Možná, že vysoká míra podpory a sympatií, které se Spojené státy (stále) v naší zemi těší, je zásluhou těchto rozhlasových stanic. Více než padesát let pěstování naivních, provinčních obdivovatelů vedlo k tomu, že se někteří občané naší země ztotožňovali více se Spojenými státy než s polským státem, který tam mimochodem byl soustavně hanoben – alespoň do začátku 90. let. Tedy téměř čtyřicet let. Spousta času. Nedávno „média formující veřejné mínění“ dokonce zopakovala názor, že se Poláci mentálně cítí být občany 51. státu USA. Hrubá nadsázka, ale něco na tom bylo.
Jaké jsou důsledky více než sedmdesáti let propagandistického „zpracovávání“? Pro nás je to naprosto žalostné. Někteří posluchači těchto rozhlasových stanic věřili propagandistickému obrazu USA, který, jak už u propagandy bývá, měl (a má) s realitou jen málo společného. Samozřejmě, že v posledních třiceti letech nedávalo udržování těchto rozhlasových stanic vůbec žádný smysl, stejně jako financování výzkumů tak zvaných sovětologů. Koneckonců, tyto rozhlasové stanice měly za cíl poškodit, a zejména otupit, společnosti zemí, které byly označovány za „komunistické“, a vyvolat v nich znechucení tímto systémem. Toho bylo dosaženo před třiceti lety a nemá smysl o tom dále mluvit. Protože o čem? Ale vždycky se našlo mnoho lidí ochotných dostat chléb zadarmo na úkor amerických daňových poplatníků. Takže dál šířili příslovečné „kecy“ a chválili údajné výhody amerického systému a ekonomiky. Nějak si tam nikdo nevšiml „rezavého pásu“, úpadku průmyslu, idiotské politické korektnosti, moru drogové závislosti, všudypřítomné chudoby. S přihlédnutím k základním ukazatelům civilizačního rozvoje jsou USA 20. let 20. století „velmocí třetího světa“, zejména pokud jde o úroveň kojenecké úmrtnosti a dostupnosti zdravotní péče.
Studenti těchto bývalých (?) rozhlasových stanic se cítí zoufalí a bezmocní. „Amerika je podvedla“ a dokonce je „zradila“. Nevzali v úvahu, že „strategickému spojenci“ nezáleží na naivních obdivovatelích, kteří už „své dílo udělali“ tím, že rozložili svůj stát a otevřeli svůj trh „americkým investorům“. Nyní začala obchodní válka s USA. Jsme na druhé straně barikády než náš „strategický spojenec“. Nějak nikoho nenapadne, že Rusko je pro Washington mnohonásobně důležitější než Polsko a že se nám před očima znovuzrodí známé a výhodné spojenectví s Moskvou (dříve s Petrohradem). Co dnes tyto dvě země spojuje? Pojivem je neochota hraničící s nepřátelstvím vůči staré Evropě, ke které jsme – z tohoto pohledu – politicky přilepeni nesmyslným způsobem. Možná by stálo za to upozornit studenty „Svobodné Evropy“, že Evropská unie udržuje válku na Ukrajině tím, že podporuje vládu v Kyjevě, což je v rozporu s americkou politikou. USA nezačaly celní válku s Ruskem a možná žádnou nezačnou. Něco takového je „zcela nepředvídatelné“, alespoň pro ty, kteří příliš dlouho poslouchali propagandistické rozhlasové stanice.
Nebudu nadále zneužívat „podvedené“ a „zrazené“. To by bylo příliš neslušné. Vyzývám je k zamyšlení a hledání cest ven z intelektuální deprese. Americký protektorát v této části světa skončil, protože udržování této říše již není ziskové a nejsou na to finanční prostředky. Prohráli jsme „naši válku“ na Východě. Vyplatí se být na straně poražených ve válce mezi USA a Evropskou unií?
*
Prof. Witold Modzelewski Mysl Polska, č. 17-18 (27.04-4.05.2025)
**
Ne každý si v dnešní době může dovolit platit za média, proto náš obsah nezamykáme. Pokud Vám to Vaše možnosti dovolují, existují dobré důvody, proč podpořit redakci Nové Republiky již dnes:
1. nestojí za námi peníze žádného oligarchy, bohatého jednotlivce, politické strany nebo instituce, které by nám říkaly, co máme psát;
2. obsah nezamykáme jako většina názorotvorných médií v Česku;
3. již 11 let vám nabízíme jiný pohled na dění doma, i ve světě, než takzvaná „média hlavního proudu“.
Číslo účtu pro finanční dary je: 2300 736 297/2010
Do poznámky k transakci prosíme uvést “dar”.
Vážíme si vaší podpory.
