Istanbulské divadlo dekódováno

Jaký smysl mají tato jednání?

Turecko pod vedením oportunistického sultána Erdogana ve skutečnosti hostilo PR setkání mezi Moskvou, Kyjevem a sebou samým – přičemž Ukrajinci rozpoutali bleskovou kampaň infantilních výpadů, jejichž jediným cílem bylo ovlivnit světovou veřejnost. V ostrém kontrastu s tím se šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev snažil co nejvíce pozitivně prezentovat průběh jednání.

Dmitrijev tvrdil, že Istanbul 2.0 dosáhl rozsáhlé výměny vězňů (1 000 na každé straně), možností příměří, které předloží obě strany, a pokračování dialogu.

To není moc. No, alespoň diskutovali stejným jazykem: ruštinou. Nic se neztratilo v překladu.

Lze vážně argumentovat, že návrh na obnovení těchto jednání v této formě byl bezvýznamný. Na obzoru není nic, co by naznačovalo, že by se obě strany mohly v dohledné době dotknout zásadní otázky: celé geopolitické strategické rovnováhy ve východní Evropě, od Barentsova moře po Černé moře a dále, která vede k nové dohodě o „nedělitelnosti bezpečnosti“ s globálními dopady.

To znamená, že ať už se tato jednání budou dále ubírat jakýmkoli směrem, jsou objektivně nemožná. Mezitím bude pokračovat proxy válka na Ukrajině – a SMO.

To by také naznačovalo, že moskevské bezpečnostní kruhy považují neonacistické zločince v Kyjevě v nejlepším případě za reinkarnaci 6. armády Paula, s níž se vyjednává o konci bitvy, ale ne o konci války.

Dokonce i polorealisté NATO, jako je bývalý komodor Steven Jermy, byli nuceni přiznat, že „Rusko je v sedle“ a bezradní Evropané „se zdají věřit, že poražení by měli diktovat podmínky příměří nebo kapitulace“.

Všechno štěkání evropských válečných čivav nemůže zakrýt základní geopolitickou a vojenskou skutečnost: masivní ponížení NATO. Obrovským problémem Trumpa je, že to musí zvládnout – a prodat domácímu i světovému veřejnému mínění jako nějakou „dohodu“, kterou uzavřel s Putinem.

Je poučné vrátit se k velmistru Lavrovovi, který byl vždycky superrealista, a to v září 2024: „V dubnu 2022 dosáhli ruští a ukrajinští vyjednavači v Istanbulu dohody. Kdyby byla tato dohoda dodržena, Ukrajina by si zachovala část Donbasu. Ale pokaždé, když je porušena další dohoda, kterou Rusko vždy přijalo, Ukrajina se zmenšuje.“

(Velká) hra, znovu

Nyní zpět k (Velké) hře. Kyjevští vyjednavači nakonec přiznali, že kapitulace Ukrajiny znamená kapitulaci NATO a kapitulaci Impéria chaosu. To je pro vládnoucí třídy USA nejhorší možné prokletí. I velmi vyjednaná a pečlivě řízená kapitulace Ukrajiny bude nemožné prodat – nemluvě o tom, že Washington pod vedením narcistického Trumpa by musel přiznat strategickou porážku.

Protože to bude znamenat, že Impérium chaosu navždy ztratí Eurasii: nejhorší noční můru Mackindera a Brzezinského. Spolu s následným upevněním multinodálního, multipolárního světa.

Strategické partnerství Ruska a Číny si je velmi dobře vědomo všech zákoutí tohoto nadživotního procesu. Za současným tureckým kabuki jasně rozumí Velké euroasijské rovnici.

Peking si je plně vědom, že skutečným cílem NATO bylo vždy konfrontovat ho prostřednictvím Ruska. Ukrajina byla pěšákem NATO, který měl svrhnout Rusko a poté se dostat k Číně ze západu. Cílem vládnoucích elit USA při budování jejich thalassokratického impéria zůstává blokovat Čínu ze západu po zemi i po moři s využitím Ruska; poté využít Tchaj-wan jako základnu k blokádě Číny z východu po moři. Není divu, že kontrola nad Tchaj-wanem je pro Čínu strategickou nutností.

A opět nastupuje panika podle Mackinderova scénáře: strategické partnerství Číny a Ruska může NATO snadno porazit – a Rusko to již samo o sobě dělá. Xi a Putin před přehlídkou k Dni vítězství minulý týden v Moskvě opět osobně podrobně prodiskutovali šachovnici.

Konečný výsledek je opět jasný: USA ztratí celý euroasijský kontinent. Ukrajina je v těchto obrovských geopolitických souvislostech pouze loutkou bez suverenity ve (velké) hře.

Co se týče vzteklého klauna v Kyjevě, ten je pouhým hercem bez jakékoli autority, včetně vyjednávání. Je zcela ovládán ukrajinskými neonacisty, kteří ho zabijí, jakmile válka skončí. Je pouze jejich loutkou a dostává za to zaplaceno. A proto – s nadšenou podporou bezvýznamného Londýna, Paříže a Berlína – je posedlý pokračováním věčné války, která ničí národ, který údajně zastupuje.

*

Pepe Escobar, The Istanbul kabuki – decoded vyšel 17.5.2025 na Stragegic Culture.

Překlad Zvědavec