V Rakousku sílí podezření na falšování korespondenčních hlasů u eurovoleb

V Rakousku již v minulosti řešili problémy s korespondenčními volbami. Stalo se tak v době, kdy museli opakovat finále prezidentských voleb, což zdůvodnili údajně špatnými obálkami pro korespondenční volby.

Nakonec vyhrál zelený kandidát, který byl oporou vládnoucího establishmentu i bruselské politiky, což nemohlo nikoho udivit.

To, že právě v roce 2020 hojně využívané korespondenční hlasy pro prezidentské volby v USA zcela právem zpochybnily jejich výsledek, snad netřeba připomínat.

Stejně tak nelze pochybovat o tom, že stávající vláda pětikolky hledá právě cestou lehce manipulovatelných korespondenčních voleb své voliče v zahraniční.

V Rakousku, kde platí korespondenční volby od roku 2007, již začínají chápat, že i tam byly zavedeny zcela účelově. Analýza nedávných eurovoleb totiž jasně ukazuje na to, že i tyto korespondenční volby musely být zmanipulovány.

Zkušenosti z Rakouska potvrzují, že vládnímu establishmentu jde při jejich schválení o jediné: o možnost jednodušších volebních manipulací.

I když u nás mají být korespondenční volby zatím pouze pro voliče v zahraničí, pak i to lze velmi dobře zmanipulovat. Třeba tím, že náhle bude volit o několik stovek procent víc voličů žijících v cizině.

Obzvlášť v situaci, kdy chtějí dopřát možnost volit skutečně i těm, jejichž předci emigrovali někdy před 100 lety (a tedy často ani neumí česky), se můžeme nakonec ještě divit, kolik z nich najednou jakoby „projeví zájem“ volit třeba Piráty nebo TOP09.

Zkušenosti z Rakouska, o nichž si můžete přečíst níže, jen potvrzují, že korespondenční volby mají jediný cíl: zmanipulovat výsledky.

Objevily se otázky, které by se měly vztahovat na každou analýzu voleb od zavedení poštovního hlasování v roce 2007. „Podle mého názoru bylo poštovní hlasování zavedeno s cílem vytvořit možnost manipulace,“ vysvětluje šéfredaktor Report24.news Florian Machl.

Celé dny vyhodnocoval dostupná data z voleb do Národní rady v roce 2017 a z aktuálních voleb do EU a diskutoval o nich s matematiky a statistiky.

Závěr: V celém Rakousku, od metropole až po nejzapadlejší vesnici, se poštovní voliči chovají nápadně mimo jakékoli statistické vysvětlení. To je masivně na úkor FPÖ (Svobodní), tentokrát poněkud na úkor ÖVP (pozn.: lidovci) – a velkými „vítězi“ jsou Zelení a NEOS (pozn.: obdoba naší TOP09).

Souhrnně lze říci, že ve volbách do EU v roce 2024 hlasovalo až 27 procent Rakušanů voličským průkazem/poštou. Jde o velké množství z celkového počtu odevzdaných hlasujících nebo platných hlasů.

Matematici vědí, že čím větší je dav, tím menší je pravděpodobnost, že se jejich chování bude lišit od populace. Na základě dostupných údajů by byl v jednotlivých případech přijatelný interval spolehlivosti plus/minus 4,5 procenta odchylky ve voličském chování.

Byly však pozorovány odchylky 50 až 150 procent a v některých případech i více. Odchylky jsou v celém Rakousku stejné. Vždy jde ve prospěch Zelených a NEOS a masivně v neprospěch FPÖ, o něco méně v neprospěch ÖVP.

Zajímavé je, že SPÖ a DNA nejsou odchylkami téměř ovlivněny, což je matematicky stejně podezřelé.

Existuje mnoho zvěstí, že s hlasováním poštou není něco v pořádku. Problémem jsou důkazy. A nutno také říci, že manipulace v rámci volebních komisí v obvodech jsou v tuto chvíli spíše nemyslitelné.

Poštovní hlasy mají obecný problém, že neodpovídají pravidlům demokracie, která byla dohodnuta: hlasovat se musí ručně a bez vlivu. Toto nelze ověřit poštovním hlasováním – proto je to zásadně nedemokratické.

Mnoho lidí se obává, že hlasy, které přišly neověřitelným způsobem, budou následně spočítány neveřejně a mohlo by se s nimi něco stát – nebo se zmanipulují cestou tam. To samozřejmě živí fámy a konspirační teorie.

Tyto voličské průkazy navíc vždy na poslední chvíli ruší výsledky voleb nebo mají trvalý vliv. Pamatujeme si federální prezidentské volby, kde kandidoval Norbert Hofer z FPÖ proti Alexandru Van der Bellenovi ze Zelených. S korespondenčními hlasy bylo najednou všechno jinak – mnoho občanů to nechápe a ani to nevypadá dobře.

Od té doby, co bylo v Rakousku v roce 2007 zavedeno poštovní hlasování, jsme v médiích slyšeli, že tento způsob hlasování samozřejmě používají pouze chytřejší a vzdělanější lidé.

Takže asi všichni bohatí, zelení akademici ve svých rezidenčních čtvrtích, kteří umí všechno lépe, všechno znají a lépe. Když neustále slyšíte podobné zprávy, máte tendenci tomu věřit. Je ale toto tvrzení skutečně udržitelné?

V prvních volbách po reformě volebního zákona v roce 2007 byl podíl platných hlasů na voličský průkaz 7,8 procenta. Tento příběh se k tomu vlastně dobře hodí. Zelení tehdy měli výsledek 10,43 procenta platných hlasů.

Mnoho zelených mohlo využít nové možnosti, neboť dosáhli 15,6 procenta hlasů na voličské průkazy, tedy výrazně více než ti, kteří volili osobně ve volební místnosti.

Maximální podíl voličských průkazů na platných hlasech je nyní téměř 27 procent – ​​kolik jich bylo skutečně odevzdáno, již nevíme, protože možnosti kontroly byly prakticky zrušeny.

Pokud vezmete celkový počet oprávněných voličů, v těchto evropských volbách bylo vydáno 15,5 procenta voličských průkazů. Je jich tolik, že je dnes zcela nemožné, aby voliče, kteří volí korespondenčně, tvořili primárně nebo převážně zelení.

V tomto bodě se musíme zabývat statistikou a teorií množin, abychom mohli lépe porozumět tomu, jak vyhodnotit vysoké procento z celkové veličiny.

Nejdůležitějšími hodnotami jsou celkové množství a vzorek. V médiích jsme často konfrontováni s předvolebními průzkumy. Média a průzkumné ústavy tvrdí, že průzkumem určitého počtu oprávněných voličů mohou získat reprezentativní informace, které umožňují vyvozovat závěry o chování populace jako celku.

A ve skutečnosti tyto výsledky průzkumu většinou nejsou příliš daleko od výsledků voleb. Tentokrát se bavíme o celkem 6 372 204 oprávněných voličích – vzorek, který ústavy využívaly, byl obvykle 2 000. To znamená, že z 0,03 procenta celku získáte poměrně přesné informace o chování při hlasování.

Dejme to do vztahu k poměru celkového množství k počtu vydaných voličských průkazů. Stejných 6 372 204 oprávněných voličů má 958 948 voličských průkazů.

Myslíte si, že 15,5procentní vzorek by měl poskytnout lepší a přesnější výsledek než 0,03procentní vzorek? Náš vzorek je 517krát větší – takže můžete předpokládat, že konečný výsledek bude z poloviny přijatelný.

Čím větší je vzorek, tím podobnější je složení celkového množství. Vezmete velikost celkového množství a velikost vzorku a pak můžete pomocí vzorců vypočítat, s jakou odchylkou ještě musíte počítat. Čím menší je vzorek, tím větší je tato odchylka. Čím větší je vzorek, tím je menší.

S našimi korespondenčními hlasy máme nyní velikost vzorku 15,5 procenta, pokud předpokládáme všechny oprávněné voliče – a pokud předpokládáme možné odevzdané platné hlasy, pak máme dokonce velikost vzorku až 26,75 procenta.

U tak velkého vzorku by se jeho složení nemělo téměř vůbec lišit od celkového množství.

Předpokladem je, aby se celkový počet dobře promíchal – ve volbách to znamená, že možnost volit poštou využijí všichni lidé ze všech společenských vrstev a voliči ze všech stran v poměrně stejném poměru.

To v roce 2007 se 7,8 procenty poštovních hlasů nemuselo platit – s až 26,75 procenty je prostě neuvěřitelné, že se poštovní voliči mohou ještě výrazně lišit.

Toto je náš výchozí bod. Ve skutečnosti by se výsledky hodnocení poštovních hlasů neměly výrazně lišit od hodnocení osobních hlasujících. Pamatujme si relativní směrodatnou chybu a interval spolehlivosti.

Dá se to určit matematicky – v maximálním případě by odchylka v námi vyhodnocovaných volebních okrscích měla být maximálně 4,5 procenta.

Ve skutečnosti jsme viděli volební okrsky, kde se chování poštovních voličů liší o více než 150 procent ve srovnání s osobními voliči. A nejsou to ojedinělé případy. Podívali jsme se na města, podívali jsme se na okresy a podívali jsme se na celé země. Stejný obrázek se objevuje všude v Rakousku.

V těchto evropských volbách se poštovní voliči po celém Rakousku, od Vídně po Vorarlbersko až po nejmenší volební obvod v Dolním Rakousku, chovali následovně:

FPÖ obdržela o 50 % méně poštovních hlasů, než by se statisticky očekávalo.
ÖVP obdržela o 25 % méně poštovních hlasů, než by se statisticky očekávalo.
Zelení a Neos obdrželi zhruba o 50 % více poštovních hlasů, než by se statisticky očekávalo, a mezi šťastnými výherci byli také komunisté.

Zatímco jako zázrakem se voliči SPÖ a nové stranické DNA chovali do značné míry stejně, a to jak osobní voliči, tak voliči poštou.

Naše výsledky jsme zaslali fyzikovi a matematikovi Dr. Retzlaffovi, který klasifikoval odchylky jako vysoce významné, ale nemůže nabídnout vysvětlení. Vyzývá k prošetření věci.

Nyní stojíme před velkým problémem. Hlasy poštovních voličů ani v nejmenším neodpovídají tomu, co by se dalo čekat. A neexistuje pro to žádné vysvětlení. Jistě, mnozí řeknou: Ano, samozřejmě, dochází k manipulaci s voličskými průkazy. Ale není to tak snadné.

V těchto evropských volbách bylo 80 procent voličských průkazů sečteno ve volebních okrscích, 20 procent od neděle do pondělí v okrskových volebních orgánech. Pro někoho, kdo by chtěl manipulovat, by toho bylo hodně. Že by ale výsledek mohl být správný, překvapuje i matematiky a statistiky.

Ve volbách do Národní rady v roce 2017 bylo všechno trochu jinak. Voličské průkazy se tehdy pravděpodobně sbíraly na ministerstvu vnitra a centrálně se počítaly. Proto existují velmi přesné výsledky, které lze i dnes prohlížet a vyhodnocovat.

Jaké to tehdy bylo? Bylo chování voličů v očekávaném rozmezí výkyvů? A ejhle: ne. I tehdy se výsledky značně odchýlily od očekávání – opět k masivní škodě FPÖ a k masivnímu prospěchu Zelených – a to byl i případ velmi velkého vzorku, který by neměl dovolit tak masivní odchylky.

Co toto odlišné chování voličů znamená v praxi? Díval jsem se na to konkrétně v případě Vídně pro evropské volby v roce 2024. Tentokrát jsme měli k dispozici vzorek 5,36 procenta – voličské průkazy, které se počítaly zvlášť od neděle do pondělí.

Korespondenční voliči se chovali výrazně jinak než osobní voliči. Ale co kdyby se všichni nepřítomní voliči chovali přesně tak, jak naznačovaly poslední sečtené hlasovací lístky? Bylo vydáno šestkrát více voličských průkazů.

Pokud by byly odevzdány absolutně všechny voličské průkazy, byly platné a chovaly se tak deviantně, pak FPÖ ve Vídni ztratila 4,5 procentního bodu volebního výsledku a zelení získali téměř 4,4 procentního bodu k volbám. Samozřejmě i u korespondenčních voličů musíte počítat s tím, že ne všichni své volební lístky použijí – a některé hlasy jsou neplatné.

Zde je tedy druhý výpočetní model, kde bylo odevzdáno pouze 75 % nepřítomných hlasovacích lístků. Pak by FPÖ ve Vídni ztratila 3 procentní body a Zelení by získali 3 procentní body. V obou případech by NEOS byli velkými vítězi, ÖVP a socialisté by něco ztratili a DNA by zůstala zhruba stejná.

Pojďme se nyní zamyslet nad federálním výsledkem. FPÖ nakonec chyběla tři procenta na všechny průzkumy včetně exit polls. Pokud stejným způsobem extrapolujete federální výsledek a odstraníte nepřítomné voliče, konečný výsledek Strany svobody by byl mezi 27 a 29 procenty – přesně tam, kde výsledky průzkumu předpovídaly.

Pojďme se konečně podívat, jak se chovali voliči ve Štýrsku. Tato čísla jsou obzvláště vzrušující (v tabulce je označeno, o kolik hlasů dostaly dané strany v příslušném obvodě méně než v rámci celkových výsledků nebo o kolik víc, výrazné odchylky jsou červeně – minus a zeleně – plus):

Ve Štýrsku se korespondenční voliči chovají o 156 procent jinak než průměrní voliči, když jdou hlasy výrazně ve prospěch Zelených – a o 45 procent jinak, když jdou proti FPÖ. Radovat se mohou Neos, jejich nárůst je 46 procent, socialistům naopak chybí nadprůměrný počet hlasů. Tento trend pokračuje ve Steyr Land.

Jaký je náš závěr z této záležitosti?

Na jedné straně je třeba tyto odchylky, které nelze ničím vysvětlit, prozkoumat. Na druhou stranu byste možná neměli trávit příliš mnoho času hlasováním poštou. To by mělo být bez náhrady zrušeno a volební systém by měl být vrácen do stavu před rokem 2007.

Nikdo nechce tvrdit, že v Rakousku v letech 1955 až 2007 nebyly žádné demokratické volby. Naopak, základní principy – neovlivněné a ruční – zůstaly plně zachovány. Pro lidi, kteří v den voleb nemají čas, byly předem dva termíny hlasování, kam se museli dostavit osobně.

A i po zrušení korespondenčních voleb by zůstala komise pro staré, nemocné a slabé lidi upoutané na lůžko. Nikdo by tedy nebyl zbaven svého volebního práva, ale tyto pochybné výsledky by skončily.

Například ve Francii je hlasování pomocí voličských průkazů zakázáno – a už víme proč.

Tolik tedy zkušenost z Rakouska. I když jde o manipulace s hlasy v Rakousku a ne v zahraničí, princip je ten, že korespondenční hlasy jako takové jsou lehce manipulovatelné – a důkaz je předložen výše.

Nyní nechávají rakouští novináři volby prošetřit, tak uvidíme, jak se tato kauza vyvine. Každopádně potvrzuje, oč vlastně schválením korespondenčních voleb jde naší vládní sebrance především…

Umíte-li dobře německy, můžete se podívat na pořad, kde jsou důkazy o manipulacích s hlasy velmi detailně vysvětleny:

ZDROJ, Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda

3.6 14 hlasy
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
3 komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Praded
Praded
před 18 dny

Proč by to jinak sebejistá pětikolka zaváděla a zkorupovaný US potvrdil.

cablik
cablik
před 18 dny

A to nevíte že liberálové neustále lžou a podvádí proč si schválili korespondenční volbu u nás aby mohli podvádět. Pokud se ANO spojí s Motoristy a Stačilo tak jim vypálí rybník.

tomaskova
tomaskova
před 18 dny

K čemu tento sáhodlouhý článek? My to víme už dávno, že je to chystaný podvod a ti co spí spánkem spravedlivých, je to rozhodně neprobudí.