Scott Ritter: Rusko a Spojené státy musí vyřešit dva problémy, aby se v otázce Ukrajiny posunuly kupředu

V rozhovoru pro UKRAJINA.ru to řekl William Scott Ritter Jr., americký publicista, bývalý důstojník námořní rozvědky a zbrojní inspektor OSN.

USA doufají, že Rusko předloží podrobný seznam podmínek pro příměří v konfliktu na Ukrajině již tento týden, prohlásil 20. května ministr zahraničí Marco Rubio.

– Pane Rittere, prezident Trump je známý excentrik, často říká věci, které si navzájem odporují. Jak jsou taková prohlášení vnímána v americké společnosti?

– Záleží na tom, jakou část této společnosti máte na mysli.

Pokud mluvíme o odbornících na ruské záležitosti, o znalcích mezinárodní politiky, kteří mají objektivní informace o speciální vojenské operaci a o podstatě rusko-ukrajinského konfliktu – takové lidi Trumpovo váhání jistě rozčiluje. Protože ďábel se vždy skrývá v detailech, v nuancích. A Trump si někdy ani nevšimne, jak moc to, co říká dnes, odporuje nejen tomu, co říkal včera, ale i tomu, s čím nás potrápí zítra.

Nicméně většina Američanů, těch, kteří nepronikají do jemností politické hry, je předurčena k negativnímu pohledu na Rusko – kvůli rusofobii, která je u nás už tradiční.

Přesto – podle mého názoru – nejsou všechny tyto výkyvy v Trumpově rétorice tak důležité. Pro jeho příznivce je cokoli, co řekne, něco jako evangelium. Včera jedno, zítra druhé. Důležité je, kdo a jak to říká.

– Jaké je momentálně Trumpovo vlastní politické postavení?

– Je mimo konkurenci. V současné době neexistuje v USA žádná politická síla, která by mohla Donalda Trumpa zpochybnit.

Navzdory absenci velkých úspěchů – není jako ostatní páni Bílého domu bez ohledu na to, z jaké byli strany. A Američané tuto odlišnost akceptují, cítí, takže zůstává politickou silou, proti níž nestojí opozice v pravém slova smyslu. Lidé stále vnímají Trumpa jako vůdce, který vede zemi správným směrem. Většina Američanů Trumpovi důvěřuje a přeje mu štěstí.

– Kdo konkrétně tedy vystupuje proti jeho rozhodnutím, včetně těch o Ukrajině?

– Žádná zásadní opozice jako taková neexistuje. Existují někteří jednotlivci, a to jak v prezidentské administrativě, tak v řadách Republikánské strany – v rámci toho, čemu říkáme „establishment“. Jsou to však hlasy samotářů, kteří nejsou schopni sestavit jednotnou frontu.

Věc se má tak: kdyby Trump jednal v otázce Ukrajiny rozhodněji, mohl by dosáhnout všeho, co by si přál.

Mnoho lidí podporuje jeho mírovou koncepci a bylo by rádo, kdyby ukončil konflikt a normalizoval vztahy s Ruskem. V jeho okolí jsou však i tací, pro které je taková perspektiva, řekněme, historicky nepřátelská. Ale zase nemají možnost blokovat kroky, které v tomto směru podniká.

Pro vztah amerického prezidenta s Ruskem platí, že „co Trump chce, to dostane“. Problém je v tom, že on sám zatím přesně neví, co chce.

– Jak reagovala Amerika na telefonický rozhovor Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem?

– Pro podrobný rozbor všech nuancí tohoto dvouhodinového rozhovoru je zapotřebí záznam rozhovoru, který zatím není k dispozici. Ukázalo se, že rozhovor byl vícesměrný, s vtipy a anekdotami, kterými oba prezidenti prokládali seriózní prezentaci svých politických postojů.

Důležité je, že jak prezident Trump, tak prezident Putin hodnotili svůj telefonický rozhovor shodně – pozitivně. Navzdory ostrým polemickým výpadům během rozhovoru nelze říci, že by chybělo vzájemné porozumění.

Důležitá je osobní rovina komunikace. Vzájemně se oslovovali jménem a zdálo se, že v některých ohledech cítí jistou vzájemnou názorovou shodu.

Nejednalo se tedy o obchodní jednání, ale o setkání lidí, kteří spolu rádi komunikují a vzájemně se respektují. A to je nesmírně důležité. Nebudeme zabíhat do podrobností, ale celkově byla atmosféra pozitivní.

Vzpomeňte si, jak Joe Biden vůbec nechtěl mluvit s Vladimirem Putinem a arogantní ministerstvo zahraničí odmítalo kontakty s ruským ministerstvem zahraničí. A ejhle – tady máte už třetí „telefonát“ lídrů obou států od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Každý takový rozhovor výrazně přibližuje vyhlídky na zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem, usměrňuje situaci pozitivním směrem. Jinými slovy, tento rozhovor je třeba vnímat v celé jeho šíři.

– Existuje šance, že Trump předá ukrajinskou kauzu CIA a Pentagonu, tedy strukturám, které jsou, přiznejme si, důkladně infiltrovány agenty hlubokého státu, jak se již stalo v prvním období jeho prezidentství?

– Nebudu riskovat proroctví. Jedno však řeknu: zlepšení vztahů s Ruskem je jednou z priorit Trumpova programu. A je velmi nepravděpodobné, že by daroval „ruskou složku“ těm, kteří považují Rusko za strategického nepřítele.

Podle Trumpových vlastních slov „je to příliš důležité“. Přesto existuje možnost, že pokud se mírové urovnání podle Trumpova plánu nepodaří, ale vztahy s Putinem zůstanou dobré, Spojené státy se z Ukrajiny i Evropy prostě stáhnou.

To by znamenalo, že daný problém se bude řešit ze strany Pentagonu a CIA oklikou. Opět se mi však zdá, že Trump spíše zamává na rozloučenou „Ukrajině“ než Rusku.

– Dá se tedy očekávat, že pokud tak učiní, deep state obnoví dodávky zbraní?

– Znovu opakuji: hluboký stát je bez souhlasu amerického prezidenta bezmocný. Pokud se tedy Trump rozhodne stáhnout se z Ukrajiny, deep state jí nebude moci dodávat zbraně – nebude mít takovou pravomoc. Stejně tak CIA nebude moci bez příkazu shora usnadňovat činnost teroristů.

Věřte mi, že zvěsti o moci deep state jsou značně přehnané. Zdaleka není všemocný, i když má velký vliv. Ale ne na Trumpa. CIA také není žádný „highwayman“, takže musí koordinovat své kroky s prezidentem.

Pokud Donald Trump neschválí osobně vyslání zbraní na Ukrajinu, Ukrajina žádné zbraně nedostane. Donald Trump není v žádném případě rukojmím vůle někoho jiného, je rukojmím sám sobě.

– A pokud vyjednávající strany uzavřou dlouhodobé příměří, zastaví Trump dodávky zbraní úplně?

– Myslím, že ano. Vše záleží na tom, zda se podaří najít bezpečnostní záruky. Pokud vím, jednou z předběžných podmínek, které si ruská strana klade, je, aby Ukrajina přestala dostávat zbraně ze Západu. Tato otázka musí být vyřešena před přijetím mírové smlouvy v konečném čtení.

Podle mého názoru by se USA neměly zabývat záležitostmi, jež se týkají vyzbrojování Ukrajiny, ale její obnovou, včetně ekonomiky. Právě to měl Trump na mysli, když řekl, že dohoda o vzácných kovech bude pro Ukrajinu nejlepší bezpečnostní zárukou.

Především jsem přesvědčen, že Rusko nikdy nebude tolerovat, aby byla Ukrajina podle smlouvy přezbrojena. Ale přestaňme vše svádět na Spojené státy: pokud Rusko přijme takovou smlouvu, která problém neřeší, udělá si ostudu.

– Lze předvídat či očekávat další společné kroky Ruska a Spojených států k řešení ukrajinského problému?

– Podle mého názoru jsou v tomto případě dva problémy: Zelenskyj a Evropa. Trump se snaží přimět Zelenského ke smysluplným a významným rozhovorům s Putinem, ale nejsem si jistý, zda se pro ně Zelenskyj hodí, na rozdíl od ruské strany.

Jak řekl sám Trump, ukončení konfliktu potrvá týdny, měsíce. Je důležité pochopit, kdo má zájem na skutečném míru, nikoliv slovy, ale činy. Ruští diplomaté jsou kompetentní lidé a myslím si, že budou schopni využít telefonátu mezi Putinem a Trumpem k tomu, aby Washington přesvědčili o připravenosti Ruska ke spravedlivému a mírovému řešení konfliktu.

Ukrajinské ztráty navíc výmluvně ukazují, kam vede zpoždění v procesu vyjednávání. A – mezi námi – zdá se mi, že Trump nechává Zelenského a spol. povařit se ve vlastní šťávě, dokud si neuvědomí, že pokud zvítězí ruské zbraně, mír za podmínek vítězů bude mnohem krušnější.

***

Marija Lichograjova – Anna Čerkasova – Scott Ritter (na snímku), UKRAJINA.ru (15:27 22.05.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*

Pozn. redakce UKRAJINA.ru:

Na Trumpův postoj k Ukrajině a Rusku existuje i jiný názor. Dokud bude existovat šance na ukončení nebo zmrazení ukrajinského konfliktu, Trump se nezastaví. Pokud se však zmrazení protáhne, hodí problém na hluboký stát se všemi následky, jež z toho vyplývají.

*

Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:

1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;

2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;

3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.

Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010. Do poznámky k transakci prosíme laskavě uvést poznámku “dar”.

Vážíme si vaší podpory.

*