P. C. Roberts: Digitální revoluce je příliš nákladná na to, aby mohla pokračovat

Společnost Malwarebytes varuje před dvěma novými metodami, jak kyberzločinci kradou vaši identitu.

První z nich je chyba v infrastruktuře Googlu, která umožňuje podvodníkům posílat e-maily, které se zdají být od Googlu. Reakce na ně může vést k krádeži identity. (Malwarebytes)

Druhá metoda zneužívá systém pro videokonference Zoom – umožňuje útočníkům převzít kontrolu nad vaším počítačem, vykrást váš bankovní účet, nebo s vámi naložit podle libosti. (Malwarebytes)

Ale není to jen podsvětí, které touží po vašich datech. I běžné obchodní služby a prodejci produktů se stávají lovci. Proti společnosti Shopify byla podána žaloba – měla instalovat sledovací cookies do iPhonů zákazníků a využívat tato data k vytvoření podrobných profilů, které se následně prodávaly obchodníkům. Pokud žaloba uspěje, bude to zdrcující rána pro online marketing – firmy by se mohly ocitnout před soudy po celém světě. A obrana ve vícero jurisdikcích může zcela vyčerpat kapitál jakékoli společnosti.

Internet tak nepřináší hrozbu jen běžným lidem – stejně drtivě dopadá i na samotné poskytovatele služeb a obchodníky. Ceny rostou všude – a bez slitování.

Je nezbytné provést objektivní analýzu nákladů a přínosů digitální a AI revoluce. Při pohledu na realitu je zřejmé, že náklady stoupají strmě vzhůru, zatímco přínosy rychle mizí. Mnohé z proklamovaných výhod – například studenti využívající AI k plnění úkolů – ve skutečnosti vytvářejí generaci nevědomých otroků technologií, neschopných napsat vlastní esej, vyřešit matematický nebo fyzikální problém. Nejsou schopni poznat, zda jim AI sděluje pravdu, protože jejich mysl už nepatří jim, ale těm, kdo programují software.

Digitální revoluce extrémně prodražila auta i domácí spotřebiče a učinila jejich opravy noční můrou.

Zákaznický servis? Dnes je to peklo na zemi. V analogové době jste problém vyřešili tříminutovým hovorem. Dnes se ocitáte ve věznici robotických hlasů, které vám nerozumí, předávají vás dál, a pokud se vám podaří dostat k člověku, je to většinou někdo z Asie, kdo vás sotva slyší a chce vaše číslo sociálního zabezpečení, jen aby vám řekl, že s tím nemůže nic dělat a přepojí vás dál. A to možná. Možná za 24 hodin.

Vaše banka vám zmrazí účet. Vaše kreditní karta je zneužita. A vy musíte strávit den tím, že kontaktujete všechny poskytovatele automatických plateb, kterým jste naletěli na heslo „Šetřete stromy, jděte bez papíru“ – a nyní žijete v papírové noční můře.

A to není vše. Lidé přestali zvedat telefon. 95 procent hovorů jsou podvody. A pokud náhodou někoho poznáte podle čísla, možná zavoláte zpět. Jinak je mobil dnes jen nástroj pro nekonečné scrollování a sledování porna.

Ano, digitální revoluce nám umožňuje pracovat z domova a vést videokonference. Ale falešná „covidová pandemie“ přinesla osamělost, pokles výkonu a rozbití kolektivu. Výsledkem je zaměstnanec, který se s firmou už ani neidentifikuje.

A co videokonference vlastně přinesly? Delší porady. Protože každý se chce na obrazovce ukázat jako alfa. To vše už šlo zařídit hlasem, dříve, bez vizuálního divadla.

Kdo na této revoluci vydělal? Firmy. Přenesly náklady na zákazníky a odlidšily kontaktní zóny. Zákaznická linka? Teď sídlí v Bangladéši. A korporátní ředitelé si mnou ruce – náklady dolů, bonusy nahoru.

Kyberzločinci se mezitím smějí. Každá nová „ochrana“ znamená jen další příležitost k průniku. A bezpečnostní firmy? Říkají firmám, že nejlepší, co mohou udělat, je školit své zaměstnance, jak nenaletět. Jenže nové hrozby se množí rychleji než školení.

Už teď může být ochrana dat dražší, než to, co firmy ušetřily na zákaznických službách. A pokud ještě ne, brzy bude.

Co se stane pak? Otočí se lidé zády k digitální revoluci a budou žádat návrat k rozumu? Nebo už jsou tak ztracení, že bez svých mobilů ani netuší, co si počít?

Digitální revoluce a její temné dítě – umělá inteligence – vyvolávají děsivou otázku: Co bude s lidstvem? Jakou má roli? Zdá se, že žádnou. Četl jsem nedávno, že už existují chirurgické zákroky, které člověk nedokáže provést – je příliš pomalý.

Když nejsou potřeba chirurgové, kdo vůbec je potřeba?

Proč vůbec někdo věřil, že služba lidstvu spočívá v likvidaci lidského smyslu života? Když je člověk irelevantní, není divu, že Bill Gates a Světové ekonomické fórum sní o tom, jak snížit světovou populaci ze současných miliard na pouhých 500 milionů. A ani u těch není jasné, k čemu mají sloužit.

Ve filmu Absolvent zněla věta: budoucnost jsou plasty. Dnes, v reálném životě, zní poselství takto: budoucnost je umělá inteligence. Jenže taková budoucnost je dystopie, kterou musíme za každou cenu odvrátit. Je to svět, kde lidé nejsou potřeba, kde nemají žádné místo, kromě pár jedinců, kteří programují stroje. Ale pro koho jsou ty stroje programovány?

Když jsem toto téma otevřel poprvé, slíbil jsem, že s kolegou nabídneme pozitivní scénář vývoje AI. Tento záměr stahuji. Jsem přesvědčen, že neexistuje přijatelný výsledek digitální revoluce pro lidskou civilizaci. Tato revoluce nás zničí, stejně neodvratně jako jaderná válka. Lidstvo nemá horšího nepřítele než digitální revoluci – děs, který převyšuje všechny děsy.

Dr. Mathew Maavak se ptá: přivedla nás kombinace nestability, nejistoty, složitosti a nejednoznačnosti (VUCA) a umělé inteligence k existenci, která neodměňuje vnímání, ale jen slepou poslušnost?

A nebylo snad cílem Světového ekonomického fóra vytvořit nový typ vůdců – ještě bezcitnějších a poddajnějších, než byli ti před nimi?

*

Paul Craig Roberts, vybrala přeložila Ivana Kollárová, CZ24.news

Autor Paul Craig Roberts (* 3. dubna 1939) je americký ekonom a spisovatel. Dříve zastával funkci podkabinetu ve federální vládě Spojených států a také vyučoval na několika amerických univerzitách. Je propagátorem nabídkové ekonomie a odpůrcem nedávné zahraniční politiky USA ….V roce 1981 byl prezidentem Spojených států Ronaldem Reaganem jmenován náměstkem ministra financí pro hospodářskou politiku . …