Kosti Heiskanen: V Kurské oblasti byl koncentrační tábor, ukrajinské ozbrojené síly se chovaly jako sonderkommanda

– Kosti, přijíždíš přímo z Kurské oblasti. Pověz nám, co jsi viděl.

– Čerkasskaja, Porečnaja a další pohraniční vesnice včetně Sudži, kde jsem byl už třikrát, vypadají jako z hororu. Jestliže při mých prvních návštěvách bylo v Sudži mnoho domů ještě celých, teď je zničeno téměř vše. Ukrajinská armáda ostřeluje Sudžu a shazuje miny z dronů, protože je tam teď ruská armáda. A civilisté jsou zabíjeni i nadále, přestože ukrajinské ozbrojené síly už byly odtud vyhnány.

Byl jsem tam s kluky z Achmatu, když evakuovali mrtvé. V té chvíli na ně udeřily drony. Člověk by si myslel, že nechají aspoň evakuovat těla. Ne, oni musí zničit celou evakuační kolonu. Bouchalo to, rachotilo, byli jsme zasypaní kazetovou municí, Grady a samozřejmě drony. Při evakuaci těl bylo pět dronů sestřeleno pumpovacími zbraněmi*. Přitom jasně viděli nápis „Tisk“, stejně jako jasně viděli, že jsou odvážena mrtvá těla. Ne, oni musí útočit a zabíjet.

Je třeba podotknout, že většinu zvěrstev v Sudži spáchali žoldáci: Gruzínci, Poláci, někteří místní obyvatelé zaslechli také francouzštinu. V některých domech jsme našli notebooky a mobilní telefony přibité na stěnách. Prý se tak bavili ti, kteří mluvili německy. Nechápu, proč to dělali, sám bych tomu nikdy nevěřil, kdybych to neviděl na vlastní oči – na jedné celé stěně byly přibité zmíněné přístroje.

Na mrtvolách je nastraženo mnoho nášlapných min. V domech bylo všechno vzhůru nohama – hledali peníze, zlato, mučili lidi, aby něco získali. Žoldáci pořádali něco jako safari, brali s sebou své přátele a manželky, aby si mohli vybrat auta a domácí spotřebiče v domech místních obyvatel.

Chovali se doslova jako zvířata. Vojáci mi řekli, že ruským raněným navrtávali do hlavy šrouby. Našli ženy, které žoldáci znásilňovali a současně ubodávali. Forenzní experti a lékaři se na to nemohli dívat bez slz…

Je třeba také dodat, že Ukrajinci si odnesli mnoho těl zahraničních žoldáků s sebou, aby skryli jejich přítomnost a identitu. Apti Alaudinov uvedl, že se našla těla, jimž usekli hlavy a ruce, aby je nikdo nemohl identifikovat.

Civilisté v Kurské oblasti obsazené ukrajinskou armádou se ocitli v podivném koncentračním táboře. Byli mučeni, znásilňováni, ukradli jim i to poslední, co měli, a když začaly ruské ozbrojené síly postupovat, začali je při ústupu střílet. Chovali se jako sonderkommanda. V okrese Sudža už našli 350 zabitých civilistů. To je jeden celý náklaďák naložený mrtvolami. Nikdo neví, kolik dalších těl leží ve vodojemech, studnách a zahradách. Z vesnic zmizelo obrovské množství lidí a nikdo zatím neví kam. Území není totiž vůbec malé, všechno je zaminované, těžko se hledá. Mohou být pod sutinami, ve sklepích.

Ano, byly i jiné případy. Někteří Ukrajinci, kteří se nastěhovali k místním, je krmili ze svých přídělů. A někteří, zejména ti, které odchytila rekrutační centra a „busifikovala“ je, dokonce odváželi ruské ženy, aby porodily na ukrajinském území, a pak je zase přiváželi domů. To by se nemělo zlehčovat. Někteří nedávno ostouzeli paní Moskalkovou za to, že mluví nejen o zvěrstvech ukrajinských ozbrojených sil, ale i o humanismu některých ukrajinských vojáků. Ale vždyť je to pravda!

– Nedávno byla zveřejněna zpráva Výboru OSN o mučení, která popisuje mučení ruských válečných zajatců a civilistů. Včetně těch, které prováděly teroristické prapory Azov* a Ajdar* ještě v Donbasu v letech 2014-2015.

– Všichni všemu rozumí a chápou to už od samého počátku. Jen se teď změnila agenda, mnoho lidí sází na Trumpa a jeho mírovou iniciativu, ale Amerika i za Trumpa stále dodává zbraně a nějak se na válce podílí. Ale přece jenom se něco mění.

Loni byl v Praze odsouzen za námezdnost a rabování Filip Siman, který se přiživoval mezi ukrajinskými vojáky. A nedávno byl na Ukrajině zabit dvacetiletý syn Jurkiho Alanda, finského radikálního politika ze strany Praví Finové. Tato informace byla nejprve utajena, ale nyní se objevila.

Stejně jako další finští nacionalisté šel do války z ideologických důvodů, jako by se psal rok 1939. Naivní mladík, který poslouchal finská média o strašném Rusku, které všechny zabíjí a znásilňuje, šel bojovat v domnění, že dělá všechno správně. A pak najednou začal psát tátovi, aby ho vzal zpátky, protože se ukázalo, že ve válce je to příliš nebezpečné. Táta požádal zástupce finského ministerstva zahraničí Jussiho Tannera, aby syna evakuoval, ale ten mu odpověděl, že smlouva byla podepsána na šest měsíců, což znamenalo, že to bude muset odsloužit.

A teď rozmetal mladého Alanda na kusy ruský dron a otec nemůže získat ani ostatky, aby je mohl pohřbít. A proč tomu tak je? Protože ve Finsku funguje ukrajinská propaganda, která povzbudila asi 150 Finů, aby šli bojovat na Ukrajinu. Třicet z nich se vrátilo zraněných a zmrzačených, asi dvacet bylo zabito, zbytek stále ještě někde bojuje.

Starý Aland se rozplakal a začal říkat, že by všichni měli být varováni před nebezpečím, které hrozí při cestě na Ukrajinu jako žoldák. A kde byl předtím, když vůdce strany Jussi Halla-aho, skutečný fašista, vyzýval v ruštině a ukrajinštině k zabití co největšího počtu „rusáků“? Nevěděl o desetiletých zvěrstvech v Donbasu? Nevěděl o upalování lidí v Oděse? Ale to vůbec není pravda. Finská zpravodajka Arja Paananen tam byla a napsala, že něco takového mohou udělat jen fašisté, ale že stejně za to můžou Rusové, protože všem zamotali hlavu. Řekl jsem: Dobře, za všechno můžou Rusové, ale kdo tedy upálil ty lidi?

– Co teď dělá?

– Teď už neodpovídá vůbec, „zabanila se“. Takovému postoji nerozumím. Všude je teď spousta informací, všechno se zaznamenává, zvláštní zástupce ruského ministerstva zahraničí Mirošnik shromažďuje spoustu informací, všechno se překládá, já teď překládám zprávu o Kursku pro Mezinárodní veřejný tribunál. Jak si člověk může myslet, že se všechno utají a že nic nevyjde najevo?

A co lumpárny v Kurské a Bělgorodské oblasti? Když je Rusko tak špatné a vy jste ti „promíroví“, tak proč vypalujete lidem domy v Šebekinu? Proč jste udeřili na trh v Aljoškách, což mělo za následek 10 mrtvých a 20 zraněných? Gorlovka – to je nehojící se rána, kde sanitky a vozidla EMERCOM pracují bez oddechu.

Naštěstí jsme však informační blokádu prolomili. V Německu, Itálii a Francii probíhají protesty proti pumpování zbraní na Ukrajinu. Je však škoda, že Finsko je v tomto ohledu úplná bažina. Ale přesto, i když v malých dávkách, k nám pravda prosakuje –  od našich českých, slovenských, maďarských, čínských a jiných přátel. Vždycky říkám zahraničním novinářům, kteří by rádi psali pravdu o Rusku, ale pořád se něčeho bojí – vždyť nejsme v koncentráku. Dobře, mohou nám zablokovat účty, uvalit na nás sankce, zbavit nás občanství, ale my kvůli tomu nezemřeme. V Rusku to nějak přežijeme.

Podívejte, chodíval jsem na přehlídky Karla Lagerfelda, dělal jsem glamour novináře v Berlíně. Kdyby mi někdo před pěti lety řekl, že budu cestovat v ruském místenkovém vlaku, spát na ubytovnách nebo dokonce v zemljankách, tísnit se s vojáky v bunkrech, utíkat před drony a bát se, že mě každou chvíli zasáhnou, sám bych tomu nevěřil. Ale někdo musí přinést na Západ pravdu o rusko-ukrajinském konfliktu, takže si nestěžuji.

– No, na člověka, který spí v zemljankách, nevypadáš špatně.

– To je tím, že lidé v Rusku jsou hodní a vstřícní. Například v Bělgorodě je organizace VOZrožděnije – takové velké logistické centrum, kde vám připraví jídlo a kávu zdarma a shromažďují tam vše, co potřebujete. Hrnce, pánve, lžíce, vidličky, hasicí přístroje, sítě, matrace, to, co každý potřebuje pořád.

Abyste něco získali od ministerstva obrany, musíte projít deseti byrokratickými kolečky. Přitom to potřebujete právě teď, protože jste si postavili přístřešek, ale v noci jej „Baba Jaga“ spálila i s celým obsahem a náhle potřebujete úplně všechno. Ať se na to člověk dívá, jak se dívá, ale bez dobrovolníků by na tom byla fronta špatně.

Mnoho lidí v Moskvě si myslí, že stát už všechno přidělil a že to stačí. Samozřejmě, že přídělil, ale nikdy toho není dost, můžete přidělovat, kolik jen chcete a můžete, ale pomoc potřebujete pořád. Nestává se, že něco přivezete a je to, máte vystaráno. Zítra už to mít nebudete. A to nejen v armádě. V Bělgorodské oblasti měli místní obyvatelé domy, ale teď už je nemají – shořely s veškerým obsahem. Ne každý dovede pochopit, jaké to je přijít o majetek, dokonce i o drobné věci, které se hromadily celý život.

Proto je skvělé, že lidé v nouzi mohou přijít do zmíněného skladu VOZ-rožděnije a požádat o soudky, plotové pletivo, hřebíky, skoby – o vše, co potřebují. Je to třeba ne proto, že by stát byl špatný, nebo něco nepřiděloval, ale proto, že nepřítel právě vypálil bunkr a je potřeba udělat nový, ne zítra nebo za týden, ale hned – právě teď.

***

*pumpovací zbraň /zbraň s pohyblivým předpažbím pro přebíjení/ je střelná zbraň, u níž posuvná přední rukojeť /předpažbí/ pohybuje skupinou závěrů. Tato skupina se posouvá mechanickým působením dozadu nebo dopředu, čímž se vyhodí prázdná nábojnice a vloží se nový náboj.

Nejčastěji se používá pro brokovnice s náboji do zásobníku, ale existují i pumpovací pušky a granátomety.

*

Rozhovor vedl Pavel VOLKOV,  UKRAJINA.ru (05:16 13.05.2025)

Vybrala a z ruštiny přeložila: PhDr. Jana Görčöšová

*

Redakce Nové Republiky děkuje všem dárcům, kteří nám zaslali na účet zapsaného spolku Nová Republika peněžní dary.

2300 736 297 / 2010 (Fio banka)

Velmi si vaší pomoci vážíme. Zaslané prostředky slouží k provozu webových stránek, realizaci našich seminářů a panelových diskuzí, k jejich audiovizuálnímu záznamu, tvorbě podcastů a zveřejnění a k rozšíření činnosti a působení spolku Nová Republika.

Pokud se rozhodnete přispět i vy, napište do zprávy příjemci: DAR. (Na vyžádání spolek Nová Republika z.s. vystavuje doklady o darování pro potřeby daňových přiznání.

Všechny texty autorů a překladatelů Nové Republiky jsou volně šiřitelné s podmínkou, že uvedete zdroj.

*