Západními sankcemi se zabývaly před pár dny i Frankfurter Allgemeine Zeitung. Z jiného úhlu než v paralelním textu americký Christian Science Monitor. Řekl bych toho klasického – jak bychom Rusku a Putlerovi co nejvíce ublížili!

Ovšem i FAZ je natolik solidní a slušný, aby svým čtenářům nenutil bláboly typu produkce ČT, Novinek, Seznamu nebo Aktuálně, ale umí konstatovat, že většina sankcí byl buď téměř omyl od samého začátku nebo, že si s nimi Moskva, v čase většinou celkem krátkém, nějak poradila. Samozřejmě řada z nich Rusko bolela a bolí, ale kdo je v nouzi, hledá řešení a často nachází. Aby se z té nouze dostal. A to je případ Ruska a Rusů. On vlastně už nadpis textu z FAZ je více než výmluvný

Westliche Sanktionen: Kaum noch Pfeile im Köcher gegen Russland

Západní sankce: V podstatě už žádné šípy proti Rusku v toulci

Počet sankčních balíčků EU proti Rusku se nyní zvýšil na 17. A to jsou pouze opatření, která byla zavedena od invaze na Ukrajinu v únoru 2022. V předchozích letech Brusel již reagoval sankcemi na ruskou anexi Krymu v roce 2014 a ruskou agresi na východě Ukrajiny.

Důsledky pro ruskou ekonomiku jsou nyní stále zřetelnější: sankce spolu s dalšími strukturálními problémy vedou k tomu, že přetížené výrobní kapacity nelze rozšiřovat. Také zdražují dovoz. Obojí podporuje inflaci, proti které je třeba bojovat vysokou klíčovou úrokovou sazbou a která je jasným ukazatelem toho, že válkou orientovaná ekonomika nefunguje tak hladce, jak tvrdí prezident Vladimir Putin . Podle analytiků se očekává, že ruský hospodářský výkon v prvním čtvrtletí letošního roku ve srovnání s předchozím čtvrtletím poprvé od roku 2022 mírně poklesl; oficiální data však stále nedorazila.

Ale ještě před dobrými třemi lety mnozí na Západě očekávali, že trestná opatření budou mít rychlejší a drastičtější účinek. Například oddělení mnoha ruských bank od západního platebního systému SWIFT, podávané jako sankční „jaderná zbraň“, nemělo z velké části žádné důsledky. To bylo také způsobeno tím, že některé velké banky byly z tohoto opatření vyňaty, jelikož některé evropské země nadále dovážejí ruský plyn a ropu a potřebují pro to platební metodu. Tím zůstalo otevřených dostatek finančních kanálů.

Opatření je bolestivé

Totéž platí pro zmrazení zhruba 300 miliard dolarů v devizových rezervách ruské centrální banky uložených na Západě: Rusku se vyplatilo, že od roku 2014 si díky konzervativní fiskální politice nashromáždilo rezervy i jinými způsoby, například ve Fondu národního blaha, a v době, kdy Putin vydal rozkaz k invazi na Ukrajinu , se sotva zadlužilo . Moskva v současnosti není naléhavě závislá na devizových rezervách.

Pro Rusko je však obzvláště bolestivé jiné opatření, které není podpořeno sankcemi: Kvůli rozsáhlému opuštění dodávek ruského plynu z plynovodů ze strany EU ztratila ruská státní energetická společnost Gazprom svůj nejdůležitější odbytový trh. Na rozdíl od ropy, která se nyní prodává do Asie místo na Západ, Gazprom nemůže odklonit svůj plynovodní systém. Ačkoli země jako Maďarsko a Slovensko nadále dovážejí ruský plyn a ropu přepravovanou potrubím, dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska do EU se ve skutečnosti zvýšil. Celkové množství však představuje jen zlomek toho, co Rusko prodalo Evropě před rokem 2022.

Ruská ekonomika se mnoha dalším opatřením přizpůsobila překvapivě rychle. Například technologie, jejichž vývoz do Ruska je ve skutečnosti zakázán, se dováží přes třetí země, jako je Čína nebo země Střední Asie. Cenový strop ropy, na kterém se země G7 dohodly na konci roku 2022, je také považován za neúčinný. Toto opatření vycházelo z předpokladu, že Rusko bude závislé na tankerech od západních přepravních společností a na západních pojišťovnách, a že dodržování cenového stropu tak bude možné sledovat. Rusko ale koupilo staré tankery – často od řeckých majitelů lodí – a vybudovalo si vlastní pojišťovny a manipulační společnosti, čímž flotilu vymanilo z západní kontroly.

Nejnovější, 17. balíček sankcí EU stanoví nová opatření proti zhruba 200 těmto takzvaným stínovým tankerům. Podle výpočtů think-tanku Brookings Institution se však na konci dubna nacházelo již 77 procent z více než 300 lodí ruské stínové flotily pod sankcemi – buď ze strany EU, Spojených států, Velké Británie, nebo několika aktérů současně. V lednu tehdejší americký prezident Joe Biden zařadil na sankční seznam téměř 200 tankerů, což bylo vnímáno jako těžká rána pro ruský obchod s ropou.

Účinek některých sankcí se vytratí během několika týdnů

Opatření skutečně měla vliv na ruský export, říká pro FAZ Sergej Wakulenko, expert na ruský energetický sektor z think tanku Carnegie – ale tento efekt po dvou nebo třech týdnech pominul. V obchodu s Čínou, hlavním odběratelem ruského ropného exportu, hrají sankce jen malou roli. Několik ropných terminálů v čínských přístavech je pod americkými sankcemi. Přesto jsou to hlavní překladiště ruské ropy, uvedl v nedávném rozhovoru expert Carnegieho pro Čínu Alexandr Gabujew.

Rusko proto může k přepravě ropy do Číny používat i sankcionované lodě. Pro jiné země, jako je Indie, je podle Wakulenka možností přeprava z lodi na loď. Sankční lodě přepravují ropu na dlouhé vzdálenosti a svůj náklad překládají do „čistých“ tankerů pouze krátce před dosažením cíle, které poté vplouvají do přístavů.

Podle expertů EU a USA už téměř nemají na Západě žádná nová, účinná opatření, která by Moskvu zasáhla silněji než samotný Západ, jako je například zvýšení cen ropy. Koncem března americký prezident Donald Trump pohrozil, že potrestá kupce ruské ropy „sekundárními cly“ na jejich produkty dovážené do USA. To by však znamenalo novou eskalaci celního sporu – zejména s Čínou, se kterou Trump právě souhlasil s rozsáhlým stažením cel. Prezident se navíc obecně zdržel hrozby sankcemi proti Putinovi, naopak místo toho zdůraznil potenciál pro ekonomickou výměnu s Ruskem a neuvalil na zemi cla v den tzv. „Dne osvobození“ začátkem dubna.

Merz je otevřený „významnému zpřísnění“

Kancléř Friedrich Merz (CDU) naopak oznámil „významné zpřísnění“ sankcí EU v případě, že plánovaná jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy tento čtvrtek v Istanbulu selžou. Zřejmě se hovoří o snížení cenového stropu ropy, který v současnosti činí 60 dolarů za barel. Cena ruské odrůdy Ural je však v současnosti ještě nižší, což toto opatření stejně činí neúčinným. Vzhledem k tomu, že za starých podmínek nebylo možné zavést cenový strop, je nepravděpodobné, že by k tomu došlo i s nižší horní hranicí, říká Wakulenko.

Symboličtější by byla i opatření EU proti baltskému plynovodu Nord Stream 2 vedoucímu z Ruska do Německa, která mají být podle Wall Street Journal projednávána. Plynovod, jehož provozovatel, společnost Nord Stream 2 AG, podléhá americkým sankcím, nikdy nebyl certifikován německou vládou a není připraven k použití. Kreml ale údajně otázku uvedení do provozu v jednáních s americkou stranou nastolil. Oficiální uvalení sankcí na plynovod by opět zdůraznilo jasné odmítnutí takových plánů ze strany EU.

Merz také zmínil jako možnost opatření proti ruskému finančnímu trhu. Zvykl si však i na sankce. Účinnější než zákaz SWIFTu byly sekundární sankce, které Washington hrozil bankám a společnostem ve třetích zemích, jež obchodují s ruskými partnery: Skutečnost, že se mnoho velkých bank proto vyhýbalo obchodování s Ruskem, vedla k významným dodatečným nákladům a obtížím pro ruské společnosti v mezinárodních transakcích. Zdá se však, že i tento problém byl vyřešen: Tisková agentura Reuters nedávno informovala o schématu, podle kterého velké ruské banky, na které se vztahovaly západní sankce, zřídily přímé platební kanály s čínskými partnery, které obcházely SWIFT a západní banky.

* * *

Takže od FAZ víme, kde Rusko bylo zasaženo, kde nikoliv. Největší uspokojení frankfurtské redakci evidentně přináší situace s prodejem ruského plynu. Tedy neprodejem. Do západní Evropy. Před válkou na Ukrajině největšího ruského odběratele plynu….

Přiznám se, že tu škodolibou radost nechápu! Zrovna tak jako zasankcionování znovuobnovení obou poškozených Nordstreamů, proto, aby je už v budoucnu nešlo použít k přepravě ruského plynu do Evropy!!!! Tohle vymyslel jedině někdo po trepanaci lebky!!! Někdo, kdo není schopen provést nejtriviálnější numerické výpočty, jaké vám před pár dny nabídl Tomp, ve svém článku

Trocha kupeckých počtů!!!!

On tam dopočítával škody z odmítnutí ruského plynu Fialou a jeho Obludáriem pro Česko. Německo nepochybně zaplatilo giganticky víc. Konec konců, tamní ekonomika se už víc než 3 roky propadá, v nejlepším případě stagnuje. Velké a střední firmy, s energeticky náročnou výrobou balí a opouštějí Fotrland, se vším, co to znamená! A protože si Germán odstavil současně jádro a obnovitelné zdroje jsou značně nespolehlivé a uhlí je přece dávno fuj, tak se staví elektrárny – hádejte jaké ? Správně – plynové!!! Ale nejlacinější a navíc i nejvýhřevnější plyn, jak už zjistila i naprostá většina českých domácností – ten z Ruska, chceme zaembargovat tak, že prostě už nikdy nebude. Závislost na Rusku vyměníme, navíc s nadšením, za závislost na Kataru /s jehož čelným představitelem se hlavní papaláši, když přijel do Prahy v datu slavnostní večeře hlav 27 členů EU, tito odmítli setkat na společné večeři, protože… no protože je fuj/ a na Spojených státech!!!

Ty Spojené státy se také povedly! O tom je ve sloupku FAZ také řeč. Byť totálně nezamýšleně! Tak Friedrich Merz je pro utažení sankčních šroubů! Nejlépe pro zavedení sekundárních sankcí na ty, kdož budou od Ruska kupovat jeho uhlovodíky!!! A dokonce to sdělil Putlerovi formou ultimata!!! Takový je to kofr!!!!

Jenže Donie nespolupracuje! Minimálně zatím. Takže po blamáži při kancléřské volbě v Bundestagu, zažil Frieďa hned vzápětí další – od Donieho. Ten proti obecnému očekávání západních sankcionalistů proti Putlerovi ty sekundární sankce nezavedl a ti čtyři Mikulášové – Merz, Starmer, Macron a Tusk, co by tak hrozně rádi sankcionovali Moskvu až do úplného usankcinování, koukají na snímku z n-tv.de, který uvozuje předmětný článek a který už vám Kosa nabídla, jako když jim někdo hodil hračky do kanálu. Protože ultimátum se změnilo v ultimátní blamáž! Takže si ten snímek dáme znovu:Prostě tihle velkohubí siláci jsou siláky jen tehdy, když jdou v zástupu za svým velkým americkým bratrem… Jinak jsou něco jako nuly. Nebo spíš míň než nuly. Klasičtí naháči uprostřed nejhustšího šípkového trní.

Chápu, že pro Frieďu a spol. to je bolestivé zjištění. A bude hůř, panáčkové, bude hůř. Nejen vám, ale nám všem. Až zasankcionujete to znovuobnovení Nordstreamů. Až se tak stane, tak Rusák pochopí, že s vámi to fakt nejde! V žádném ohledu. A vězte, že se dříve či později dohodne s Číňanem na výstavbě Síly Sibiře 2. Kterýžto plynovod je tak jak už od dřívějška plánován i z nalezišť v západní Sibiři, konkrétně těch v Tjumeni. Kteroužto lokalitu vyčlenila dávno Rusko pro své evropské odběratele. Až Síla Sibiře 2 najede, dostane všechen „evropský“ plyn Peking! A Pro Evropu nezbude nic. Rai nic!!! A Číňan to dostane za preferenční, dříve evropské – ceny…. No a my budem mít ty katarské a americké. Ale nám jde o molekuly svobody! Cena nás nezajímá!

Že to nechápe a nevidí taková Leyenová, Frieďa, Macron, Tusk, Fiala a pod. mne nepřekvapuje. Ale že ani redakce FAZ? Tak to ano.

No a nakonec a neplánovaně. Když jsem tenhle traktát dopsal, tak mi poslal kosíř JS ze Slovenska zajímavou exceltabulku, porovnávající dovoz ruských uhlovodíků do EU v letech 23 a 24. Je sestavena v dat Eurostatu na základě celních údajů o dovozu z jednotlivých členských zemí. Jde o přímé dovozy. Nikoliv o importy, kdy ruské energie projdou rukama nějaké překupnické třetí strany a tím z nežádoucího zboží agresora udělají košer záležitost s mastnou přirážkou. Jak se zhusta děje jak u surové ropy, tak jejích rafinovaných derivátů. U plynu prostě to ideologické očištění přes obrovsky vydělávající překupníky nelze technicky uskutečnit. Takže jsem si z té tabulky od JS vytáhl jen podtabulku plyn. Tady je

Moc pěkné! Věru moc pěkné! Ta zásadová EU v roce 2024 dovezla objemově z Ruska skoro o 22% plynu více než v roce 2023! Jinak by totiž zmrzla!!! No, jak už napsáno – až v nějaké historicky krátké době najede Síla Sibiře 2, už nebude pro EU z Ruska co dovážet!

*

Patr Vlk, Kosa Zostra