Takové zprávy přichází jak blesky v bouřce. Krajský soud kraje Morton v Mandanu v Severní Dakotě nařídil ekologistickým organizacím, k nimž patří Greenpeace, aby zaplatily společnosti Energy Transfer stojící za ropovodem Dakota Access odškodnění 665 milionů $. Tato částka je zjevně ohromným políčkem do tváře Greenpeace, kterou Energy Transfer žaloval za „pomluvy, nedovolené vnikání, obtěžování, občanské spiknutí a další přečiny“ v návaznosti na demonstrace proti tomuto projektu ropovodu v letech 2016 a 2017.
Porota v Severní Dakotě nic z toho nestáhla. Greenpeace byla prohlášena za odpovědnou, její metody za ilegální a její aktivity za škodlivé. Greenpeace už oznámila, že se odvolá.
Kromě právních rozepří vyvolává tento rozsudek otázku: co když tento případ znamená začátek význačného transatlantického rozkolu mezi Amerikou hájící své energetické zájmy a Evropou zabředlou ve své zelené romantice?
Podívejme se na fakta.
Dakota Access Pipeline, téměř 1 900 kilometrů dlouhá tepna vedoucí ropu z břidlicové formace od Bakken v Severní Dakotě po Patoka Illinois, byla terčem značných vášní. Od roku 2016 indiánské kmenty Siouxů a Cheyennů podporované armádou aktivistů, celebrit a organizací včetně Greenpeace tento projekt očerňovaly jako hrozbu posvátné indiánské půdě a vodním zdrojům. Do petic tekly desetitisíce podpisů a protesty na staveništích paralyzovaly práce, což Energy Transfer stálo asi 300 milionů $ na zdrženích a nadbytečných nákladech.
Hněv se často zvrhl i do otevřeného násilí a rozsáhlého vandalismu, což značně popudilo místní obyvatele, kteří mají dost těchto křížových výprav, které k nim táhnou odjinud. Prezident Donald J. Trump k řešení toho chaosu krátce po inauguraci roku 2017 vydal prezidentské memorandum k urychlení tohoto projektu, když umetal cestu skrze to, co nazval „neuvěřitelně obtížný a děsivý proces schvalování.“
Ropovod byl zprovozněn v květnu 2017. Energy Transfer se však okamžitě rozhodla pro právní ofenzivu. Podle Energy Transfer dirigovala Greenpeace demonstrace, financovala rozvrat a o ropovodu šířila lži.
Porota v Mandan v Severní Dakotě to 19. Března 2025 odsouhlasila a rozhodla, že Greenpeace International, Greenpeace USA a Greenpeace Fund Inc. musí Energy Transfer zaplatit souhrnné odškodnění 665 milionů $, tj. sumu, která zní jako vyhlášení války ekologistickým neziskovkám. Dny všemohoucnosti a faktické beztrestnosti ekologistických neziskovek jsou za námi.
Greenpeace USA teď brečí, že budou nuceni k bankrotu. Opravdu? Tato neziskovka se svou sítí dárců – malých, velkých a mega-velkých – by měla být schopna se vzchopit. Signál je jasný: ve Spojených státech se už jako legrace neberou ti, kdo sabotují ekonomiku a pošlapávají práva ostatních pod pláštíkem nějakého idealismu.
Evropa se mezitím stává utrženou ze řetězu. Greenpeace International si vydobyl evropskou směrnici anti-SLAPP – tj. iniciativu EU na ochranu osob, zvláště žurnalistů a aktivistů, před šikanujícími žalobami (Strategické žaloby proti účasti veřejnosti) zaměřenými na umlčování kritiky nebo účasti veřejnosti. Tato směrnice anti-SLAPP přijatá v dubnu 2024 Evropskou unií vždy připravenou financovat ty nejextremističtější neziskovky, je konkrétně zaměřená na imunizaci takových organizací proti soudním řízením. Greenpeace International podala žalobu na Energy Transfer (ET) podle směrnice anti-SLAPP v únoru 2025 v Nizozemsku.
Greenpeace tento incident spojuje s širšími environmentálními obavami, podle jejich prohlášení:
„Greenpeace International (GPI), jakožto sídlící v Nizozemsku, se odvolává na Holandský zákon o překračování a zneužívání práv stejně jako na Kapitolu V Směrnice EU přijaté roku 2024, která chrání organizace sídlící v EU proti SLAPP mimo území EU a nárokuje jim kompenzace. Tato Směrnice spolu s existujícím nizozemským právem dláždí cestu GPI, aby uplatnila kompenzace od tří subjektů v korporátní skupině ET za škody, které utrpěla a dále jimi trpí v důsledku SLAPP žalob a s tím spojených akcí v USA. Greenpeace International poslala v červenci 2024 Energy Transfer právní nárok pověřující ji, aby stáhla svoji žalobu v Severní Dakotě a vyplatila nám odškodné, nebo že bude čelit žalobě. Energy Transfer to odmítla udělat.
Greenpeace by zjevně ráda, aby organizace jako ona sama, mohly přímo nebo nepřímo vymáhat stovky milionů dolarů odškodného, přičemž by se bránilo, aby do toho soudy mohly zasahovat.
Uplatnitelnost anti-SLAPP směrnice EU na dotyčný rozsudek je pochybná, protože:
- Dotyčná anti-SLAPP směrnice v Nizozemsku ještě nenabyla účinnosti.
- V první řadě a především Greenpeace USA byla shledána povinnou zaplatit 400 milionů $ za činy spáchané v USA, přičemž anti-SLAPP směrnice EU se týká výlučně přeshraničních sporů. Podle Článku 1 anti-SLAPP směrnice to představuje jasně nepodložený nárok čili kořistnické právní řízení v občanskoprávních případech, které má přeshraniční prvky a je zaměřeno na osoby nebo subjekty známé jako cíle útoku SLAPP – kvůli jejich veřejné účasti. Požadavek na přeshraniční důsledky znamená, že SLAPP vztahující se pouze na domácí případy nespadají pod působnost této směrnice.
- Greenpeace byla shledána odpovědnou za činnosti vedoucí k násilí, ne za vyjádření svého názoru. Podněcování k násilí není názorem a anti-SLAPP směrnice EU se nevztahuje na násilné činy. Jejím primárním cílem je ochrana osob a subjektů zapojených do veřejné účasti před jasně nepodloženými nároky nebo zneužíváním občanskoprávních soudních řízení nebo komerčních řízení s přeshraničními dopady.
Pokud by však nález soudců v Nizozemsku byl ve prospěch Greenpeace International, neboť všechno je možné: pak by takovýto rozsudek byl jen dalším políčkem do tváře Spojených států. Dovolila by snad Trumpova administrativa takové nové vměšování Evropanů do suverenity USA? To vypadá, jako by EU svojí směrnicí zase jednou zkoušela diktovat zákony na americké půdě. Transatlantické napětí už teď živené obchodními spory, problémy se svobodou slova, financováním NATO a válkou na Ukrajině by se ještě vystupňovalo.
Za tímto právním konfliktem je ve hře střet civilizací. Na jedné straně Trumpova Amerika tažená mantrou „drill, baby, drill“ (vrtej, zlato, vrtej – “Drill, baby, drill!” byl slogan republikánské kampaně z roku 2008, který poprvé použil bývalý viceguvernér Marylandu na republikánském národním sjezdu v roce 2008. – pozn.red.N.R.) a nově nalezenou hrdostí na fosilní paliva. Hojná a levná břidlicová ropa a plyn by z Ameriky mohla udělat vůdčího světového producenta uhlovodíků. USA usilují o energetickou nezávislost masivními exporty kapalného zemního plynu.
Oproti tomu Evropa tvrdošíjně prosazuje svůj Green Deal, tj. projekt stejně nákladný, jako je iluzorní, jímž obětuje svoji konkurenceschopnost na oltář ekologistické dogmatiky. Zatímco se v Evropě továrny zavírají, tak se zase otvírají ve Spojených státech. Ten kontrast mezi pragmatismem a ideologií je ohromující.
Jaké si z toho všeho vzít poučení? Amerika si vybrala svoji stranu: energetickou suverenitu, prosperitu a ukončení nedotknutelnosti neziskovek zapojených do ilegálních aktivit. Greenpeace se může odvolat a jejich aktivisté mohou brečet, že jsou vystaveni „štvanici soudních stíhání“, ale vítr se už zjevně obrací.
*
Autor: TYLER DURDEN, Authored by Drieu Godefridi via The Gatestone Institute,
Další články k tématu:
Greenpeace má příkaz zaplatit přes 666 milionů $ za očerňování ropné společnosti
Greenpeace hrdinně ukradli 1000 klíčů od nových aut VW a ta zlá firma je za takovouto záchranu planety zažalovala
Podívejte se na polskou pohraniční stráž při útoku na člun Greenpeace blokující lodě s uhlím
Video-analýzy: Kulturní dědictví obrazců v Nazca je nenapravitelně poničeno… „Čmáranice zanechané Greenpeace jsou neopravitelné!“
Zdroj: https://www.zerohedge.com/geopolitical/europe-still-fighting-lost-energy-wars
