Kdo vyčistí Augiášův chlév v ČT?

Lidé, kteří rozhodně nehájí naše zájmy, ovládli sněmovnu, senát, úřad prezidenta i „veřejnoprávní“ sdělovací prostředky. Česká televize je toho exemplárním příkladem. Za povinného finančního přispění celé společnosti se z České televize stal stát ve státě, nekontrolovatelný, nedotknutelný.

Není lehké určit konkrétní příčiny dnešního stavu české společnosti. Napadá mne mimo jiné nesvornost, ignorance, rezignace a nedůvěra v sebe sama. Česká společnost se rychle, a v podstatě absolutně, vzdala svého základního práva mluvit do věcí, které se jí týkají. Důsledky jsou dnes jasně patrné.

Lidé, kteří rozhodně nehájí naše zájmy, ovládli sněmovnu, senát, úřad prezidenta i „veřejnoprávní“ sdělovací prostředky. Česká televize je toho exemplárním příkladem. Za povinného finančního přispění celé společnosti se z České televize stal stát ve státě, nekontrolovatelný, nedotknutelný.

Česká televize se ani nesnaží přinášet objektivní zpravodajství, nerozlišuje mezi komentáři a zprávami. Je to prostě organizace, která dohlíží na to, co si lidé mají myslet, koho obdivovat, nenávidět, komu se posmívat. Diváků sice ubývá, ale její vliv je stále nemalý a i když si to asi nepřipouštíme – základní mantra zpravodajství ČT: „Stokrát opakovaná lež se stává…“ slaví mnohdy úspěch. Pakliže se divíme, jak je možné, že není peněz na školství ani na důchody, na výstavbu bytů, že prezidentem je bývalý komunistický rozvědčík, ve vládě zasedli lidé, jako je Lipavský nebo Černochová a sněmovně „vládne“ Pekarová, měli bychom si uvědomit, v jakém (mediálním) prostředí jdou lidé obvykle k volbám.

Média s předstihem cíleně likvidují vybranou opozici a ani v debatách zpravidla nepřipustí účast lidí, kteří by nebyli pečlivě vybráni a prověřeni. Společnost je zahlcována částečnými, často podstatně zkreslenými informacemi, které jsou vydávány za ověřené zprávy.

Připomeňme, že už v minulosti se Česká televize volby opakovaně pokoušela ovlivnit. Vzpomeňme na „Kubiceho zprávu“, která, uveřejněna pár dnů před volbami, jistě ovlivnila jejich výsledky.

Později, podobným způsobem, byl den před volbami akcí zvanou „Panama Papers“ diskreditován předseda ANO Babiš. Na objektivitu ČT v prezidentské volbě si čtenář jistě sám vzpomene.

ČT byla opakovaně pravomocně odsouzena za neposkytnutí informací – byla dokonce v exekuci, ale pokutu zaplatili povinní přispěvatelé a nic se neděje.

ČT byla odsouzena za dehonestující výrok o bývalé šéfce ERÚ Aleně Vitáskové k zaplacení pokuty 80 000 korun. (ZDE)

Česká televize (ČT) prohrála několik soudních sporů, když odmítla žadatelům poskytnout informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V jednom z případů Nejvyšší správní soud (NSS) dokonce postup televize veřejné služby označil za „hraničící se svévolí

zdroj: Česká justice

Čistá propaganda je pak například např. „diskusní“ pořad „Otázky Václava Moravce“, kde komentátor pravidelně přeruší řečníky, jakmile odpovídají jinak, než je třeba. Nedávno byl odvolán ředitel ČT. Nikoli však z důvodů uvedených výše či kvůli stále klesajícímu počtu diváků, ale spíše to vypadá, že si dovolil zasáhnout do „zajetých“ pořádků. (Prostě v tom neuměl chodit.)

Domnívám se, že ČT je moloch, který není reformovatelný. Vzhledem k tomu, že nechci podporovat „veřejnoprávní médium“, o kterém jsem přesvědčen, že svoji funkci neplní, ale spíše zneužívá postavení a stojí v cestě k návratu normální občanské společnosti, doufám, že příští vláda bude tuto situaci efektivně řešit. Ostatně, nebude-li se problémem zabývat, média jí brzy dají pocítit, kdo je tady pánem.

*

Pro odlehčení:

Jan Žižka, eRepublika

Související články

• Kam až se lze prolhat
• Znepokojená Drtinová, klidný Huml a jednotná umělecká fronta
• Další ze špinavostí České televize
• U chovanců na vnitru nastaly první problémy, viz zpráva agenta Nováka
• Fašistická propaganda v přímém přenosu