Vzpoura ve Francii: Generálové a vysocí důstojníci se postavili proti Macronovi. Rezoluce proti zatahování Paříže do války proti Rusku. Francouzští vojáci jsou na Ukrajině bez souhlasu parlamentu. Tyranovi v prezidentském křesle hrozí až 30 let vězení

Ve Francii to vře. Zatahování země do války proti Rusku a bezbřehá podpora kyjevskému nacistického režimu se už nelíbí absolutní většině francouzské společnosti. Válečnický kokainista Macron od ní právě dostal další facku.

Proti ní ta, kterou schytal v přímém přenosu od své ženy při otevření dvířek letadla, je opravdu jen ponižující manželským sporem jednoho podpantofláka. Políček, který právě dostal od generálů a vysokých důstojníků – a k níž se přidávají desetitisíce “civilů” – ho naproti tomu dostává do dalších neřešitelných problémů.

Kokainoví bankrotáři

Poslušný sluha Rothschildů v Elysejském paláci se snaží všemi prostředky zachránit dominanci globalistů v Evropě, když už Washington ovládl nepřátelský Trump. Nejen doma. Připomeňme, že to byla právě Macronova tajná služba, která se významným způsobem podílela na volebním podvodu v Rumunsku, kde je jedna z největších vojenských základen NATO připravovaných na válku s Ruskem.

Právě podpora kyjevského režimu je společná většině současných vlád v Evropě (volební podvody, jimiž se drží u moci, pro tuto chvíli nechme stranou). Válka je pro ně jedinou možností, jak zakrýt uměle vyvolaný hospodářský a politický rozvrat svých zemí ovládaných bruselskou verchuškou.

Dalšími a dalšími provokacemi se proto pokoušejí zatáhnout starý kontinent do již zcela otevřené války s Moskvou, když ta nepřímá – přes Zelenského krvavé ruce – po Trumpově nástupu míří k ukrajinské kapitulaci. Vytvořili si k tomu “koalici ochotných k sebebevraždě svých národů”, příznačně vedenou kokainovou trojkou (přichycenou novináři při fetování během návratu z Kyjeva, kde si Macron, Merz a Starmer ve vlakovém kupé doslova dávali do nosu).

Kromě drogové závislosti spojují tyto evropské zločince také problémy v jejich zemích. Nejenže by i podle posledních (jakkoli cinknutých) průzkumů všichni tři prohráli volby (pokud by byly poctivé), ale většina komentátorů se shoduje, že jsou nejvíce neoblíbenými představiteli svých zemí v poválečné historii. A tak šlapou na pedály válečného stroje s vědomím, že když šlapat přestanou, z kola spadnou.

Vzpoura

Proto také tento týden německý kancléř Merz oznámil, že již neexistují žádná omezení pro údery na ruské vnitrozemí západními zbraněmi. Bombardování však není možné bez aktivní účasti Západu, který výběr cílů a odpalování řídí. To neznamená nic menšího, než otevřený vstup NATO do války proti Rusku. Ovšem jen jeho evropské části, protože Trump se z tohoto zahrávání si s jadernou apokalypsou stáhl.

To ovšem už nejde před veřejností utajit ani naplno běžící goebbelsovskou válečnickou propagandou korporátních médií. Proto napětí v jednotlivých evropských zemích rychle roste. Občané těch největších si stále jasněji uvědomují, že jsou rukojmí partičky všehoschopných narkomanů moci, kteří k tomu, aby uvrhli své země do války, nemají absolutně žádný mandát.

Minulý týden se hlasitě ozvala armáda ve Francii. Vysocí důstojníci se jednoznačně postavili proti Macronově ukrajinské politice. Sepsali rezoluci vyzývající prezidenta, aby přestal obcházet parlament, a nevtahoval zemi do otevřené války se zemí, s níž Francie v žádném válečném konfliktu není.

Občanská rezoluce, kterou podepsali aktivní vojáci i velký počet vojáků ve výslužbě – včetně armádních, sborových, divizních a brigádních generálů a mnoho vyšších i nižších důstojníků – je otevřeným aktem národního vzdoru proti Macronovi. K 70 vysokým důstojníkům, kteří rezoluci zaštítili, se během několika dnů přidávají desetitisíce občanů, kteří už mají zločinného prezidenta a jeho vlády plné zuby.

Hlas lidu proti diktátorovi  

V Občanské rezoluci iniciované armádními důstojníky se mimo jiné píše:

„Francie se již mnoho měsíců angažuje v diplomatické, finanční a vojenské podpoře Ukrajiny v rusko-ukrajinském konfliktu. Prezident republiky k tomu nikdy nezískal souhlas ani lidu, ani parlamentu.

Od začátku roku 2022 se opakovaně objevují zprávy, o přítomnosti francouzských vojsk na Ukrajině. Pokud by se tyto skutečnosti prokázaly, bylo by to v rozporu s článkem 35 naší Ústavy, který vyžaduje, aby vláda informovala Parlament do tří dnů o vojenské intervenci v zahraničí a aby předložila k hlasování jakékoli prodloužení o více než čtyři měsíce.

Doposud však poslanci o této věci nebyli informováni. Je nepřijatelné, aby byl lid prostřednictvím svých zástupců zbaven práva na demokratickou kontrolu nad použitím jejich armády.

Francouzsko-ukrajinské bezpečnostní dohody podepsané 16. února 2024, které stanoví vojenskou a finanční podporu ve výši 3 miliard eur na rok 2024 a víceletý vojenský závazek, měly být ratifikovány parlamentem v souladu s článkem 53 Ústavy, který vyžaduje parlamentní ratifikaci mezinárodních smluv s významnými finančními důsledky pro veřejné finance.

Parlament však dosud neratifikoval francouzsko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu, což ji činí neplatnou a nezákonnou. Je to nepřijatelné jak pro národ, tak pro francouzské občany, kteří jsou vyzýváni k finančním příspěvkům na vojenskou podporu Ukrajiny.

Macronovi hrozí 30 let vězení

Absence řádné ratifikace Parlamentem vyvolává otázku legality dodávek zbraní ze zásob francouzské armády na Ukrajinu k použití proti Ruské federaci, se kterou naše země není ve válce.

Článek 411-3 trestního zákoníku uvádí: „Dodání materiálů, staveb, vybavení, instalací nebo prostředků určených k obraně státu cizí mocnosti, zahraniční společnosti nebo organizaci, nebo osobám pod zahraniční kontrolou, nebo jejich zástupcům se trestá třiceti lety odnětí svobody a pokutou ve výši 450 000 eur.“

Nedávná prohlášení prezidenta republiky Macrona, která hovoří o možném nasazení francouzských vojsk v květnu 2025 a také o společném použití jaderných zbraní, vyžadují předchozí parlamentní debatu, aby byla zaručena legitimita takových rozhodnutí ve jménu národa. Toto je nepřekročitelná podmínka pro legalitu zásahu armády.

Armáda jednající bez jasného mandátu od parlamentu by již nebyla ve službách národa, ale izolované výkonné moci, což je v rozporu s duchem naší Ústavy a článkem 16 Deklarace práv člověka a občana z roku 1789, který zakotvuje dělbu moci jako garanta práv: „Jakákoli společnost, v níž není zajištěna záruka práv ani určena dělba moci, je mimo ústavní mantinely.“

Proto se my, občané a vojáci, domníváme, že s parlamentem je nutné konzultovat pokračování francouzské vojenské angažovanosti na Ukrajině v souladu s článkem 35 Ústavy a že parlament musí být také vyzván k ratifikaci francouzsko-ukrajinských bezpečnostních dohod ze dne 16. února 2024 v souladu s článkem 53,“ uvádí Občanská rezoluci.

Vysokými armádními důstojníky byl také předán návrh usnesení předsedům Národního shromáždění a Senátu, jehož cílem je zajistit soulad s články 35 a 53 Ústavy týkajícími se vojenských a finančních závazků Francie na Ukrajině. Usnesení k dnešnímu dni podpořilo více jak 30 000 Francouzů.

Navrhované usnesení:

My, občané a bývalí vojáci, žádáme poslance a senátory:

• 1. Zveřejnit v Úředním věstníku veškeré informace o přítomnosti francouzských vojsk na Ukrajině od roku 2022, jak vyžaduje článek 35;
• 2. Uspořádat rozpravu a následné hlasování o pokračování této přítomnosti, v souladu s článkem 35;
• 3. Rozhodnout o ratifikaci francouzsko-ukrajinských bezpečnostních dohod ze dne 16. února 2024 v souladu s článkem 53;
• 4. Zařadit toto usnesení na program schůze do 15 dnů od jeho předložení, aby byl zajištěn plný výkon parlamentní kontroly.

Návrh usnesení již v parlamentu předložil republikánský poslanec Alain Houpert.

Situace ve Francii je tedy napjatá a fackovací panák Macron, bude chtě nechtě muset plány globalistů, které provádí zcela ilegálně, nechat projednat parlamentem, který je pravděpodobně zamítne. Pokud tak navzdory všemu neučiní, hrozí mu vzpoura armády, která by smetla nejen jeho, ale celý dnes již zjevně diktátorský režim ve Francii.

A tak je na řadě otázka, která by v českých pávkovsko-foltýnovských poměrech a veřejnosti z velké části lhostejné k vlastnímu osudu i osudu své vlasti, zněla spíš jako vtip:

Zastaví nakonec válku francouzští občané v čele s generalitou?

*

Petr Kopecký, Protiproud a Zdroj