írán nebo alespoň vojensky podpořili izraelskou operaci proti libanonskému Hizballáhu. Tedy otevřít skříňku velké války na Blízkém východě.

Zmiňuji se o vydírání, o této nepříjemné možnosti použití jaderných zbraní proti Iránu, protože o těchto plánech se skutečně diskutuje. Izraelský tisk píše: Izrael má příležitost, která se pravděpodobně už nikdy nebude opakovat, zaútočit společně se Spojenými státy na hlavu teroristické osy, Írán.  A současně John Bolton, známý jestřáb a bývalý poradce prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost, vyjadřuje naději, že Biden se nesnaží Netanjahua odradit od útoku na íránská jaderná zařízení.

Na druhé straně, Kreml vyjádřil znepokojení nad eskalací napětí na Blízkém východě a vyzval Írán a Izrael ke zdrženlivosti: Jsme velmi znepokojeni eskalací napětí v regionu. Vyzýváme všechny země v regionu, aby zachovaly zdrženlivost. Další eskalace není v ničím zájmu. Proto jsme samozřejmě pro řešení všech neshod výhradně politickými a diplomatickými metodami.

To je ruský standard, který nikam nevede, nikdo se jim řídit nebude do té doby, než Rusko vojensky porazí západní koalici na Ukrajině a klíčové státy podporující tu či onu stranu konfliktu tam nebo jinde ve světě otevřeně přiznají, že se jedná o antropologickou válku, tj. válku na dlouhá léta, možná desetiletí. Proč? Protože útok Izraele a odveta Iránu dokázaly, že stále ještě existuje fungující unipolární svět pod vedením USA a Velké Británie.

Problém Izraele

Hlavním problémem Izraele jako státu je, podle dostupných dokumentů a konání, existence Palestinců. To, co se stalo 7. října loňského roku a později, je důsledkem formování sionistického státu. Jedná se o entitu, která byla doporučena Valným shromážděním OSN v roce 1947, v rozporu s názorem většiny obyvatel území a všech zemí v regionu. Jinými slovy, byl to hotový recept na chronický konflikt napsaný Brity. Ne recept na vyléčení problému, jehož jeden z kořenů sahá až do doby prvního sionistického kongresu, který se konal v Basileji ve Švýcarsku, od 29. srpna do 31. srpna 1897.

Připomínám, že Kongres se měl konat v německém Mnichově, ale kvůli odporu ze strany vůdců pravoslavných a reformních komunit se Herzl rozhodl přenést setkání do Basileje.

Politický program, který vešel ve známost jako Basilejský program, stanovil za cíl sionismu vytvořit veřejně a právně bezpečný domov pro židovský lid v Palestině. K dosažení tohoto cíle Kongres zvažoval následující praktické prostředky: 1) Propagace židovských osad farmářů, řemeslníků, obchodníků v Palestině. 2) Federace všech Židů do místních nebo obecných skupin podle zákonů různých zemí. 3) Posílení židovského cítění a vědomí. 4) Přípravná opatření pro dosažení vládních dotací nezbytných pro realizaci sionistických cílů.

Proto při hledání odpovědí a při každé analýze nelze ignorovat Kongres, mezitím dosažené výsledky, včetně skutečnosti vyhnání Palestinců. Většina z nich opustila zemi v letech 1947 až 1949. Pak přišla druhá vlna vyhánění v roce 1967, a nyní vidíme třetí vlnu, tsunami. Je způsobené snahou vyřešit problém silou bez morálky, etiky a akceptování pravidel vedení války, zastrašováním palestinského obyvatelstva a vyhnáním lidu z jeho domovů.

Protože boj, podobně jako každé konání bez morálky vede k nezvratné ke ztrátě, v daném případě teritorií a institucí, které nelze znovu získat, předpokládám, že Izrael válku nevyhraje, i když vyhraje další bitvu, nebo i několik.

Útok na iránské velvyslanectví a iránská odveta proto nemusí být, a s pravděpodobností hraničící s jistotou nejsou reakcí na útok Hamásu (odkojence Britů) ze 7. října loňského roku. Skutečnost, že Izrael kontroluje, a snaží se kontrolovat oblast, která je domovem zhruba stejného počtu Palestinců a Izraelců představuje logickou příčinu eskalace ve vztahu mezi Izraelem a Íránem, a pohodlnou zbraň hromadného odvádění pozornosti veřejnosti. V daném případě od problému Izraele v Gaze a s občany Gazy, jehož řešení je v nedohlednu. Proč?

Mimo jiné, protože se jedná o území, na kterém mají právo volit pouze Izraelci. Tato diskriminace představuje jednu z příčin extrémně nestabilní situace v moderní době. Odvedení pozornosti k Iránu totiž umožňuje Izraeli vést bezpečněji aktivní vojenské akce v Gaze a dostat se během odvety odvety do pozice oběti. A pokud se potvrdí pro mě zatím neuvěřitelná informace, pokračovat v přípravě vybudování umělého ostrova ve Středozemním moři, na který mají být Palestinci deportováni, situace se kvalitativně zhorší i pro Evropany. Proč?

Izrael dlouho sní o konečném řešení palestinského problému

V této souvislosti připomínám skutečnost, že Izrael a zejména jeho tajné služby byly a jsou v Íránu aktivní dlouhá desetiletí. Tuto činnost zpomalila iránská revoluce, jejíž vůdci (Šiíté) byli a jsou k palestinskému problému a osudu Palestinců (Arabů) mnohem pozornější než arabské země. To vysvětluje do značné míry neústupný postoj Íránu vůči Izraeli. Ale ve skutečnosti problém je nuancovanější, složitější a citlivější, a proto ve veřejnosti téměř nediskutovaný.

Obyvatelstvo Íránu trpí západními sankcemi, které mají napomoci změnit režim. Izraelský tisk již léta píše, že je čas změnit režim v Íránu tak, aby byl příznivější pro západní země a samotný Izrael. Ten využívá této situace k tomu, aby donutil další země, aby se připojily. Nevidím žádný důvod, proč by měl Írán opustit svůj postoj k Palestincům, přihlédnu-li ke skutečnosti, jak Izraelské a západní služby vyvíjejí velké úsilí na destabilizaci situace v Íránu. Sankce jsou jedním z nástrojů destabilizace. Kuba, Rusko, Irán a další ví své.

Nevidím proto ani důvod proč by se neměla vytvořit nová organizace v případě, že Izraeli se podaří zničit Hamas. Za pár let bude vytvořena nová struktura, protože dokud Palestinci budou pod tlakem, jako dnes a nedostanou možnost vést a být odpovědni za vlastní život, vždy bude existovat odpor. Takový je zákon fyziky. Tlak, budí protitlak. A také proto, že Izrael vede vojenské operace prakticky proti civilnímu obyvatelstvu a jedná beztrestně. Proč je tomu tak?

Podpora Izraele ve světě je velká a komplexní

Izraelské úřady, vláda a politici vědí, že za nimi stojí téměř celý západní svět a vládnoucí třídy více než poloviny světa. Dokonce i argentinský prezident Miley nebo bývalý brazilský prezident Bolsonaro. Podpora Izraele čítá mj. desítky milionů křesťanských sionistů. Jenom ve Spojených státech je jich 50 milionů. To je více než kolik žije všech Židů na světě. Z mnoha setkání mj. se známými a představiteli Světového a Evropského židovského kongresu (WJC a EJC) vím, že je jich asi 15 milionů. Přidám-li k počtu specifiku myšlení, chování a religiozitu a poté jaderné zbraně, je jasné, proč Izrael jedná beztrestně, proč se u Izraele projevuje koloniální mentalita a proč si bere právo říkat, kdo může, a kdo nemůže mít zápalky v ruce.

Irán a jeho role v regionu

Irán zvýšil svoji váhu a zkvalitnil svoji roli nejenom v regionu svým principiálním postojem vůči Palestincům. Nejde ani tak o přiznání a konstatování, jako spíše o to, co je spravedlnost, co je vlastní kultura a civilizace. Civilizace totiž ztrácí na životaschopnosti, když dovolí útlum, nebo dokonce se zřekne vlastní kultury, hodnot a jazyka. O konceptu spravedlnosti a práva na důstojný život, jako sil zahraniční politiky, nemluvě. Proto současná západní politika není akceptovatelná a správná pro Irán, a v podstatě ani pro Evropu. O české kotlině nemluvě.

Jestliže Irán udrží svoji váhu a roli v regionu, k čemuž může přispět členství v BRICS, lze očekávat, že dojde ke změně ve vztahu mezi vládnoucími třídami arabských zemí a vládnoucí třídě ve Spojených státech a Velké Británii. K nim mají předem jmenované vlády blíže. Jsou částečně od USA a Velké Británie závislé, drží u nich své peníze a vzdělávají tam své děti.

To samé ale nelze tvrdit o arabských nebo muslimských národech. Proto solidarita muslimů nebo solidarita Arabů ke svým vládnoucím elitám je rozdílná a ve srovnání se solidaritou vládnoucích elit s USA a Velkou Británií prakticky bezvýznamná. Jinými slovy, vládnoucí třída v arabských zemích má mnohem blíže k vládnoucí třídě ve Spojených státech a Británii než ke svému vlastnímu obyvatelstvu. Přestože je veřejné mínění v Jordánsku, Saúdské Arábii a všech ostatních arabských zemích na straně Palestinců, nedojde k nějakým vážným střetům.

Írán si je dobře vědom toho, že Izrael je předsunutou základnou západního světa na Blízkém východě, a proto nemá zájem na zahájení přímého vojenského konfliktu s Izraelem. Přestože izraelský útok na íránskou diplomatickou misi je mimo jiné i projevem toho, že Izrael je státem bez hranic. Dovoluji si připomenout, že, pokud mě paměť neklame, žádná Izraelská vláda nikdy nespecifikovala, které státní hranice považuje za žádoucí, nevěnuje pozornost mezinárodním hranicím s Libanonem, Sýrií nebo jinými zeměmi a chová se s pocitem naprosté beztrestnosti kvůli silné ochraně USA a Británie. V Íránu si to vše a víc všichni dobře uvědomují. Ale bylo důležité pro Irán reagovat na bezprecedentní akci Izraele. Proto da symbolická odveta pouze na vojenské cíle, ne na civilní obyvatelstvo.

Pravděpodobné chyby útoku Izraele

Vývoj situace po odvetě a hodnocení historických faktů indikují, že se Izrael tentokrát přepočítal: Izrael se v důsledku íránské reakce opět stane obětí. Ve skutečnosti se obětí již stal. A proto bude snazší pomoci této oběti (Izraeli) než zemi (Gáze), která za posledních šest měsíců ztratila cca 33 000 civilistů díky Izraelským vojenským akcím.

Skutečnost, že Izrael se opět prezentuje v roli oběti, a že všechny západní elity naletěli na tento trik, může ale prolomit patovou situaci v návrhu zákona amerického Kongresu o pomoci, včetně pomoci Ukrajině. Komik-prezident Zelenskyj již o tom hovořil otevřeně, když řekl, že nyní bude každému naprosto zřejmé, že tento zákon je třeba přijmout a pomoci Ukrajině s Izraeli.

Kromě toho podpora západních elit, křesťanských sionistů a výborná hra Izraele v roli oběti, dokazují unipolaritu světa, množství výzev a úkoly před prezidenty Putinem a Si a nově rodícími se organizacemi a institucemi.

Reakce Západu na situaci v pásmu Gazy jsou velmi mírné, na porušení tabu útokem na velvyslanectví v Damašku prakticky žádné. Žádná země nepřerušila vztahy s Izraelem. Nikdo nemluví o sankcích proti Izraeli. Nikdo nemluví o vojenské akci proti Izraeli. Z uvedených skutečností vyplývá, jak jsem konstatoval předem, že svět stále funguje podle pravidel Spojených států a Velké Británie. V Moskvě i Pekingu si to uvědomují. Doufám, že z toho vyvodí patřičná opatření. Především v kontextu speciální vojenské operace na Ukrajině.

Pokud bude předem zmíněný a v patové situaci se nacházející zákon amerického Kongresu přijat v důsledku toho, co se nyní stalo mezi Íránem a Izraelem, ovlivní to bojeschopnost ozbrojených sil Ukrajiny. V tomto případě mohou být důsledky pro Rusko významné. Skutečnost, že je jeden pán a vlády cizích států se podle toho chovají, zvětší riziko pro Evropu.

Osobně jsem přesvědčen, že Írán zvolil velmi zdrženlivou reakci. Irán ví, že samotný Izrael, západní země a arabské země, které mu pomáhají, mají dostatek systémů protivzdušné obrany k tomu, aby prakticky eliminovaly jakékoli nebezpečí i pro vojenské účely, nemluvě o civilních. Proto se podle mého názoru jedná o velmi precizně propracovanou choreografii na scéně, na které se odehrál útok s očividným porušením mezinárodního práva, podobně jako tomu bylo s bombardováním čínské ambasády v Bělehradě NATO v roce 1999.

K velkým chybám Izraele počítám skutečnost, že Izraelské obranné síly vedou válku v pásmu Gazy proti civilnímu obyvatelstvu již sedm měsíců. Kromě vysokého počtu obětí tento konflikt dosud Izraeli nic podstatného nepřinesl. I proto jsem přesvědčen, že jedním z cílů útoku na velvyslanectví, kromě těch operačních, bylo odvést pozornost i od rétorických neshod mezi vládami USA a Izraele. Proto útok hodnotím jako zbraň hromadného odvádění pozornosti.

Za chybu považuji vše, čeho jsme byli v posledních měsících svědky: pokusy najít řešení palestinského problému s pomocí úplného vyhnání Palestinců, přinejmenším z pásma Gazy, možná i ze Západního břehu, protože tam se také odehrávají velmi závažné akce ze strany Izraelských obranných sil a izraelských sionistických osadníků, kteří na těchto územích žijí.

Za velkou chybu budu považovat odvetu Izraele, kterou mnozí jestřábi si přejí, a která se nabízí před Pesachem, židovskými Velikonocemi. Tématem židovského svátku pesach je návrat k fyzické svobodě a náročný proces, kterým je proměna člověka s otrockou mentalitou v člověka vědomím svobodného. Pesach (tj. překročit) připomíná biblický mýtus o otroctví Izraelitů v Egyptě a úsilí jejich vůdce Mojžíše vyvést je pod vedením Boha zpět do Izraele.

Za historickou chybu, která by mohla vést k zániku Izraele v současné podobě budu považovat bombardování Al-Aksá, muslimské svatyně na Chrámové hoře v Jeruzalémě. O ní se zmíním v závěru příspěvku.

Rétorické neshody

Jeví se mi na základě hodnocení veřejně dostupných informací a na základě povrchní lingvistické analýzy, že diskuse o neshodách mezi Spojenými státy a Izraelem patří do kategorie slovní potyčky. Proč? Prezident Biden nemá potřebu kritizovat Izrael, a mohl by z technických důvodů přerušit vojenskou pomoc. Problém je ale v tom, že my bychom to pochopili, ale Američané a křesťanští sionisté ne. Proto se nabízí nezvětšovat rozsah existujících neshod.

Navíc by se nemělo zapomínat, že zatímco Izrael se cítí výjimečně sebevědomý v mezinárodním aspektu, je méně sebevědomý ve všem, co souvisí s palestinským problémem. Je proto důležité uvědomit si, že Izrael je praktikující etnokracie s vlivem nearabského obyvatelstva, a demokratickým režimem v tom smyslu, že země má poměrný volební systém. To znamená, že vláda do značné míry odráží veřejné mínění.

V důsledku války v pásmu Gazy je více než 60 procent Izraelců přesvědčeno, že IDF nedělá dost pro vítězství. To znamená, že Benjamin Netanjahu není sjednocujícím článkem vládní koalice, a odráží veřejné mínění v menší míře než jeho konkurenti. V některých ohledech zůstává Benjamin Netanjahu jedním z nejzdrženlivějších politických vůdců, protože jeho soupeři, jestřábi, jsou mnohem více agresivní.

Rakety nad mešitou, nad Chrámovou horou

Povstání Palestinců z pásma Gazy, kterým to všechno začalo, se ve skutečnosti nazývalo potok Al-Aksá. Al-Aksá je muslimská svatyně na Chrámové hoře v Jeruzalémě, druhá po Mekce. Brání Izraeli ve stavbě Třetího chrámu na Chrámové hoře.

V islámské eschatologii existuje představa, že kdyby Židé postavili Třetí chrám, nebude to chrám židovského boha, ale chrám lháře, Antikrista a začátek světové války.

V hadísech (konverzaci a činech proroka islámu, také legendy o slovech a činech proroka Mohameda, ovlivňující různé náboženské a právní aspekty života muslimské komunity) je Sýrie prohlášena za území Mahdího farnosti, islámské eschatologické postavy, která podle islámu přijde na Zemi, aby ji vedla několik let před koncem světa, zbavila ho zla a obnovila pravé náboženství. Mahdi (není zmíněn v Koránu, což je důvod, proč někteří muslimové vylučují víru v jeho příchod), ale objevuje se v některých hadísech, ačkoli zmíněné hadísy nejsou součástí dvou nejprestižnějších sbírek: Al-Bukhari a Muslim ibn al-Hajja Mahdi.

V tomto kontextu je na bíle dni připomenout, že íránští generálové Islámských revolučních gard byli zabiti v Sýrii izraelskou raketou. A že v současné době probíhá eschatologická mobilizace Izraele s cílem radikálů vyhodit do povětří Al-Aksá. Nelze proto vyloučit, že dochází i k eschatologické mobilizaci šíitů v Iránu. Vlivní v USA, Velké Británii a Rusku to jistě vědí lépe, než mohu vědět já. Proto mají obavy z velké války s nedozírnými následky a vybízí ke zdrženlivosti. Na tomto místě se vracím k moderní politice a setkání 42. prezidenta Spojených států Bill Clintona s bývalým izraelským premiérem Barakem a bývalým prezidentem Palestinské národní samosprávy Arafatem před odchodem Clintona z úřadu.

Tenkrát Clinton řekl: Jediná šance, která zbývá, je uzavřít mírovou smlouvu, než odejdu. Arafat odpověděl, že mešitu Al-Aksá nemůže dát. Zřeknout se mešity byl však jeden z nejdůležitějších požadavků Izraelitů. A Clinton pak pronesl historickou větu: Možná to teď nepodepíšete, ale mějte na paměti, že bude prolito tolik krve, že toho budete později litovat.

Netanjahu, který vzlétl se svým Boeingem 767-338 do vzduchu během íránského útoku v noci 14. dubna a kroužil nad Beerševou ještě dlouho poté, co útok skončil, podle neověřených zpráv řekl: Jsme připraveni udělat proti Íránu cokoli a neočekáváme slitování pro žádného Íránce.

Závěr

Jestliže předem uvedené je pravda, znamená to, že Izrael je připraven zvýšit teplotu na bojišti. Nelze proto vyloučit reakci do 22. dubna, před židovským svátkem Pesach. A nedej Bůh, dojde-li k bombardování Al-Aksá. To by bylo příliš pozdě na hledání viníka a míru na světě.

Evropským politikům, včetně českých, a kandidátům do EP, kteří mudrují jako mladá a krásná o podpoře vojenského průmyslu po vzoru USA jako páteře prosperity a kvality života v české kotlině, si dovoluji připomenout, že Židé budují budoucnost tak, jak ji chápou a považují ji za nezbytnou pro sebe. Jsou stejně jako my, lidské bytosti, které v rámci svého nábožensko-mystického světonázoru vytvářejí budoucnost vlastníma rukama. Souhlasu netřeba. 1

*

Jan Campbell, Vaše Věc

3.9 7 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
16 komentářů
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Pozorovatelka
Pozorovatelka
před 1 měsícem

S článkem absolutně nemohu souhlasit, za mě je plný nepochopení celého dění. Jestli jsem ochotna něco z něj přijmout, tak to, že Izrael ze sebe opět jednou vytvořil oběť – tentokrát ale s krutým zjištěním, že to už nefunguje a že je odepisován i dřívějšími spojenci – jak píšu jinde, přes Katar ho právě… Číst vice »

Pozorovatelka
Pozorovatelka
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Pozorovatelka

Autor v tom dále vůbec nebere v potaz, že Palestina (přesněji území, které z původního území zbylo poté, co se z Palestiny stalo hlavně Jordánsko), je ve skutečnosti Judea – proto i tolik ortodoxních židů volá po zničení Izraele. Kdo bude vítězem po likvidaci Izraele, ať si každý probere sám, jen bych připomněla, že to byl perský/íránský… Číst vice »

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Pozorovatelka
Pozorovatelka
Pozorovatelka
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Pozorovatelka

A ještě poslední vsuvka – Abrahám je považován za otce všech tří monoteistických náboženství: judaismus, křesťanství, islám. Abrahám ale je původem z babylonského (!) města Ur, které se ale údajně mělo jmenovat Uru-salem. Tak to jen taková perlička, že babylonská EU (podoba budovy čistě náhodná?) je hlavním realizátorem přechodu od “šalom”… Číst vice »

Pozorovatelka
Pozorovatelka
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Pozorovatelka

K tomu odkazu na Marxe mi jednak nejde ještě nedodat, že můj názor na sobotní hlasování v USA o jejich pomoci Ukrajině a Izraeli s tím, že Ukrajina může být hozena přes palubu, zatímco Izrael se nějaké pomoci ještě dočkat může, který jsem napsala zde https://www.novarepublika.cz/2024/04/johan-beckman-pokud-nahradi-ukrajinskou-armadu-finsti-zaloznici-bude-to-jen-cast-problemu-jez-pripravuji-spojene-staty-pro-rusko#comments mi navíc ladí právě s tím, že Ukrajina je… Číst vice »

SunTzu
SunTzu
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Pozorovatelka
Pozorovatelka
Pozorovatelka
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  SunTzu

Viděla jsem zatím jen prvních cca 10 minut (díky za odkaz), jen nechápu, jak se tím vylučuje moje tvrzení, že Izrael “ze sebe opět jednou vytvořil oběť – tentokrát ale s krutým zjištěním, že to už nefunguje”, když celý ten útok Íránu byl ve skutečnosti předem domluvenou fraškou a to především s tím… Číst vice »

Karel2002
Karel2002
před 1 měsícem

Ne, že bych někomu chtěl radit. Navíc jsem ateista. Ale ty muslimské země Blízkého východu se musí spojit, zapomenout na náboženské spory, na své děti na západních školách. Pak teprve z nich bude mít Izrael strach a ani USA s Anglií je nebudou moci porazit.

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 1 měsícem

Kdyz se Clintonove ptali,co by delala jako prezidentka, prvni,co ji napadlo bylo,ze pujde na Iran …takze v planu to meli dlouho

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  palasovar@gmail.com

Dobre si to pamatuji,protoze jsem se ” modlila”, aby ta baba volby nevyhrala..Oni vzdycky neco rozbiji a na nas pak je,abychom po nich ” uklizeli”

Primak
Primak
před 1 měsícem

Nedostala se tam malá chybička? Pod odstavcem Pravděpodobné chyby útoku Izraele v první větě by logicky místo Izraele měl být Irán se přepočítal?

Primak
Primak
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Primak

Jinak, velmi zasvěceně zhodnocení situace, jako obvykle od autora.

unkas
unkas
před 1 měsícem

upřesním:”úsilí jejich vůdce Mojžíše vyvést je pod vedením Boha zpět do Izraele.” … nikoliv zpět do Izraele, který předtím nikdy neexistoval, ale do tzv. “země jim slíbené” jejich krvavým bohem Joshuou… geograficky do dnešní Palestiny, kde před příchodem Židů žili již dlouho Filištínští (Palestinci), Kanaánci a další etnika. Která všechny podle instrukcí… Číst vice »

Karel2002
Karel2002
před 1 měsícem

Rusko bylo donedávna v dobrých vztazích, jak s Iránem, tak s Izraelem. Chápe, že to měl Irán v minulosti těžké, hlavně kvůli USA, chápe také, že stát Izrael vznikl hlavně kvůli holocaustu, který zažili i Rusové a vůbec Slované. Proto je Rusko zdrženlivé.

Primak
Primak
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Karel2002

Rusko je zdrženlivé, neb tam žije pár milionů židů a ti jsou tam dobře organizováni. A tedy na ně musí být brán zřetel. Mimo to, proč by se Putin do toho měl nadměrně montovat? On má jinde co dělat. A zde si vezme své, tak jako z jiných konfliktů.

palasovar@gmail.com
palasovar@gmail.com
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Primak

To je fakt.V Izraeli meli rusky ctvrtek…v te dobe ve vsech obchodech znela hlavne rustina

Karel2002
Karel2002
před 1 měsícem
Odpověď uživateli  Primak

V Rusku žije také plno muslimů. Mají k dispozici jednu z největších mešit na světě.