Bývali jsme automobilová velmoc

Pak přišel Brusel, Green Deal a šílenci pro které je ideologie víc, než zdravý rozum.

Volkswagen hlásí úspěch. S předčasným důchodem souhlasilo 20 000 jeho zaměstnanců. Tak to gratuluju. To je fakt úspěch, zavřít sám sebe. Prý to má automobilku stabilizovat v turbulentních časech. Přeloženo: Nechali jsme se vykopnout z trhu Čínou.

A ten slavný úsporný program, na kterém se vedení Volkswagenu dohodlo s odbory koncem loňského roku, počítá s tím, že do roku 2030 zanikne v německých továrnách až 35 000 pracovních míst. To jako škodováci chcete slyšet. A chcete to slyšet i jako nejprůmyslovější země Evropy, která je na automotive životně závislá. Chcete to slyšet jako část jejich dodavatelského řetězce.

Ale je úplně jedno, co chcete nebo nechcete slyšet teď. Celé ty roky jste mlčeli, protože manažerská výplata pořád chodila, služebáky se měnily jako ponožky a velký šéf říkal, že ta cesta je správná. Nejste hloupí, věděli jste, že je to blbost a že to bude průšvih. Věděli jste, že ta auta jsou příliš drahá, že máte nejhorší software ze všech, že rezne a upadává i to, co nikdy nerezlo a neupadávalo. Věděli jste, že Němec je šílený jako vždycky.

Vědeli jste to, věděli jste, že plná elektromobilita není cesta. Věděli jste, že naše zisky sanují německou matku a její ekošílenosti. Neozvali jste se. Řešili jste nástěnky o třech covidových mušketýřích, o tom jak se máte chovat k fluidnímu pohlaví a kapající kohoutky. Dělali jste, že to do té zdi nabombíte s úsměvem na rtech a písní v duši. Tak budete mít možnost. Už bych si připravovala píseň. Pokud se něco dramaticky nezmění, bude labutí.

*

Jana Marková, Litterate