John W. a Nisha Whitehead: Skutečná národní nouze

„Každá vyrobená zbraň, každá spuštěná válečná loď, každá vystřelená raketa v konečném důsledku znamená okradení těch, kteří trpí hladem a nemají co jíst, těch, kteří trpí zimou a nemají co na sebe.“ — Prezident Dwight D. Eisenhower (16. dubna 1953)

Sedmdesát let poté, co prezident Dwight D. Eisenhower varoval před náklady vojensko-průmyslového komplexu, Amerika stále okrádá vlastní občany, aby financovala globální impérium.

Jen v roce 2025 Spojené státy provedly letecké údery v Jemenu (operace Rough Rider), bombardovaly přístavy a radarové instalace kontrolované Houtiji (přičemž zabily desítky civilistů), vyslaly větší počet vojáků a několik letadlových lodí na Blízký východ a přiblížily se k přímé válce s Íránem na podporu eskalujícího konfliktu Izraele.

Každá z těchto „nových“ front byla veřejnosti prodána jako národní obrana. Ve skutečnosti se jedná o další předsunuté pozice v desetiletí trvající kampani za udržení impéria – kampani, která plní kapsy dodavatelů zbrojního průmyslu, zatímco školy chátrají, mosty se hroutí a veteráni spí na ulicích ve své vlastní zemi.

Nejde tu o národní obranu. Jde tu o udržení impéria.

Jde o zachování vojensko-průmyslového komplexu, který profituje z nekonečných válek, globální policie a zahraničních okupací – zatímco infrastruktura země chátrá a její obyvatelé jsou zanedbáváni.

Spojené státy strávily většinu uplynulého půlstoletí kontrolou světa, okupací jiných zemí a vedením nekonečných válek.

Většina Američanů si neuvědomuje, že tyto pokračující války nemají nic společného s bezpečností země, ale slouží k podpoře vojensko-průmyslového komplexu, který má zálusk na světovou nadvládu.

Válka se stala obrovským zdrojem zisku a americká vláda s jejím rozsáhlým vojenským impériem je jedním z jejích nejlepších kupců a prodejců.

Role Ameriky v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou již daňové poplatníky stála více než 112 miliard dolarů.

A nyní cena za impérium opět stoupá.

Je zřejmé, že je na čase, aby americká vláda přestala kontrolovat svět.

Americká armáda má údajně více než 1,3 milionu mužů a žen v aktivní službě, z nichž více než 200 000 je rozmístěno v zahraničí téměř ve všech zemích světa.

Americké jednotky jsou rozmístěny v Somálsku, Iráku a Sýrii. V Německu, Jižní Koreji a Japonsku. V Saúdské Arábii, Jordánsku a Ománu. V Nigeru, Čadu a Mali. V Turecku, na Filipínách a v severní Austrálii.

Tato čísla jsou pravděpodobně výrazně vyšší, protože Pentagon v zájmu „operační bezpečnosti a zabránění nepříteli v získání jakékoli výhody“ nezveřejňuje úplné informace o tom, kde a kolik vojáků je nasazeno. Jak vysvětluje investigativní novinář David Vine: „Ačkoli si to málokterý Američan uvědomuje, Spojené státy mají pravděpodobně více základen v zahraničí než kdokoli jiný v historii.“

Je neuvěřitelné, že americké vojenské síly nejsou nasazovány v zahraničí, aby chránily naše svobody tady doma. Spíše jsou využívány k ochraně ropných polí, budování zahraniční infrastruktury a ochraně finančních zájmů korporátní elity. Ve skutečnosti americká armáda utratí ročně asi 81 miliard dolarů jen na ochranu dodávek ropy po celém světě.

Americké vojenské impérium zahrnuje téměř 800 základen ve 160 zemích, jejichž provoz stojí více než 156 miliard dolarů ročně. Jak uvádí Vine, „i americké vojenské letoviska a rekreační oblasti v místech jako bavorské Alpy a Soul v Jižní Koreji jsou svým způsobem základnami. Po celém světě provozuje armáda více než 170 golfových hřišť.“

Takto vojenské impérium okupuje svět.

Po dobu 20 let americká válečná mašinérie podporovala Afghánistán částkou v řádu bilionů dolarů a tisíci ztracených životů. Když vojáci opustili Afghánistán, vojensko-průmyslový komplex jednoduše přesunul bojiště – Jemen, Írán a Rudé moře se staly novými frontovými liniemi.

Každý nový konflikt je prezentován jako národní obrana. Ve skutečnosti jde o obvyklý postup Pentagonu, který využívá americké vojáky jako pěšáky v nekonečném úsilí vlády o kontrolu globálních trhů, podporu zahraničních režimů a zajištění ropy, dat a strategických přístavů – a to vše pod záminkou boje za svobodu.

Takto se vojensko-průmyslový komplex, podporovaný a napomáhaný lidmi jako Donald Trump, Joe Biden, Barack Obama, George W. Bush, Bill Clinton a dalšími, nadále obohacuje na úkor daňových poplatníků.

I když se důvody, proč americké ozbrojené síly dohlížejí na svět, mohou neustále měnit, tyto války v zahraničí nezvyšují bezpečnost Ameriky ani zbytku světa, rozhodně nedělají Ameriku znovu velkou a nepopiratelně prohlubují zadlužení USA.

Válečné výdaje přivádějí Ameriku k bankrotu.

Ačkoli USA tvoří pouze 5 % světové populace, Amerika se může pochlubit téměř 50 % celkových vojenských výdajů světa a utrácí na armádu více než dalších 19 zemí s nejvyššími výdaji dohromady.

Pentagon ve skutečnosti utrácí na válku více než všech 50 států dohromady na zdravotnictví, školství, sociální péči a bezpečnost.

Americký vojensko-průmyslový komplex vybudoval impérium, které je svým rozsahem a významem v historii bezkonkurenční a které se věnuje vedení neustálých válek po celé zemi.

Od roku 2001 utratila americká vláda více než 10 bilionů dolarů na vedení svých nekonečných válek, z čehož velká část byla vypůjčena, velká část promrhána a vše zaplaceno krví a penězi daňových poplatníků.

Přidejte k tomu eskalaci konfliktů v Jemenu a na Blízkém východě v roce 2025 a konečná částka za budoucí války a vojenská cvičení vedená po celém světě dosáhne desítek bilionů dolarů.

Americké rozšiřující se vojenské impérium, ovládané chamtivými dodavateli zbrojního průmyslu, zkorumpovanými politiky a neschopnými vládními úředníky, vysává zemi tempem více než 32 milionů dolarů za hodinu.

Ve skutečnosti americká vláda utratila v Iráku každých pět sekund více peněz, než průměrný Američan vydělá za rok.

To je příklad fiskální nezodpovědnosti: americká vláda utrácí peníze, které nemá, na vojenské impérium, které si nemůže dovolit.

I kdybychom dnes ukončili vojenské zásahy vlády a přivedli všechny vojáky domů, trvalo by desítky let, než bychom splatili cenu těchto válek a zbavili se věřitelů vlády.

Jak říká investigativní novinář Uri Friedman, Spojené státy již více než 15 let bojují proti terorismu pomocí kreditní karty, „v podstatě financují války dluhy, a to formou nákupu amerických státních dluhopisů subjekty se sídlem v USA, jako jsou penzijní fondy a státní a místní vlády, a zeměmi jako Čína a Japonsko“.

Válka není levná, ale stává se neuvěřitelně nákladnou, když vezmete v úvahu neschopnost vlády, podvody a chamtivé dodavatele. Přední účetní firma dospěla k závěru, že jedna z největších agentur Pentagonu „nedokáže vyúčtovat výdaje v hodnotě stovek milionů dolarů“.

Bohužel, výhled není o moc lepší ani u výdajů, které lze sledovat.

Vládní audit zjistil, že dodavatel v oblasti obrany Boeing masivně předražoval daňovým poplatníkům běžné součástky, což vedlo k přečerpání desítek milionů dolarů. Jak uvádí zpráva, američtí daňoví poplatníci zaplatili:

71 dolarů za kovový kolík, který by měl stát jen 4 centy; 644,75 dolarů za malé ozubené kolo menší než čtvrťák, které se prodává za 12,51 dolarů: více než 5 100% nárůst ceny. 1 678,61 dolarů za další malou součástku, rovněž menší než mince, kterou bylo možné zakoupit v rámci ministerstva obrany za 7,71 dolarů: nárůst o 21 000 procent. 71,01 dolarů za rovný, tenký kovový kolík, který ministerstvo obrany mělo k dispozici v desítkách tisíc kusů, nepoužitý, za 4 centy: nárůst o více než 177 000 procent.

Skutečnost, že takové cenové spekulace se staly přijímanou formou korupce v rámci amerického vojenského impéria, je smutným svědectvím o tom, jak malou kontrolu „my, lid“ máme nad naší nekontrolovatelnou vládou.

Mějte na paměti, že nejde jen o korupční chování. Je to smrtelné, naprosto nemorální chování.

Američané se dosud nechali krmit neustálou pro-válečnou propagandou, která je udržuje spokojené, aby s vlasteneckým zápalem mávali vlajkami a byli méně nakloněni příliš podrobně se zabývat rostoucím počtem obětí, zničenými životy, zpustošenými zeměmi, zpětným rázem vyplývajícím z neuvážených cílených zabíjení pomocí dronů a bombardovacích kampaní v cizích zemích nebo přeměnou naší vlastní vlasti na válečnou zónu.

Bombardování jemenského přístavu Ras Isa americkými silami, při kterém zahynulo více než 80 civilistů, je jen nejnovějším příkladem válečných zločinů ospravedlňovaných národním zájmem.

To se musí změnit.

Americká vláda nedělá svět bezpečnějším. Dělá svět nebezpečnějším. Odhaduje se, že americká armáda každých 12 minut shodí někde na světě bombu. Od 11. září 2001 se americká vláda přímo podílela na smrti přibližně 500 000 lidí. Každá z těchto smrtí byla zaplacena z peněz daňových poplatníků.

S eskalací v roce 2025 se tato čísla budou jen zvyšovat.

Americká vláda nezvyšuje bezpečnost Ameriky. Vystavuje americké občany alarmující míře zpětného rázu, což je termín CIA označující nechtěné důsledky mezinárodních aktivit americké vlády. Chalmers Johnson, bývalý konzultant CIA, opakovaně varoval, že použití americké armády k získání moci nad globální ekonomikou bude mít za následek devastující zpětný ráz.

Útoky z 11. září byly zpětným rázem. Bombový útok na maratonu v Bostonu byl zpětným rázem. Pokus o bombový útok na Times Square byl zpětným rázem. Střelec z Fort Hood, major americké armády, byl zpětným rázem.

Obávám se, že pokračující útoky americké armády pomocí bezpilotních letounů vyvolají ještě větší zpětný ráz proti americkému lidu.

Militarizace Ameriky ze strany válečných jestřábů – přivážení válečné kořisti (vojenské tanky, granátomety, kevlarové přilby, útočné pušky, plynové masky, munice, beranidla, dalekohledy pro noční vidění atd.) a předávání těchto zbraní místní policii, čímž se Amerika proměnila v bojiště – je také zpětným rázem.

James Madison měl pravdu: „Žádný národ nemůže zachovat svou svobodu uprostřed neustálých válek.“ Jak Madison vysvětlil: „Ze všech nepřátel veřejné svobody je válka možná nejobávanější, protože v sobě zahrnuje a rozvíjí zárodek všech ostatních. Válka je matkou armád; z nich plynou dluhy a daně… známé nástroje k podrobení většiny menšině.“

To se odehrává přímo před našimi očima.

Vláda destabilizuje ekonomiku, ničí národní infrastrukturu zanedbáváním a nedostatkem zdrojů a proměňuje peníze daňových poplatníků v krvavé peníze svými nekonečnými válkami, útoky dronů a rostoucím počtem obětí.

Infrastruktura národa je v troskách. Veřejné školy jsou podfinancované. Psychiatrická péče se hroutí. Základní potřeby, jako je bydlení, doprava a čistá voda, nejsou uspokojovány. Mezitím vládní dodavatelé shazují bomby na vesnice třetího světa a nazývají to strategií.

Nejde jen o špatné hospodaření s rozpočtem. Jde o morální bankrot. Země, která se nedokáže postarat o své vlastní občany, nemá co dělat v roli strážce zbytku světa.

Mosty se hroutí, vodovodní sítě selhávají, studenti se topí v dluzích a veteráni spí na ulicích – zatímco Pentagon staví přistávací dráhy v poušti a financuje proxy války, které nikdo nedokáže vysvětlit.

Je zřejmé, že naše národní priority nutně potřebují revizi.

Financujeme vlastní kolaps. Silnice chátrají, zatímco vojenské konvoje jezdí dál. Elektrická síť selhává, zatímco drony létají. Naše národní síla je odčerpávána, aby živila válečný stroj, který nepřináší nic než smrt, dluhy a chaos.

Nepotřebujeme další válku. Potřebujeme vzkříšení republiky.

Je čas přestat dohlížet na svět. Přiveďte vojáky domů. Zavřete vojenské základny. Ukončete tajné války. Snížit rozpočet Pentagonu. Cesta k míru začíná úplným ústupem od impéria.

Na vrcholu své moci ani mocné Římské impérium nedokázalo čelit hroutící se ekonomice a rozrůstající se armádě. Dlouhotrvající války a falešná ekonomická prosperita do značné míry vedly k jeho zániku. Jak předpovídá historik Chalmers Johnson:

Osud předchozích demokratických impérií naznačuje, že takový konflikt je neudržitelný a bude vyřešen jedním ze dvou způsobů. Řím se pokusil udržet své impérium a ztratil demokracii. Británie se rozhodla zůstat demokratická a v tomto procesu se vzdala svého impéria. Ať už úmyslně nebo ne, lidé ve Spojených státech se již vydali na cestu nedemokratického impéria.

Jedná se o „neoprávněný vliv, ať už žádoucí nebo nežádoucí, vojensko-průmyslového komplexu“, před kterým nás prezident Dwight Eisenhower varoval, abychom nedopustili ohrožení našich svobod a demokratických procesů.

Eisenhower, který během druhé světové války sloužil jako vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, byl znepokojen vzestupem ziskuchtivé válečné mašinérie, která se objevila po válce – mašinérie, která by pro své vlastní přežití musela neustále vést války.

Jeho varování jsme neuposlechli.

Jak jasně uvádím ve své knize Battlefield America: The War on the American People (Bojové pole Amerika: Válka proti americkému lidu) a v jejím fiktivním protějšku The Erik Blair Diaries (Deníky Erika Blaira), válka je nepřítelem svobody.

Dokud nás američtí politici budou zapojovat do válek, které přivádějí národ k bankrotu, ohrožují naše vojáky a vojákyně, zvyšují riziko terorismu a zpětného rázu v domácí politice a přibližují národ k případnému kolapsu, „my, lid“ se ocitneme v neustálém stavu tyranie.

Nakonec nepadne jen impérium. Padne i republika, kterou po cestě vyprázdnilo.

*

John W. a Nisha Witheadovi, Zdroj + https://kispep.wordpress.com

Ústavní právník a spisovatel John W. Whitehead je zakladatelem a prezidentem Rutherfordova institutu . Mezi jeho nejnovější knihy patří bestseller Battlefield America: The War on the American People , oceňovaná kniha A Government of Wolves: The Emerging American Police State a debutový dystopický román The Erikovy Blair Diaries . Whiteheada lze kontaktovat na adrese staff@rutherford.org . Nisha Whiteheadová je výkonnou ředitelkou Rutherfordova institutu. Informace o Rutherfordově institutu jsou k dispozici na www.rutherford.org .