Nejzuřivější ruský generál převzal velení nad nejsilnější ruskou operační skupinou na Ukrajině!

(1) Nejagresivnější a nejtalentovanější ruský generál se ujal velení nejsilnější “grupirovky” ruských vojsk na frontě! A hned se pustil do práce! 

Řada z Vás se mně v posledních dnech ptala, jak je to se zajatými Ukrajinci z nedávno likvidovaného kurského výběžku. Faktem je, že Putin na začátku procesu likvidace kurského výběžku sebevědomě vyhlásil, že zajatců budou větší tisíce, a že nějak nebyli. Faktem taky je, že Rusové mají asi 8 až 10 krát více ukrajinských zajatců, než má kyjevský režim zajato Rusů. A že mazaný Zelenskyj proto neustále rafinovaně požaduje, aby se v rámci tzv. “dočasného spravedlivého příměří” vyměnili zajatci podle klíče, všichni za všechny. Nicméně stále zbývá otázka, kam se vlastně Putinem letos slibovaní ukrajinští zajatci z osvobozené kurské oblasti poděli, když evidentně prostě nejsou.

Záhadu neexistující masy ukrajinských zajatců z kurské oblasti tento týden na Ukrajině veřejně nakousnul, ke vzteku ještě slavnějšího generála Roberta “Maďara” Brovdyho,  tamní neméně ostřílený válečný veterán a nacionalista, velitel 1. úderného batalionu elitní 47. úderné brigády Magura, plukovník Oleksandr Širšin, když napadnul nejvyšší ukrajinské velení za totální neschopnost a zbytečné mrhání životů ukrajinských vojáků v idiotských masových šturmech a bitvách, které postrádají jakýkoli vojenský smysl, ale slouží pouze k politickému zviditelňování Zelenského a jeho nejvyšší generálské kamarily.

Plukovník Oleksandr Širšin, velitel elitního 1. batalionu elitní úderné brigády Magura, předevčírem odstoupil z funkce, a obvinil Kyjev z idiotského masivního krutého plýtvání životy ukrajinské pěchoty v kurské bitvě.

Plukovník Širšin současně se zveřejněním svého doslova protirežimního textu, na protest z velitelské funkce rezignoval, a popřál všem kyjevským politikům i aparátčíkům, aby i jejich děti a vnoučata musely brzy narukovat na frontu, a bojovat tam jako obyčejná pěchota, aby poznaly krutý a krátký život prostého ukrajinského vojáka. Kyjevský režim byl evidentně vyhlášením plukovníka Širšina zasažen v nevhodný čas na bolavém místě, protože okamžitě oznámil “zastavení útoků v kurské oblasti, které potrvá do vyšetření plného textu mimořádně drastického obvinění”.

Plukovník Širišin už novinářům oznámil, že jim brzy sdělí další podrobnosti ze své drsné zprávy, která je krom obecných argumentací přísně tajná. Celá 47. úderná brigáda Magura je přitom elitní ukrajinská jednotka, která od ledna letošního roku nesla nejtěžší břímě bojů s Rusy a Severními Kimy v kurské oblasti, a je známá i tím, že se český mainstream často a rád holedbá jejími tzv. vyhlášenými bojovými akcemi, při nichž chytří vojáci Magura snadno likvidují hloupé Rusy ve velkém.  (Viz zdroj videa jedna a dva z mnoha.)

Pokud velitel elitního 1. praporu 47. elitní úderné brigády rozpoutá celo-ukrajinský skandál, že s životy jeho vojáků bylo sprostě, nesmyslně a krutě plýtváno, aby se Kyjev před Západem mohl zviditelňovat, pak je jasné, že s životy mobilizovaných i řadových ukrajinských pěšáků z obyčejných brigád Zelenského režim už nakládá čistě zvěrsky. První část záhady, kam zmizeli Putinovi zajatci z kurské oblasti, je tak vyřešena. Leč to není všechno.

Někdy v průběhu letošního února, způsobem naprosto potichu, vytvořil náčelník generálního štábu ruské armády generál Valerij Gerasimov v kurské oblasti úplně novou 7. operační skupinu, a nazval ji “KURSK“. Dodnes není úplně jasné, jestli operační skupina “KURSK” byla v průběhu letošního roku celou dobu podřízená operační skupině “SEVER” generála Lapina, ale z vyjádření ruského ministra obrany Bělousova (video zde) se zdá, že v závěrečnou likvidaci ukrajinské skupiny vojsk v kurské oblasti řídila tato nová operační skupina už zcela samostatně. A z vyjádření mnoha ruských vojenských expertů, i z přiznání ukrajinských veteránů bojujících v této oblasti, je zřejmé, že nejméně od poloviny února probíhaly boje při likvidaci Ukrajinců na území kurské oblasti podle zcela nového taktického manuálu. Ten Rusové popisují nikoli jako “boj o vesnici”, nebo “boj o opěrný bod”, ale pouze jako “začištění vesnice”, nebo začištění “opěrného bodu”.

Celou vesnici obsazenou Ukrajinci, nebo opěrný bod pro jednu ukrajinskou četu, (četa cca 30 mužů), už nedobývá ruská rota o 2 tancích, 4 obrněncích a 50 pěšáků, ale pouze ji obsazuje jedno obrněné kolové vozidlo, nebo terénní tříkolky, či motorky, které na místo rychle dopraví 6 elitních ruských “šturmoviků”. Ti se rozdělí na tři dvojice, které koordinovaně postupují vesnicí, nebo opěrným bodem, a provádějí jeho “začistku”. První a druhá dvojice naváděná operátory slídících dronů postupuje dům od domu, bunkr od bunkru, a metodicky a nemilosrdně je začišťuje výbušninami od posledních přeživších Ukrajinců. Třetí dvojice je v záloze, a reaguje na nenadálé události, a specificky, kryje první dvě dvojice speciálními automatickými brokovnicemi proti ukrajinským dronům.

Změna ruské taktiky spočívá v prosté skutečnosti – Rusové v kurské oblasti od února letošního roku už vesnice nedobývali ztečemi, ale pouze je obsazovali, a začišťovali, protože krátce před tím, velmi rychle, velmi soustředěnými nálety absolutně přesných zabijáckých dronů, naprostou většinu přežívajících ukrajinských vojáků ve vesnici, nebo v opěrném bodu, vyhubili. Dva až pět přeživších Ukrajinců ve vesnici je po těchto soustředěných závěrečných útocích dronů natolik otřeseno, že už nekladou žádný odpor, a když se pokusí před provedením konečné pěší “začistky” svůj bunkr nebo doupě opustit, hlídkující dron je okamžitě zlikviduje. Dokonale propracovaná vyvražďovací ruská taktika dronů slaví v posledních měsících na bojišti ohromující úspěch. Rusové dělostřelbou, drony a klouzavými bombami neustále ničí ukrajinská obranná postavení. Jakmile je vyhodnoceno, že jeden opěrný bod mezi vesnicemi, nebo jedna vesnice byly těmito údery zbaveny většiny své posádky, a že opěrný bod je už zcela rozbit, nebo domy ve vesnici jsou už všechny zcela zničeny, a poslední obránci se už nemají, kde ukrývat, Rusové provedou závěrečný masivní nálet velmi přesnými drony, a vyšlou malé začišťovací komando. Při tomto vyhlazovacím způsobu boje zajatci nebývají, naprostá většina Ukrajinců padne, aniž by mohla spatřit Rusa, nebo po něm snad i vystřelit. Jakmile “šturmovici” vesnici začistí, další technika na místo dopraví 4 až 6 ruských řadových vojáků se zásobami, a ti se vesnici zakopou, a “šturmovici” odjedou odpočívat do týlu. Rusové i Ukrajinci přiznávají, že dokonalá přesnost dronů, které dokáží většinu obránců vesnice velmi rychle vyhladit, soustředěným útokem krátce po té, co děla a klouzavé bomby rozbijí naprostou většinu většinu všech jejich úkrytů, úplně změnil poměr ztrát útočník/obránce. Platil-li takřka sto let poměr ztrát 3 ku 1, dnes platí 1 ku 3. A to je druhá část odpovědi, kam zmizeli Putinovi zajatci z kurské oblasti.

Nejagresivnější a nejtalentovanější mladý ruský generál Valerij Soludčuk  převzal velení operační skupiny STŘED, a hned se pustil do práce.

Technika těchto útoků i její důsledné uplatňování jsou dílem ruského generála Valerije Solodčuka, který v závěrečných bojích velel nové operační skupině KURSK, a 15. května nahradil do Moskvy povýšeného generála Mordvičeva ve velení nejsilnější ruské operační skupiny STŘED.

Generál Solodčuk je mimořádně agresivní a tvrdý generál. Je absolventem Suvorovského leningradského učiliště, Rjazaňského učiliště pro vyšší velitele výsadkových vojsk, i dvou nejvyšších ruských válečných akademií. Na začátku Putinovi speciální operace v únoru 2022 vpadl včele výsadkářů z Běloruska na Kyjev a celou tuto sebevražednou diverzní operaci, která podle staré sovětské strategie “hloubkového manévru operační údernou skupinou” měla za cíl rozvrátit průběh ukrajinské mobilizace a přitáhnou všechny dostupné ukrajinské síly k obraně Kyjeva, a získat tak ruským silám na Jižní Ukrajině čas k dobytí Mariupolu, severního pobřeží azovského moře, a k vybudování neprostupné obrany od jaderné elektrárny na jižním Dněpru až k městu Doněck, zvládnul s překvapivou bravurou a lehkostí, a jak se už ukázalo i s mizivými ztrátami vzhledem k sebevražednému charakteru této operace v hlubokém týlu nepřítele proti obrovské početní převaze.

Ruský diverzní útok na Kyjev vedený Solodčukovými výsadkáři z Běloruska v roce 2022 je nejlépe pochopitelný při srovnání s tzv. “Raid on Tatsinskaya“, operací kterou provedl v prosinci 1942 slavný sovětský generál Vasilyj Badanov. Ten včele tankového sboru proniknul hluboko do týlu německé armádní skupiny JIH, a obsadil klíčové německé zásobovací letiště Tacinskaja, ze kterého se dopravovaly zásoby obklíčené Paulusově 6. armádě ve Stalingradu. Maršál von Manstein stál tou dobou už pouhých 48km od Pauluse, ale úder Badanova do jeho hlubokého týlu ho donutil okamžitě přesunout své nejsilnější tankové divize 6 a 11, a pěší divizi 306 z útoku na osvobození Pauluse, k provedení rychlého obklíčení a okamžitého zničení Badanova tankového sboru. Ačkoli Badanov při útoku na letiště Tacinskaja zničil stovku dopravních letadel, a na několik dní znemožnil letecké zásobování 6. armády, za hlavní úspěch jeho operace se počítá odvlečení hlavních obrněných sil von Mansteina, z útoku na ústrety Paulusovi, ke zničení Badanova. Kdokoli si dovolil v dalším průběhu války před Stalinem nějak zpochybňovat Badanova, dočkal se okamžitého Stalinova zlověstného zasyčení “Tacinskaja”, a kdyby Badanov neutrpěl v roce 1944 jako velitel tankové armády v bojích na Ukrajině těžké zranění, byl by mnohem slavnější, než je dnes. Od obrovského úspěchu nájezdu Badanova na Tacinskaja, bez kterého by zřejmě von Manstein mohl vysvobodit 6. armádu z obklíčení, nebo jí aspoň dopravit po zemi pár tisíc tun zásob, které už měl naložené na automobilech, sovětská a ruská válečná škola dobře chápou smysl obětování stovek tanků a tisícovek vojáků při takovém to hloubkovém nájezdu, který vyhrává čas a odvléká na sebe velké nepřátelské síly z klíčových úseků fronty. Jak jsem už napsal v minulých analýzách, generál Valerij Gerasimov je zanícený vojenský historik, Badanovův nájezd na Tacinskaja je naprostá klasika tohoto žánru, a Solodčukův nájezd na Kyjev z Běloruska v únoru 2022 vstoupí do dějin teprve, až válka skončí, a západní analytici budou moci konečně odložit cenzurní brýle. 

Agresivitu generála Solodčuka nejlépe zachycuje tato mapa jihoamerických válečných analytiků ze 16. května letošního roku. Ti do ní namalovali očekávané linie postupu levého křídla ruské operační skupiny STŘED v oblasti bojiště východně od aglomerace Pokrovsk-Myrnohrad. Do mapy jsem pro zvýraznění namaloval žlutou čáru. Když se podíváte do oblasti žluté čáry na tři dny staré předpoklady jihoamerických zavilých nepřátel Putina, zjistíte, že počítali s tím, že koncem června (na mapě June?) Rusové obsadí oblast vymezenou červenou čárkovanou linií. Je ovšem teprve 19. květen, a Rusové už v pátek obsadili levou část celého území – městys Myrolubivka, viz analýza 2299, a včera v neděli pravou a střední část území – vesnici Poltavka. O celou oblast obsadili způsobem, jak jsem popsal výše v analýze. (Zdroj mapy) Rusové včera tvrdili, že postoupili 5km za 24 hodin, a ovládli území o rozloze asi 15km2, jen při tomto jediném útoku vedeném několika vojáky.

Proč Rusové útočí na Poltavku je zřejmé z této mapy – mohou z ní už drony a minomety kontrolovat boční ukrajinskou zásobovací cestu vedoucí ze Slovjanska do Pokrovska. Po vyřazení této komunikace z provozu zůstane Ukrajincům k zásobování Pokrovska už jen cesta přes městečko Doboropole (oranžový hexagon).

Tak jsem tedy opravdu zvědav, jak zítra Trump přesvědčí Putina, aby uzavřel mír. Přeji krásný a příjemný den, a omlouvám se za maily, stihl jsem sotva půlku, takže zbytek dnes a zítra. Děkuji za pochopení.

*

Ve čtvrtek 15. května jsem byl hostem u Zdeňka Chytry na Svobodném rádiu – pořad najdete zde. V úterý 13. května jsem byl hostem u Petra Hájka na Protiproud TV – pořad najdete zde. Na všechny maily začnu odpovídat dnes odpoledne, jsem rád, že jsem minulý víkend náročný na střídání biorytmů noc/den i s nachlazením přežil. Děkuji za pochopení, že analýzy ztratily pravidelnost.

*

Michael Svatoš, MaP 2300